Vznik plevelů

Odkud se pořád berou?!

Plevele rostou tam, kde je nechceme, nevypadají pěkně, kradou živiny, vodu a světlo našim pěstovaným rostlinám. Často se zdá, že se objeví odnikud a pořád rostou a rostou, takže boj s nimi nás může stát spoustu času i peněz.

Věděli jste, že jedna jediná rostlina pýru plazivého dokáže za jediný rok vytvořit až 25 metrů dlouhé kořenové výběžky, ze kterých vyrostou desítky nových rostlin?

Toto ale není jediný způsob jak se tyto vynalézavé a odolné rostliny šíří.

Semena přenášená přírodou a lidmi

Plevele jsou mistři v cestování. Jejich semena se šíří větrem, ptáky, vodou nebo třeba na našem oblečení. Pampeliška posílá svá semena s padáčky stovky metrů daleko, zatímco svízel se zachytí na srsti zvířat nebo na botách zahrádkáře. Stačí jedno semínko, které přiletí na váš záhon, a problém je na světě.

Kořenové výběžky

Pak máme plevele, co se šíří pod zemí. Pýr plazivý nebo svlačec vytvářejí dlouhé kořenové výběžky, které se rozrůstají a tvoří nové rostliny. Kořen bodláku obecného je velmi silný, bohatě rozvětvený a křehký. Podobně jako kořen svlačce je schopen přežít dlouhá období sucha, neboť vláhu čerpá ze spodních vrstev zeminy. Problémem je, že když chcete celý kořen vyrýt nebo vykopat, snadno se láme. Na zlomu se pak kořen rozvětví a prorůstá i na jiných místech záhonu. Stačí malý kousek kořene, který zůstane v půdě, a už máte nový plevel na krku.

Invazní druhy zavlečené člověkem

A pak jsou tu vetřelci – invazní plevele, jako je ambrozie nebo křídlatka. Ty se k nám dostaly třeba s dovozem zboží nebo neúmyslně přes cestovatele. Rychle obsazují narušené půdy, například kolem cest nebo na stavbách, a šíří se dál.

Přežívání semen v půdě

Některá semena plevelů jsou jako časované bomby. Dokážou ležet v půdě klidně desítky let a čekat na správný moment, aby vyklíčila. V tomhle je mistr svlačec – jeho semena přežijí v zemi až 50 let, než se rozhodnou vyrůst.

Nejčastější plevele

A teď se podíváme na nejčastější plevele se kterými se nejspíš setkáte na vaší zahradě.

Pýr plazivý

Pýr plazivý je noční můra každého zahrádkáře. Upřednostňuje pozemky s půdou vlhkou, lehkou a živinami hojně zásobenou, především s dostatkem dusíku, ve které se rychle množí. Jeho kořeny pronikají až do hloubky okolo 2 m. Rostlina se v suché půdě rozmnožuje semeny, z jednoho stébla je až 100 obilek. Ve vlhkých půdách se množí dlouhými pevnými plazivými podzemními oddenky.

Svlačec

Svlačec je popínavý plevel, který se ovine kolem keřů nebo zeleniny a doslova je udusí. V České republice se vyskytuje jediný druh, svlačec rolní. Jeho semena přežívají v půdě desítky let, což z něj dělá dlouhodobou hrozbu. Zajímavé je, že svlačec naznačuje vlhkou půdu, takže vám může prozradit, kde máte na zahradě mokřejší místa.

Ptačinec prostřední

Ptačinec prostřední, často nazývaný žabinec, je nízký plevel, který se plazí po zemi a tvoří husté koberce. Kvete během celého roku, včetně mírnějších zim. Má velmi krátkou vegetační dobu a na jedné rostlině dozrává postupně až několik tisíc semen. V půdě vydrží životná i několik let. Miluje trávníky protože nejlépe se mu daří na půdách úrodných, vlhkých a humózních, kde často tvoří souvislé pokryvy. Ptačinec se využívá v tradiční medicíně i jako jedlá rostlina.

Pcháč rolní

Pcháč rolní "oset" je invazní, hodně rozšířený plevel, který snadno poznáte podle ostnatých listů a fialových květů. Šíří se semeny roznášenými větrem a potom rozsáhlým kořenovým systémem, který tvoří nové výhony i z malých úlomků kořenů. Pro jeho kontrolu je nutné pravidelně vytrhávat před kvetením. Důležité je odstranit co nejvíce kořenů, aby se zabránilo opětovnému růstu.

Šťavel růžkatý

Šťavel růžkatý poznáte podle drobných, šípovitých listů a žlutých květů s červených kroužkem. U nás na zahradě ho mám spolu s pýrem, pcháčem a ptačincem asi nejvíce. Šíří se semeny a také podzemními výběžky, které vytvářejí nové rostliny. Odstraňte ho co nejdříve, ideálně s kořenem, abyste zabránili dalšímu růstu. Pomáhá ruční vytrhávání a zase nejlépe před vytvořením semen a hlavně odstranit rostliny celé s výběžky a kořenem.

Pampeliška

Pampeliška je známá svými žlutými květy a semeny s padáčky, která poletují kamkoliv je vítr zavane. Pampelišky jsou vytrvalé plevelné byliny vysoké 5–40 cm, Její hluboký kořen ji dělá těžko vytrhatelnou. Jedná se o významnou léčivou rostlinu.

Bodlák obecný

Bodlák je rod který zahrnuje více než 90 druhů. Velmi rozšířený je bodlák obecný. To je robustní plevel s ostnatými listy a fialovými květy, který se rád usazuje na suchých, narušených půdách.Šíří se semeny, která roznáší vítr, a díky hlubokému kořenu je těžké ho úplně vytrhat. I když je pro zahrádkáře nepřítelem, jeho květy lákají včely a čmeláky, takže může být přínosem pro opylovače v přírodní zahradě. Při odstraňování si dejte pozor na jeho trny a vždy používejte rukavice.

Šrucha zelná

Šrucha je plevel, ale i jedlá rostlina, kterou poznáte podle dužnatých, lesklých listů a plazivých stonků s drobnými žlutými květy. Produkuje velké množství drobných semen, která zůstávají životaschopná v půdě i několik let, a šíří se i úlomky stonků, které zakoření. Pro její kontrolu je nutné pravidelné vytrhávání před kvetením, mulčování půdy nebo použití herbicidů, přičemž je důležité odstranit rostlinu i s kořeny a zabránit tvorbě semen

Ambrozie peřenolistá

Ambrozie peřenolistá je invazní plevel, který dorůstá výšky 150 i 200 cm a má kořen, který proniká do hloubky až 4 m. Ambrozie se rozmnožuje výhradně pomocí nažek, což jsou nepukavé plody s chmýřím, listy nebo háčky pro usnadnění šíření semene. Na jedné rostlině jich uzraje 500 až 3000. Dozrávají většinou až koncem září a klíčí v dubnu.

Svízel přítula

Svízel přítula je lepkavý plevel s drobnými háčky, kterými se přichytává na všechno – na oblečení, srst zvířat, prostě na cokoliv. Odtud název. Jeho vlastnosti dokonce inspirovaly vynález suchého zipu. Je to jednoletý plevel, který dorůstá délky 30–150 cm. Roste na vlhkých místech a šíří se jako povodeň. Je odolný vůči většině používaných herbicidů.

Merlík bílý

Merlík bílý je další plevel, který má rád úrodné půdy. Za příznivých podmínek dorůstá do výšky až 2 metrů a vytváří trs až 4 metry v průměru. Jeho semena jsou drobná, ale přežívají v půdě roky.

Mléč drsný

Mléč drsný je 20 až 120 cm vysoká rostlina se zubatými řapíky, které mohou být pichlavé. Má žluté květy. V celé rostlině je soustava mléčnic a ze vzniklé rány např. po ulomení listu začne vytékat bílé mléko, tzv. "latex". Ten se používá pro výrobu věcí z přírodní pryže - pneumatik, těsnění, hadic, kondomů, latexového oblečení aj. Roste na slunných místech a šíří se semeny i kořeny.

Tetlucha kozí pysk

Tetlucha kozí pysk je toxickou bylinou, která obsahuje alkaloid cynapin. Byliny jsou jedovaté také pro koně, skot, vepře i husy K otravě lidí dochází záměnou kořene za podobný kořen petržele. Je až 70 cm vysoká a má chaotické větvení, které inspirovalo název jako chlupy na kozí bradě.

Lebeda rozkladitá

Lebeda rozkladitá je statná rostlina, která dorůstá výšky 20 až 150 cm. Miluje dusíkaté půdy, třeba kolem kompostů nebo na hnojištích. Produkuje obrovské množství semen (až 6000), která se snadno šíří větrem nebo je spláchne voda. Pokud není vypleta včas, stávají se mohutné rostliny významným konkurentem, zastiňují okolní rostliny a odčerpávají jim vláhu a živiny.

Kopřiva

Kopřiva je žahavá potvora, která ma na svojí obranu žahavé chlupy (trichomy). Ty se při dotyku zabodnou do vaší kůže a při následném pohybu způsobí její protrhnutí, což vede k bolesti a svědění. Kopřiva miluje vlhké a úrodné půdy kde roste v hustých porostech. Je také léčivá, skvělá na čaj proti zánětům, a můžete z ní udělat přírodní hnojivo pro vaše rostliny.

Odstranění plevelů ekologicky

Teď se podíváme na to, jak lze plevele odstranit bez pomoci chemie, tedy zejména bez herbicidů.

Ruční odstranění

Ruční odstranění spočívá ve vytrhávání plevele i s kořeny a to do co největší hloubky a v co nejranějším stádiu. Plevelné rostliny, které se šíří semeny, je důležité nenechat dozrát, protože se vysemení a dochází k lavinovitému šíření. Dále pozor na kvetoucí plevele, jako je pampeliška, která během několika dnů dozraje a najednou jsou všude jejich poletující nažky se semeny. Pokud likvidujete plevel který je už zralý, nejde jej v podstatě reálně vytrhnout nebo mechanicky zlikvidovat, aniž se semena rozsypou. A pak máte zase problém. Nejlepší čas aby se plevele nešířily dál je tedy jaro, před kvetením a nebo co nejdříve se objeví.

Na pletí používejte šikovné pomocníky, jako jsou vytrhávače plevelů, různé motyčky, škrabky, plečky a vypichováky. Ušetří vám námahu, záda a hlavně nervy při boji s hlubokými kořeny. Pokud chcete plevel vyhnat šetrně, ruční pletí je váš nejlepší "kamarád".

Sekání

Sekání ať už pomocí sekačky na trávu, strunových, kotoučových nebo jiných sekaček je zbraň na větší plochy. Pravidelným sekáním oslabíte plevele, jako je pýr plazivý. Věděli jste, že pravidelné sekání může pýr tak vyčerpat, že jeho kořeny ztratí energii na dorůstání? Opět je klíčové načasování. Je nutné sekat dřív, než plevele začnou tvořit semena.

Kypření a okopávání

Kypření půdy a okopávání motyčkou narušuje kořeny plevelů a brání jejich růstu. Při menším zaplevelení nebo preventivně je to skvělý způsob, jak udržet záhony čisté. Můžete u toho i zavařit mravencům a zkontrolovat stav rostlin. Ideální pro menší záhony, kde chcete mít vše pod kontrolou.

Likvidace horkou vodou nebo párou

Horká voda nebo pára jsou účinné zbraně proti plevelům, zvlášť na zpevněných plochách, jako jsou chodníky nebo dlažba. Zalití plevelu vroucí vodou zničí jeho nadzemní části a u mladých rostlin i kořeny. Pára funguje podobně – vysoká teplota narušuje buněčnou strukturu plevelu. Je to rychlé, levné a šetrné k přírodě, ale na hluboko kořenící plevele, jako je pýr, to nemusí stačit. Dávejte pozor na materiály, které nesnesou vysoké teploty jako některé plasty, guma a pod. a také na výskyt zvířat.

Mulčování

Princip mulčování spočívá v rozprostření vhodného materiálu, jako například dřevěné štěpky nebo štěrku ve vrstvě na povrch. Tato vrstva v dostatečné tloušťce blokuje okamžitě světlo, čímž brání klíčení semen a růstu rostlin. V praxi se velmi často v první fázi likvidace plevelů nebo přípravy půdy na rekultivaci a realizaci zahrady zlikvidují velké rostliny například sekačkou, vytahají se kořeny a dále se používá karton z obalů od výrobků, který se rozprostře v ploše. Ten se obvykle na místě nechá, časem se rozpadne a půdu vyživí. Mezi různé mulčovací materiály patří:

• Štěpka, kůra, dřevěná drť
• Štěrk, kamení, kačírek
• Geotextilie, netkané textilie, geo rohože
• Karton
• Kompost
• Sláma, seno
• Zelené hnojení

Odstranění plevelů chemicky

Mezi chemické metody likvidace plevelů patří selektivní a totální herbicidy a jejich domácí alternativy na bázi např. octu nebo soli. Chemické herbicidy škodí přírodě, mohou znečistit vodu, poškodit včely a narušit život v půdě. Proto je beru jako poslední možnost a vždy přesně dodržuji návod.

Selektivní herbicidy

Když je plevelů příliš, selektivní herbicidy mohou pomoci. Cílí na dvouděložné plevele, jako je jitrocel, ale např. trávník nepoškodí.

Totální herbicidy

Totální herbicidy ničí vše, na co dopadnou, tak je používejte jen na dlažbu nebo před výsadbou. Jsou rychlé, ale nejsou kamarádi přírody. Rozmyslete si, jestli je opravdu potřebujete.

Solný roztok

Roztok soli a vody narušuje buněčnou strukturu plevelů a vysušuje je. Stačí smíchat sůl s vodou v poměru 1:2 a aplikovat na plevel. Sůl ve větším množství může škodit například domácím mazlíčkům a půdě celkově.

Octový roztok

Smíchejte ocet s vodou v poměru 1:1 nebo použijte silnější zahradnický ocet a nastříkejte na plevel – kyselina octová spálí listy a mladé rostliny uschnou. Pozor, spálí i vaše výsadby.

Roztok z jedlé sody

Obdobným způsobem je při hubení plevele možné použít jedlou sodu. Nasypejte ji do spár, kterými prorůstá plevel a počkejte na výsledek. Nepoužívejte na záhonech s výsadbou.

Vhodná likvidace plevelů

Osobně doporučuji plevele nekompostovat. V domácích podmínkách je totiž těžké kompostovacím procesem dostatečně zlikvidovat jak semena tak i choroby, které některé plevele přenáší. Jak tedy správně likvidovat tento druh odpadu?

• První možností je umístění do bio odpadu, který končí v kompostárně nebo umístění do směsného odpadu, který končí ve spalovně.
• Další možností je zakopání do hloubky minimálně 30 cm.
• Jako krajní možnost je spálení na místě, ale v tomto případě myslete na možné regulace, dopad na okolí a také bezpečnost.