Jak vlastně borůvky plodí?

Borůvka plodí výhradně na takzvaném jednoletém dřevě. To znamená na větvičkách, které jí vyrostly v loňském roce. Když se na takovou větvičku na jaře podíváte, na jejím konci uvidíte velké, tlusté, kulaté pupeny – to jsou ty květní, ze kterých budou plody. Směrem dolů k hlavnímu kmeni jsou pak pupeny malé a špičaté – z těch budou jen listy.

Co to je přeplození a jak jej řešit si povíme později v tomto videu.

Výživa borůvek

Pro sklizeň velkých plodů je důležitá správná výživa. V době tvorby a dozrávání plodů hraje důležitou roli hlavně draslík. Ten podporuje velikost plodů, sladkost tedy množství cukru, lepší vybarvení a celkovou kvalitu úrody.

Vhodná jsou hnojiva určená přímo pro borůvky nebo kyselomilné rostliny, která mají správné složení i vhodné pH. Právě správné pH půdy je u borůvek důležité. Borůvky patří mezi kyselomilné rostliny a nejlépe prospívají v kyselém substrátu. Pokud je půda příliš zásaditá, rostlina nedokáže dobře přijímat živiny, i když jsou v půdě přítomné. Keř pak slábne, listy mohou žloutnout a plody bývají malé. Proto se u borůvek nepoužívá popel ani vápno a při hnojení je vždy dobré používat přípravky vhodné pro kyselomilné rostliny.

Zálivka borůvek

Když plody borůvky rostou a dozrávají, rostlina potřebuje obrovské množství vody. Pokud ho nedostane, mohou plody zůstat scvrklý a malé.

Mělké kořeny

Borůvka má velmi specifický kořenový systém. Její kořeny jsou jemné jako vlasy a rostou těsně pod povrchem země – většinou jen do hloubky 20 až 30 centimetrů. Borůvka si neumí vytáhnout vodu z hloubky jako jiné keře nebo stromy.

Pravidla správné zálivky

Takže, pokud chcete mít velké borůvky, tak je potřeba zalévat a to pravidelně a správně. Tady jsou 3 důležitá pravidla, jak borůvky správně zalévat:

Voda z řadu nebo ze studny bývá tvrdá a obvykle obsahuje vápník. Vápník neutralizuje kyselost půdy. Jakmile borůvce zvednete pH půdy, její kořeny přestanou přijímat živiny. Zalévejte dešťovou nebo dobře odstátou vodou.

Pokud si zapamatovat jen jednu věc, tak tuto: Je lepší zalít dvakrát až třikrát týdně, ale pořádně, do hloubky a ke kořenům, než každý den jen povrchově. Pro růst plodů je pak úplně klíčová pravidelnost zálivky. Jakmile borůvka během zrání trpí suchem, rostlina začne šetřit vodou a růst plodů se zpomalí nebo úplně zastaví. Borůvky pak zůstávají menší, méně šťavnaté a někdy mohou být i měkčí nebo méně sladké. Velký problém bývá hlavně v horkých letních dnech, kdy substrát vysychá velmi rychle, obzvlášť u borůvek pěstovaných v nádobách.

Mulčování povrchu

Mulčování povrchu patří k základní péči o keře borůvek. Spolu se správnou zálivkou a výživou je to to nejdůležitější. Mulč pomáhá držet vlhkost, která zajišťuje nárůst plodů. Půda díky tomu tak rychle nevysychá a k tomu se ještě tak rychle nepřehřívá a chrání kořeny hlavně během horkých dní.

Borůvkám nejvíce vyhovují materiály, které podporují kyselé prostředí. Nejčastěji se používá:

• borová kůra,
• jehličí,
• štěpka z jehličnanů,
• nebo piliny

Vrstva by měla být pořádná, v nádobách aspoň 4-5 cm a u venkovní výsadby aspoň 5 cm a klidně i 10 cm. Slabá vrstva tolik nefunguje. Mulč nasypte kolem celého keře, klidně v okruhu jednoho metru. Právě tam všude borůvka koření. V nádobě je to samozřejmě ohraničeno průměrem té nádoby.

Důležité je také to, že mulč se postupně rozkládá, a proto je dobré ho každý rok doplnit. Ideální je udržovat kolem borůvek souvislou vrstvu, která chrání půdu po celou sezónu.

Ochrana úrody

Jakmile má borůvka nasazené plody je potřeba ještě myslet, jak tu úrodu ochránit abyste ji opravdu dopěstovali až do konce a sklidili.

Ochrana před ptáky

Druhým nepřítelem jsou ptáci, hlavně kosi a špačci. Dokážou očesat kompletně celý keř během pár hodin. A věřte mi, že jako první vám sezobou ty největší a nejhezčí kousky. Pokud máte v zahradě ptáky, tak jakmile začnou borůvky dozrávat, na nic nečekejte a natáhněte přes keře ochranné sítě proti ptákům. Síť je dobré zajistit i dole u země, někdo si vyrábí podpůrné konstrukce třeba a musí být také napnutá, aby se ptáci nedostali k plodům ani přes její oka.

Sluneční úžeh

Prvním nepřítelem je paradoxně to, co borůvky k dozrávání potřebují – slunce. Když v červenci nebo srpnu udeří extrémní letní tropy a teploty vyletí nad 32 °C, silné slunce může ty plody ale i listy popálit. Poznáte to tak, že borůvka v místě, kde pražilo slunce nezmodrá, zůstane hnědá, flekatá, zgumovatí. Na listech se objeví nekróza v podobě hnědých fleků a listy začnou zasychat. Pomůže překrytí rostlin stínící sítí nebo bílou netkanou textilií.

Kontrola plodnosti

Ač to zní paraxoně, řízená kontrola a redukce plodnoti pomáhá k větší úrodě. Tento princip funguje nejen u borůvek, ale například i u paprik nebo dokonce ovocných stromů jako například broskvoně nebo i jabloně.

Co to je přeplození

Pokud tedy chcete opravdu velké borůvky, je důležité pochopit jednu základní věc. Každý keř má jen určité množství energie, vody a živin, které dokáže do plodů poslat. Když je borůvek příliš mnoho, rostlina tuto energii rozdělí mezi všechny plody a výsledkem bývají menší borůvky. Tato situace se nazývá přeplození.

Borůvky mají bohužel tu špatnou vlastnost, že mají sklon přeplozování. Když je ideální jaro, vykvete úplně všechno a včely opylí každý kvítek. A co se stane pak? Keř najednou visí pod váhou stovek zelených kuliček. Pokud keř tuto násadu plodů neuživí, tak vy pak místo sta obřích a sladkých borůvek sklidíte sice stovky ale drobných, kyselých kuliček, pokud vůbec dozrají. Keř se tím navíc tak strašně vysílí, že příští rok nenasadí skoro nic.

Probírka plodů

Přeplození lze řešit probírkou plodů. U borůvek spousta lidí probírku vůbec nezná, ale u mladých, slabších nebo naopak extrémně přetížených keřů je to ten nejlepší trik pro obří plody. Pokud vidíte, že keř nasadil obrovské množství kuliček, v nepoměru ke své velikosti a schopnosti tyto plody vyživit, vyplatí se mu trochu ulehčit. Rostlina pak může veškerou energii věnovat zbývajícím borůvkám, ty budou mnohem větší a keř navíc lépe zesílí pro další roky.

Jak na to v praxi? Jakmile borůvky odkvetou a vidíte malé, zelené kuličky, proberte ty nejhustší trsy. Prsty nebo nůžkami z nich jemně vyštípejte ty nejmenší nebo poškozené plůdky. Cílem je, aby měl každý zbývající plod kolem sebe trochu místa a vzduchu na to, aby se mohl nafouknout.

Zároveň se podívejte na úplný spodek keře. Pokud tam najdete tenké, nitkovité větvičky, které jsou schované hluboko ve stínu, úplně je odstřihněte. Plody na nich by ve stínu stejně nikdy nedorostly a keři teď jen zbytečně kradou sílu.

Jarní řez

S velikostí plodů také přímo souvisí i pravidelné zmlazování keře, tedy jarní řez. Staré větve postupně méně plodí a borůvky na nich bývají drobnější. Pokud je tam necháte, tak ubírají energii novějším výhonům a i plodům na nich. Ty jsou pak menší. Na jarní řez už je teď samozřejmě pozdě, ale je dobré na to myslet pro příští rok. Teď v létě zachráníte velikost plodů právě tou ruční probírkou.