Sazenice

Pórek můžete pěstovat buď z přímého výsevu nebo z předpěstovaných sazenic, které si můžete vypěstovat sami ze semínek nebo koupit hotové.

Já mám třeba předpěstované sazenice letního pórku Juhas a Lungo della riviera, které jsem vysévala na přelomu ledna a února. Pokud vás zajímá, jak si sazenice pórku předpěstovat, podívejte se na naše jiné video, kde se výsevu podrobně věnujeme.

Hotové sazenice pórku seženete v zahradnictvích, hobby marketech nebo na trzích u místních pěstitelů. Doporučuji vybírat sazenice od drobných pěstitelů, kteří často nabízejí kvalitní a zdravé rostliny přizpůsobené místním podmínkám. Sazenice pórku připravená na záhon je vysoká 15–20 cm, má 2–3 zelené listy a tenký, ale pevný stonek o průměru přibližně 3–5 mm, říká se tloušťky tužky.

Jak vybrat odrůdy

Pórek je dvouletá rostlina příbuzná cibuli a česneku, pěstovaný pro svůj dlouhý stonek tvořený listy, který je buď bílý, to je vybělená část, nebo zelený. Může dorůstat do výšky 50–100 cm podle odrůdy.

Při výběru odrůdy pórku je dobré zvážit, kdy chcete pórek sklízet a za jakým účelem.

Pórek se dělí na tři hlavní skupiny podle doby sklizně a odolnosti:

Letní pórek

Letní odrůdy pórku rostou rychle, mají delší vybělenou část, klidně až 50 cm, zpravidla tenčí stonek (3–4 cm v průměru) a vyšší vzrůst (až 1 m). Nejsou mrazuvzdorné a sklízejí se od července do října z jarních výsevů. Z odrůd jsou to například Starozagorski Kamuš, Gigante Suizo, Juhas.

Podzimní pórek

Podzimní odrůdy pórku jsou středně odolné, sklízejí se od září do listopadu. Mají silnější stonek a střední délku vybělené části. Z odrůd je to například například Terminal.

Zimní pórek

Zimní odrůdy pórku zvládají chladnější oblasti a i těžší půdy. Tyto odrůdy jsou plně mrazuvzdorné až do -15 °C, zůstávají na záhonech přes zimu a je možné je sklízet až do brzkého jara. Zpravidla mají kratší, ale silnější stonek (průměr přes 6 cm). Z odrůd jsou hodně oblíbené například Elefant, Titus.

Termíny výsadby

Správný termín výsadby pórku závisí na zvolené odrůdě, tedy letní, podzimní nebo zimní a na tom, jestli sázíte do skleníku, nebo na venkovní záhon. Důležité je také zohlednit místní klimatické podmínky – jinak se pěstuje na jihu Čech, jinak v horských oblastech. Pojďme se podívat na konkrétní termíny a další podmínky, které je třeba dodržet.

Termín výsadby do skleníku

Na venkovní záhon vysazujte sazenice letního pórku od 1.4. do 15.5. Sklízet budete už od července až klidně do října.

Teplota půdy

Před výsadbou změřte teplotu půdy v hloubce 5–10 cm – měla by mít alespoň 8–10 °C, aby pórku dobře zakořenily. Při nižších teplotách rostliny pomalu rostou a špatně se ujmou.

Venkovní teplota

Letní pórek snese krátkodobé mrazy až do -5 °C, ale pro optimální růst potřebuje teploty mezi 15–20 °C. Při výsadbě sledujte předpověď počasí, abyste mohli rostliny chránit před silnějšími mrazy, například netkanou textilií. Dlouhodobý chlad pod 5 °C může zpomalit růst. Při výsadbě v dubnu je doporučeno použít netkanou textilii pro ochranu před případnými mrazíky.

Vhodné stanoviště

Pórek potřebuje slunné nebo lehce polo stinné místo, ideálně chráněné před silným větrem. Půda by měla být hlinitá, dobře odvodněná, bohatá na humus a s pH 6,0–7,0. Pórku prospívá půda, která udrží vlhkost, ale není přemokřená.

Rotace plodin

Pórek patří do čeledi cibulovitých, proto ho nesázejte na záhon, kde loni rostly jiné cibulovité jako cibule, česnek, pažitka, kvůli riziku přenosu chorob a škůdců. Vhodné předplodiny jsou především košťáloviny a to zejména květák. Po pórku můžete sázet mrkev, salát nebo špenát, které mají odlišné nároky na živiny. Při pěstování bez rytí můžete sázet na stejné místo a není potřeba rotaci plodin vůbec řešit.

Vhodní sousedé

Na smíšených záhonech se k pórku hodí mrkev, okurky, celer, kedlubny, ředkve a ředkvičky a salát, mají podobné nároky na vláhu a chrání se navzájem před škůdci (např. mrkev odpuzuje vrtalku pórovou). Heřmánek nebo kopr mohou zlepšit růst pórku díky svým aromatickým vlastnostem.

Nevhodní sousedé

Pórek nesázejte vedle jiné cibulovité zeleniny, tedy zejména cibule a česneku, protože mají podobné škůdce a mohou si konkurovat o živiny. Pórek se také moc nesnese s keříčkovými a tyčkovými fazolemi, hráškem a červenou řepou.

Jak připravit záhon

Pórek patří mezi zeleninu 2. trati, což znamená, že má střední nároky na živiny. Před výsadbou je třeba záhon odplevelit a obohatit kompostem, který zajistí potřebné živiny pro růst. Já na záhon jednou ročně navezu vrstvu asi 5 cm vyzrálého kompostu, ideálně na podzim nebo brzy na jaře, ale lze to udělat i přímo před výsadbou. Výhodou metodou bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin. Pokud chcete vědět, jak připravit nový záhon bez rytí nebo přeměnit stávající záhon na záhon bez rytí, podívejte se na naše video, které se tomuto tématu věnuje.

Otužování sadby

Předpěstované sazenice je třeba před výsadbou otužit, aby zvládly venkovní podmínky. Otužování začínám asi týden před výsadbou. První dny vyndám sazenice ven na 2–3 hodiny za mírného počasí, ideálně do polostínu a závětří. Postupně prodlužuji čas venku a sazenice vystavuji i slunci. Poslední 2 dny je nechám venku i přes noc, pokud teploty neklesnou pod 5 °C.

Způsoby výsadby pórku

Pórek lze v zásadě vysazovat 2 hlavními způsoby a to tzv. do rýhy a do hlubokých jamek. Cílem u obou metod je, aby pórek rostl správně a hlavně, aby se vytvořil co nejdelší bílý stonek, o který nám jde.

Výsadba do rýhy

Při výsadbě do rýhy se dělá rýha v hloubce 10–20 cm. Sazenice se následně zasadí do rýhy v rozestupech a potom průběžně se sazenice zasypávají, aby se stonky bělily. Tato metoda je vhodná určitě pro větší plochy, kde je snadné udržovat řádky.

Výsadba do hlubokých jamek

Při výsadbě do hluboké jamky se udělá samostatná jamka v hloubce 15–20 cm a sazenice se do ní zasadí. Každá rostlina má svou vlastní jamku. Výhodou této metody je určitě to, že nemusíte půdu zbytečně do hloubky tolik narušovat, je lepší pro menší záhony, každá rostlina má svůj prostor a můžete si sazenice jednotlivě zařadit lehce do smíšených výsadeb.

Teď vám ukážu krok po kroku jak si vysadit pórek do hlubokých jamek.

Použití tyčky pro usnadnění práce

Jamky je třeba dělat opravdu velmi hluboké, ale ne široké, protože se pórek sází poměrně blízko. Takže je ideální špičatá tyč o délce tak 1,5 metru, kterou důlek od sázecího kolíku ještě více prohloubíte na těch požadovaných až 20 cm hloubky. Tyč vám také pomůže pokud těch pórků sázíte hodně nebo máte tvrdou půdu. Nebudete se u toho muset tolik hrbit a navíc si můžete pomoct například gumovou palicí. Pokud máte kyprou půdu, tak to půjde skoro samo, jen v jamce trochu zakroužit.