Opatření proti mšicím

Jaká opatření proti mšicím máme k dispozici a kolik nás to bude asi stát peněz? Možností je opravdu dost a to jak preventivních tak aktivních. Co je důležité si uvědomit, každá zahrada a situace je jiná a neexistuje jedna rada pro všechny. I tak jsme se ale s Petrem pokusili dát dohromady konkrétní postup pro 2 typické situace. Tak si počkejte na konec videa, kde se dozvíte osvědčený bojový plán na celou sezónu a také co dělat při akutním napadení.

Funkční ekosystém zahrady

Nepodceňujte to a zaměřte se na vaši zahradu jako na ucelený ekosystém, kde i mšice mají své místo, ale nepřemnoží se a ostatní hmyz si s nimi poradí. K tomu vám pomůže smíšená výsadba, přirození predátoři a zdravá půda a rostliny.

Smíšená výsadba

Smíšená výsadba znamená kombinovat plodiny s rostlinami, které mšice odpuzují nebo lákají jejich nepřátele. Třeba měsíček lékařský – jeho vůně mšice odrazuje a zároveň přitahuje užitečný hmyz, jako jsou berušky nebo vosičky. Zasaďte ho mezi kapustu, mrkev nebo fazole, a uvidíte rozdíl! Lichořeřišnice funguje jako „nárazník“ – mšice se na ni vrhnou a nechají vaše plodiny na pokoji. Skvěle se hodí třeba k celeru nebo rajčatům. Potom i kopr, brutnák nebo levandule. Tyto rostliny svou silnou vůní mšice mate a zároveň lákají predátory, jako jsou zlatoočka. Zasaďte je poblíž rybízu, angreštu nebo jabloní, a vytvořte tak přirozenou bariéru. Smíšená výsadba nejen že chrání vaši úrodu, ale hlavně dělá zahradu krásnější a pestřejší!

Cena za nákupy a pěstování potřebných rostlin záleží na mnoha faktorech. Dá se ale říct že je součástí základních nákladů na budování zahrady a při chytrém plánování nemusí stát nic navíc.

Podpora přirozených predátorů

Mšice mají v přírodě své přirozené nepřátele, kteří se mšicemi živí, a vy jim můžete pomoct. Taková jedna larva berušky (Slunéčka sedmitečného) dokáže sežrat až 500 mšic! A pozor, jeho larva vypadá zcela jinak a dost divně (pokusíme se ukázat na fotce nebo si to vyhledejte) tak ji na zahradě nechejte! Zlatoočka, škvoři a drobné parazitické vosičky jsou dalšími příklady. Jak je přilákat? Někde v koutku nechejte pár kupek listí nebo postavte hmyzí domečky. Z ptáků například sýkorky pomáhají proti mšicím tím, že aktivně vyhledávají a požírají jejich kolonie, takže pomůže například ptačí budka. Zkuste část trávníku věnovat květinám, jako jsou sedmikrásky, heřmánek, které tyto živočichy lákají. Třeba kolem rybízu mohou tyto květiny udělat zázraky.

Cena se pohybuje od nuly až po několik stokorun například za krmítko pro ptáky.

Zdravá půda a rostliny

Zdravá půda díky zahradničení bez rytí podporuje půdní strukturu, zvyšuje vitalitu rostlin a přitahuje přirozené predátory mšic.

Náklady na kompost se mohou pohybovat od nuly, pokud máte svůj kompost, až po nízké tisíce za rok pokud si ho koupíte.

Vyhněte se přehnojení dusíkem

Typickým problémem je například přehnojení dusíkem, což vede k rychlému růstu měkkých tkání rostlin. To dělá rostliny ještě lákavějšími pro mšice. Při hnojení vyzrálým organickým kompostem a správné aplikaci asi 5-10 cm za rok riziko přehnojení dusíkem nehrozí.

Cena je 0 Kč :-)

Zábrana na kmen

Lepové pásy

Lepové pásy lze použít především na kmenech stromů. Instalují se jako prevence nejlépe před prvním výskytem mšic. Jsou obvykle oboustranně lepivé, nebo mají pásky na přichycení. Funguje to tak, že se omotají kolem kmene lepivou částí ven. Na tu se zachytí mšice a mravenci, kteří se pohybují po kmeni. Pokud koupíte lepové pásy a mravenci po nich dále chodí, kupte jiné nebo zkuste lepidlo, k tomu se dostaneme za chvíli.

Práce s lepovými pásy je tak trochu drbačka. Na velké množství stromků to bude solidní fuška. Při instalaci musíte být pečliví, aby pásy na jednu stranu nepoškodily kmen stromu, ale naopak úplně přilnuly ke kmeni a nic neprolezlo pod nimi. To dost často znamená, že je nelze použít na starších stromech, které mají již více popraskanou kůru.

Dalším omezením je použití pouze na rostlinách s jedním kmenem, tedy v podstatě pouze stromy. Takže není praktické ji použít u multi-kmenů jako jsou často ovocné keříky ani jinde. A i když máte pouze jeden kmen, tak pokud je mladý stromek s oporou, tak musíte lepicí pásy nainstalovat i na všechny opory, po kterých by škůdci mohli vylézt nahoru. Samozřejmostí je očistit prostor kolem kmínku od veškerého plevele. A z podstaty samozřejmě nefunguje na létající mšice, ale i tak zamezuje volnému pohybu mšic a mravenců.

Cena se pohybuje kolem 50 kč za metr lepového pásu. Počítejte s tím, že jej budete možná muset v průběhu sezony několikrát vyměnit nebo dát pro vyšší účinek více pásů nad sebe. Pro běžnou zahradu s 2–3 stromy postačí balení za asi 200-300 Kč.

Lepidlo na kmeny

Místo lepových pásů lze použít lepicí hmotu nebo pěnu ve spreji. Ta se aplikuje ve vrstvě několika centimetrů kolem kmene ve výšce 60–80 cm. Je jednak mechanicky šetrnější ke kmeni stromu než páska a druhak lépe přilne i na popraskaný nebo nerovný kmen stromu. Malý trik je v tom nedávat lepidlo přímo na kmen, ale nejprve jej omotat například strečovou foliíí až na to aplikovat to lepidlo. Některá lepidla mohou kmen poškozovat. Bohužel ze strečovky to zase trochu více stéká dolů. Další omezení má lepidlo podobné jako lepové pásy. Lepidlo se nanáší pistolí pro rovnoměrné pokrytí, nebo se prodává i jako sprej. A když se člověk zapomene a šáhne do toho, tak si pak musíte umýt ruce něčím silným, mýdlo často nepomůže :-)

Pro běžnou zahradu s 2–3 stromy postačí balení za asi 300–500 Kč.

Petrův trik na ochranu kmínku

Jak vidíte, tak ani lepicí pás ani lepidlo nejsou moc ideální. S Petrem jsme vymysleli a otestovali takový malý trik. Místo strečovky kmínek obalíme páskem z PE pěny, což je měkký materiál který nesaje vodu. Dá se koupit buď jako desky nebo ve formě izolace na potrubí. Tímto kmínek omotáme a protože je materiál tlustý několik cm tak lépe zakryje nerovnosti na kmeni stromu. Pokud použijeme lepicí pásky tak normálně pásek oblepíme buď jednostranným nebo oboustranným pásem nebo páskou. A pokud chcete použít lepidlo, tak ho můžeme napaplat na horní stranu, takže bude méně stékat než ze strečovky.

Sítě

I když to není úplně patrné, tak i jemné sítě proti hmyzu jsou účinným řešením proti mšicím. Mohou chránit plodiny před okřídlenými mšicemi, které zakládají nové kolonie. Důležité je sítě pečlivě upevnit, aby se pod ně mšice nedostaly. Doporučujeme síť instalovat na nosnou konstrukci z trubek. Pokud by vás to zajímalo více, tak se můžete podívat na naše jiné video, kde se tomuto tématu více věnujeme.

Cena sítě se pohybuje kolem 200 Kč za 20m2. Nosná konstrukce stojí kolem 20 Kč za 1 metr trubky, takže cena za záhon o šířce 1,2m a délce 5m je asi 500 Kč s rezervou. Celkem tedy asi 700 Kč. Sítě vám vydrží i mnoho let a trubky jsou nezničitelné.

Preventivní kontroly

Jakmile nastane termín výskytu mšic, je vhodné provádět pravidelní kontroly. Ideálně dvakrát týdně prohlížejte možná místa výskytu. Včasné odhalení drobných kolonií umožňuje rychlý zásah, například omytím vodou nebo přírodním postřikem, a zabraňuje větším škodám na úrodě. Tyto první výskyty je možná brát jako signální, že se již něco děje i na jiných místech, kde jsme ještě nic nenašli. při těchto pravidelných obhlídkách samozřejmě sledujeme i výskyt jiných škůdců a můžete provést také jinou potřebnou péči na rostlinách.

Cena je zdarma a ještě se protáhnete a nadýcháte čerstvého vzduchu :-)

Ruční odstranění

Pokud je napadených rostlin malé množství, nejsou moc velké a máte dostatek času, můžete je jednoduše setřít prsty nebo odstranit štětečkem. Stačí si nasadit tenké rukavice a vzít nějakou nádobu s vodou a uzavíratelným víčkem. Někdo mšice i rozmačkává, na to já teda úplně nejsem :-) Výhodou tohoto způsobu je že je velmi šetrný a neohrozí ani rostlinu ani přirozené predátory.

Cena tohoto způsobu je do 100 Kč.

Omytí proudem vody

Další způsob u menšího napadení je omytí silným proudem vody. Stačí použít zahradní hadici s jemnou tryskou. Tento způsob je ideální pro pevnější listy jako je například kapusta a větvě například u rybízu nebo angreštu. Provádějte to ráno, aby rostliny co nejdříve oschly a zabránilo se plísním. Dejte pozor, abyste rostlinu nepoškodili příliš silným proudem vody. Opakujte každé 2–3 dny, dokud napadení nepoleví. Tento způsob je vhodné je kombinovat s lepicí páskou na kmen a dalšími preventivními opatřeními.

Cenu počítejte za vodu a eventuálně asi 500 Kč za hadici a nástavec pokud nemáte.

Postřiky

Postřiky jsou jedním z nejčastějších řešení problémů se mšicemi. Postřiků na mšice je v podstatě nekonečné množství. Kupované nabízí široký výběr a u domácích najdete recepty na vše od výluhů z kopřiv, popele, cigaretových špačků, koka koly i b-komplexu :-) U těch domácích ale velmi těžko najdeme nějaké průkazné záznamy o jejich účinnosti.

Zcela zásadní je ale vědět, že existují přírodní postřiky a pak je tu "chemie".

Přírodní (ekologické) postřiky

Přírodní postřiky se snaží o eliminaci škůdce při maximální ohleduplnosti k přírodě, rostlině, přirozeným predátorům a k lidskému zdraví. Z toho samozřejmě vyplývají jistá omezení. Nicméně na lehký a střední nápor škůdců jsou přírodní postřiky určitě nejlepší volba. Pro silné zamoření ale mohou být už nedostatečné.

Tyto postřiky jsou kontaktní a účinkují jen na to co přímo zasáhnou. Může se tedy stát, že část jedinců nebo i nakladená vajíčka přežijí a kolonie se nepodaří vyhubit. Proto je nutné přírodní postřiky poměrně často opakovat a v závislosti na množství rostlin, které je nutné stříkat může jít o poměrně náročnou činnost.

Mezi populární domácí postřiky patří například Mýdlový roztok, Kopřivový výluh, Česnekový výluh, Levandulový postřik, postřik s Neemovým olejem atd.

Z kupovaných existují dva druhy přípravků, které fungují na těchto principech:

• přípravky na olejové bázi na rostlině vytvoří lepivý povlak a mšice zadusí,
• dvousložkové přípravky s obsahem zeolitu (drcený jíl) a smáčedla ulpí na těle mšic a zcela je vysuší

Většina přírodních postřiků má nulovou ochrannou lhůtu, což je ideální pro jedlé plodiny. Aplikujte brzy ráno nebo večer, aby se zabránilo popálení listů sluncem.

Cena přírodních postřiků opět velice závisí na rozsahu použití. Velmi orientačně vás vyjdou asi na 200-250 Kč na každých průměrných 50m2 vaší zahrady na jeden týden. Výhodnější je kupovat koncentráty.

Chemické postřiky

Chemické postřiky jsou nejvyšší úroveň boje se mšicemi. Bohužel kromě hubení mšic také páchají největší škody všude okolo, proto se jim snažíme vyhnout dokud to jde, protože spolu se škůdci zabijeme i jejich přirozené predátory. Pro silné zamoření ale někdy není jiná možnost. Většina z prodávaných přípravků je kontaktních.

Zajímavá výjimka je tzv. Sanium System. Je to insekticidní systémový přípravek pro hubení škůdců (mšice, molice, puklice, aj.) na jabloních, zelenině nebo okrasných rostlinách. Je to jeden z mála postřiků který není kontaktní, ale účinkuje v celé rostlině. Jeho další výhoda je že účinkuje asi 6-8 týdnů. Pokud tedy správně načasujete jeho aplikaci a v kombinaci s ostatními způsoby můžete postřik aplikovat pouze asi 2x za sezonu. Vedlejším efektem je, že pokud je takto dlouhá doba mezi aplikacemi tak se stihnou vytvořit i přirození predátoři.

Cena insekticidního přípravku Sanium System na průměrných 50 m² zahrady vyjde zhruba na 30 Kč na přibližně 6-8 týdnů. Je tedy levnější než přírodní postřiky díky silnější a delší účinnosti.

Aplikace postřiků

K aplikaci postřiků potřebujete postřikovač. Na malou aplikaci postačí ruční postřikovač v ceně do 1000 Kč ale na cokoliv většího budete muset připlatit nebo se upumpujete k smrti.

Při aplikaci si také dejte pozor na to, aby vás nezasáhly rozprášené kapénky z postřiku které vdechnete nebo se vám dostanou do očí. Doporučený je v takovém případě ochranný oblek, brýle a respirátor a to zejména při použití chemických postřiků.

Opatření proti mravencům

Pokud se mšice vyskytují se zvýšeným výskytem mravenců, tak je nutné učinit opatření i proti mravencům samotným. Tomu se budeme věnovat v samostatném videu o kontrole mravenců.

Parazitické vosičky

Ještě jsem chtěla zmínit jednu alternativní možnost a to jsou Parazitické vosičky. Jsou to drobní pomocníci v boji proti mšicím, kteří kladou vajíčka do jejich těla, kde larvy mšici zabijí a vytvoří mumii. Měli by pomoci při mírném napadení, aplikují se od dubna do června za teplot 15–25 °C a podporují ekosystém bez chemie. Bohužel s touto možností nemáme žádnou zkušenost a tak kdyžtak pište do komentáře :-)

Babské rady a co nefunguje

Náš výčet by nebyl zcela kompletní bez desítek různých dalších babských rad, nic proti moudrosti našich předků. Já osobně doporučuji s tím neztrácet čas a zaměřit se spíše na včasnou prevenci a biologickou ochranu. Ale přeci jenom se podívejme na 2 rozšířené příklady, které nefungují.

Draví roztoči - nefunguje dostatečně

Někdy se uvádí, že draví roztoči pomáhají v boji proti mšicím tím, že aktivně loví a požírají jejich larvy a dospělé jedince. Většina dravých roztočů, jako například Typhlodromus pyri, není primárně určen k hubení mšic, protože se specializují na jiné škůdce, jako jsou svilušky, hálčíci nebo třásněnky. Mšice jsou pro ně příliš velké nebo nejsou jejich preferovanou potravou. Někteří jiní draví roztoči však mohou mšice konzumovat, ale jejich účinnost je omezená, zejména při silném napadení.

Postřik na olejové bázi v předjaří - nefunguje dostatečně

Postřik na olejové bázi v únoru nebo březnu může být užitečný jako preventivní opatření proti některým škůdcům, ale jeho účinnost proti mšicím je omezená, protože se zaměřuje spíše na jiné druhy přezimujících larev a vajíček. Bohužel vajíčka mšic jsou drobná a často odolná vůči olejovým postřikům. Navíc postřik neovlivní mšice, které přezimují v půdě u kořenů.

Lepové desky - nefunguje dostatečně

Žluté lepové desky se zavěšují někam v blízkosti rostlin. Přitahují okřídlené mšice i molice díky své barvě a zachytí je na lepkavém povrchu. Především vás upozorní na výskyt mšic. Malé množství určitě i odstraní, ale nejlepší jsou pro kontrolu a upozornění.

Zaokrouhlená průměrná cena je asi 30 Kč za 1 kus lepové desky. Počítejte s tím, že ji budete možná muset v průběhu sezony několikrát vyměnit.

Naše doporučení

Nejlepší výsledky přináší kombinace více metod. Ty je ale třeba v různém čase zkombinovat do účinného a praktického řešení. Bohužel některé způsoby mají různé vedlejší efekty anebo dokonce fungují proti sobě. Například pokud máte na stromcích Dravé roztoče a v prvních 1-2 letech aplikujete přírodní postřiky, tak je pravděpodobné, že si postřikem na mšice částečně oslabíte i ty roztoče. Ale zase škoda může být trvalá a pak je třeba se s tím smířit. Ale při použití chemie si roztoče zabijete zcela. A proto při každé aplikaci přemýšlejte nad vaší konkrétní situací a postupujte pokud možno od méně nebezpečných možností k těm více silným.

Jak jsem vám slíbila tak i přesto, že je každá zahrada a situace jiná, tak se pokusíme poradit nějakou konkrétní kombinaci ochran.

Celoroční strategie

Dbejte na funkční ekosytém zahrady a nepřehnojujte dusíkem. Před prvním výskytem mšic nainstalujte lepové pásy na kmeny stromů a sítě na zeleninu. S termínem výskytu mšic pravidelně kontrolujte rostliny v zahradě. Při prvním objevení mšic a dle rozsahu napadení ihned odstraňujte ručně, omývejte proudem vody nebo aplikujte opakovaně přírodní postřiky. Situaci sledujte i po odeznění hlavní vlny a to až do konce výskytu mšic. Zabráníte jim tak v podzimním kladení vajíček na příští sezonu.

Akutní zásah nyní

Jak provést akutní zásah v těchto dnech? Jednejte co nejrychleji. Dle rozsahu napadení ihned odstraňujte ručně, proudem vody nebo aplikujte opakovaně přírodní postřiky. V případě, že se napadení mšicemi nedaří zvládnout, sáhněte po chemickém přípravku a opět dále sledujte situaci až do konce výskytu mšic a buďte připraveni znovu zasáhnout.

‍

Co dál?

Podívejte se na jednu z nejúčinějších možností boje proti škůdcům zeleniny a to jsou sítě. Sítě na záhonech řeší až 95% problémů při pěstování zeleniny.