Správné teploty

Bulvový celer je plodina, která v každé fázi růstu vyžaduje jiné teplotní podmínky. Po výsadbě v druhé půlce května mu nejvíce vyhovují teploty v rozmezí 15-20°C, které podporují nárůst bulvy a nestresují rostliny. Noční teploty by neměly klesat pod 4 °C, protože chlad může ohrozit kvalitu úrody. Během léta, kdy teploty mohou kolísat, je důležité sledovat předpověď počasí a přizpůsobit péči podmínkám, aby rostliny zůstaly zdravé až do sklizně.

Nízké teploty

Bulvový celer je citlivý na nízké teploty a to během předpěstování sazenic a kolem výsadby a potom těsně před sklizní. Teploty pod 10°C způsobují u celeru zpomalení růstu kořenů a také bulvy. Bývá to především během chladných nocí na jaře nebo potom na podzim.

Jarovizace

Na jaře během předpěstování a po výsadbě sazenic může dlouhodobé vystavení teplotám pod 10°C způsobit předčasné vybíhání do květu nebo-li jarovizaci. O jarovizaci budu mluvit ještě za chvíli.

Poškození mrazem

Nízké teploty je důležité sledovat také na podzim před sklizní. Nižší noční teploty zpomalují růst. Kritická je ale teplota 0°C. Při teplotách pod 0 °C, zejména během prvních mrazů, jsou listy a bulvy náchylné k poškození. Zvyšuje to potom riziko hniloby během skladování. Proto by se celer měl sklízet před příchodem mrazů, orientačně v říjnu.

Ochrana před chladem

Pro ochranu před nízkými teplotami je vhodné zakrýt rostliny bílou netkanou textilií, která udržuje teplo a chrání před chladnými nočními teplotami. Textilii můžete na rostlinách nechat 1-2 týdny po výsadbě, dokud se rostliny úplně nepřizpůsobí venkovním podmínkám. Potom už jen pokud by hrozily nízké teploty.

Proti chladu pomáhá také mulčovat záhony organickým materiálem například kompostem, slámou. Vrstva mulče pomáhá kolem rostlin udržovat stabilní teplotu a chrání ji před výkyvy.

Vysoké teploty

Vysoké teploty nejsou pro celer tolik stresující jako ty nízké. Nicméně teploty nad 25°C mohou způsobit zpomalení růstu bulvy při nedostatku vody.

Srdéčková hniloba

Celer je náročný na živiny a pokud při teplotách nad 30°C jich má nedostatek, především bóru, tak v kombinaci s nedostatkem vody může docházet k srdéčkové hnilobě. Ta se projevuje hnědnutím a odumíráním středu bulvy.

Opatření proti horku

Během horkých letních dní je nezbytné zajistit vydatnou zálivku, ideálně ráno. Více se k množství vody dostanu za chvilku. V extrémních vedrech lze použít stínící sítě nebo lehké netkané textilie, které chrání rostliny před přímým sluncem a přehříváním. Důležité je také dodat živiny.

Škůdci bulvového celeru

Bulvový celer netrpí výrazně na škůdce, ale i přesto je důležité si na některé dát pozor.

Larvy vrtule celerové

Vrtule nebo vrtalka celerová je moucha asi 5-6 mm velká, která klade vajíčka na listy. Poté škodí její larvy, které vyžírají chodbičky v listech. Vy to poznáte podle hadovitě klikatých čar na listech, to jsou tzv. miny a později také tak, že listy hnědnou a zasychají. Poškození snižuje výnos i kvalitu bulev celeru. Vrtalka má dvě generace ročně. První generace se líhne v květnu, červnu z přezimujících kukel. Druhá generace se líhne v srpnu a září.

Proti vrtalkám je důležitá prevence a potom kontrola rostlin a odstranění těch napadených. V rámci prevence je důležité odstraňovat plevel. Pokud máte s vrtalkami problém, tak potom zkuste pěstovat na jiném místě. Pro kontrolu můžete dát na záhony žluté lepové desky a záhony přikrývat během doby náletů.

Mšice

Celer může být napaden i mšicemi. Mšice jsou drobný savý škůdce, který se živí mízou z listů a stonků celeru. To způsobuje deformace a žloutnutí listů. Při napadení přenáší virové choroby a oslabují rostlinu. Proti mšicím pomáhají dobře preventivní přípravky na přírodní bázi. Více se mšicím věnuji v samostatném videu.

Slimáci

Po výsadbě je důležité chránit sazeničky proti slimákům. Ti se živí mladými výhonky a listy a mohou je poškodit nebo je i komplet zlikvidovat. Poznáte je podle typických slizových stop a okousaných listů. Pro ochranu můžete použít ochranné límce, nebo vytvořit návnadu a bariéry. Vzrostlým rostlinám běžné množství slimáků už neublíží. Více se slimákům věnuji v samostatném videu.

Prevence škůdců bulvového celeru

Proti škůdcům je nejlepší prevence. Důležité je rostliny pravidelně kontrolovat, zejména mladé sazeničky a obecně udržovat pořádek v zahradě. Pravidelné odstraňování plevelů kolem záhonů snižuje úkryty pro škůdce. Prevencí může být také výsadba doprovodných rostlin jako měsíčku, afrikánu, lichořeřišnice. Venku se škůdci hodně pomáhají přirození predátoři jako berušky, zlatoočka.

Choroby bulvového celeru

Během růstu může bulvový celer napadnou několik chorob, z nichž nejčastější jsou septoriová skvrnitost a strupovitost celeru.

Septoriová skvrnitost listů (septorióza)

Septoriová skvrnitost známá také jako septorióza je houbová choroba projevující se hnědými až černými skvrnami s šedým středem na listech, které postupně žloutnou a odumírají. Choroba se šíří zejména za vlhkého a teplého počasí. Rostlinu oslabuje a omezuje růst bulvy. Ochrana zahrnuje odstraňování napadených listů, použít můžete i vhodné fungicidy.

Strupovitost celeru

Strupovitost celeru je způsobená houbami. Projevuje se tmavými, nepravidelnými skvrnami na listech, stoncích nebo bulvách. V důsledku napadení jsou bulvy deformované nebo hlavně hnijí během skladování. Šíří se zejména v chladném a vlhkém prostředí. Ochrana spočívá v odstraňování napadených částí rostliny a použití vhodných fungicidů.

Prevence chorob

Proti chorobám je nejúčinější prevence. Důležitá je správná zálivka a správná péče o rostliny. Jak na to se dozvíte hned za chvíli. Kromě toho nezapomeňte dodržovat správné vzdálenosti při výsadbě, pravidelně rostliny kontrolovat a udržovat na záhonech pořádek, hlavně odplevelovat, odstraňovat včas napadené rostliny a uklízet zbytky rostlin po sklizni nebo prořezu.

Tvorba bulvy

Bulvový celer pěstujeme pro bulvy, které bychom ideálně chtěli mít co největší. Opak ale bývá občas pravdou. Pěstování může být někdy zklamání. Když si navíc uvědomíte, že celer zabírá místo na záhonu v podstatě 3/4 roku a předtím je nutné ho předpěstovat, tak i rozumím tomu, proč ho spousta lidí buď nepěstuje nebo to vzdají. Když se to ale povede, tak ta vůně a čerstvost z vlastního celeru je opravdu skvělá. Nemluvě o tom osobním vítězství, že jste to dokázali :). Nemusím vám asi říkat, že i já jsem se u něj kolikrát navztekala a chtěla toho nechat. Pojďme mrknout na to, jak se ta bulva vlastně tvoří a hlavně co je důležité proto, aby narostla.

Celer je dvouletá rostlina. Listy a bulva se tvoří v prvním roce. Bulva vzniká postupně jako zduřelá část stonku nad kořeny a těsně nad zemí. Bulva musí být na vzduchu a nesmí se zasypat půdou, kompostem nebo jiným mulčovacím materiálem. Je to tedy přesně naopak než tvorba hlíz brambor. Pokud pěstujeme celer pro bulvy, sklidíme jej již na konci prvního roku těsně před příchodem mrazů.

V druhém roce celer vytvoří drobné bílé květy, které jsou opylovány hmyzem, zejména včelami, nebo částečně samosprašně. Z květů se pak vyvinou drobná semena, která se mohou sklidit pro další výsev. Toto je důležitý pro ty, kteří chtějí získat vlastní semena.

Proč celer tvoří malé nebo žádné bulvy?

Někdy se může stát, že místo bulvy najdete na záhonu jen tenké kořeny nebo květní stonek. Nejčastější příčinou je předčasné vykvétání, tedy jarovizace. To nastane, když rostliny během předpěstování nebo po výsadbě v květnu zažijí chladné období s teplotami pod 10 °C po dobu 10–14 dní. Tento chlad roslinu „poplete“ tak, že si myslí si, že přezimovala, a místo bulvy začne tvořit květy, čímž úroda bulvy zcela zmizí.

Dalším důvodem, proč bulvy nerostou nebo jsou malé, může být nedostatek vody nebo živin, zejména bóru a vápníku. Bez pravidelné zálivky, zejména v horkých letních měsících, rostlina trpí suchem. To vede k malým nebo dřevnatým bulvám, případně se nevytvoří vůbec. Nesprávná výsadba, kdy je srdéčko rostliny zahrnuto zeminou, rovněž způsobuje deformace nebo zastavení růstu bulvy.

Zalévání bulvového celeru

Bulvový celer miluje vodu, a správná zálivka je klíčem k velkým bulvám.

Jak správně celer zalévat

Celer potřebuje pravidelnou a vydatnou zálivku, aby jeho bulva rostla rovnoměrně a nepraskala. Zalévejte přímo ke kořenům. Zalévat je nejlepší brzy ráno nebo večer, kdy je chladněji, aby se minimalizovalo odpařování a listy zůstaly suché. To snižuje riziko houbových chorob.

Kolik vody celer potřebuje

Obecně celer vyžaduje až 10–15 litrů vody na rostlinu za týden, v závislosti na počasí a typu půdy. Po výsadbě, kdy rostliny zakořeňují, stačí zalévat 2x týdně, přibližně 2–3 litry na rostlinu, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřená. Během růstu v červnu a červenci, kdy rostlina tvoří listy, se zálivka zvyšuje na 3–5 litrů na rostlinu 3x týdně, zvlášť v horkých dnech. Při nárostu bulvy od srpna do října je třeba nejvíce vody, až 5–7 litrů na rostlinu 3x týdně, aby bulva zůstala šťavnatá a nepraskala.

Jak poznat, že celer potřebuje vodu

Nedostatek vody se u celeru projeví rychle a je snadno rozpoznatelný. Listy začnou povadat, žloutnout nebo se kroutit, a růst bulvy se zpomalí. Může to vést k jejímu dřevnatění nebo praskání. Pokud je půda na dotek suchá více než 2 cm pod povrchem, je čas zalít, protože celer potřebuje stálou vlhkost, aby se vyhnul stresu.

Jak zalévám já

Celer pěstuji už několikátým rokem. Ze začátku to moc nešlo, ale postupně se to čím dál více zlepšuje. Co se týče zálivky, tak je opravdu potřeba být důsledný a dát celeru vody dost a pravidelně. K tomu se mi osvědčil známý trik. Kolem každé rostliny vytvořím mělkou misku ze země odhrnutím půdy od bulvy. Během zalévání přímo ke kořenům se voda zachytí v té pomyslné misce a bulva tak dostane větší množství vody a půda zůstane delší dobu vlhká.

Způsob pěstování

Kvalitu a velikost bulev ovlivňuje také správný způsob pěstování celeru.

Odstraňování listů

Na rostlinách se během růstu provádí v podstatě jen jeden důležitý zásah a to odstraňování listů. Cíl je stále ten stejný, mít velké bulvy.

Během léta, zejména od července do září, pravidelně kontrolujte rostliny a opatrně odřežte staré, žloutnoucí nebo poškozené listy buď čistým nožem nebo rukou těsně nad srdéčkem rostliny. Umožní to rostlině soustředit energii na tvorbu bulvy. Navíc to zlepšuje proudění vzduchu a tím snižuje riziko chorob.

Mulčování

Mulčování půdy kolem celeru je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak usnadnit péči a podpořit zdravý růst celeru.Dostatečná vrstva mulče udržuje půdu vlhkou, chrání ji před výkyvy teplot a omezuje růst plevelů. Já doporučuji vrstvu kompostu asi těch 5–10 cm, která navíc přirozeně obohacuje půdu. Jinak jde využít i sláma, seno nebo jiný organický materiál. Dejte pozor ať při přidávání kompostu nezasypete bulvu.

Hnojení celeru

Celer je na živiny náročný a jejich dostatek zaručuje kvalitní a velké bulvy. Jaké hnojivo a kdy ale vlastně použít a jak poznat, že celeru něco chybí.

Hnojení při přípravě záhonu

Příprava záhonu v dubnu nebo začátkem května je prvním krokem k silným bulvám. Velice vhodné je obohacení půdy organickými hnojivy, jako je dobře vyzrálý kompost nebo chlévský hnůj, které zlepšují její strukturu a poskytují základní živiny. Pro bulvový celer je optimální pH půdy v rozmezí 6,0–7,0, ideálně kolem 6,5. Pokud je pH příliš nízké, pod 6,0, může docházet k nedostatku vápníku nebo bóru, což zvyšuje riziko srdéčkové hniloby.

Já doporučuji na záhon navézt vrstvu 5-10 cm vyzrálého kompostu. Pokud je půda chudá na živiny, lze přidat granulované hnojivo s vyváženým poměrem NPK 10-10-10. Záhon ale můžete samozřejmě připravit i jiným způsobem. Při rozhodnutí, jak hnojit v průběhu sezóny zohledněte váš způsob přípravy záhonu.

Hnojení při výsadbě

Pokud jste záhon dobře připravili, hnojit při výsadbě není nutné. Pokud je půda chudší, přidejte vyvážené hnojivo s obsahem dusíku a fosforu, například v poměru NPK 10-10-10 nebo organické hnojivo, například granulovaný hnůj nebo kompost. Naopak nepřihnojujte, pokud sázíte do substrátu, který již hnojivo obsahuje. Já osobně při výsadbě nepřihnojuji, spoléhám na kompost z přípravy záhonu.

Hnojení po zakořenění

Jakmile rostliny v červnu zakoření a začnou tvořit listy, potřebují další dávku živin pro růst. V této fázi se provádí první přihnojení pro podporu růstu listů a zvýšení celkové vitality a odolnosti rostlin. V této fázi se používá hnojivo s vyšším obsahem dusíku, například s poměrem N-P-K 15-5-5. To může být kompost, kopřivová jícha, granulovaný hnůj, slepičince až po dusíkatá komerční hnojiva.

V této fázi já nepřihnojuji, protože pěstuji metodou bez rytí a živiny zajišťuje kompost z přípravy záhonu.

Hnojení během nárostu bulvy

Od srpna do září, kdy bulva rychle roste, je důležité dodat živiny, které zajistí její velikost a kvalitu. Použijte hnojivo s vyšším obsahem draslíku a bóru, které aplikujte jednou měsíčně podle pokynů, aby se předešlo srdéčkové hnilobě. Pravidelné přihnojování v této fázi je důležité pro kvalitní a velké bulvy.

Výživová nedostatečnost

Když celeru chybí živiny, rychle to na sobě dá znát. Nedostatek bóru způsobuje srdéčkovou hnilobu, kdy střed bulvy hnědne a odumírá, zatímco nedostatek dusíku se projevuje žloutnutím listů a slabým růstem. Při nedostatku vápníku nebo draslíku bývají bulvy menší a mohou praskat, což je patrné při nepravidelném růstu. Pravidelné přihnojování a kontrola půdy pomáhají těmto problémům předejít.

‍