Mrkev

Mrkev je zelenina, kterou lze pěstovat a sklízet po celý rok, když víte jakou odrůdu zvolit. Sklizeň se tedy může lišit podle toho, zda pěstujete rané, polorané, nebo pozdní odrůdy mrkve. Každý typ má jinou vegetační dobu a je vhodný pro různé způsoby uchování.

Rané odrůdy mrkve

Pokud jste ranou mrkev vysévali v létě, bude je sklízet nyní. Její vegetační doba je přibližně 50–60 dní. Tyto mrkve nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování. Takže ranou mrkev nikdy neskladujte ve sklepě v písku.

Polorané odrůdy mrkve

Polorané mrkve mají vegetační dobu 70–80 dní. Jsou sklízeny od konce léta do začátku podzimu. Tyto mrkve mohou být uchovávány několik měsíců, ale také nejsou ideální pro dlouhodobé skladování.

Rané a polorané mrkve by proto měly být co nejdříve zpracovány jinými způsoby, jako například:

• Zmrazení: Mrkev můžete blanšírovat a následně zmrazit. Tento způsob uchová mrkev čerstvou a plnou živin.
• Zavařování: Mrkev lze naložit do sladkokyselého nálevu nebo zavařit jako zeleninovou směs.
• Sušení: Plátky mrkve můžete sušit a následně používat do polévek či omáček.

Pozdní odrůdy mrkve

Pozdní mrkve dosahují plné zralosti po 90 až 120 dnech. Nejlepší čas na jejich sklizeň je po prvních lehkých mrazech, což zvyšuje jejich sladkost.

Tyto odrůdy jsou ideální pro dlouhodobé skladování ve vlhkém písku nebo pilinách v chladu a temnu, například ve sklepě. Ideální podmínky jsou teploty okolo 0–3 °C a vysoká vlhkost vzduchu (okolo 98 %). Pozdní mrkve takto vydrží několik měsíců a zůstanou čerstvé a křupavé.

Petržel

Další na řadě je petržel. Vegetační doba kořenové petržele je 190 až 210 dní. Podzimní sklizeň petržele pro dlouhodobé uchování je od konce září do října, kdy její kořen dosáhne plné zralosti. Nicméně je vysoce odolná vůči chladnějším teplotám. Její chuť se může dokonce zlepšit, pokud ji necháte přejít mírnými mrazy, protože se zvýší obsah cukrů.

Stejně jako jiné kořenové zeleniny, i kořenová petržel je ideální pro dlouhodobé skladování v chladném a vlhkém prostředí, například ve sklepě. Uložte ji do písku nebo vlhkých pilin, při teplotách 0–2 °C a vysoké vlhkosti. V těchto podmínkách vydrží několik měsíců.

Pokud nemáte vyhovující podmínky pro skladování, petržel je nejlepší zamrazit, usušit nebo zavařit. Například do směsi zeleniny do polévek nebo pod svíčkovou.

Červená řepa

Třetí zeleninou je červená řepa. Pro podzimní sklizeň se červená řepa sklízí od září do října, kdy jsou bulvy plně dozrálé. Je důležité sklidit ji před příchodem silných mrazů, protože ty mohou bulvy poškodit. Její vegetační doba závisí na odrůdě a podmínkách, ale obecně se pohybuje mezi 50 a 100 dny. Řepa je skvělá plodina, kterou můžete využít jak v čerstvé formě, tak pro dlouhodobé uchování. Řepa není vhodná k přezimování na záhoně, protože její bulvy jsou citlivé na mráz.

Rané odrůdy řepy

Rané odrůdy červené řepy mají vegetační dobu přibližně 50–60 dní. Sklízí se už během léta a jsou ideální pro rychlou spotřebu. Díky kratší vegetační době lze sklízet řepu dvakrát za sezónu.

Pro dlouhodobé uchování nejsou vhodné. Rané řepy je nejlepší zpracovat hned po sklizni například takto:

• Zmrazením: Řepu je možné nakrájet na plátky nebo kostičky, předem blanšírovat a poté zmrazit.
• Zavařením: Zavařená řepa je oblíbená ve sladkokyselém nálevu nebo jako součást čalamády. Takto zpracovaná řepa vydrží několik měsíců.

Pozdní odrůdy řepy

Pozdní odrůdy mají vegetační dobu kolem 80–100 dní a sklízí se v říjnu. Jsou větší a odolnější, což je činí vhodnými pro dlouhodobé uskladnění. Řepa sklizená po prvních lehkých mrazech bývá chuťově lepší, protože mráz zvyšuje obsah cukrů.

Pro delší uchování je ideální bulvy skladovat v chladném, tmavém a vlhkém prostředí ve vlhkém písku nebo pilinách, např. ve sklepě, ideálně při teplotě okolo 0–3 °C a vysoké vlhkosti (98 %). Řepu je vhodné uskladnit bez omytí, s částí natě ponechané na bulvě, což zabrání ztrátě vlhkosti​.

Pastinák

Dále se podíváme na pastinák. Pastinák je odolná kořenová zelenina s vegetační dobou 100 až 120 dní, která se sklízí hlavně na podzim. Nejlepší chuť pastinák získá po několika mrazech, protože chladné počasí přemění škroby v kořenech na cukry. Sklizeň začíná od října a může pokračovat až do zimy. Takže sklizeň nemusíte uspěchat. Stejně jako u jiné kořenové zeleniny existuje několik způsobů, jak pastinák správně uskladnit, aby vydržel po celou zimu.

Pastinák je nejlepší uchovávat v chladných a vlhkých podmínkách, ideálně ve sklepě. Může být uložen v písku nebo vlhkých pilinách při teplotě okolo 0 až 3 °C. V těchto podmínkách vám vydrží několik měsíců. Důležité je odstranit listy a bulvy neomývat, aby se uchovala vlhkost.

Pokud nemáte sklep, tak pastinák můžete také bez problémů zamrazit. Nejlepší volbou je pastinák nahrubo nastrouhat nebo nakrájet na malé kostičky. Takto ho budete mít vždy po ruce k okamžitému použití. Jinak se pastinák také používá k zavařování a to všude tam, kde byste použili petržel. Takže směsi do polévek, směsi pod maso, atd.

Celer bulvový

Poslední na řadě je bulvový celer. Celer má dlouhou vegetační dobu, orientačně dle odrůdy 120 až 140 dní. Je typickou kořenovou zeleninou pro podzimní sklizeň, jelikož jeho bulvy narůstají z velké části až na podzim. Ke sklizni je připraven koncem září až začátkem října, kdy bulvy dosáhnou plné velikosti (průměr kolem 10 cm). Nicméně je celer dobré nechat na záhonu co možná nejdéle. Důležité je ale sledovat počasí. Tím, že bulvy rostou nad zemí, tak jsou citlivé na mráz. Důležité je ho sklidit před příchodem silných mrazů, které by ho mohly poškodit.

Bulvový celer při správném skladování vydrží po celou zimu. Skladujte ho v chladném, tmavém a vlhkém prostředí, jako je sklep. Podobně jako u mrkve či řepy nejlépe v písku nebo vlhkých pilinách při teplotě okolo 0–3 °C. Takto vydrží několik měsíců.

Pokud nemáte sklep, můžete bulvový celer zmrazit. Před zamrazením ho nakrájejte na kostky, blanšírujte a poté zamrazte. Kromě mrazení můžete celer i zavařit a to v kombinaci s jinou zeleninou nebo i samotný. Výborný je například do směsi zeleniny pod svíčkovou na způsob Halalí. Můžete si ho tak vychutnat v podzimních a zimních polévkách, omáčkách či zapékaných pokrmech.

Pro ty z vás, co nemáte vhodné podmínky jako sklep je nejlepším způsobem kořenovou zeleninu zavařit. Pojďte si se mnou připravit zavařenou mrkev, celer, červenou řepu, čalamádu ze zelí, zeleninu pod svíčkou a mnoho dalšího. To vše najdete v mém e-booku Jak zavařovat bez chemie a umělých sladidel.

👉 Omrknout e-book, kde si můžete stáhnout ukázku.

Co sklízet během zimy?

Některé druhy kořenové zeleniny můžete sklízet čerstvé ze záhonu i v zimě. Mezi tyto plodiny patří mrkev, pastinák a kořenová petržel. Tato zelenina je mrazuvzdorná a vydrží v zemi i v chladných podmínkách.

Při mírné zimě vydrží zelenina v záhoně jen tak bez ochrany. Aby zvládla tužší zimu a mráz, je důležité ji chránit a to přikrytím vrstvou mulče. Nejednoduší je záhon zahrnout spadaným listím. Můžete použít i jiný organický materiál jako slámu.

‍

To co sklidíte, správně uskladníte nebo uchováte budete moci využívat v kuchyni po celou zimu, protože právě kořenová zelenina je královnou zimní kuchyně. Ale o tom si povíme zase jindy. Ted už jen bedýnky a rýč do ruky a hurá na záhon!