Co je zelené hnojení?

Pod pojmem zelené hnojení si představte pěstování určitých plodin, které se po určité době růstu posekají a zapracují přímo do půdy. Tam se postupně rozkládají. Zelené hnojení pomáhá přírodní cestou vytvářet zdravou a vyživenou půdu bez použití chemických prostředků, ať už hnojiv nebo pesticidů. Stačí semena, hrábě a trocha času.

Kde se vzalo zelené hnojení?

Využití zeleného hnojení jako způsob péče o půdu není žádnou novinkou. Používali ho už ve starověku zemědělci v Číně nebo Římě. Pojem „zelené hnojení“ se začal používat v 19. století, kdy vědci v Evropě popsali, jak rostliny pomáhají půdě. Dnes se zelené hnojení využívá i u nás jako meziplodina v ekologickém zemědělství a přispívá opravdu velkou mírou ke zkvalitňování půdy a možnosti snížení potřeby pesticidů a hnojiv.

Výhody zeleného hnojení

Zelené hnojení přináší i pro nás jako drobné pěstitelé značné výhody.

Výživa půdy

Při použití zeleného hnojení můžete přírodní cestou dodat do půdy živiny. K tomu zelené hnojení obohacuje půdu o organickou hmotu, která se rozkládá na humus a dokáže fixovat dusík. To se vyplatí určitě u zeleniny náročné na živiny jako rajčata, papriky, dýně.

Potlačení plevelů

Zelené hnojení funguje také jako mulč. Rychle pokrývá záhony, tím omezuje prostor a světlo pro růst plevelů. Pro vás to znamená méně času stráveného plením a čistší záhony bez použití herbicidů.

Zlepšení kvality a zdraví půdy

Pokud máte těžkou, jílovitou půdu, tak zelené hnojení můžete využít ke zlepšení struktury půdy, provzdušnění. K tomu ještě podporuje půdní mikroorganismy, které přispívají k lepší odolnosti proti chorobám.

Nižší spotřeba hnojiv a postřiků

Vezmeme-li v úvahu všechny tyto výhody, které jsem teď zmínila, tak jednoduše z toho vyplývá, že pravidelné využívání zeleného hnojení přispívá ke snížení závislosti a množství kupovaného hnojiva a ochranných postřiků. Proto je zelené hnojení důležitým nástrojem pro farmy a zemědělce v bio režimu. Pro nás malé je to snadná cesta k možnosti pěstovat bez chemie s ohledem na půdu a přírodu.

Druhy zeleného hnojení

Vhodných plodin, které mohou být použity jako zelené hnojení je poměrně dost. Volba, kterou použít, závisí především na tom, co vaše půda potřebuje, nebo jakého efektu na půdu chcete dosáhnout. Pojďme si teď rozdělit plodiny do základních skupin podle toho, jakou mají funkci.

Plodiny pro fixaci dusíku

Jednou ze skupin zeleného hnojení jsou plodiny, které dokáží fixovat dusík v půdě. Sem se řadí luštěniny. Luštěniny jsou pro zelené hnojení neocenitelné díky symbióze na kořenech s bakteriemi, které zachycují atmosférický dusík a ukládají ho do půdy, kde ho poté mohou využít následné plodiny, které do půdy vysejete nebo vysadíte. Luštěniny je proto dobré volit jako zelené hnojení na záhonech, kde jste pěstovali plodiny náročné na živiny jako rajčata, brambory, okurky. Luštěniny vysévejte nejlépe při teplotách 10-20 °C a zapracujte nejpozději před květem.

Z luštěnin se jako zelené hnojení nejvíce využívá vikev setá, peluška jarní, lupina úzkolistá, hrách setý a bob zahradní.

Plodiny pro zlepšení struktury půdy a potlačení škůdců

Některé brukvovité plodiny jsou používány jako zelené hnojení s cílem zlepši strukturu půdy a potlačit škůdce v půdě. Je to dáno tím, že jejich hluboké kořeny rozbíjejí zhutnělou půdu, zlepšují drenáž a provzdušnění, což usnadňuje růst následných plodin. Při rozkladu uvolňují látky, které přirozeně omezují půdní škůdce (např. háďátka) a potlačují plevele. Jsou nenáročné, rychle rostou a ideálně se vysévají v létě nebo na podzim při 15–25 °C.

Z brukvovitých se jako zelené hnojení nejvíce využívá hořčice bílá. Rychle roste, uvolňuje látky, které potlačují háďátka a půdní patogeny. Potom ředkev olejná, ta má hluboké kořeny, které rozrušují zhutnělou půdu. Potom řepka ozimá, která zlepšuje strukturu půdy, omezuje erozi a potlačuje škůdce díky hlubokým kořenům a chemickým látkám.

Důležité je vyhnout se brukvovitým plodinám jako zelenému hnojení, pokud v půdě chcete pěstovat následně brukvovité plodiny, třeba zelí kvůli společným škůdcům.

Plodiny pro ochranu před erozí a rychlé pokrytí

Obiloviny a traviny se používají také jako zelené hnojení a to pro ochranu před erozí a hlavně pro rychlé pokrytí půdy a ochranu před plevelem. Tyto rostliny vytváří hustý koberec, který chrání půdu před vymýváním živin deštěm, vysycháním na slunci nebo odnosem větrem a zároveň zlepšují strukturu půdy. Jsou nenáročné, rychle rostou a jsou vhodné pro letní nebo podzimní výsevy při teplotách 10–20 °C. Zapracovávají se obvykle po 2–3 měsících nebo na jaře u ozimých druhů. Z plodin se používá nejvíce žito ozimé a oves.

Speciální směsi

V nabídce zeleného hnojení především pro nás malé pěstitele velice často najdete buď konkrétní plodinu nebo především směsi plodin tak, aby kombinovali více funkcí najednou, tedy fixaci dusíku, zlepšení struktury půdy, potlačení škůdců či ochranu před erozí.

Zde bych chtěla zmínit hlavně Svazenku vratičolistou. Přitahuje včely a opylovače, zlepšuje strukturu půdy a potlačuje plevele díky rychlému růstu. Vysévat ji můžete dle potřeby od března do srpna a zapracovat ji můžete už po 6-8 týdnech.

Kdy vysévat zelené hnojení

Zelené hnojení lze během roku vyset od časného jara až do podzimu. Vyset můžete brzy na jaře pro obohacení půdy před hlavní plodinou, nebo potom během léta po sklizních a potom i na podzim především ty plodiny, které mohou přezimovat a zapravíte je až na jaře. Načasování výsevu závisí na zvoleném typu plodiny a především na plánu pěstování na vaší zahrádce.

Pro zjednodušení se zelené hnojení na malých zahrádkách vysévá zpravidla právě až v pozdním létě, orientačně od konce července do konce září, případně do poloviny října. V těchto měsících, po sklizni letních plodin jako je česnek, brambory, cibule nebo potom plodová zelenina, zůstávají záhony často prázdné. Namísto toho, aby půda ležela ladem a byla vystavena erozi nebo růstu plevelů, můžete vysít plodiny zeleného hnojení. Jarní výsevy zeleného hnojení jsou méně obvyklé. Na jaře už jsme všichni nedočkaví a těšíme se, jak zasejeme nebo vysadíme.

Pro zvolení optimálního termínu doporučuji mít zpracovaný osevní plán. Zelené hnojení funguje jako meziplodina v obdobích, kdy nechcete pěstovat předplodiny ani následné plodiny, nebo když je mezi výsevy a výsadbami delší pauza.

Jak oset záhon zeleným hnojení?

Před samotným výsevem je důležité si půdu připravit. Nejdříve odstraňte zbytky předchozích rostlin, které jste zde pěstovali, a plevel, pokud tam nějaký máte. To pomůže semenům rychle vyklíčit a rovnoměrně růst. Já budu vysévat směs pro fixaci dusíku. Ve směsi je jetel, len, vikev, svazenka, hrách.

Dopředu si nachystejte:

• zvolené zelené hnojení
• hrábě
• konev s vodou
• netkanou bílou textilii