Podzimní rychlení zeleniny

Co si vlastně pod podzimním rychlením představit? Zjednodušeně řečeno jde o využití krytého prostoru, který zelenině pomůže zvládnout chlad a posune sklizeň o celé týdny. Nestačí ale rostliny jen ochránit před prvním mrazem. V tomto období se totiž zásadně mění podmínky a do hry vstupují faktory, které v hlavní sezóně vůbec neřešíme.

Pokles teploty a vyšší vlhkost

I když bývá přes den ještě příjemně, noci jsou stále chladnější a postupně se ochlazuje také půda. S klesající teplotou se u řady zelenin zpomaluje růst a rostliny také pomaleji přijímají vodu a živiny.

Zároveň se vzduch i půda chovají jinak k vlhkosti. Voda se odpařuje jen pozvolna, ranní rosa zůstává na listech často dlouho do odpoledne a v uzavřeném prostoru je velmi vysoká vlhkost. Samotný chlad většině chladnomilné zeleniny nevadí, problémem je spíš kombinace chladu a dlouhodobě mokrých listů, která podporuje rozvoj houbových chorob.

Úbytek světla

Dalším zásadním faktorem je světlo. Dny se zkracují, slunce je níže a intenzita osvětlení postupně klesá. S ubývajícím světlem proto zelenina zpomaluje růst, a to i v chráněném prostoru.

Na přelomu října a listopadu pak přichází chvíle, kdy délka dne klesá pod přibližně 10 hodin. S kratším dnem se růst a to i chladnomilné zeleniny výrazně zpomaluje. Kryt nám může pomoci udržet příznivější teplotu a chránit rostliny před větrem, deštěm nebo mrazem, ale světlo, které venku není, rostlinám nenahradí.

Zpomalení růstu

Když se spojí chladnější noci s kratším dnem, vývoj zeleniny se výrazně zpomalí. To, co v létě doroste za několik týdnů, může při pozdním podzimním výsevu potřebovat podstatně déle.

Co z toho vyplývá?

Co z toho pro nás na zahradě vyplývá? Podzimní pěstování proto plánujeme jinak než v hlavní sezoně. U zeleniny určené k podzimní sklizni potřebujeme, aby většinu růstu zvládla ještě v příznivějších podmínkách. Pozdější výsevy už mohou růst velmi pomalu a některé z nich je proto vhodnější pěstovat pro přezimování a sklizeň až později.

A stejně důležitá je péče. V chráněném prostoru zaléváme opatrně, ideálně ke kořenům, a za slunečných dnů větráme, aby se uvnitř zbytečně nehromadilo teplo a vlhkost.

Kterou zeleninu rychlit?

Při podzimním rychlení už nemůžeme vybírat zeleninu stejně jako v hlavní sezoně. Potřebujeme druhy, které zvládnou nižší teploty, ale zároveň musíme počítat s tím, jak rychle ještě dokážou růst. Podle toho můžeme zeleninu rozdělit do dvou hlavních skupin – na druhy pro podzimní sklizeň a na ty, které chceme nechat přezimovat.

Zelenina pro rychlou podzimní sklizeň

K zelenině pro rychlou podzimní sklizeň patří druhy s krátkou vegetační dobou, které při včasném výsevu stihnou spolehlivě dorůst do sklizňové velikosti ještě předtím, než se výrazně ochladí.

Typickými příklady jsou:

• ředkvičky – vybírejte odrůdy vhodné pro jarní a podzimní pěstování
• rukola
• listové saláty
• špenát
• asijská listová zelenina, například mizuna, mibuna, pak choi, hořčice nebo tatsoi

V chráněném prostoru můžeme tyto druhy pro podzimní sklizeň vysévat přibližně od srpna do konce září.

Tento termín ale musíme přizpůsobit lokalitě. Ve vyšších a chladnějších polohách je potřeba poslední výsevy posunout dříve, klidně už k polovině září, zatímco v teplejších oblastech a dobře chráněném skleníku můžeme některé rychlé druhy vysévat později. Čím později sejeme, tím méně času mají rostliny na vytvoření sklizňové velikosti. Zároveň mají méně světla a nižší teploty a jejich vývoj se výrazně zpomaluje. Proto u pozdějších výsevů musíme počítat s menší sklizní nebo s tím, že už nebude letos vůbec.

Výsadby z předpěstovaných sazenic

Často se mě lidé ptají, jestli můžeme na podzim ještě rychle dohnat třeba kedlubny, květák nebo hlávkový salát. Tady je potřeba říct narovinu, že to už není záležitost rychlých zářijových výsevů. Tyto druhy potřebují na vytvoření hlávky či bulvy spoustu času a jejich výsev patří už do července. V září se do rychlení pouštíme výhradně s plodinami, které tvoří jen křehké listy nebo drobné kořínky.

Zelenina pro pozdní podzim a přezimování

Druhou skupinu tvoří zelenina, kterou můžeme sklízet pozdě na podzim nebo ji ponechat na místě přes zimu.

Sem patří například:

• polníček, odrůdy Elan, Favor, Larged leaved
• ozimé odrůdy špenátu jako Winterriesen, Matador
• ozimé saláty, odrůda Humil, Kamenex
• odolné listové saláty jako Dubáček, kadeřavý salát Lollo Bionda a Lolla rosso, zvládnou krátkodobý pokles k -2 až -3°C
• asijská listová zelenina, konkrétně japonská hořčice Mizuna, Tatsoi, které tvoří přízemní růžice a vydrží mrazy i do -15°C, nebo hořčice Red Giant-

Tyto druhy můžeme vysévat především od září a u řady z nich ještě i v průběhu října.

Záleží ale na konkrétním druhu, odrůdě a také na tom, zda chceme ještě podzimní sklizeň, nebo už rostliny pouze připravujeme k přezimování. Například u polníčku se pro chráněné prostory uvádí výsevy až do poloviny října a u špenátu může pozdní zářijový nebo říjnový výsev sloužit právě k přezimování a jarní sklizni.

U pozdějších výsevů už tedy nemusíme počítat s tím, že zeleninu sklidíme ještě na podzim. Důležité je, aby rostliny do zimy dobře zakořenily a zesílily.

Přezimování navíc neznamená, že zelenina bude celou zimu aktivně růst. S poklesem teplot a množství světla se její růst výrazně zpomalí nebo prakticky zastaví. Jakmile se podmínky na konci zimy a na jaře zlepší, může znovu pokračovat v růstu.

A ještě jedna věc je důležitá: nerozhoduje pouze druh zeleniny, ale také konkrétní odrůda. Proto při podzimním pěstování sledujte doporučený termín výsevu a také to, zda je odrůda určena pro podzimní, pozdní nebo zimní pěstování.

Kde můžeme rychlit

Podzimní rychlení můžeme na zahradě řešit třemi způsoby: v jednoduchém fóliovém tunelu, v pařeništi nebo ve skleníku.

Fóliový tunel

Jednou z nejjednodušších možností je nízký tunel vytvořený přímo nad záhonem pomocí oblouků a fólie.

Je to ideální volba pro plodiny na rychlou podzimní sklizeň, které by venku na nekrytém záhonu chladné noci zbytečně zbrzdily. Typicky tedy pro zářijové výsevy ředkviček, rokety nebo listových salátů k postupnému odtrhávání.

U fólie je důležité hlídat větrání. Fólie totiž na rozdíl od textilie nepropouští vodní páru a vlhkost uvnitř rychle stoupá ke 100 %. Kombinace chladu a trvale mokrých listů vytváří ideální podmínky pro plíseň šedou, proto je nutné čela tunelu pootevřít, jakmile přes den vysvitne slunce.

Pařeniště

Můžete v něm přitom zkombinovat obě skupiny plodin, rychlou podzimní sklizeň ředkviček, rukoly či asijské zeleniny i výsev polníčku, ozimého špenátu nebo salátů k přezimování.

U zeleniny pro přezimování je ale potřeba jeden krok navíc. Jakmile přijdou trvalé celodenní mrazy, samotné víko už nezabrání promrznutí zeminy a je nutné porost uvnitř přikrýt bílou netkanou textilií. Tato dvojitá izolace pomůže zelenině bezpečně přečkat i silnější holomrazy kolem –8 až –10 °C a především zabrání tomu, aby na zmrzlé listy přes den svítilo prudké zimní slunce. Pod textilií pletiva rozmrzají pozvolna a zelenina vyčká na předjaří bez poškození.

Skleník

Největší prostor pro prodloužení sezony nabízí nevytápěný skleník. Za jasného podzimního dne dokáže nachytat i slabé paprsky a vyhřát se o 10 až 15 °C nad venkovní teplotu, což rostlinám dodá tolik potřebnou energii pro fotosyntézu.

No items found.