Sklizně

Sklizeň letních plodových zelenin

V září vrcholí sklizně letní a plodové zeleniny. Sem patří především rajčata, okurky, papriky, cukety, patizony a fazolky. Pokud ještě sklízíte tyto plodiny, nezapomínejte pravidelně sklízet. Tím podpoříte dozrávání dalších plodů a prodloužíte si sezónu až do konce září nebo přelomu října.

Velice záleží na počasí, kondici rostlin a správné péči. Věnujte pozornost ochraně proti plísním.

Pravidelně kontrolujte rostliny na škůdce a odstraňujte poškozené části, aby se zabránilo šíření.

Správnými kroky můžete podpořit dozrávání plodů. Důležité je nasměrovat energii rostlin k plodům. Pokud jste to ještě neudělali, tak je potřeba zaštípnout vrcholky stonků, v této době hlavně papriky. Odstraňte také květy, které už nestihnou dozrát a malé plody. Rostlina tak ušetří síly. Rostliny přihnojte. Volte hnojivo s obsahem draslíku, hořčíku a fosforu, které podporují tvorbu a zrání plodů. Vyhněte se dusíku, který podporuje růst listů na úkor plodů. Ke konci sezóny už můžete mírně omezit zálivku, aby se rostlina mírně vystresovala a urychlila zrání. Pokud hrozí chladnější zejména noci, rostliny přikryjte. Důležité je to hlavně u paprik.

Sklizeň podzimních plodin

V září také začínají sklizně podzimních plodin a to dýně, kořenové zeleniny jako řepy, ředkví, petržele, pozdní mrkve, pastináku, celeru, řapíkatý celeru, brambor a batátů. Zaměřte se na sklizeň před prvními mrazíky, ideálně za suchého počasí, aby plody nehnily.

Sklizeň ovoce

V zahradě vrcholí také sklizeň podzimních odrůd jablek, hrušek, švestek, malin, ostružin, ořechů, lískových oříšků a plodů aktinidií tedy kiwi. Ovoce sklízejte ideálně za suchého počasí a ukládejte ho do beden v jedné vrstvě, aby se zabránilo otlakům. Padané ovoce zpracujte ihned, například na kompoty, džemy, mošty nebo sušte, aby se zabránilo hnilobě a přilákání škůdců. Spadané ovoce sbírejte pravidelně. Pro dlouhodobé skladování vybírejte jen zdravé, nepoškozené plody a skladujte je v chladných, větraných prostorech s teplotou okolo 0–5 °C.

Změna počasí

S podzimem přichází výrazná změna počasí. Pro nás jako pro zahradníky je klíčová teplota, na kterou si musíme dávat pozor 10 °C a potom mráz. Pokud se teploty dostanou pod 10 °C, tak zelenina citlivá na chlad přestává růst a zastavuje vývoj. Pokud tedy teploty již padají a pohybují se pod 10 °C, skliďte všechny plody z rostlin. V září již také hrozí první mrazíky, které jsou pro tyto rostliny likvidační. V tomto období sledujte předpověď počasí a to zejména noční teploty.

Zelenina citlivá na chlad

Zelenina citlivá na chlad je konkrétně plodová zelenina jako rajčata, papriky, cukety, okurky. Pokud teploty klesnou pod 10 °C, skliďte všechny plody z rostlin. U rajčat můžete sklidit i ty nezralé. Nezralá rajčata ze zdravých rostlin mohou dozrát uvnitř na parapetu nebo ve tmě. Stejné je to u paprik, okurek a cuket. Sklidit můžete i plody malé, u paprik i ty v technické zralosti, které se běžně konzumují. U cuket a patizonů sklízejte plody jakékoliv velikosti. Všechny jsou jedlé. Dýně je třeba sklidit před příchodem mrazů, kdy slupka ztvrdne a stonek začne zasychat. Lilky sklízejte, když jsou plody lesklé a pevné. Poškození mrazem by vedlo k rychlému zkažení. Z bylinek je to hlavně bazalka a rozmarýn, protože i slabý mráz může způsobit jejich znehodnocení. Takže je třeba je sklidit nebo přemístit do interiéru.

Ochrana proti chladu

Jakmile teploty začnou klesat, teplomilné rostliny můžete ještě ochránit krytím netkanou bílou textilií. Využít lze také různé pařníky nebo fóliové tunely.

Záhony po sklizních

Po podzimní sklizni je důležité záhony a půdu nechat chráněné, aby se zabránilo erozi, vysychání, vymývání živin a především růstu plevele. Pokud půdu necháte odkrytou, tak velice brzy zaroste plevelem, který vlastně tu půdu chrání a působí jako mulč. Předpokládám, že vy ho ale na záhonech nechcete.

Zelené hnojení

Pokud byste již nechtěli po sklizni letních plodin na uvolněné záhony znovu vysít, vhodnou možností je oset záhony zeleným hnojením. Tento postup zahrnuje výsev rostlin, které jsou následně zapraveny do půdy, aby se rozložily a obohatily ji o důležité živiny a to především dusík. Je to efektivní způsob, jak obohatit půdu o organickou hmotu, vyživit ji a chránit odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm.

Mulčování

Možností, jak půdu chránit po sklizních, je také mulčování, tedy pokrytí půdy organickým nebo jiným materiálem v dostatečné vrstvě. Mulč půdu chrání před erozí, vysycháním, vymýváním živin a růstem plevele, zároveň udržuje vlhkost, teplo. Organický materiál v podobě slámy, posekané trávy, listí, kůry, štěpky nebo kompostu navíc půdu vyživuje a podporuje půdní mikroorganismy pro lepší úrodnost na jaře. Vrstvy mulče lze i různě kombinovat. Alternativou k organickému materiálu je umělý mulč v podobě netkané mulčovací textilie, kterou se záhon překryje a na jaře se textilie oddělá. Je to snadná volba pro případ, že nemáte k dispozici žádný organický materiál. Půdu ale nevyživí. Pozor, není to bílá netkaná textilie pro ochrana rostlin, ale většinou černá mulčovací.

Postupujte tak, že nejprve odstraňte zbytky rostlin a plevel ze záhonů, poté rovnoměrně rozprostřete vrstvu mulče o tloušťce 10 cm po povrchu půdy. Pokud použijete textilii, tak ji překryjte přes záhon a připevněte dostatečně kolíky.

Výsevy zeleniny v září

První z možností je ještě znovu záhony oset nebo osázet. Při správném výběru odrůd a dodržení určitých pravidel můžete využít volné záhony a získat tak úrodu ještě před zimou nebo v případě přezimující zeleniny i během zimy.

V září můžete vysévat:

Špenát

Vhodnou odrůdou pro podzimní výsev v září je odrůda Matador, Winterriesen, nebo i Hudson. Všechny tyto odrůdy jsou i přezimující. Při výsevu v září ho můžete sklízet již za 50 dní dle počasí, jinak se sklízí brzy na jaře nebo v případě mírné zimy a přikrytí netkanou textílii i během zimy. Obecně špenát snáší velmi dobře nízké teploty a to i pod bodem mrazu. Klíčí již od 2 °C.

Asijská listová zelenina

Zejména vhodný je výsev pak choi, hořčice čínské, mizuny. Nižší teploty v září a během podzimu jsou pro tyto zeleniny ideální pro růst, jelikož nevybíhají do květu.

Rukola a roketa

Rukola preferuje chladnější podmínky, vydrží přezimovat a snáší i teploty pod bodem mrazu především pokud je přikrytá. Tato listová zelenina je ideální pro zářijový výsev, protože rychle roste a poskytne sklizeň do několika týdnů.

Listové saláty

Salát zvládne lehké mrazíky. Vybírejte buď celoroční odrůdy nebo ty pro podzimní výsevy.

Polníček

Je odolný proti chladu a mrazu a je možné jej vysévat i na konci září. Vytváří chutné a jemné listy, které můžete sklízet až do prvních silných mrazů nebo na jaře.

Ředkvičky

Ředkvičky lze vysévat na podzim přibližně do poloviny září, ale termín se může lišit v závislosti na vaší oblasti. V teplejších oblastech lze ředkvičky vysévat až do konce září nebo dokonce začátku října. Je důležité vybrat rané odrůdy, které dozrají rychle (během 3–5 týdnů), aby se zajistila sklizeň před nástupem zimy.

Ředkvičky jsou velice rychle rostoucí. Můžete je vysévat postupně pro průběžnou sklizeň. Sklízet budete klidně až do listopadu. Sledujte potom ale počasí. Vydrží i lehce přemrznuté.

Kadeřávek

V září můžete ještě vyset i kadeřávek. Nebudete mít ty velké rostliny, ale již během 5 - 6 týdnů můžete mít drobné listy ke sklizni.

A další

• Ředkve
• Řepa
• Vodnice
• Mangold

Z bylinek je září vhodné pro výsev:

Koriandr

Podzimní pěstování je lehčí, jelikož koriandr nemá rád vyšší teploty, kdy z důvodu tepla vybíhá do květu.

Kopr

Kopr je rychle rostoucí bylina, která dobře prospívá i v chladnějším počasí.

Pažitka, petrželka

Září je také vhodné pro výsev pažitky a petrželky. Obě tyto bylinky jsou mrazuvzdorné a odolné proti chladu. Na zimu zatahují a výsevem ted v září si můžete zajistit zelené natě brzy z jara, kdy rostliny obráží.

Ozimá cibule

V září můžete vysazovat ozimou cibuli na záhony za sazečky, aby stihla zakořenit před příchodem zimy. Tento typ cibule je mrazuvzdorný a při správné péči přezimuje, aby na jaře poskytl ranou sklizeň. Z odrůd můžete vybírat Shakespeare, Winteria, Akado.

Cibule zimní sečka nebo-li jarní cibulka

Cibule sečka, známá také jako jarní cibulka, se vysévá podobně. Je také mrazuvzdorná a dobře přezimuje. Mladé rostliny začnou růst hned na jaře a poskytují časnou sklizeň jemných listů.

Výsev těchto cibulí v září zajistí, že rostliny zakoření a budou připraveny k růstu při prvních jarních teplotách.

Doporučení pro podzimní výsevy na venkovní záhon

Při podzimních výsevech na venkovní záhony je důležité zajistit správné podmínky.

Jak to dělám já?

A teď konkrétně jak to na zahradě dělám já. Jelikož se snažím pěstovat celoročně, tak většina záhonů je i během podzimu, některé i přes zimu oseta nebo osázena zeleninou v mulči z kompostu. Pěstuji metodou bez rytí, kdy záhony neryji a mulčuji vrstvou 5-10 cm kompostu. V průběhu podzimu a zimy jak sklízím, tak poté během zimy a v předjaří navážím novou vrstvu kompostu. Takto mám záhony připravené na jaro.

Na záhonech, kde se rozhodnu již po sklizních letních plodin nepěstovat, tak zde koncem srpna, do půlky září vyseji zelené hnojení. Jakmile naroste, tak ho posekám, jen lehce zapravím do horní vrstvy půdy a přesypu opět během zimy a v předjaří vrstvou kompostu jako nové vrstvy mulče pro další sezónu. Takto záhony udržuji vyživené a připravené pro novou sezónu.

Založte si jahodový záhon

Optimální doba pro výsadbu

Září je ideální období pro zakládání jahodových záhonů, konkrétně od začátku září do poloviny října. V této době jsou teploty příznivé a půda stále dostatečně teplá, což podporuje rychlé zakořenění rostlin.

Výhody podzimní výsadby

Na rozdíl od jarní výsadby má podzimní zakládání záhonů několik předností. Jahody vysazené na podzim stihnou před zimou dobře zakořenit, díky čemuž na jaře rychleji rostou a často přinášejí dřívější a bohatší úrodu.

Způsoby zakládání jahodových záhonů

Jahodníky lze založit dvěma hlavními způsoby – nákupem sazenic nebo využitím odnoží. Sazenice zakoupené v zahradnictví představují rychlé a spolehlivé řešení. Stačí je zasadit do předem připravené, dobře pohnojené půdy s rozestupy přibližně 30 cm, aby měly dostatek prostoru pro růst. Odnože, tedy zakořeněné výhony z mateřských rostlin, jsou ekonomickou alternativou. Tyto výhony opatrně oddělíte od zdravých jahodníků a zasadíte na nové místo. Tato metoda je jednoduchá a cenově výhodná.

‍

Ať už zvolíte sazenice nebo odnože, klíčem k úspěchu je kvalitní, dobře připravená půda a dostatečná zálivka, zejména v prvních týdnech po výsadbě, aby rostliny dobře zakořenily.

‍