Jak se v chorobách vyznat?

V chorobách je poměrně obtížné se vyznat, pokud nejsme odborníci. Pokud hledáte informace dle fotek nebo různých názvů, velmi rychle můžete být zavaleni obrovským počtem odborných názvů. Příznaky stejných chorob se mohou lišit podle rostliny nebo stadia, což ztěžuje jejich rozpoznání podle fotek. Jak se v tom tedy vyznat?

Pro základní pochopení nám stačí vědět, že různí původci chorob - tedy houby, bakterie nebo viry - mají obvykle velké množství různých variant, které se mohou buď napadat široké množství rostlin nebo se naopak specializují na různé konkrétní druhy rostlin. Tito původci, pokud rostlinu napadnou, způsobují již konkrétní chorobu na konkrétní rostlině. Celé to ještě komplikují škůdci, jako jsou brouci, mšice a další, kteří šíří buď přímo původce chorob, nebo jsou sami přenašeči chorob. Problém je, že těchto kombinací je hodně a snadno se v nich ztratíme.

Když vydržíte, tak na konci vám dám tipy, jak choroby rozpoznat snadněji.

Jak choroby vznikají a šíří se?

Jak tedy choroby rostlin vznikají a jak se šíří? Co jsou ty nebezpečné věci, před kterými si máme dávat pozor? Seznamte se s původci chorob.

Houby a houbovité organismy

Největším původcem chorob zeleniny a ovoce jsou jednoznačně houby a houbovité organismy. Podle odhadů způsobují asi 80% infekčních chorob při pěstování. Houby se šíří spórami. Spóra je takové malé „semínko“ houby, které pomáhá houbu rozmnožovat. Představit si to můžete jako drobný prach, který houba vypouští, aby se šířila. Tyto spóry jsou lehoučké a proto je může snadno unášet vítr, déšť, hmyz nebo třeba špatně očištěné zahradní nářadí. Když přistanou na rostlině, za vlhka a správné teploty začnou růst a napadat ji obvykle vytvořením plísně na povrchu. Mezi choroby, které houby způsobují patří padlí, plíseň šedá, rez, septoriová skvrnitost a další.

Houbovité organismy, neboli "oomycety", jsou takoví falešní příbuzní hub. Vypadají a chovají se podobně jako houby, ale jsou trochu jiní – něco mezi houbami a řasami. Jejich spory se šíří větrem, ale často také deštěm nebo vodou obecně, protože milují vlhké prostředí. Na rozdíl od pravých hub je těžší je zastavit. Způsobují choroby jako plíseň bramborovou nebo okurkovou.

Houby se na zahradu dostanou z okolí a to i z poměrně velkých vzdáleností. Běžně se šíří na desítky až stovky metrů. Například spory plísně bramborové se mohou přenést až 10 km, pokud je silný vítr a deštivo. Další nebezpečí je zavlečení s jakýmkoliv materiálem nebo rostlinami, které se na zahradu dostane z venku. Houby žijí často v půdě, na rostlinných zbytcích, jako jsou odhozené listy nebo kompost, a na jiných infikovaných rostlinách. Může se přenést z půdy na vaši rostlinu prostřednictvím stříkající vody nebo větru, což činí prořezávání a správné zavlažování nesmírně důležitými pro udržení zdravé zahrady.

Na likvidaci hub a houbovitých organismů slouží chemické přípravky s názvem fungicidy.

Bakterie

Bakterie jsou malé, živé jednobuněčné organismy, které se samy množí dělením a žijí uvnitř nebo na povrchu rostlin. Představte si je jako nezvané hosty, kteří se usadí třeba v listech nebo stonku, kradou živiny a způsobují škody, jako skvrny, vadnutí nebo hnilobu. Šíří se vodou, hmyzem nebo špinavým nářadím a daří se jim ve vlhku. Bakterie lze někdy zvládnout postřiky. Mezi choroby které bakterie způsobují patří například bakteriální vadnutí rajčat.

Na likvidaci bakterií slouží chemické přípravky s názvem baktericidy.

Viry

Virové choroby rostlin, způsobují malé částice zvané viry, které se chovají jako nezvaní hosté v rostlině. Viry nejsou na rozdíl od spór hub a bakterií živé, jsou to jen kousky genetického materiálu. Představte si virus jako špatný návod, který se dostane do buněk rostliny a přepíše její genetickou informaci. To je plán, podle kterého rostlina roste, tvoří listy nebo plody. Jakmile virus pronikne do buňky, donutí ji, aby místo normální práce začala vyrábět další kopie viru. To způsobí, že rostlina slábne, má skvrnité listy, deformované plody nebo přestane růst. Viry šíří hlavně přes mšice, které je přenesou, když sají šťávu, nebo přes špinavé nástroje či semena. Mezi choroby které viry způsobují patří například mozaikový virus okurky.

Na likvidaci virů neexistují běžně dostupné přípravky a stejně tak proti chorobám způsobeným viry není lék, takže je důležité jim předcházet.

Prevence a léčba chorob

Než se pustíme do poznávání opatření proti konkrétním chorobám, zde jsou opatření, která nejvíce pomohou se všemi chorobami.

Obecná preventivní opatření

Choroby napadá zejména slabé, stresované a nezdravé rostliny. Pokud zajistíte, aby vaše rostliny byly celkově zdravé, snížíte pravděpodobnost, že onemocní.

Obecné způsoby léčby

Mezi obecné způsoby léčby, společné pro všechny choroby patří v podstatě pouze rychlé odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Toto opatření nemusí chorobu zastavit vždy, ale rozhodně zpomalí její šíření.

Použití fungicidů v zahradě

Fungicidy jsou chemické nebo organické látky, které ničí houby a mohou snižovat biologickou rozmanitost, ovlivňovat zdraví půdy a mít širší nepříznivé účinky na životní prostředí. Používají se dle přesně daných rozpisů, které určují kdy se mají použít a jak často. Pokud máte v úmyslu fungicid použít, preferujte organické typy fungicidů. Vždy si přečtěte informace uvedené výrobcem a dbejte na bezpečnost.

Vhodná likvidace infikovaných materiálů

Části rostlin napadené jakymikoliv plísněmi nedávejte na kompost. Jak správně likvidovat tento druh odpadu?

• První možností je umístění do bio odpadu, který končí v kompostárně
• Další možností je umístění do směsného odpadu, který končí ve spalovně
• Hluboké zakopání do hloubky minimálně 30 cm dál od záhonů
• Spálení na místě - myslete na regulace a dopad na okolí

Nejrozšířenější zákeřné choroby

A teď se pojďme podívat na ty nejvíce zákeřné a nejčastější choroby.

Plíseň šedá (Grey mould nebo Gray mold)

Plíseň šedá, najdete ji také pod názvy šedá hniloba nebo botrytida, je houbová choroba která napadá spoustu rostlin, nejvíce jahody, hroznové víno, maliny ale i rajčata nebo okurky a u okrasných rostlin třeba růže. Daří se jí především za vlhkého počasí (vlhkost nad 85%) a při teplotách 15-25 °C. Šíří se vzduchem, vodou nebo pomocí hmyzu. Je odolná, může přežívat v půdě a na rostlinných zbytcích. Typickým příznakem je šedý povlak, který se tvoří na napadených částech - zejména na plodech i listech. Plíseň ale může napadnout všechny části rostliny. Postižené části rostliny hnijí a odumírají. Plody mohou také zcela uschnou a zůstanou na rostlině, čímž se plíseň šíří dál.

Na ochranu před plísní šedou můžete z přírodních možností zkusit například mléčný postřik, postřik z výluhu z česneku nebo přesličky. Vyzkoušet můžete i esenciální oleje, hlavně ze šalvěje, máty nebo tymiánu. Preventivně i při zasažení se v rámci chemické ochrany používají fungicidy.

Padlí (Powdery mildew)

Padlí, známé také jako moučnatka, je houbová choroba, která napadá hlavně okurky, cukety a dýně, jabloně a mnoho dalších rostlin.

Nejčastěji se objevuje na horní straně listů, na vnějším okraji květů a na horní části plodů a stonků. Padlí vyhovují vlhko nad 70% a teploty mezi 20-25 °C. Začíná jemným bílým práškovým povlakem, který se rychle rozšiřuje po listech a stoncích. Postupně listy začnou žloutnout, kroutit se, schnout a odumírat. Padlí může způsobit předčasné zastavení růstu plodů a oslabení celé rostliny. Pokud se neřeší včas, může dojít až k úhynu rostlin.

Preventivně mi funguje postřik z mléka nebo potom fungicidy na bázi bylinek. S padlí se bojuje relativně dobře, především když zjistíte výskyt včas. Jakmile někde objevíte bílý povlak na listech, tak listy okamžitě odstraňte. Z chemické ochrany se používají fungicidy.

Více o padlí se můžete dozvědět ze samostatného článku s videem.

Plíseň bramborová (Late blight nebo Potato blight)

Plíseň bramborová, jedna z nejznámějších a zákeřných plísní, je choroba způsobena houbovitým organismem (Oomyceta) a napadá především brambory a také rajčata. V chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %! Tato choroba způsobila v 19. století hladomor ve Velké Británii a ekonomický úpadek na mnoho let na velkém území západní evropy. V současné době najdete aktuální informace o šíření plísně bramborové například v rámci projektu Euroblight.

Vzniká a šíří se za vlhkého a relativně chladného počasí při teplotách mezi 10 až 20 °C. Projevuje se nejdříve na listech jako zelené, později hnědé až hnědočerné skvrny. Dále se může šířit na stonek a napadá i plody a hlízy brambor, kde proniká až do dužiny. Napadené plody špatně dozrávají a hnijí. Šíří se rychle větrem, vodou a dotykem. K rozšíření může dojít i při sklizni, kdy se napadené plody a hlízy dostanou do kontaktu se zdravými.

Preventivně sázejte odolné odrůdy brambor i rajčat. Včasná sklizeň snižuje riziko a to zejména na podzim, protože situace a podmínky se na podzim postupně zhoršují. Z přírodních domácích postřiků vyzkoušejte postřik z výluhu z česneku, mléka nebo jedlé sody. Z dostupný kupovaných často obsahují výluhy z přesličky nebo kopřivy a měď. V případě výskytu jednejte co nejdříve odstraněním napadených částí. Když infekce postihne více než asi 1/3 listů brambor, odřízněte nať kompletně v blízkosti půdy. Přibližně po dvou týdnech, lze hlízy sklízet. U rajčat odstraňujte také až 100% listů. Nezralé plody rajčat lze do jisté míry dozrát ve vnitřních prostorách. Z chemické ochrany se používají fungicidy.

Plíseň okurková (Downy mildew)

Plíseň okurková je velice rozšířená choroba způsobená houbovitým organismem (Oomyceta). Napadá okurky, cukety, dýně, cukrové melouny a také okrasné rostliny. Daří se jí ve vlhkém počasí při teplotách mezi 15–25 °C. Projevuje se světle zelenými až žlutými skvrnami na vrchní straně listů, které hnědnou, a šedofialovým povlakem na spodní straně. Listy usychají, rostlina slábne a při silném napadení uhyne. Přenáší se především větrem, který roznáší její spory na velké vzdálenosti a to hlavně už z napadených rostlin v okolí.

K dispozici jsou odrůdy odolnější proti plísni. Omezte jakoukoliv vlhkost na listech a také v ovzduší. Jakmile zjistíte první příznaky, okamžitě odstraňujte napadené části rostlin. Z chemické ochrany se používají fungicidy.

Více o plísni okurkové se můžete dozvědět v samostatném článku s videem.

Rez (Rust)

Rez, najdete ji také pod názvem rzivost, je velice rozšířená choroba způsobená houbami a to na různých druzích zeleniny, bylinek ale také například ovocných stromech. U zeleniny patří mezi nejčastěji napadené česnek, fazole, cibule, hrách, ale také pórek. Z bylinek se s ní můžete setkat u pažitky, libečku, občas i petržele. Rzi svědčí vlhko a teploty kolem 15–25 °C.

Poznáte ji typicky podle oranžových skvrn hlavně na listech a stonku. Skvrny mohou být i hnědé, žluté, černé nebo bílé. Skvrny postupně bobtnají a vytvářejí puchýřky, kde jsou spory, které se šíří vzduchem a rez se tak rozšiřuje na další rostliny. Rez oslabuje fotosyntézu a tím rostliny oslabuje. Rostliny potom hůře rostou a špatně plodí.

Jako prevenci vybírejte odolné odrůdy, což lze například u fazolí, chřestu a cibule. U ovocných stromů u jabloní, hrušní a také například u růží. Některé odrůdy česneku vykazují částečnou odolnost nebo nižší náchylnost, ale plně odolné nejsou. Z domácích postřiků vyzkoušejte výluhu z přesličky nebo česneku. Při napadení odstraňujte napadené části. Z chemické ochrany se používají fungicidy.

Septoriová skvrnitost (Septoria leaf spot)

Septoriová skvrnitost nebo také septorióza, je houbové onemocnění, které napadá listy různých rostlin, nejčastěji rajčata, brambory, lilky, celer, maliny a ovocné stromy. Poznáte ji podle typických malých světlých skvrn s tmavými okraji a světlými středy na listech. Spory houby přežívají v půdě a na rostlinných zbytcích a na nové listy se šíří za vlhkého počasí dešťovou vodou. Optimální teploty pro šíření jsou 21–27 °C.

Proti napadení ovocných stromů je potřeba pečlivá likvidace spadaného listí a udržování vzdušné koruny. Choroba se vyhýbá plodům, takže např u plodově zeleniny je šance úrodu dopěstovat. Z chemické ochrany se používají fungicidy.

Antraknóza (Anthracnose)

Antraknóza je houbová choroba, která postihuje širokou škálu rostlin včetně jahod, malin, rajčat, paprik a tykvovitých. Tykvovité plodiny ale nejsou v českých podmínkách primárními hostiteli antraknózy. Daří se jí ve vlhkém prostředí při teplotách 20–25 °C, šíří se spórami přes déšť, vítr nebo poškozené plody. Projevuje se tmavými, propadlými skvrnami na plodech, často s růžovými nebo oranžovými spórami, a může způsobit hnilobu listů či stonků. Neléčená antraknóza vede ke ztrátě plodů a snížení úrody.

Jako prevenci z přírodních metod vyzkoušejte postřik z odvaru z přesličky. Chemicky lze použít fungicidy.

Alternariová skvrnitost (Early blight)

Alternariová skvrnitost, známá jako raná plíseň, je houbová choroba která napadá hlavně rajčata, brambory a papriky. Nespleťte si ji s plísní bramborovou, která je pozdní a často závažnější. Vzniká za vlhkosti a teplot 24–29 °C, šíří se spórami přes vítr, déšť nebo kontaminované zbytky. Projevuje se tmavými skvrnami s koncentrickými kruhy označované jako býčí oko na listech, stoncích a plodech. Skvrny postupně vedou k hnilobě. Bez léčby způsobuje ztrátu plodů a snížení úrody.

Preventivně z přírodních metod použijte česnekový odvar. Chemicky lze aplikovat fungicidy.

Moniliová spála (Brown rot)

Moniliová spála, nazývána také jako úžeh nebo mrtvice peckovin, je velice dobře známá houbová choroba hlavně pro pěstitele ovoce. Postihuje zejména peckoviny, tedy třešně, švestky, broskvoně a meruňky, ale může se vyskytnout také na jabloních a hrušních. Projevuje se na jaře na květech, které hnědnou, zasychají. Napadené mladé větvičky velice často vadnou a usychají. A potom při sklizni, kdy napadá zralé plody které zasychají, hnijí a zůstávají viset na stromě jako mumifikované plody. Potom už se o moniliové spále mluví jako o moniliové hnilobě. Šíří se větrem a ideální podmínky jsou pro ni deštivo a kolísání teplot.

Některé odrůdy švestek mají částečnou odolnost. V boji proti ní je důležité odstraňovat co nejdříve napadené částí, tedy větve a hlavně mumifikované plody. Potom dodržovat pravidelný řez pro prosvětlení koruny a na podzim sklízet opadané listí. Můžete provést preventivní postřiky chemickými přípravky nebo biostimulanty.

Strupovitost (Scab)

Strupovitost je houbová choroba, která napadá listy i plody některých druhů jádrovin, zejména jabloní a hrušní. V komerčních sadech se prý až 60% údržby vztahuje k prevenci strupovitosti. Na listech ji poznáte podle tmavých skvrn. Nakažené listy se kroutí, vysychají a můžou opadat už začátkem léta. Podobné skvrny najdete i na plodech, kde pronikají do hloubky a vytvoří typické strupy. Šíří se hlavně za deštivého počasí.

Z prevence je nejdůležitější úklid a kompostování spadaného listí na podzim, protože strupovitost přezimuje na listech a v půdě. Před výsadbou nových stromů je dobré zvážit výsadbu odolných odrůd proti strupovitosti. Proti strupovitosti se provádí postřiky. Z těch přírodních zkuste přesličkový odvar a jinak vhodný fungicid.

Mozaikový virus okurky (Cucumber mosaic virus)

Mozaikový virus okurky, známý jako CMV, nebo krátce mozaika, je virová choroba způsobená jedním z nejrozšířenějších rostlinných virů na světě.

CMV napadá přes 1200 druhů rostlin včetně všech tykvovitých, tedy okurek, cuket a dýní. Je běžný zejména v teplých a vlhkých létech, kdy se rychle šíří hlavně mšicemi. Zanést na rostliny si ho můžete i mechanicky, nejčastěji přes nástroje nebo ruce. Projevuje se světle zelenými nebo žlutými skvrnami na listech, jejich deformací, zkroucením nebo mozaikovitým vzorem. Plody bývají malé, deformované, s nerovným povrchem. Napadené rostliny produkují málo plodů a často uhynou.‍

Preventivně vybírejte odolné odrůdy u druhů, kde jsou k dispozici. Udržujte zahradu bez plevele, protože některé druhy jsou náchylné k výskytu CMV. Mozaikový virus nelze léčit. Jediná možnost je odstranění napadených rostlin. Důležitá je ochrana před mšicemi a hygiena.

Bakteriální vadnutí (Bacterial wilt)

Bakteriální vadnutí je závažná choroba, která napadá tykvovité a lilkovité rostliny pomocí různých bakterií. Nejvíce náchylné jsou okurky a melouny, ale infikovat se mohou také dýně, cukety a patizony. Daří se jí ve vlhkém počasí při teplotách 24–35 °C. Šíří se přes kontaminovanou půdu, vodu, špinavé nástroje nebo u tykvovitých přes škůdce, jako jsou pruhovaný a skvrnitý brouk okurkový. Ti v ČR nejsou běžní. Projevuje se rychlým vadnutím listů, hnědnutím cévních svazků a hnilobou kořenů, často bez skvrn na listech. Napadené rostliny vypadají jako vysušené a mohou uhynout. Při řezu stonkem můžete vidět lepkavou, mléčnou šťávu.

Preventivně hubte škůdce, kteří chorobu šíří. Přírodní metody a chemické baktericidy s obsahem mědi jsou relativně málo účinné.

Jak choroby rozpoznat snadno?

Chcete-li identifikovat choroby rostlin, hledejte běžné příznaky, jako jsou skvrny na listech, vadnutí, změna barvy nebo neobvyklé vzorce růstu a dle popisu na internetu hledejte shodu.

A můj tip, který vám to může usnadnit je, že můžete také použít aplikace pro identifikaci chorob rostlin, které pomáhají diagnostikovat problémy na základě obrázků nebo popisů příznaků. Hodně z těchto aplikací je k dispozici zdarma a i když mohou obsahovat reklamy, tak vám jistě pomůžou. Bohužel asi žádná z těchto aplikací není dostupná v češtině. Pro nalezení těchto aplikací hledejte ve vašem telefonu v app store například "choroby rostlin" nebo anglicky "plant diseases". Pak už jen stačí buď vaši rostlinu nafotit nebo projít interaktivním průvodcem a dle příznaků chorobu rozpoznat.