Jak a na co účinkuje?

Dravý roztoč Typhlodromus pyri se přirozeně živí škodlivými roztoči sviluškami, hálčivci, vlnovníky a larvami třásněnek. Hledá vajíčka, larvy i dospělé jedince, které postupně likviduje - prostě je "žere" :-) Tento užitečný roztoč tak dokáže v zahradě nastolit přirozenou rovnováhu bez chemických zásahů.

Typhlodromus pyri je dobře účinný na ovocných stromech, zejména na jabloních, ale nejen na nich. Dále na ovocných keřích - na malinách, ostružinách či rybízu. Dále také na jahodách nebo vinné révě a dalších plodinách.

Po nasazení a za příhodných podmínek jeho populace roste. Dostatečně se rozmnoží ve druhé až třetí sezóně po nasazení a působí tedy dlouhodobě. Pokud se draví roztoči nevyhubí chemickými postřiky nebo jinými zásahy, jejich účinnost přetrvává, dokud se populaci daří.

Příznaky problémů

Jak poznat, že máte na zahradě tyto škůdce, tedy ty svilušky, hálčivce, vlnovníky a třásněnky? Nejčastěji se zaměřují především na měkké a výživné části ovocných stromů a keřů. Napadají listy, kde sáním jednotlivých buněk omezují fotosyntézu. Listy mohou žloutnout, kroutit se, tvořit drobné tečkování nebo stříbřit. Při silnějším napadení se objevují deformace a listy mohou předčasně opadnout. Hálčivci a vlnovníci se často usazují v pupenech nebo na mladých výhonech. Jejich činnost způsobuje deformace, puchýřky a nepravidelný růst, protože rostlina musí poškozené části kompenzovat. V některých případech mohou být roztoči přítomní i na květech či dozrávajících plodech. Napadené části se vyvíjejí pomaleji, plody mohou být menší a méně kvalitní. Snížená vitalita rostliny se pak projevuje menší úrodou a celkovou oslabenou kondicí.

Třásněnky nepatří mezi roztoče, jsou to drobné štíhlé mušky, jejichž larvy i dospělci sají na listech. Škody se ale mohou podobat těm od svilušek. Larvy se drží hlavně na spodní straně listů a škodí nejvíce za sucha a tepla.

Jak vypadá Typhlodromus pyri?

Typhlodromus pyri je drobný dravý roztoč, který se běžně vyskytuje na listech ovocných stromů a keřů. Je téměř neviditelný pouhým okem, ale jeho význam pro zahradu je obrovský.

S čím nám nepomůže

Bohužel, nic v přírodě není všemocné a ani Typhlodromus pyri není výjimkou. Neporadí si se mšicemi ani molicemi a slabší účinek očekávejte například na ořešáku, který má na listech nižší počet trychomů (chloupků), což znesnadňuje jeho pohyb.

Správné nasazení

Aby dravý roztoč fungoval opravdu spolehlivě, potřebuje správný start a vhodné podmínky. Když mu je dopřejeme, dokáže si v zahradě vytvořit stabilní populaci a dlouhodobě udržovat škůdce pod kontrolou.

Kdy aplikovat?

Typhlodromus pyri se nasazuje od prosince do února, případně ještě v březnu, pokud zima postupuje pozvolna. V tomto období jsou stromy i keře v klidu a roztoči se mohou usadit v pupenech a prasklinách kůry ještě předtím, než začne jarní růst. Díky tomu jsou připraveni zasáhnout přesně ve chvíli, kdy se začnou objevovat první škůdci.

Nákup a správné uchování

Už při objednání z e-shopu je nutné si uvědomit, že dravý roztoč je živý organismus. Objednávejte tedy pouze od specializovaných firem jako je například BIOCONT, které ví, jak s tímto druhem zboží zacházet.

Po doručení z e-shopu, umístěte pásky v chladu, doma ideálně v lednici při teplotě do 7 °C. Mráz ani kolísavé teploty venku mu nevadí. Takto vydrží přibližně dva týdny, aniž by se kvalita roztoče zhoršila. Balíček musí zůstat suchý a chráněný před sluncem a teplem. Při teplotách nad 10°C se rychle prohřeje. Nasaďte ho tedy co nejdříve po zakoupení.

Podmínky při aplikaci venku

Instalace pásků probíhá nejlépe za chladného a stabilního počasí, kdy nefouká silný vítr a neprší. Mráz nevadí. Dřevo by nemělo být zledovatělé, aby šly pásky snadno připevnit. Výhonům v tuto dobu ještě nerostou nové listy, což roztočům umožní bezpečně se usadit v klidných místech větví. Těsně před aplikací se vyhněte postřikům, které by na dravé roztoče působily toxicky.

‍