Způsoby výsevu a pěstování

Špenát lze pěstovat přímým výsevem na venkovní záhon, což je nejčastější metoda díky jeho rychlému růstu a nenáročnosti. Semena se vysévají přímo do půdy, kde budou rostliny dozrávat, což eliminuje potřebu přesazování. Nicméně špenát je možné i předpěstovat v sadbovačích a pak přesadit. Tento způsob se u nás v Čechách používá méně. Je to dáno tím, že špenát má křehké kořeny a přesazování může zpomalit růst, ale určitě je možné to vyzkoušet, protože zejména na jaře lze takto uspíšit sklizeň. Dneska si ale ukážeme přímý výsev špenátu na finální stanoviště. Vysévat špenát totiž můžete nejen na záhon, ale také do skleníku nebo klidně i nádob.

Kdy vysévat?

Špenát se vysévá na venkovní záhon od srpna do září pro podzimní sklizeň.

Podzimní výsev špenátu lze začít už od poloviny srpna, kdy jsou teploty stále relativně vysoké, ale začínají se zkracovat dny. Tento čas je vhodný pro sklizeň na podzim, přičemž růst se zpomalí s poklesem teplot. Pro sklizeň na podzim se doporučuje výsev přibližně 6–8 týdnů před prvním očekávaným mrazem. Pokud plánujete přezimování špenátu pro jarní sklizeň, ideální je vysévat od září do začátku října. Rostliny budou do zimy dostatečně vzrostlé, ale nevyběhnou do květu​.

Obecně špenát snáší velmi dobře nízké teploty a to i pod bodem mrazu. Po klíčení potřebuje teplotu půdy alespoň 2°C, pro růst 5 °C. Výsev v létě se nedoporučuje, protože teploty nad 25 °C mohou způsobit vybíhání do květu. Pokud chcete sklízet v létě, doporučuji ke špenátu potom vysít ještě mangold nebo můžete zkusit novozélandský špenát, česky čtyřboč.

Pokud chcete mít špenát k dispozici průběžně, je dobré ho vysévat s rozestupy 2-3 týdnů. Takto si zajistíte, že budete moci průběžně sklízet čerstvé listy.

Jak vybrat odrůdy?

Špenát se obvykle nedělí přímo podle ranosti, ale právě podle doby pěstování nebo sklizně, podle účelu použití a také odolnosti proti vybíhání do květu a chorobám zejména odolností proti plísním.

Odrůdy podle doby sklizně

Doba pěstování se pohybuje mezi 40–60 dny od výsevu do sklizně, podle odrůdy a podmínek. Při výběru odrůd najdete na sáčcích určení, zda je špenát určen pro jarní a podzimní pěstování nebo celoroční. Odrůdy pro celoroční pěstování jsou takto označeny, protože bývají více odolnější vyšším teplotám a tedy vybíhání do květu. U podzimního pěstování je dobré se zaměřit na to, zda je odrůda vhodná pro přezimování.

Moje oblíbené odrůdy

Z osvědčených odrůd mám nejraději odrůdu Matador nebo Monores a pro podzim potom Winterriesen nebo Hudson. Pokud máte rádi mladé lístky špenátu tzv. baby špenát, můžete vyzkoušet odrůdu Harp F1. Je to celoroční odrůda, která by měla být odolná proti vybíhání do květu určená právě pro sklizeň mladých listů tím, že velmi rychle roste. Nicméně jako baby špenát můžete sklízet i jiné odrůdy a to průběžných sběrem mladých listů.

Vhodné odrůdy špenátu pro podzimní výsev

Pro podzimní výsev a přezimování se nejlépe hodí odrůdy odolné vůči chladu, jako jsou:

• Winter Giant: Výborná odrůda pro podzimní výsev a přezimování).
• Matador: Klasická odrůda, která dobře snáší chladné podmínky.
• Winterriesen
• Hudson.

Všechny tyto odrůdy jsou i přezimující. Při výsevu v září ho můžete sklízet již za 50 dní dle počasí, jinak se sklízí brzy na jaře nebo v případě mírné zimy a přikrytí netkanou textílii i během zimy.

Požadavky na stanoviště

Špenátu vyhovuje polostín nebo slunné místo s 4–6 hodinami světla denně a dobře odvodněnou půdou.

Jak připravit záhon?

Špenát je středně náročný na živiny a obsah dusíku v půdě. Nemá rád čerstvě vyhnojený záhon hnojivy bohatými na dusík jako třeba hnůj, ale obecně upřednostňuje půdu s organickou hmotou. Proto nejlepší při přípravě záhonu je navezení vrstvy 5-10 cm kompostu a to buď s předstihem několika měsíců, například na podzim a nebo i klidně těsně před výsevem. V okamžiku výsevu proto nedoporučuji půdu dále přihnojovat. Určitě se vyhněte čerstvému i uleželý nebo granulovaný hnůj. Ten by mohl spálit semínka a mladé rostliny.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin špenát nepěstujte po jiných brukvovitých rostlinách, jako je kapusta nebo ředkev, kvůli riziku společných chorob, například plísně.

Vhodní sousedé

Špenát je skvělým partnerem ve smíšené výsadbě s jinými rostlinami, které mu pomáhají v růstu a mohou také odpuzovat škůdce jako mšice.

Vhodní sousedé pro špenát jsou například:

• Ředkvičky: Špenát a ředkvičky si dobře rozumí, a protože ředkvičky rychle dozrávají, uvolní prostor pro špenát.
• Cibule: Cibule odpuzuje některé škůdce a pomáhá udržovat špenát v dobrém zdravotním stavu.
• Salát: Špenát a salát se skvěle doplňují, protože oba rostou v podobných podmínkách a nezabírají si vzájemně prostor
• Česnek: Špenát roste rychle a brzy z jara poskytuje česneku mulč a chrání půdu před vysychání. Jakmile česnek naroste, tak špenát je již sklizený.

Nevhodní sousedé

Doporučuji se vyvarovat výsevu špenátu vedle brukvovité zeleniny. Sem patří květák, zelí, kapusta, kedlubny. Je to jednak kvůli chorobám a také mohou soutěžit o živiny.