Jak rychle se dá vyrobit kompost?

Jak rychle se vlastně dá vůbec kompost vyrobit při nějakých běžných podmínkách?

Průmyslová kompostárna (horký proces)

V profesionálních podmínkách průmyslové kompostárny trvá celý proces výroby kompostu zhruba 8 až 12 týdnů. Vlastní horká (termofilní) fáze trvá pouze 3 až 6 týdnů. Důvodem takto vysoké rychlosti je řízený horký proces a obrovský objem materiálu. Díky velkému množství hmoty a pravidelnému strojnímu překopávání nebo nucenému vhánění vzduchu se uvnitř teplota rychle vyšplhá na 55 až 65 °C. V této horké fázi, která trvá 3 až 6 týdnů, pracují teplomilné bakterie na maximum a spolehlivě zničí semena plevelů i zárodky chorob. Následuje fáze dozrávání trvající dalších 4 až 6 týdnů, kdy teplota pozvolna klesá a materiál se stabilizuje do hotového humusu.

Běžný zahradní kompostér (studený proces)

Na běžné zahradě v bežném kompostéru si na jemný a plně vyzrálý kompost počkáte obvykle 18 až 24 měsíců. Hrubší materiál vhodný k zarytí vznikne za 6 až 8 měsíců. Většina z nás materiál do kompostéru přihazuje postupně tak, jak vzniká na záhonech nebo v kuchyni, a hromadu pravidelně nepřehazuje. V takovém případě jde o tzv. studené nebo pasivní kompostování. Menší objem běžného zahradního kompostéru nedokáže akumulovat vysoké teplo, takže rozklad probíhá při běžných teplotách.

Co ovlivňuje rychlost kompostování?

Pokud chceme kompost urychlit, nejdříve potřebujeme pochopit, co samotný proces ovlivňuje.

Skladba materiálů

Mikroorganismy potřebují především uhlík a dusík nebo-li C a N. Uhlík najdeme například v suchém listí, slámě, dřevní štěpce nebo suchých stoncích, dusík zase ve čerstvé trávě, zelených částech rostlin nebo kuchyňských zbytcích.

Je třeba i trochu experimentovat, protože záleží na konkrétním složení jednotlivých dílů. Ideální poměr C:N je kolem 30:1. V domácích podmínkách ale není potřeba tento poměr počítat. Důležitější je materiály průběžně kombinovat a nedávat dlouhodobě na kompost jen jeden typ materiálu.

Frakce materálů

Naopak velké kusy jako například kus dřeva se bude rozkládat velice dlouho.

Dostatek vzduchu

Když je kompost hodně slehlý, udusá se, vzduch se dovnitř špatně dostává a rozklad se tímto zpomaluje. Proto se doporučuje kompost přehazovat, ale pokud to neuděláte, nic se nestane. Kompost se vytvoří i tak ale bude to trvat déle.

Vlhkost kompostu

Pokud je kompost příliš suchý, mikroorganismy nemohou dobře pracovat. Pokud je naopak příliš mokrý, voda vytlačuje vzduch a rozklad se také zpomaluje a navíc může docházet k zahnívání, což není žádoucí. Je to jiný proces než tlení.

Teplota okolí

Od jara do podzimu při teplotách od 15 do 30 °C se tlející procesy nastartují snadno, protože mikroorganismy jsou velice aktivní. Jakmile v pozdním podzimu a v zimě klesnou teploty trvale pod 8 °C, od kompostu moc žádný průběh nečekejte, proces bude velice pomalý nebo v případě teplot pod bodem mrazu se defacto zcela zastaví.

Objem kompostovaného materiálu

Větší množství materiálu se díky řetězové reakci zahřívá více a teplo z něj pomaleji uniká. Malý zahradní kompost se zahřívá méně a rozklad je pomalejší a není tak dokonalý. I tak je ale dle našich zkušeností pro nás, obyčejné zahradníky s běžnými zahradami ideální objem komory alespoň 0,8 m, - 1,0 m3.

Samozřejmě, že takto velkou komoru nenaplníme na běžné zahradě naráz, ale čím více materiálu dáme v jeden okamžik, tím lépe z hlediska rychlosti kompostování. Z praktického hlediska je ale lepší se smířit s pomalým postupným tlením bez dosahování vysokých teplot.

Teplota uvnitř kompostu

Nejrychlejší rozklad probíhá přibližně při teplotách kolem 40 až 60 °C. Proto při optimálních podmínkách (velký objem, hodně zelené složky atd.) můžete mít kompost i již za pár týdnů.

6 tipů pro urychlení kompostu

Větve a jiné větší dřevnaté části před kompostováním podrťte v drtičče. Pro tento případ je lepší válcová drtička či štěpkovač (pomaloběžná drtička), kterou máme už léta a rozhodně doporučujeme. Válec dřevo nejen naseká na kratší špalíčky, ale především ho tlakem podélně rozmačká a rozvlákní. Popraskaná a rozvlákněná struktura umožní vodě, půdním houbám a bakteriím proniknout přímo do jádra dřeva mnohem rychleji než přes hladký řez z nožů drtičky nožové. Hrubší špalíčky zajistí v kompostu nezbytné vzduchové kapsy, takže hromada neslehne a neudusí se. Válcová drtička zvládne i silnější větve (běžně do průměru 40–45 mm) a suché dřevo bez rizika otupení čepelí.

Suché listí, tuhé výhony a košťály a stonky zeleniny před vhozením do kompostu jednoduše přejeďte sekačkou na trávu, nebo pokud máte tak lze použít nožovou drtičku. Tím ho rozdrtíte a zároveň lehce promícháte s trávou. Koš vám nadrcený materiál sesbírá a vy ho jen hodíte do kompostu.

Při každém plnění kompostu můžete do kompostu přihodit pár lopat hotového, vyzrálého kompostu z minulé sezóny. Pokud kompost nemáte nebo máte málo, dejte trochu kvalitní zahradní zeminy. Nezapomneňte případně hromadu prolít vodou nebo kopřivovým zákvasem. Vyzrálý kompost v sobě už má bakterie, houby a další půdní organismy, které se v novém materiálu okamžitě pustí do práce. Největší smysl to má při zakládání nového kompostu nebo ve chvíli, kdy přidáváte větší množství nového materiálu a když se rozklad po zimě nebo chladném období nechce rozběhnout.

Pokud budete různé materiály průběžně kombinovat, vytvoříte lepší podmínky pro rychlý a rovnoměrný rozklad. Dobré je tedy střídat vrstvy zeleného, tedy dusíkatého a suchého, uhlíkatého materiálu. Častou chybou na zahradě je nárazové vyklopení velkého množství jednoho typu odpadu. Typicky jde o plný koš čerstvě posekané trávy. Tráva je jemná, má vysoký obsah vody a dusíku. Pokud ji necháte v souvislé vrstvě, během několika hodin slehne, vytlačí vzduch a místo rychlého rozkladu začne hnít a zapáchat. Trávu sypte tak ve vrstvě asi 5 cm. Každou vrstvu proložte "hnědým" materiálem, třeba štěpkou, listím, suchými stonky a nový materiál promíchejte vidlemi.

Pokud se vám kompost zastavil, a jině věci nepomáhají, můžete jej zkusit provdušnit rycími vidlemi.

Kompost nemusíte pravidelně překopávat jen proto, že uplynul určitý počet týdnů. Stačí když v případě zpomalení do něj zapíchnete rycí vidle a trochu zapáčíte. Nemusíte nic přehazovat, pouze vytvořte pukliny nebo otvory v hromadě aby se do ní dostal vzduch. Tím můžete kompostování podpořit bez přehazování celé haldy.

Pro urychlení kompostu můžete využít také speciální přípravky, takzvané urychlovače kompostu. Prodávají se jako sypké směsi, granule nebo tekuté koncentráty, které do kompostu dodávají buď samotné bakterie, nebo výživu pro ně. Zásadní podmínkou pro funkčnost urychlovače je teplota uvnitř materiálu i v okolním prostředí. Aby se bakterie z přípravku spolehlivě aktivovaly, potřebují teplotu prostředí alespoň 10 až 12 °C, ideálně 15 °C a více. V tomto rozmezí se dodané kultury rychle probudí, začnou čerpat dusík a při dostatečném objemu materiálu dokážou vnitřek kompostu samy rozehřát do horké fáze rozkladu.

‍