Co chci pěstovat

Pařeniště po letní sezoně rozhodně nechci nechat prázdné. Chci ho využít hlavně k tomu, abych si co nejvíce prodloužila sezonu čerstvé zeleniny teď na podzim ale také mohla mít něco zeleného i přes zimu.

Co chci sklízet na podzim

Na podzim bych chtěla pařeniště využít především pro listovou zeleninu a ředkvičky. Ráda bych díky němu prodloužila jejich sklizeň až do pozdního podzimu, ideálně třeba do listopadu, pokud to počasí dovolí. Část prostoru také využiji pro předpěstované sazenice ze záhonů, kterým tak můžu prodloužit dobu, kdy je budu mít k dispozici.

Co chci přes zimu pěstovat

Druhou část pak využiji pro odolnější druhy listové zeleniny, které mohou zůstat v pařeništi i přes zimu. Pokud bude zima mírná, chtěla bych je chránit tak, abych z nich mohla průběžně sklízet něco zeleného třeba ještě v prosinci.

Příprava pařeniště

Pařeniště už mám po letní sezoně vyklizené, takže teď ho jen připravím na další pěstování. A postup je v podstatě stejný jako při přípravě běžného záhonu.

Úklid po letní sezoně

Nejdříve jsem odstranila všechny zbytky předchozích rostlin a hlavně případný plevel, který se během sezony v pařeništi objevil. Na to si dejte záležet, plevel by zbytečně konkuroval mladým rostlinám a rozmnožil se.

Příprava půdy

Půdu není potřeba po každé sezoně hluboce zpracovávat. Pokud je potřeba ji trochu regenerovat, můžeme ji lehce nakypřit a případně můžeme využít také Trichodermu. Tu používám pro podporu půdy a její využití podrobněji vysvětluji v samostatném videu.

Pěstovat teď budu hlavně listovou zeleninu a ředkvičky, takže pro výživu bude stačit nová vrstva vyzrálého kompostu, který doplní organickou hmotu a živiny.

A tím mám pařeniště připravené a můžeme se pustit do první plochy.

První záhon: podzimní sklizeň

Teď se pustím do prvního záhonu, který jsem si naplánovala hlavně na podzimní sklizeň. Rozvrhla jsem si ho tak, abych tady měla jak rychle rostoucí zeleninu z výsevu, tak už předpěstované saláty.

Listový salát

Do zadní řady vysadím dva druhy listového salátu a to odrůdu Lollo Rosso a Cocarde. Vysazuji už sazenice, které jsem proředila z přímého výsevu na záhon v srpnu.

Obě tyto odrůdy jsou to takzvané česací saláty. Nečekám na pevnou hlávku, ale už za tři až čtyři týdny postupně začnu zvenku odlamovat listy. Střed roste potom dál a průběžně můžete dál sklízet, uvidíme jak dlouho, tipuju klidně až do prosince.

Roketa

Do prostřední části jsem si na levou polovinu naplánovala dva řádky rokety a dva řádky kopru.

Roketu jsem zvolila právě proto, že roste rychle a na podzim se jí dobře daří. Mám tu odrůdu Esmée, mám ji i venku na záhoně. První lístky by mohly být už za 3 týdny a při ochraně může rukola pokračovat i později a vlastně i přes zimu. Co se týče výsevu, tak seju dva řádky. Roketa se dá sít i v ploše, já ale tady volím řádky. Seji tak na vzdálenost 1,5 až 2 cm, relativně na husto, protože chci sklízet hlavne pro mladí lístky opakovaně.

Kopr

Kopr tady beru trochu jako doplnění čerstvé natě. Mám tu odrůdu Oliver a Monarch Teď totiž díky krátkému dni kopr nepožene do květu, ale právě bude nižší a soustředí se na tu nať. Proto ho vysévám i hustěji než na jaře. Klíčí pomaleji než roketa, asi týden až dva, a od vyklíčení potom asi do dvou až tří týdnů by mohl narůst do té výšky 15 cm, kdy ho začnu seřezávat kousek nad zemí. Pokud bude nějaké příjemné počasí, tak ještě obrazí.

Ředkvičky

Úplně dopředu jsem zvolila 2 řádky ředkviček ve vzdálenosti 12 cm od sebe. Na podzim jsou ideální tím, že mají poměrně krátkou vegetační dobu. Podle odrůdy a podmínek můžeme první ředkvičky sklízet zhruba za čtyři až šest týdnů. Dobré je, že sice rostou pomaleji než na jaře, ale nedřevnatí a nejsou pálivé. Semínka se snažím dávat jednotlivě tak tři až čtyři centimetry od sebe, opravdu nesejte je hustě, ať vám neženou jen do listů, ale vytvoří pěkné bulvičky. Co se týče odrůd, můžete dát celoroční i k rychlení. Nicméně právě odrůdy pro jarní a podzimní pěstování, tedy k rychlení jsou lepší, protože rostou rychleji. A kdy jindy je využít, než na jaře a teď.

Druhý záhon: zimní sklizeň

Druhý záhon jsem si rozvrhla trochu jinak. Navrhla jsem sem spíše zeleninu pro pozdní podzim a taky zimu, druhy, které snášejí chlad a hlavně by měly jít sklízet i přes zimu, nebo velice rychle začnou znovu růst na jaře.

Pak choi a Tatsoi

Vzadu mám střídavě tři rostliny pak choi a tři rostliny tatsoi.

Obě tyto asijské zeleniny se pro podzimní pěstování hodí velmi dobře. Vyhovují jim chladnější podmínky a právě podzimní výsevy a výsadby se u nich běžně využívají, protože v létě mají větší sklon vybíhat do květu.

Tatsoi počítám spíš jako zeleninu, kterou budu moci využít i později, protože je poměrně odolná vůči chladu.

Pak Choi je pro podzimní pěstování v pařeništi geniální, protože v chladu netrpí škůdci a má nádherně sladkou, svěží chuť. Roste rychle, ale ty řapíky jsou plné vody. Takže je potřeba hlídat počasí a sklízet, než budou silnější mrazy. Jakmile zmrzne, tak po roztátí je potom z něj kaše.

Špenát

Doprostřed záhonu asi tak 20 cm od pak choi a tat soi budu vysévat dva řádky špenátu. Špenát jsem zařadila hlavně proto, že podzimní výsev je pro něj vhodný a existují odrůdy určené přímo k přezimování jako třeba Winteriessen, Hudson, Matador. Podobně, jak už jsem to říkala u kopr. Na podzim je pěstování snazší než na jaře, protože díky krátkému dnu a chladnějšímu počasí rostlina dává energii do kořenového systému a listů. Teď na podzim ještě z rostlin sklidím pár listů, rostlina potom zastaví růst, přezimuje a velice brzy začne růst a dá tu plnou úrodu brzo na jaře. Jsem právě zvědavá, protože takto z pařeniště by to mělo být opravdu brzy. Počítám, že ta plná sklizeň bude už v půlce března, podle počasí. Venku na záhoně to mívám až později. Špenát seju do hloubky tak 2 cm a v řádku dávám semínka od sebe 3-5 cm od sebe. Řádky od sebe dám 13 cm.

Polníček

A úplně dopředu jsem si nechala dva řádky polníčku. Polníček je plodina typicky pro výsev do chladného počasí. Pokud byste polníček vyseli v červenci nebo srpnu do vyhřáté půdy, pravděpodobně vůbec nevzejde. Klíčí nejlépe při 10 až 15 °C. je to typická zelenina pro krátký den. Na jaře je to s ním horší, hlavně pokud je brzy teplo. Žene pak do květu. Teď na podzim je to naopak, veškerou tu energii dá právě do tvorby té listové plochy. Je lepší ho dát od špenátu trošku dál, já ho dávám tak 15 cm. Polníček se běžně vysévá koncem léta a na podzim právě pro zimní sklizeň. Velice dobře snáší chladnější období.

Při výsevu je dobré, půdu lehce udusat. Polníček nemá rád nakypřenou půdu. Ten výsev dělejte mělce, jen prstem tak do hloubky půl centimetru. A teď nesejte ho hustě. Semínka jsou drobná, ale zkuste je dát tak 2 až 3 od sebe, nedělejte hromádky, ať mají rostlinky prostor udělat ty růžice do šířky. Jinak polníček klíčí a roste pomaleji, ale díky tomu je opravdu mrazuvzdorný. Sklízet se dá celou zimu, což je fajn, protože můžete mít čerstvou zelenou posypku, salát i přes zimu.