Způsoby pěstování salátu

Salát lze pěstovat třemi různými způsoby:

• za prvé: z výsevu v kontrolovaných podmínkách pro předpěstování sazenic,
• za druhé: ze zakoupených předpěstovaných sazenic,
• a za třetí: z přímého výsevu na finální stanoviště.

Každý způsob má své výhody a specifika. Já se dnes zaměřím právě na přímý výsev do půdy. Přímý výsev salátu má několik výhod. Rostliny jsou od začátku přizpůsobeny venkovním podmínkám. Nedochází tedy jak se říká ke stresu rostliny při přesazení. Pokud máte omezené místo uvnitř pro předpěstování nebo ho nemáte, tak přímý výsev vám tento problém vyřeší. A určitě bych zmínila i menší náročnost. Přeci jenom předpěstovat sazenice vám zabere více času a místa.

Jak vybrat odrůdy?

Před výsevem je potřeba si vybrat odrůdu a že těch tedy je. Při výběru odrůd salátu je klíčové zohlednit období pěstování, protože jednotlivé odrůdy se liší svou odolností vůči teplotám, vybíhání do květu a rychlostí růstu. Některé odrůdy lze pěstovat opravdu celoročně, jiné pouze v určitou dobu. V zásadě je potřeba rozlišit tři hlavní období a to jarní, letní a podzimní. Salátů existuje mnoho typů. Liší se nejen vzhledem a chutí, ale i způsobem sklizně. Sklízet se dají po hlávkách, postupně po listech.

Hlávkový salát

Hlávkový salát je u nás tradiční a asi nejběžnější druh. Vegetační doba se pohybuje v průměru od 60 do 100 dní. Vytváří hlávky s jemnými a měkkými listy o průměru asi 15-20 cm dle odrůdy. Vnější listy bývají sytě zelené, zatímco vnitřní listy, tzv. srdíčko, jsou světlejší až žlutavé barvy. V odrůdách najdete ty vhodné pro jaro a podzim a potom celoroční, které můžete vysévat ve všech třech obdobích. Z odrůd mám zkušenost například s Kráj Máje, Stupnický kamenáč, Dětenická atrakce a pak Rosemarry.

Ledový salát

Ledový salát na rozdíl od hlávkového salátu má pevnou a kulovitou hlávku. Hlávky dosahují i vyšší hmotnosti než hlávkový salát a to klidně i až 1 kg. Listy jsou tužší, křehké a šťavnaté, s lesklým povrchem, který může vypadat, jako by byl pokrytý ledem, odtud název "ledový". Ledový salát je odolnější vůči vyšším teplotám a vybíhání do květu, což ho činí vhodným pro letní pěstování. Vegetační doba se pohybuje od 70 do 90 dní.

Listový salát

Listový salát nevytváří hlávku, ale listovou růžici a lze ho sklízet postupně. Vegetační doba je kratší, obvykle kolem 25 až 50 dní. Listy jsou jemnější a mohou mít různé tvary a barvy – od světle zelené po tmavě červenou. Listy jsou obvykle menší, jemné a mohou být hladké nebo zkadeřené. Tento druh je skvělý pro tzv. nekonečnou sklizeň, protože po odstřihnutí listy znovu dorůstají. Díky rozmanitosti v tvaru i barvách si takto můžete vždy natrhat velice pestrý mix pro saláty. Já mám oblíbený Dubáček.

Římský salát

Římský salát je typický svými dlouhými, vzpřímenými listy, které tvoří podlouhlé, volnější hlávky. Ty mohou dosahovat délky klidně 30 cm a hmotnosti kolem 1 kg. Vegetační doba je orientačně 65-75 dní. Listy jsou pevné, křupavé, s výraznější chutí a často tmavší zelené barvy, bývají ale i zbarvené. Je odolnější než hlávkový salát a snáší i vyšší teploty, je proto vhodný pro letní pěstování. Z odrůd má odzkoušenou Galba.

Kdy vysévat

Salát lze vysévat přímo do půdy několikrát během roku, přičemž klíčí už při teplotě půdy 4–5 °C a pro růst mu vyhovuje 15–20 °C. Teploty nad 25 °C mohou způsobit vybíhání do květu. Termíny výsevu salátů se liší podle toho, jestli je vyséváte do skleníku nebo na venkovní záhon, protože skleník umožňuje dřívější start a venkovní záhon závisí na venkovních podmínkách.

Pro podzimní pěstování na venkovním záhoně. Vysévejte od 1.7. do 31.8. tedy od července do srpna. Vhodné jsou odrůdy, které dobře snášejí chladnější teploty. Vybírejte rané odrůdy pro podzimní pěstování jako například hlávkový ledový salát Derel, nebo další celoroční odrůdy jako Rosemarry. Sklizeň probíhá od září do října, přičemž některé odrůdy mohou přezimovat a být sklizeny na jaře jako například odrůda Humil.

Další věci, které zohlednit

Při určení termínu je nutné také zohlednit polohu kde pěstujete. Rozdělení termínů můžete brát jako takové vodítko pro zvolení druhu salátu a k jakým odrůdám směřovat výběr. Vždy se také řiďte informacemi na obalu konkrétní odrůdy.

Požadavky na stanoviště

Salát vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. Polostín vybírejte především v létě, kdy jsou teploty vysoké. To salátu neprospívá a má tendenci jít do květu. Takový tip ode mě, využijte i místo pod vyšší zeleninou jako jsou například rajčata. Pod nimi má salát přirozený stín a salát navíc poskytuje rajčatům zase mulč a chrání půdu před vysycháním. Salát koření mělce, a proto mu vyhovují dobře propustné, lehké půdy s dostatkem humusu.

Jak připravit záhon?

Před výsevem je důležité půdu odplevelit a obohatit o kompost, který zajistí dostatečné živiny pro růst. Já na povrch záhonu pouze jednou za rok navezu vrstvu asi 5 cm kompostu. Lze to udělat s předstihem na podzim či přes zimu nebo klidně i těsně před samotným výsevem.

Pokud chcete vědět více o tom jak si připravit nový záhon bez rytí, nebo přeměnit váš stávající rytý záhon na záhon bez rytí, podívejte se na naše videa zde na kanále.

Rotace plodin

V rámci rotaci plodin je salát nejlepší vysévat na záhony, kde předtím rostla kořenová zelenina, luštěniny nebo cibuloviny. Vyvarujte se výsevu po jiných listových zeleninách, zejména po zelí nebo kapustě.

Vhodní sousedé

Salát se dobře snáší s většinou zeleninových druhů. Je to velice vděčná zelenina do smíšených záhonů. Ideálními sousedy jsou mrkev, cibule, pórek, hrášek, česnek, ředkvičky, fazolky, červená řepa, rajčata, protože pomáhají odpuzovat škůdce.

Nevhodní sousedé

Nevhodní sousedé jsou zelí, brokolice a kapusta, které patří do stejné čeledi a mohou přitahovat stejné choroby a škůdce a potom třeba také petržel.

Co budete potřebovat

Než se do toho pustíte, nachystejte si všechny věci, které budete potřebovat.

• Takže budete určitě potřebovat semínka, bez těch se neobejdete. Semínka salátu ztrácí poměrně brzy klíčivost, doba životnosti je 1-3 roky. Pokud si chcete být jistí, můžete udělat test klíčivosti.
• Dále hrábě na prokypření záhonu.
• Sázecí kolík na vytvoření rýh, můžete také použít opačný konec hrábí.
• Popisovací štítky a fixu na označení místa výsevu.
• Metr pokud budete chtít vyměřit přesné vzdálenosti.
• Konev s vodou
• A dále doporučuji na přikrytí bílou netkanou textilii.

‍