Co ovlivňuje rychlost dozrávání?

To, jak rychle rajče dozraje, neovlivňuje jen množství slunce, které na něj dopadá. Zásadní je především teplota a také to, v jaké fázi vývoje se plod právě nachází.

Teplota a tvorba barviv

Dozrávání je biochemický proces. U zeleného rajčete se postupně odbourává zelený chlorofyl a nastupují barviva typická pro zralý plod, především červený lykopen a další karotenoidy.

Nejlépe tento proces probíhá při teplotách přibližně 20–25 °C. Pokud teploty dlouhodobě vystoupí nad 30 °C, tvorba lykopenu se výrazně omezuje a vybarvování se může zpomalit nebo prakticky zastavit.

Naopak pokud noční teploty klesají pod 13 °C, proces dozrávání se výrazně zpomaluje.

Musí na rajče svítit slunce?

Už vícekrát jsem někde četla, že aby rajče dozrálo, musí na něj svítit slunce. Není tomu úplně tak. Pro samotnou tvorbu barviv není potřeba, aby na plod celý den přímo svítilo slunce. Mnohem důležitější je vhodná teplota v okolí rostliny. Světlo potřebují listy pro fotosyntézu, při které vznikají látky potřebné pro růst a vývoj plodů.

Kdy zelené rajče dozrává?

Vývoj rajčete má dvě na sebe navazující fáze. V první fázi plod roste, zvětšuje svůj objem a vyvíjí semena. Teprve po dosažení konečné velikosti typické pro odrůdu přechází do fáze zrání, kdy plod začíná měknout a barvit se.

Z toho plyne jedna zásadní věc: žádný zásah na rostlině nedonutí malé sotva nasazené zelené rajče dozrát během několika dnů. Plod musí nejprve plně dorůst. Právě proto také ne každé zelené rajče dokáže po utržení dojít.

Co má šanci dozrát?

Teď v závěru pěstování rajčat během srpna je potřeba začít přemýšlet hlavně o čase. Ne každý květ nebo malý plod, který na rostlině ještě najdeme, má reálnou šanci dozrát. Proto si nejdříve potřebujeme určit, kolik vhodného času rajčatům ještě zbývá, a podle toho se rozhodnout, co na rostlině ponechat.

Kolik času rajčatům reálně zbývá?

Od opylení květu do plně zralého rajčete potřebuje rostlina průměrně 6 až 8 týdnů. Doba vývoje se výrazně liší podle typu odrůdy. Drobná rajčata dozrají mnohem rychleji než velkoplodé masité odrůdy.

V našich podmínkách můžeme orientačně počítat s tím, že v nižších a teplejších polohách máme pro dozrávání venkovních rajčat vhodné podmínky přibližně do konce září, zatímco ve vyšších a chladnějších polohách spíše do začátku až poloviny září. Ve skleníku se toto období může podle podmínek prodloužit. Berte to ale pouze orientačně. Každý rok může být počasí jiné a velkou roli hraje konkrétní poloha zahrady. Proto je lepší sledovat předpověď a vývoj teplot

Kdy odstranit květy a malé plody?

Důležité je odstranit květy a plody, které už nestihnou dozrát, aby rostlina mohla svou energii směřovat do plodů, které ještě mají šanci dozrát.

U venkovních rajčat ve vyšších a chladnějších polohách je vhodné začít nové květy a velmi malé plody odstraňovat přibližně na přelomu července a srpna. V nižších a teplejších polohách máme obvykle o něco více času a orientačně můžeme počítat s polovinou srpna. Ve skleníku můžeme podle průběhu teplot tento termín posunout přibližně o týden až dva ke konci srpna.

Od tohoto období už nové květy a poupata nenecháváme, protože jejich plody by potřebovaly ještě několik týdnů vývoje a dozrávání. U malých plodů se ale díváme také na jejich velikost. Velká, dobře vyvinutá zelená rajčata ponecháváme, zatímco velmi malé odstraníme. U drobnoplodých rajčat můžeme být o něco tolerantnější.

Termín berte jako orientační. Pokud je podzim teplý, mohou rajčata dozrávat déle. Naopak při rychlém ochlazení je potřeba zasáhnout dříve.

Zastavení růstu rajčete do výšky

Spolu s probírkou květů je v tomto období nutné ukončit také růst hlavního stonku do výšky. Pokud rostlině dovolíte pokračovat v růstu, bude neustále spotřebovávat velké množství energie na tvorbu nových pater a listové plochy namísto vyživování plodů. Odstraněním růstového vrcholu se zastaví prodlužování hlavního stonku a rostlina už nebude vytvářet další květenství nad místem zásahu.

U venkovních rajčat doporučuji vrchol odstranit nejpozději kolem poloviny srpna. Ve skleníku máme díky delšímu období vhodných teplot více času a zásah můžeme provést nejpozději kolem 20. září. Termín je ale vždy potřeba přizpůsobit konkrétním podmínkám a předpokládanému konci pěstování.

Vrchol odstraňujeme pouze u tyčkových odrůd. U keříčkových rajčat je růst přirozeně omezený, takže jejich vrchol tímto způsobem nezaštipujeme.

Podrobný postup, kde přesně vrchol ustřihnout a jak při zásahu postupovat, najdete v našem samostatném videu.

Odstraňování listů vs dozrávání

V závěru pěstování rajčat je také velkým tématem jaké a kolik listů rajčatům odstraňovat. Obecně je potřeba najít rovnováhu mezi dostatkem zdravých listů pro vývoj plodů a odstraněním těch, které už rostlině nepomáhají nebo jí mohou způsobovat problémy.

Které listy ponechat?

Je potřeba si uvědomit, že listy jsou hlavním orgánem fotosyntézy a fungují jako základní zdroj energie pro celou rostlinu. Právě v nich vznikají jednoduché cukry, které jsou následně transportovány přímo do vyvíjejících se a zrajících plodů. Zdravé listy tedy ponecháváme, pokud nejsou příliš husté nebo nebrání proudění vzduchu.

Pokud rostlinu drasticky odlistíte, připravíte plody o přísun těchto látek. Rajčata sice vlivem stresu získají červenou barvu, ale zůstanou kyselá, vodnatá a bez plné chuti. Listová plocha navíc vytváří přirozený polostín, který chrání plody před přehřátím. Na zcela odhalených rajčatech může silné polední slunce způsobit sluneční úžeh, který se projevuje bělavými, spálenými skvrnami na slupce.

Které listy odstranit?

Odstraňování listů takto v závěru pěstování rajčat má ale svůj význam. Dělejte ho určitě s mírou a kvůli zdraví rostlin.

V první řadě odstraňujeme staré, žloutnoucí a odumírající listy v nejnižších patrech od země až k prvnímu zrajícímu trsu.

Dále je vhodné odstranit listy uvnitř hustého keře, které se vzájemně překrývají a brání volnému proudění vzduchu. Cílem je prevence houbových chorob a rychlé osychání ranní rosy. Pokud narazíte na listy s počínajícími skvrnami nebo mechanickým poškozením, dejte je pryč také.

Listy vždy odstřihujte ostrými nůžkami ve vzdálenosti asi 3 až 5 centimetrů od stonku, aby zasychající pahýl nepoškodil samotný hlavní stonek.

Moje zkušenost s odstraňováním listů

Já listy odstraňuji vždy postupně a vyhýbám se radikálním zásahům. Snažím se nechat u každého vijanu dostatek listů přímo nad ním nebo v jeho těsné blízkosti, protože plody až do sklizně aktivně zásobují cukry. Teprve když celý spodní trs sklidím, odstraním listy pod ním a postupuji o patro výš.

Podrobný postup, kdy a jak listy rajčat odstraňovat během celé sezóny, najdete v našem samostatném videu.

Zálivka při dozrávání rajčat

V závěru pěstování rajčat se mění i práce se zálivkou výživou. Množstvím a pravidelností vody můžeme ovlivnit kvalitu plodů, jejich praskání a do určité míry i jejich chuť. Důležité je především udržet stabilní podmínky a nepřidávat rostlině další stres.

Jaký vliv má zálivka na sladkost plodů?

To, kolik vody rajčatům v závěru dáte, má přímý vliv na jejich chuť. Když rostliny zbytečně přelijete, plody vodu nasají, naředí se a budou spíš mdlé, vodnaté a bez chuti.

Když naopak držíte vláhu v rozumné míře a půdu nepřemokříte, dužina zůstane krásně hustá a chuť bude plná a výrazná. Nejde o to nechat keř trpět suchem, ale dopřát mu akorát tolik vláhy, aby rajčata vynikla svou přirozenou sladkostí a vůní.

Jak zabránit praskání rajčat?

Rajčata nejčastěji praskají ve chvíli, kdy záhon necháte moc vyschnout a pak přijde prudký liják nebo ho naráz přelijete konví. Kořeny nasáknou vodu moc rychle, vnitřek rajčete se nafoukne a slupka ten tlak nevydrží a praskne. V chladném podzimním počasí se do takové praskliny okamžitě pustí plíseň a hniloba.

Základem je udržovat půdu stále rovnoměrně vlhkou, aby rostlina nezažívala žádné šoky ze sucha a následného přelití. Pokud vidíte v předpovědi počasí několikadenní vydatné deště, doporučuji všechna vybarvená rajčata raději sklidit předem, aby vám na záhoně zbytečně nepopraskala.

Výživa pro dozrávání rajčat

V závěru pěstování už rajčata nepotřebují tolik podpory růstu jako v předchozích měsících. U hnojení je proto důležité především posoudit stav rostlin a podle něj rozhodnout, zda ještě další živiny skutečně potřebují.

Ještě hnojit, nebo už ne?

Někdy máme pocit, že když rostlině dopřejeme další dávku živin, přinutíme zelená rajčata rychleji zčervenat. Hnojením na konci léta ten proces zrání ale zázračně neurychlíte. To, zda má ještě smysl hnojivo použít, závisí hlavně na aktuálním stavu vašich rostlin a na tom, jak jste hnojili v průběhu celé sezóny.

Pokud byl záhon předem dobře připravený a půda obsahuje dostatek organické hmoty, mají rajčata dostatek zásob, aby všechny narostlé plody dozrály.

Pokud jste například naposledy přihnojili na začátku léta a teď rostliny vykazují známky nedostatku živin, můžete ještě mírně přihnojit. Řiďte se ale tím, že méně je více.

Volba a množství hnojiva

Pokud se pro přihnojení ještě rozhodnete, zcela se vyhněte hnojivům s převahou dusíku jako je jícha, slepičince, hnojiva pro růst. V této fázi už nechceme podporovat především růst listů a nových výhonů. Volte hnojiva zaměřená na plod a květ s vyšším podílem draslíku a fosforu.

Pokud se na plodech ještě objeví typické hnědé až černé skvrny na spodní straně znamenající deficit vápníku nebo častěji, že rostlina nedokáže vápník přijmout z půdy, tyto plody odstraňte a můžete ještě jednou aplikovat vhodný postřik na list.