Výběr odrůd

Kromě rozdělení na paličáky, nepaličáky, ozimé a jarní odrůdy je třeba zvážit i další vlastnosti, které odpovídají podmínkám pěstování a hlavně vašim preferencím.

Paličák vs nepaličák

Při výběru odrůdy česneku je třeba porozumět hlavnímu rozdělení na paličáky a nepaličáky, protože tyto dva typy se liší nejen vzhledem, ale i nároky na pěstování a využitím.

• Paličáky vytvářejí květní stvol, nazývaný palice, který je třeba odstranit, aby rostlina věnovala energii tvorbě větší cibule. Tyto odrůdy mají obvykle méně stroužků, ale větších, s výraznou, často ostřejší chutí díky vyššímu obsahu silic, jako je allicin. Jsou ideální pro pěstitele, kteří chtějí velké cibule a jsou ochotni věnovat čas odstraňování palic.
• Naproti tomu nepaličáky květní stvol netvoří, což znamená méně práce při pěstování. Produkují více menších stroužků v jedné cibuli, které jsou jemnější na chuť a mají delší skladovatelnost, často až dva roky. Nepaličáky jsou proto vhodné pro ty, kdo hledají nenáročnou odrůdu s dlouhou trvanlivostí.

Ozimý vs. jarní

Dalším klíčovým faktorem při výběru česneku je rozdíl mezi ozimými a jarními odrůdami, které se liší v čase výsadby a nárocích na pěstování. Ozimé odrůdy se sázejí na podzim, obvykle během října a listopadu, prosince, kdy teplota půdy klesne pod 9 °C. Podzimní výsadba umožňuje rostlinám zakořenit před zimou. Díky tomu mají ozimé česneky větší cibule a vyšší výnos právě díky delšímu vegetačnímu období. Na podzim se tedy kupují a sázejí ozimé odrůdy, protože jarní výsadba je u nich méně efektivní. Jarní odrůdy se naopak sázejí od února do dubna. Je to hlavně pro ty pěstitele, kteří nemohou sázet na podzim. Tyto odrůdy však obvykle dávají menší cibule a nižší výnosy, protože mají kratší dobu růstu.

Další faktory pro výběr odrůdy

Chuť hraje významnou roli. Některé odrůdy mají intenzivní, pikantní aroma vhodné pro omáčky a tradiční pokrmy, zatímco jiné jsou jemnější a skvělé pro syrovou konzumaci, například v salátech. Skladovatelnost je dalším kritériem, protože některé odrůdy vydrží pouze šest měsíců, zatímco jiné zůstávají kvalitní i přes rok. Další, co by nás mělo zajímat, je také odolnost vůči chorobám, jako jsou virové infekce nebo houby a potom škůdcům, hlavně tedy vůči vlnovníku česnekovému.

Jaké odrudy pěstuji já?

Mezi odrůdy, které jsem jednak vyzkoušela a také je opakovaně pěstuji, patří především Havel, Havran a Bjetin.

Havel je ozimý paličák, cibule mají jemné fialové zbarvení a opravdu mívá velké stroužky s ostrou chutí, což mě vyhovuje a chci to. Snadno se loupe a mívám opakovaně pěknou úrodu.

Bjetin je velice oblíbený, je to také ozimý paličák. Má ostrou chuť. Je hodné odolný proti virům a houbám a je doporučován začátečníkům.

Havran je taky ozimý paličák, cibule jsou smetanové barvy s fialovým nádechem. Mívá opravdu velké stroužky, v cibuli jich bývá 6-10 a v kuchyni je univerzální. Mívá taky velké výnosy.

Jinak tak různě zkouším jako vždy a objevuji další možnosti. Chci zkusit i nepaličáky, například Benátčana a pak chci ještě vyzkoušet Karla IV., protože jsem si ho koupila v minulosti na Scuku a je to to, co hledám, velké stroužky s ostrou chutí.

Sadba česneku

Sadba česneku je vlastně sklizený česnek, respektive jeho jednotlivé stroužky, které za vhodných podmínek vyklíčí. Z každího jednoho stroužku vyroste jeden kompletní česnek. Sadbu tedy můžeme pořídit buď jako konzumní česnek, nebo jako certifikovanou sadbu. Z obou si pak můžeme získávat vlastní sadbu.

Konzumní česnek

Konzumní česnek, běžně dostupný v supermarketech nebo na trzích, může na první pohled lákat jako levná alternativa pro výsadbu, ale pro pěstování není vhodný. Často pochází z dovozu a není přizpůsoben našemu klimatu. Hlavně není kontrolován na přítomnost chorob a škůdců, jako je háďátko zhoubné nebo virové infekce, které mohou kontaminovat půdu na několik let. Použití konzumního česneku přináší riziko jednak nízké úrody a hlavně dlouhodobého zanesení škůdců nebo chorob do zahrady. Za mě doporučení pokud kupovat tak určitě certifikovanou sadbu česneku.

Certifikovaná sadba

Certifikovaná sadba je obecně základ pro dobrou úrodu a zdravý česnek. Na rozdíl od konzumního česneku prochází přísnou kontrolou podle zákonných norem. Měla by to být záruka, že máte sadbu bez virů, houbových chorob a škůdců, jako je vlnovník česnekový. Tato sadba je produkována specializovanými šlechtiteli, kteří vybírají stroužky ze zdravých rostlin a testují je na přítomnost patogenů.

Certifikovaná sadba je označena etiketou s informacemi o odrůdě, původu a případném moření. Nám pěstitelům to poskytuje určitou záruku kvality. I když je dražší, její použití minimalizuje riziko neúspěchu a zvyšuje výnosy o desítky procent díky zdravým a silným rostlinám. Navíc pokud kupujete od místních dodavatelů, tak máte k dispozici i sadbu přizpůsobenou místnímu klimatu. Určitě to zajišťuje lepší růst a odolnost vůči nepříznivým podmínkám.

Vlastní sadba česneku

Sadbu česneku můžete mít i vlastní. Pokud pěstujete česnek ve velkém, tak věřím, že je to určitě finančně i výhodné. Dalším důvodem může být i to, že si chcete udržet nějakou specifickou odrůdu a potom úplně jednoduše, že máte k dispozici sadbu, která je přizpůsobena právě těm vašim pěstebním podmínkám. V principu jde o to, že pro výsadbu používáte stroužky z vlastní úrody. Důležité je vybírat nejzdravější a největší cibule z předchozí sklizně a úplně na začátku jako první výsadbu je dobré použít certifikovanou sadbu. Vybrané cibule by měly být pevné, bez známek poškození, plísní nebo deformací.

Nákup sadby

Při nákupu sadby česneku je třeba dbát na několik zásad, aby byla zajištěna její kvalita a vhodnost pro výsadbu.

Kde kupovat?

Nejlepší je pořizovat sadbu od ověřených šlechtitelů nebo specializovaných zahradnických e-shopů, kteří nabízejí certifikované odrůdy s jasným původem.

Pokud máte kontakt na spolehlivého místního pěstitele, souseda, kde víte, že česnek pěstuje dlouhodobě bez problémů, tak tam bych se nebála.

Vyhnula bych se nákupu sadby, kde nevíte původ, sadba není označena jako certifikovaná nebo je to od zdroje, který neznáte.

Kdy kupovat?

Ideální doba nákupu je od srpna, během září a října pro ozimé odrůdy, které se sázejí na podzim, aby měly dost času na zakořenění před zimou. Jarní odrůdy lze pořídit později, obvykle od ledna do února. Podzimní výsadba je běžnější díky vyšším výnosům.

Kontrola sadby

Při výběru sadby, pokud je to možné, je třeba kontrolovat vzhled sadby. Stroužky by měly být pevné, suché, bez známek poškození. Neměly by být měkké nebo mít na sobě žluté skvrny, které mohou být signálem přítomnost háďátka.

Skladování sadby před výsadbou

Sadbu je nutné po nákupu skladovat na chladném, suchém a větraném místě, aby si zachovala klíčivost až do výsadby.

Důvody moření

Po výběru a nákupu kvalitní sadby česneku přichází další důležité rozhodnutí – zda sadbu mořit, či nikoli.

Ochrana před škůdci a chorobami

Moření je preventivní opatření, které chrání sadbu před škůdci, jako je vlnovník česnekový, drobný roztoč, způsobující deformace stroužků, známé jako „vyšeptávání“. Tento škůdce může snížit úrodu až o polovinu. Moření rovněž pomáhá předcházet houbovým chorobám, například fuzáriu, které způsobuje vadnutí rostlin, nebo sklerociu, jež vede k trouchnivění cibulí. I certifikovaná sadba, testovaná na viry, může být ohrožena patogeny z půdy. Proto moření doporučují šlechtitelé i pro certifikovanou sadbu.

Zvýšení úrody a kvality

Správně provedené moření může zvýšit úrodu o 20–30 % díky silnějším a zdravějším rostlinám, které lépe odolávají nepříznivým podmínkám. Kromě toho některé přípravky, jako ty obsahující síru, podporují tvorbu allicinu, který dává česneku jeho výraznou chuť.

Kdy mořit?

Pokud máte jasno nebo je to pro vás běžná praxe, že česnek moříte, nastává ještě další otázka a to kdy sadbu namořit. Na výběr máte dvě možnosti a to letní moření nebo potom moření až před výsadbou. Obě varianty jsou běžně používané.

Letní moření

Jednou z možností je moření během srpna a září. Je potřeba zdůraznit, že letní moření je doporučované provádět pouze do konce září kvůli teplotám, aby stroužky rychle a řádně vyschly. Cílem je ochrana sadby před vlnovníkem už během skladování před výsadbou. Je to možná volba pro ty, kteří máte velké množství sadby a chcete ji připravit s předstihem před podzimní výsadbou. Nebo pokud sháníte sadbu nebo ji máte brzy již během srpna a září a potřebuje sadbu ochránit proti vlnovníkovi během delšího uložení před výsadbou.

Sadba se namáčí do 5% roztoku prostředku se sírou, jako například ta známá Sulka a to na 2-3 hodiny. Následně se stroužky rychle vysuší během 12 hodin na větraném místě, aby se zabránilo plísním, a skladují se na chladném, suchém a větraném místě, aby se zabránilo plísním nebo vysychání, které by mohlo snížit klíčivost. Před výsadbou se potom česnek namočí do studené vody a vysazuje.

Moření před výsadbou

Další možností je moření těsně před výsadbou. Je to spolehlivé pro začátečníky nebo pokud pořizujete sadbu na poslední chvíli, nestíháte sadbu namořit do konce září. Odpadá zde riziko, že sadbu dobře nevysušíte a neuskladníte. Tím, že je to jednodušší, tak je tento postup oblíbený u menších pěstitelů a právě začátečníků.

Čím mořit?

Česnek lze mořit buď přípravky na bázi síry nebo dalšími více citlivými alternativami.

Přípravky na bázi síry

Pokud se rozhodnete pro moření, nejčastěji používaným prostředkem pro moření je přípravek na bázi síry a to Sulka Extra nebo Sulka Ca díky své vysoké účinnosti proti vlnovníku česnekovému. Pro moření se připravuje 5% roztok a stroužky se v něm namáčejí na 2-3 hodiny. Na balení a běžně se udává doba moření 6-12 hodin. Je to ještě z doby, kdy se myslelo, že Sulka pomůže i před háďátkem. Ale bohužel se ukázalo, že to tak není. Proto běžně se dneska moří a i šlechtitel pan Kozák udává, že stačí mořit 2-3 hodiny. Ještě jedno doporučení, nádobu s roztokem umístěte někam, kde nebude vadit, že roztok úplně moc nevoní.

Alternativní přípravky

Mořit česnek lze i přírodní cestou. Jednou z možností je moření v teplé vodě o teplotě 50 °C po dobu 25 minut. Další přírodní alternativou je nálev z přesličky, připravený z 10 kapek extraktu nebo 100 g sušené přesličky na litr vody, kde se stroužky namáčejí pět hodin. Tyto způsoby jsou šetrné k půdě, ale je potřeba určitě zmínit, že pokud máte problémy s vlnovníkem, háďátkem, tak tolik účinné jako moření v Sulce nejsou.