Výhody podzimního hnojení

Podzimní hnojení je pro ovocné stromy důležitý krok, který rozhoduje o jejich kondici v zimě i o tom, jak silně nastartují na jaře. Půda i samotné dřeviny se po sezóně potřebují „zotavit“, doplnit živiny a připravit se na další rok růstu a plodnosti.

Doplňování živin

Během vegetační sezóny stromy vyčerpávají velké množství živin – zejména draslík, fosfor, vápník a stopové prvky. Ty jsou nezbytné pro tvorbu listů, růst výhonů i vývoj plodů, takže po sklizni bývá půda v kořenové zóně ochuzená. Podzimní doplnění živin dodá stromům zásobu, kterou využijí už časně na jaře, kdy se kořeny aktivují dříve než nadzemní část a potřebují dostupné minerály i organickou hmotu.

Lepší zimní odolnost

Na podzim se zásadně mění potřeby stromů: místo růstu potřebují vyzrát, aby jejich pletiva dobře odolávala mrazům. Tomu výrazně pomáhá zejména draslík, který zvyšuje odolnost buněk proti poškození chladem a podporuje správné vyzrávání dřeva. Naopak dusík se na podzim nepoužívá – podporoval by růst měkkých, nevyzrálých pletiv, která v zimě snadno namrzají. Správně zvolené podzimní hnojení tak pomáhá stromům přežít zimu bez stresu a poškození.

Silný jarní start

Organická hnojiva, kompost či hnojiva s pomalým uvolňováním živin se přes zimu postupně rozkládají a jejich živiny se stávají dostupné právě v době, kdy je stromy nejvíce potřebují – v období rašení. Strom tak nemusí „čekat“, až se přihnojí na jaře, ale má zdroj energie připravený v půdě. Výsledkem je silnější nástup růstu, tvorba listů i lepší nasazení květů, což se přímo promítá do budoucí úrody.

Podpora půdního života

Organická hmota aplikovaná na podzim významně podporuje půdní mikroorganismy, které jsou nezbytné pro zdravou, živou půdu. Bakterie, houby i žížaly pracují ještě dlouho do zimy, kdy jim vlhkost a mírnější teploty vyhovují. Rozkladem kompostu vznikají humusové látky, které zlepšují strukturu půdy, její provzdušnění a schopnost zadržovat vodu. To je zásadní nejen pro vitalitu stromů, ale i pro zvládání suchých období v dalším roce.

Kterým stromům prospívá nejvíc

Podzimní hnojení je důležité prakticky pro všechny ovocné stromy, ale některé skupiny z něj těží obzvlášť. Mladé stromky potřebují dostatek živin pro vývoj kořenového systému a pevného kosterního větvení. Dospělé, pravidelně plodící stromy zase kompenzují vysoké roční nároky na minerály, které odčerpávají hlavně plody. Přínosné je také pro peckoviny (švestky, meruňky), které jsou citlivé na nedostatek vápníku a také pro stromy rostoucí na písčitých či jinak chudých půdách, kde se živiny vyplavují rychleji.

Podzimní výživa stromů

Správně zvolené živiny na podzim podporují vyzrávání dřeva tak, aby nepraskalo a nemrzlo, tvorbu kořenů a celkovou odolnost stromů vůči mrazu a chorobám.

Klíčové prvky

Nejdůležitějšími živinami pro podzimní hnojení jsou draslík a fosfor. Draslík pomáhá stromům zpevňovat dřevo, lépe hospodařit s vodou a připravuje je na zimu, aby odolaly mrazu a chorobám. Fosfor podporuje tvorbu silného kořenového systému a zásobních látek, které strom využije hned na jaře pro rychlý a zdravý start růstu. Naopak dusík na podzim omezujeme, protože podporuje mladé, měkké výhony, které by mohly zimou poškodit.

Stopové prvky

Kromě hlavních živin potřebují stromy i malé množství tzv. stopových prvků, které mají ale zásadní vliv na jejich zdraví. Hořčík je důležitý pro tvorbu chlorofylu a fotosyntézu, vápník posiluje buněčné stěny a pomáhá stromu odolávat stresu a nemocem, bór podporuje transport cukrů a tvorbu květů a plodů a železo je nezbytné pro správnou činnost enzymů. Pokud stromy těchto prvků nemají dostatek, projevuje se to například žloutnutím listů, špatným vyzráváním dřeva nebo slabší odolností vůči chorobám.

Organická hmota

Kompost, dobře vyzrálý hnůj a mulče jsou na podzim ideálními zdroji živin, které se uvolňují postupně. Kromě toho zlepšují strukturu půdy, podporují aktivitu mikroorganismů a zajišťují lepší zadržování vody. Kompost či mulč rozprostřený pod stromem během podzimu se přes zimu pomalu rozkládá a na jaře poskytuje kořenům živiny přesně v době, kdy jsou nejvíce potřebné. Tento postup navíc snižuje riziko nadměrného růstu mladých výhonů a zároveň chrání půdu před erozí.

Jaká hnojiva použít na podzim

Podzimní hnojení není jen o tom vědět, jaké živiny strom potřebuje – důležité je také vybrat vhodný typ hnojiva a správně ho aplikovat. Pojďme se podívat, co máme na výběr.

Organická hnojiva

Organická hnojiva jsou pro podzim ideální, protože se postupně rozkládají a dodávají stromům živiny přesně tehdy, když je potřebují. Mezi nejběžnější patří kompost, dobře vyzrálý hnůj a mulče z listí nebo dřevní štěpky. Kompost rozprostřený kolem stromu nejen doplní draslík, fosfor a stopové prvky, ale zároveň zlepší strukturu půdy, podpoří půdní mikroorganismy a zadrží vlhkost. Hnůj je také výborný, pokud je dobře vyzrálý – čerstvý by mohl stromům spíše ublížit nadbytkem dusíku. Mulč chrání půdu před promrznutím a postupně se mění v další organickou hmotu, kterou stromy na jaře využijí.

Minerální a přírodní hnojiva

Kromě organiky je někdy vhodné doplnit i cílená minerální hnojiva. Na podzim se doporučují směsi s nízkým obsahem dusíku a vyšším obsahem draslíku a fosforu. Draslík lze dodat například síranem draselným, který zpevňuje pletiva a podporuje zimní odolnost, a fosfor přírodními zdroji, jako je kostní moučka. Dřevní popel je také možností, protože obsahuje draslík a vápník, ale je zásaditý, takže se s ním musí opatrně, zejména u stromů na neutrálních nebo zásaditých půdách.

Kombinace

Nejúčinnější je kombinace organických a minerálních hnojiv.

Kdy hnojit

Podzimní hnojení je potřeba načasovat tak, aby stromy stihly živiny vstřebat a připravit se na zimu, ale zároveň nebyly podpořeny k tvorbě mladých výhonů, které by mohly mrazem poškodit. Ideální období je od října do konce listopadu, před příchodem velkých mrazů.

Kalendářní termín

Podmínky

Podstatné je aplikaci stihnout před příchodem velkých mrazů. Pokud je půda zmrzlá, živiny se ke kořenům nedostanou a hnojení nebude účinné. Organická hmota, jako je kompost nebo mulč, se však i přes zimu pomalu rozkládá a na jaře poskytuje stromečkům živiny přesně v době, kdy je potřebují.

Jak hnojit

Správné hnojení není jen o tom, co stromům dáme, ale také jak a kam hnojivo aplikujeme.

Kde aplikovat hnojivo

Hnojivo by mělo být rozprostřeno v tzv. kořenové zóně – tedy v celém prostoru pod korunou stromu. Kořeny se totiž nejvíce nacházejí v tomto pásu a právě tam mohou nejlépe živiny využít. Hnojivo se nedává přímo k kmínku, aby nedošlo k poškození mladých kořenů nebo kmene.

Povrchová aplikace vs. zapracování

Organická hmota, jako je kompost nebo mulč, se na podzim jednoduše rozprostře na povrch půdy a nechá se tam pracovat. Příroda si s tím umí krásně poradit – postupně se rozkládá, obohacuje půdu a pomalu uvolňuje živiny přesně tam, kde jsou potřeba. U minerálních hnojiv je postup trochu jiný. Ta stačí jen lehce rozhodit po povrchu nebo mělkým hrábnutím zapracovat do vrchní vrstvy půdy. Není potřeba je dávat hluboko – naopak by to mohlo stromům uškodit a část živin by se zbytečně ztratila.

Doplňková péče

K podzimnímu hnojení už tak nějak patří i pár drobných kroků navíc, které stromům doslova ulehčí zimu. Když je delší období sucha, je dobré stromům dopřát lehkou zálivku – jen tolik, aby se živiny, které jsme jim dali, mohly opravdu dostat ke kořenům. Moc tomu pomáhá i mulčování. Vrstva mulče udrží půdu déle vláčnou, chrání kořeny před prudkými mrazy a zároveň podporuje život v půdě.

Na podzim bývá také čas zkontrolovat kmínky a případně je ochránit před mrazem nebo hlodavci. A pokud víme, že máme půdu kyselou nebo naopak zásaditou, stojí za to mrknout i na pH a případně ho upravit, aby živiny byly pro stromy dobře dostupné.

Když se tyhle drobnosti spojí dohromady, mají stromy krásně připravený základ pro celou zimu. Udrží si zásoby živin, neoslabí je mráz ani sucho a na jaře se probudí do sezóny silné a plné chuti růst.

Nejčastější chyby

Příliš pozdní hnojení

Když se hnojí až ve chvíli, kdy půda promrzne, kořeny už nejsou schopné živiny přijímat. Hnojivo tak jen leží na povrchu a do jara se s ním nestane vůbec nic – nebo ho navíc odplaví déšť. Podzimní hnojení by mělo proběhnout nejpozději do konce listopadu, ideálně před prvními výraznějšími mrazy.

Použití hnojiv s dusíkem

Dusík na podzim stromům škodí – nutí je růst, i když mají přecházet do zimního klidu. To vede k namrzání mladých pletiv, oslabení stromu a snížení úrody. Na podzim proto vybíráme hnojiva bez dusíku, zaměřená na draslík, fosfor a doplnění organické hmoty.

Příliš velké dávky hnojiva

Větší množství neznamená lepší výsledek. Přehnojený strom je náchylnější k chorobám, kořeny mohou být dokonce popálené, a půda se může zasolit. Platí jednoduché pravidlo: raději míň a pravidelně, než jednou hodně.

Nesprávné rozprostření hnojiva

Častá chyba je sypat hnojivo přímo ke kmínku. Strom nejlépe živiny využije, když je hnojivo rovnoměrně rozprostřené v kořenové zóně – tedy v prostoru pod celou korunou. Kolem kmínku se hnojivo nedává vůbec.

Použití nezralého hnoje

Čerstvý, nezralý hnůj umí mladé kořeny popálit a přetížit půdu dusíkem. Pro podzimní hnojení není vhodný.