Vhodná voda

Jaká je ideální kvalitní voda vhodná pro zalévání rostlin na zahradě?

• Teplotu má asi 20 °C (pokojová teplota),
• pH má zhruba kolem 6,0,
• je bez výrazných mechanických nečistot,
• neobsahuje nadměrné množství minerálů, řas a bakterií (jako jsou například sinice),
• a není znečištěna chlorem ani jinými škodlivými chemikáliemi (jako jsou například pesticidy, těžké kovy, antibiotika atd.)

Jak vidíte, tak to není nic snadného, takovou vodu mít. Ale berme to jako ideální stav, ke kterému se snažíme přiblížit. Rostliny se se spoustou věcí vypořádají. Například chladná voda nebo malé nečistoty nevadí tolik, jako voda plná jedů.

Kolik vody potřebuje zahrada?

Napadlo vás někdy, kolik vody vlastně zahrada spotřebuje? Pro přesnější odhad spotřeby vody si představme typickou zahradu o velikosti asi 500 m2, která má hlinitopísčitou půdou. Sezona je 6 měsíců, od dubna do září.

‍

‍

Jak vidíte na tabulce, kterou pro vás vypočítal náš tabulkový guru Petr, tak je to něco kolem 26 m3, tedy kubíků vody. Mezi největší položky patří právě naše zeleninové záhony. Ale největším "žroutem" vody je jednoznačně pravidelně zalévaný trávník.

Zdroje vody

Ne každá voda je pro zálivku ideální, a proto je dobré vědět, odkud a jakou vodu využívat. Jaké máme možnosti, odkud vodu brát a jaké jsou výhody nebo rizika jednotlivých možnosti?

Voda z vodovodního řadu

Voda z vodovodního řadu, tedy pitná voda z kohoutku, se v našich zahradách používá často. Toto použití je pro zálivku zeleniny a jiných rostlin bezpečné. Pitná voda obsahuje určité množství chlóru, které může narušovat rovnováhu v půdě. Při zálivce na listy může chlor vytvářet na listech viditelné mapy, které si někdy lidé pletou s plísní. Pitná voda není zadarmo a tak si dopředu alespoň odhadněte, kolik vás to bude stát. Vodu z řadu nechte odstát aspoň den v otevřené nádobě, aby chlor vyprchal. Můžete ji také dále upravovat.

Největším problémem s vodou z řadu je omezení použití v letních měsících. Pokud je vody v okolí nedostatek, úřady obvykle vyhlásí zákaz použití pitné vody pro zahrady a bazény.

My pitnou vodu z řadu používáme zejména když dlouho nepršelo a naše akumulační nádrž je už prázdná. Vodou z řadu naplníme akumulační nádrž, kde se voda odleží a ztratí chlor. Odtud pak zaléváme.

Voda z bazénu

Použít vodu z bazénu pro zálivku zní jako dobrý nápad. Dejte si ale pozor, voda z bazénu může kromě chloru obsahovat různé chemické látky, které jsou pro půdní život i rostliny toxické. Pokud ale vodu ošetřujete bez této chemie, voda z bazénu je pro zálivku bezvadná.

Petr třeba provozuje bazén téměř bez chloru, díky UV lampě a když párkrát za sezonu proplachuje filtraci v bazénu, tak hadici dává k naší třešni, které těch pár set litrů vody v létě pomůže.

Říční voda

Říční voda je voda z řek, potoků, rybníků, jezírek a přehrad nebo poldrů. My řeku ani jiný takový zdroj poblíž nemáme, ale pokud vy ano může být pro zálivku zeleniny vhodná. Pozor si dejte na riziko znečištění. Kvalita vody se může výrazně kolísat, například v létě kvůli obsahu sinic nebo při povodni. Pokud byste ji chtěli použít pro zálivku dlouhodobě, doporučuji vodu testovat a případně ji dále upravovat. Dále mohou existovat právní omezení pro její použití, takže se informujte na obci nebo městské části, kam zdroj vody spadá.

Studniční voda

Voda ze studny nebo z vrtu může být pro zálivku zeleniny velmi vhodná. Pro dlouhodobé zalévání je dobré vědět obsahu minerálů a jiných prvků, jako je například větší množství vápníku, železa nebo dusičnanů a tomu přizpůsobit hnojení. Rozbory kvality vody doporučuji dělat alespoň jednou za pár let.

My tady máme na zahradě vrt ale je zanesený a od nákupu domu jsme se nedostali k tomu ho zprovoznit.

Petr: Kovářova kobyla chodí bosa že jo :-)

Šedá voda

Další možností je tzv. šedá voda, tedy mírně znečištěná voda z domácnosti (např. z umyvadel, sprch nebo praček bez těžkých chemikálií). Ta může být efektivním zdrojem pro zálivku zahrady, zejména pro ovocné keře, stromky či trávníky. Pro zeleninové záhony a zejména zeleninu konzumovanou syrovou použijte radši dešťovou voda kvůli možné kontaminaci. Takto lze ušetřit až 30 % vody (cca 7–10 m³ za sezonu pro zahradu 500 m²). Před použitím je třeba vodu filtrovat (např. přes pískový filtr) a ujistit se, že neobsahuje agresivní detergenty, soli nebo tuky, které by mohly poškodit rostliny.

Dešťová voda

Dešťová voda je pro zahradu přirozeným zdrojem vláhy a pro zálivku je nejvhodnější díky svému přirozenému složení. Neobsahuje téměř žádné příměsi, které by se zanášely do půdy. Má pH 5,5–6,5 které je šetrné k rostlinám. K tomu je zadarmo a šetří pitnou vodu. Dešťovka je vhodná pro všechny druhy zeleniny, mladé výsevy, sazenice i ovocné keře.

Zachytávání a ukládání dešťové vody

Schopnost zadržet dešťovou vodu přímo na zahradě je nejen ekonomicky výhodná, ale také ekologická. Pomáhá snížit závislost na vodovodní síti a zajišťuje zdroj vody pro období sucha. V praxi se nabízí několik jednoduchých, ale účinných způsobů, jak vodu zachytávat a uchovávat.

Střechy a okapový systém

Standardní a nejčastější způsob zachytávání dešťové vody jsou střechy domů, garáže, skleníku nebo přístřešků. I malá střešní plocha dokáže během deště nasbírat překvapivé množství vody. Například střecha o ploše asi 60 m2 může při průměrných srážkách ve střední evropě (což je asi 600–800 mm/rok) zachytit asi 50 m3 vody ročně. Což pokryje celou spotřebu průměrné zahradu (to bylo těch asi 26 m3).

K účinnému zachytávání vody je zásadní, jakým způsobem je systém napojen na okap. Dnes jsou běžně dostupné okapové sběrače, které umožní přímý spád do sběrných nádob. U větších ploch střech je vhodné přidat předřazený filtr, případně zachytávat hrubé nečistoty do sítka.

My zachytáváme dešťovku z několika střech. Ze střechy domu jde voda do podzemní akumulační nádrže, která bohužel není kapacitně dostatečná, aby přestála dlouhé období sucha. Proto máme ještě pár dalších nádob a sudů. Sem jde voda ze střechy zahradního domečku. To na běžné léto nějak stačí, protože nezaléváme trávník ale pouze zeleninu a nové výsadby keřů a stromů, kterých je pár.

Jiné možnosti zachytávání vody

Vodu lze zachytávat i jinými plochami mimo střechu, je to ale méně běžné. Například lze zachytávat vodu z dlažeb nebo asfaltových ploch jako jsou parkoviště a pod. Další možností jsou provizorní plachty, používané při absenci střech. Na větších pozemcích je možné vybudovat vodní díla jako jezírka nebo poldry pro zadržování vody v krajině.

K ukládání dešťovky slouží tzv. akumulační nádoby. Tyto nádoby lze realizovat mnoha způsoby.

Sudy na vodu

Nejjednodušší jsou sudy na vodu nebo obecně nějaké nádoby. Na výběr jsou dnes plastové ale i betonové, keramické nebo dřevěné. Objem sudů se pohybuje nejčastěji mezi 200 a 500 litry a jednotlivé sudy jdou propojit. Je důležité, aby sud měl pevné víko nebo síťku. Zamezí se tak množení komárů a nečistotám. Pokud jich chcete více, obvykle je nejde stavět ve více řadách na sobě, pouze vedle sebe.

Nejčastěji se umisťují přímo pod svod okapu, a to pomocí jednoduchého sběrače nebo přes upravený vývod. Vývody mohou být i s filtrem pro odfiltrování nečistot.

Předností sudů je snadné použití, nízké pořizovací náklady a možnost rychlého vypouštění vody přímo do konve nebo hadice. Sudy bývají vhodné pro menší plochy a malé zahrádky nebo jako doplněk k větším nádržím.

Dokonce není nutné ani kupovat sudy. My zde momentálně máme tyto 2 obyčejné popelnice, které nám zbyly z minulého domu. Každá má objem asi 250 litrů. Ale do budoucna plánujeme rozšíření kapacity pomocí IBC kontejnerů, abychom měli větší rezervu pro horká léta.

IBC kontejnery

IBC kontejnery jsou plastové nádoby o kapacitě obvykle 1000 litrů, tedy 1 m3, umístěné v kovové kleci. Jsou robustní, dobře skladovatelné a dají se napojit na okapový systém nebo propojit do větších celků. Jejich velká výhoda oproti sudům na vodu je, že jdou snadno transportovat a to i plné vody a také že jsou stavět na sebe do více pater.

Využívají se nejen ke sběru dešťovky, ale také jako akumulační nádrž pro vodu ze studny. Vzhledově se dají vylepšit například skrytím pod maskovací sítě, umístěním za výsadbu keřů, dřevěnou pohledovou stěnu nebo za nějakou jinou vizuálně vhodnou překážku či prvek.

U propojených nádob je důležité přemýšlet i nad přepadem nebo regulací hladiny. Velmi dobře poslouží i při gravitační zálivce. Pokud je umístíte výš, můžete vodu rozvádět hadicí bez nutnosti použití čerpadla, zejména na svažitém pozemku. Pokud je vhodně zkombinujete s ponorným nebo jiným čerpadlem, mohou být dlouhodobě udržitelným řešením pro zálivku celé zahrady.

Nadzemní plastové nebo kovové nádrže

Nadzemní plastové nebo kovové nádrže jsou praktickým řešením pro ukládání dešťové vody v zahradách u rodinných domů či chat, s kapacitou okolo 2-5 m3 i více. Snadno se instalují pod okapový systém, jsou cenově dostupnější než podzemní nádrže a lze je propojit s filtry pro odstranění nečistot. Plastové nádrže jsou lehčí a odolnější vůči korozi, zatímco kovové (např. pozinkované) vydrží náročnější podmínky, ale vyžadují pevný podklad a pravidelnou údržbu, aby se zabránilo rzi. nevýhoda je zabírají místo na pozemku a mohou mít nežádoucí vzhled.

Podzemní akumulační nádrže

Pokud stavíte novostavbu rodinného domu, tak v Česku bez podzemní akumulační nádrže dům nepostavíte, je totiž již mnoho let povinnou součástí projektu a realizace stavby. Pokud ji ještě nemáte a pokud to se zahradou myslíte vážně jedná se o nejlepší způsob zachytávání vody, jaký můžete zvolit. Voda se v ní chrání před světlem, nezahřívá se tolik jako v nadzemních nádržích a proto zůstává čistá po dlouhou dobu. A paráda je že nejsou vůbec vidět a nezabírají žádné místo na pozemku.

Tyto nádrže mají obvykle větší objem. Jako dostatečná se uvádí kapacita asi 7 m3 pro průměrnou zahradu o ploše zase kolem těch 500 m2. Toto můžeme z naší zkušenosti potvrdit. Pro větší zahradu pak radši těch 10-15 m3. Lze je napojit na čerpadlo pro komfortní zálivku celého pozemku nebo automatický zavlažovací systém.

Počáteční investice je vyšší, protože kromě vlastní plastové nádrže je potřeba výkop a usazení. Pokud tedy máte možnost investovat řádově asi 100 tisíc korun, určitě doporučujeme tuto variantu. Při správném návrhu je životnost těchto systémů dlouhé desítky let. Před stavbou si zjistěte aktuální právní předpisy a zejména tedy, jestli potřebujete povolení od úřadů.

Kryty, filtrace a další zpracování vody

Aby voda ve sběrných nádobách zůstala čistá a vhodná k použití, je vhodné nádoby zakrývat například pevným víkem, síťovinou nebo stínící tkaninou. Zamezí se tak množení komárů, růstu řas a znečištění organickým materiálem.

Vodu v těchto nádržích je možné před použitím filtrovat nebo i dále upravovat různými způsoby.