Specifikace zakrytí

Aby byl náš test objektivní, připravili jsme 6 sekcí se stejnými startovními podmínkami. Vysévali jsme 25. března. Semínka jsem vysela v každé sekci stejným způsobem. Smíchala jsem je s pískem a sela na mokro do rýh a zasypala jemným pískem. Do každé testovací sekce jsem vysela 3 řádky a to vždy od každé ze 3 různých odrůd. Výsledkem bylo 6 úplně stejných testovacích sekcí.

Každou ze sekcí jsme pak zakryli jinak. Tady jsou přesné parametry krytů, které jsme použili:

Bílá netkaná textilie

Bílá netkaná textilie, tedy klasická zahradní textilie (19 g/m²), kterou jsme pro větší efekt použili dvojitě.

Černá mulčovací textilie

Černá mulčovací textilie, což je silnější netkaná textilie (50 g/m²) v jedné vrstvě.

Černý igelit

Černý igelit, tedy neprůhledná fólie (40 g/m²), kterou jsme dali ve dvou vrstvách pro maximální neprodyšnost.

Průhledný igelit

Průhledný igelit je standardní čirá igelitová fólie (80 g/m²) v jedné vrstvě.

Prkna

Tři dřevěná prkna (rozměr 110x9x2 cm) položená přímo na vyseté řádky.

Bez krytu

Kontrolní sekce, kterou jsme nechali bez zakrytí, abychom viděli, co zmůže příroda sama.

Počasí v průběhu testu

Jakmile jsme 25. března zaseli, tak za den nebo dva přišlo silné ochlazení, které trvalo asi týden. Teploty přes den spadly i pod 5 stupňů Celsia. V noci sice nemrzlo souvisle, ale několik mrazíků jsme zaznamenali. Vzhledem k tomu ochlazení se použití těch krytů projevilo opravdu výrazně.

‍

Nechat mrkev jen tak napospas osudu znamená, že i když ji zvládnete odzalívat tak, aby vrchní vrstvička půdy na slunci okamžitě nevyschla, i když použijete písek nebo přesátý kompost, aby se nevytvořil neprostupný pancíř, tak vám brzy na jaře zůstane největší problém. Tím problémem je nízká teplota půdy, při které semínka mrkve klíčí jen velmi pomalu nebo vůbec. Výsledek? I když jsme použili křemičitý písek, který neudělá krustu a měl by pomoci s prohříváním na slunci, tak bez krytu ani po 25 dnech v řádku není vůbec nic.

‍

Přikrýt výsev mrkve prkny je taková oblíbená a velice častá rada YouTuberů. Prkna sice drží skvěle vlhkost, ale mají jednu obrovskou slabinu. Izolují zem od vzduchu. Zem pod nimi tak zůstává studená i když svítí slunce. Jakmile se pod prknem objeví první klíčky, tak musíme prkno oddělat, protože klíčící mrkev potřebuje už světlo. Navíc pod prknem je absolutní tma, takže rostlinky jsou po vyklíčení slabé a bledé. Výsledek je, že klíčení ve studené zemi pod prknem mrkvi trvalo nekonečných 25 dní.

Tento způsob nám navíc s Petrem, který mi chystal prkna, strašně těžkopádný právě kvůli té nutnosti mít prkna správného rozměru a počtu. Pak je ještě nepříjmená nutnost mít ten řádek před výsevem zcela srovnaný, nejlépe právě tím prknem, protože pokud je řádek výškově různý, tak prkno někde bude ve vzduchu a to zničí ten efekt prkna úplně. Osobně si tento způsob moc nedokážu představit ve větším měřítku než na malém záhoně. Pokud navíc sejete každý rok stejné řádky mrkve, tak si prkna snad můžete schovat na další rok. Při zalévání je nutné zvednout každé prkno zvlášť a zase ho položit zpátky na své místo. Je pravda, že frekvence zálivky je ze všechny metod nejnižší. Znovu ae říkám, tento způsob mi přijde celkově velmi nepraktický.

‍

Zakrývání bílou textilií je takový zahradnický standard na jaře a na podzim a i já sama ji velice doporučuji. V našem testu mě ale docela zklamala. Její hlavní problém v časném jaru je ten, že profoukne ledovým vzduchem a bílá barva odráží sluneční paprsky. Půdu tedy, i když nám zastvítí slunce, neohřívá tak, jak bychom potřebovali. I když byla dvojitě, mrkvi trvalo celých 22 dní do vyklíčení a to je pořád hodně dlouhá doba.

Výhoda bílé netkanky je, že se dá zalévat přes ní a chrání před odparem vody. A protože je průsvitná a propouští kolem 60-80% světla dle gramáže a struktury, může na záhoně zůstat i pár týdnů po vzejití, což rostlinám pomůže proti mrazíkům. Je také cenově velmi dostupná a můžete si ji vrstvit dle potřeby. Také instalace a manipulace s ní je poměrně snadná.

‍

Oproti bílé textilii jsme si použitím černé mulčovací textilie polepšili o celé tři dny. Proč ten rozdíl? Černá barva, na rozdíl od bílé barvy, pohlcuje sluneční záření a přeměňuje ho na teplo, které předává půdě. Navíc tato textilie měla vyšší gramáž (50 g/m² oproti 38 g/m²), takže lépe izolovala v noci. Pořád je to ale tkanina, což znamená, že je prodyšná. To je sice fajn pro zálivku, ale zároveň to znamená, že se z půdy stále mizí drahocenné teplo a vypařuje se vlhkost. Mrkev pod tímto materiálem vyklíčila po 19 dnech.

Výhodou je stejně jako u bílé netkanky poměrně snadná instalace a manipulace i skladování. Také zálivka je snadná. Nevýhoda na rozdíl od bíle netkanky je, že černá mulčovací textilie nepropouští světlo, takže jakmile rosltina vyklíčí, textilie musí pryč. I tak je to ale velmi solidní výsledek pro někoho, kdo nechce používat plasty.

‍

Tady už vidíme sílu neprodyšného materiálu. Černý igelit jsme dali ve dvou vrstvách, protože jsme měli jen igelit poměrně nízké gramáže 40g /m². Tento kryt pod sebou vytvořil dokonalou „saunu“. Vlhkost, kterou jsme do rýh nalili při výsevu, neměla téměř kam utéct, srážela se na fólii a vracela se zpět do země. Kombinace černé barvy, která přitahuje slunce, a nulového odparu zkrátila klíčení na 16 dní. To je o 9 dní dříve než u prken!

Má to ale jednu nevýhodu, pod černý igelit stejně jako pod prkna a černou mulčovací textilii nevidíte. Musíte ho tedy kolem data možného klíčení často nadzvedávat a kontrolovat, jestli už se mrkev neklube, protože v absolutní tmě by se vám rostlinky během pár dní vytáhly za světlem a znehodnotily.

‍

A máme zde vítěze! Obyčejný průhledný igelit za pár korun porazil všechno ostatní. Čtrnáct dní ve velmi chladném přelomu března a dubna je pro mrkev fantastický čas. Jak je to možné? Průhledný igelit totiž kombinuje to nejlepší ze všech materiálů. Funguje jako mini-skleník: propouští sluneční paprsky přímo do půdy, kterou tak ohřívá mnohem efektivněji než neprůhledné materiály, a zároveň v sobě drží veškerou vlhkost. Navíc pod něj vidíte! Pro kontrolu jestli už rostliny klíčí nemusíte nic nadzvedávat, prostě jdete kolem a hned vidíte.

Nevýhoda je zalévání, zde je nutné samozřejmě kryt nazvednout. Zalévaní ale nebylo třeba nijak často, protože igelit drží vlhkost velmi dobře. Jakmile mrkev vyklíčila, igelit jsem sundala abych neriskovalal popálení nebo rychlé vytahání rostlinek příliš vysokou teplotou. A jako všechny textilie a igelity má tu výhodu snadné práce s ním.

Analýza výsledků

A zde je ještě srovnávací tabulka všech výsledků na jednom místě, kterou nachystal náš tabulkový guru Petr.

Možná si říkáte, proč nevyhrál černý igelit, když černá barva víc hřeje. Trik je v tom, že u černého igelitu, ale i u černé textilie, se hřeje hlavně ten materiál sám, zatímco u průhledného se hřeje přímo ta hlína pod ním. Je to stejný princip, jako u skleníku nebo pařeniště. Sklo nebo polykarbonát propustí teplo dovnitř, dopadne na půdu a tu prohřeje. A navíc, kryt pak teplo nepustí ven.