Která zelenina nesnáší vedro?

Ne všechna zelenina reaguje na vysoké teploty stejně. Některé zvládají horko poměrně dobře, jiné trpí už po pár dnech.

Rajčata

Nejcitlivější jsou paradoxně rajčata. Svinování listů je pak jejich typickou obranou proti ztrátám vody.

Papriky

Papriky trpí hlavně slunečním úpalem plodů a v horku často shazují květy i poupata.

Okurky a cukety

Okurky a cukety mají obrovskou spotřebu vody, takže při stresu u nich dochází k zasychání květů a plody mohou nepříjemně zhořknout.

Saláty, špenát a rukola

Saláty, špenát a rukola reagují nejrychleji a v horku okamžitě vybíhají do květu. Listy pak rychle tvrdnou, ztrácejí křehkost a hořknou.

Květák a brokolice

Květáku a brokolici se zase v horku špatně tvoří růžice. Hlávky pak zůstávají malé, rozvolněné a méně kvalitní.

Mrkev, petržel a celer

Mrkev, petržel i celer v přehřáté půdě výrazně zpomalují růst. Kořeny pak bývají tvrdší, dřevnatí a ztrácejí svou sladkou chuť. Největším problémem je ale střídání sucha a prudké zálivky, které způsobuje praskání a deformace kořenů.

Jak horko ničí zeleninu?

Extrémní horko výrazně ovlivňuje fungování zeleniny a pro rostliny představuje obrovský stres, který může vést k celé řadě problémů.

Vadnutí listů

Důležité je rozlišovat dočasné a trvalé vadnutí. Dočasné se objevuje v poledních hodinách, kdy je slunce nejsilnější, ale půda je stále vlhká. Rostlina tím jen záměrně omezuje odpar vody a večer, jakmile zchladne, tak se opět sama vzpamatuje. Trvalé vadnutí naopak znamená, že je sucho hluboko v kořenové zóně. Bez okamžité zálivky pak dochází k poškození a odumírání listů i celých rostlin.

Zastavení růstu

Jde o přirozenou obrannou reakci. Rostlina v podstatě přepne do nouzového režimu, omezí tvorbu nových listů, výhonů i plodů a soustředí se čistě na přežití. Veškerou energii teď využívá na ochranu svých buněk před horkem. Dlouhodobě se to pak projeví nižší úrodou, pomalejším vývojem plodů a menším celkovým výnosem.

Rostlina neplodí

Květy se hůře opylují a někdy k opylení vůbec nedojde. I když nakonec k opylení dojde, plody z těchto veder mohou zůstat menší, deformované nebo nedovyvinuté.

Sluneční úpal a spálené listy

Při takovém přehřátí se listy a plody mohou doslova spálit. Na listech se pak objevují světlé až hnědé suché skvrny. U plodů, zejména rajčat, paprik a okurek, vzniká takzvaný sluneční úpal, na straně otočené ke slunci se vytvoří bělavé, papírové mapy. Tato poškozená místa jsou pak mnohem náchylnější k chorobám i hnilobám a kvalita plodů se výrazně snižuje.

Správná zálivka v horku

Správná zálivka patří během vln veder k nejdůležitějším opatřením. Důležité je kdy, jak a v jakém množství rostliny zaléváme.

Kdy zalévat?

Nejvhodnější dobou pro zálivku je brzy ráno. Půda je chladnější, voda se dobře vsakuje a rostliny ji využijí během dne. Zároveň dochází k menším ztrátám vody odparem než během dne.

Večer je zálivka možná, ale zvyšuje riziko houbových chorob a podporuje aktivitu slimáků, protože půda zůstává dlouho vlhká.

Pokud si nejste jistí, stačí, jak Petr radí, provést jednoduchý test prstem do hloubky 5 až 8 centimetrů. Půda by měla být vlhká nejen na povrchu, ale i u kořenů.

Při zalévání se snažte používat odstátou vodu nebo voda, která se během dne alespoň trochu ohřála. Nezalévejte ledovou vodu přímo ze studny nebo z řadu. V horkém dni může velký rozdíl teplot způsobit rostlině silný šok.

V horku zalévejte o něco častěji a vydatněji než za normálních okolností. Klíčová je ale hlavně pravidelnost.

Já v horku zalévám maximálně obden a používám odstátou vodu z nádrže. Z mojí zkušenosti je nejhorší nechat rostliny několik dní úplně vyschnout a potom je zalít velkou dávkou vody. Prudké střídání sucha a přemokření bývá častou příčinou praskání a hořknutí plodů nebo problémů se suchou hnilobou konců plodů.

Mulčování ve vedrech

Mulčování tedy zakrytí povrchu záhonu vhodným materiálem patří k nejúčinnějším opatřením proti vedru.

Čím mulčovat?

Pokud pěstujete podobně jako my bez rytí, úplným základem je vrstva vyzrálého kompostu. Ten na našich záhonech tvoří základ mulčování po celou sezónu, protože dodává živiny a drží vlhkost. V období silných veder můžete kompost překrýt ještě dalším materiálem. Sám o sobě je totiž tmavý a na přímém slunci se rychle zahřívá.

Dobře funguje například sláma, která výborně stíní a rozkládá se jen velmi pomalu. Použít můžete i posekanou trávu. Tu je ale lepší nechat předem trochu zavadnout, aby na záhonu nezačala zahnívat, a na záhony ji sypat postupně v tenčích vrstvách.

Jak mulčovat?

Před samotným mulčováním záhony nejprve důkladně zalijte. Ideální vrstva mulče by měla mít tloušťku přibližně 5 až 10 centimetrů. Důležité je nepřikládat materiál přímo ke stonkům rostlin, jinak by mohly začít uhnívat. Během léta pak vrstvu průběžně doplňujte, jak se bude postupně rozkládat.

⚠️ Stínění zeleniny Během vlny veder při pěstování zeleniny velmi pomůže stínění rostlin pomocí sítí. Stínění dokáže srazit teplotu listů i půdy a spolehlivě zabrání poškození od ostrého slunce.

Jaké sítě použít?

Pro většinu zeleniny skvěle fungují stínící sítě se zastíněním mezi 30 až 50 procenty. Rostliny pod nimi mají stále dostatek světla pro fotosyntézu, ale jsou chráněné před nejhorším poledním úpalem.

Pokud stínící síť nemáte, skvěle poslouží stará bílá záclona nebo světlá netkaná textilie o nízké gramáži (do 20g/m2) natažená nad záhonem.

Jak rostliny stínit?

U nízké zeleniny můžete lehce zastínit pomocí tunelů, které tam máte od jara. Takže pokud máte "hupy" - oblouky tak jako my, tak je instalace stínění jednoduchá. Místo igelitu nebo bílé netkany dáte stínící síť.

Síť vždy umístěte kousek nad rostliny, aby pod ní mohl volně proudit vzduch. Pokud by ležela přímo na nich, teplo by se pod ní naopak mohlo akumulovat.

U větších rostlin nebo rostlin na oporách je třeba postavit větší konstrukci nebo využít nějakého přirozeného zastínění.

U zeleniny v nádobách je řešení nejjednodušší – v odpoledních hodinách ji prostě přeneste do stínu.

Nezapomeňte v těchto dnech zastínit také skleník a fóliovník, kde teploty letí nahoru nejrychleji.

Skvělé je i přirozené stínění pomocí smíšených výsadeb. Už při jarním plánování záhonů lze myslet na to, že vyšší plodiny, jako je kukuřice nebo slunečnice, mohou v létě poskytnout žádaný stín nižší a citlivější zelenině.

A ještě poslední tip: Pokud máte rostliny v tmavých květináčích, které nechcete přemístit do stínu, vložte je do větších světlých obalů nebo je obalte světlou textilií či fólií. Tmavý plast se na slunci silně zahřívá a kořeny se v něm mohou v podstatě uvařit.

Podpora rostlin v horku

Rostlinám můžete pomoci zvládnout stres y horka i cílenou péčí.

Podpora odolnosti biostimulanty

Jednou z možností jsou biostimulanty, které fungují jinak než klasická hnojiva. Rostlinám nedodávají živiny, ale pomáhají jim lépe hospodařit s vodou, aktivovat přirozené obranné procesy a rychleji se regenerovat. Největší efekt mají tehdy, když je aplikujete těsně před příchodem vln veder nebo na jejich samotném začátku. Rostlina tak stihne nastartovat svou vnitřní ochranu včas.

❌Rostliny v šoku nehnojte U rostlin v šoku z veder je dobré omezit hnojení. Rostliny v tomto nedokážou živiny správně přijímat ani zpracovat, takže jim hnojením spíše ublížíte. Zvlášť opatrní buďte u minerálních a dusíkatých hnojiv. V suchu mohou zatěžovat kořeny a dusík navíc podporuje růst, který rostlina v horku nezvládá.

‍

No items found.