1: Textilie a folie

Prvním a nejdostupnějším způsobem, jak ošálit kalendář, jsou textilie a fólie. Je to ta nejrychlejší cesta, jak vytvořit rostlinám mikroklima, aniž byste museli stavět složité konstrukce.

Cenově se pohybujeme v řádech desítek korun za balení. Je to tedy velmi malá investice, která se vám vrátí hned při první sklizni salátu v dubnu.

Bílá netkaná textilie

Tohle je naprostý základ každého zahradníka. Funguje jako lehká deka. Propouští světlo, vodu i vzduch, ale dokáže pod sebou udržet o pár stupňů vyšší teplotu než je v okolí a hlavně chrání před přízemními mrazíky a vysušujícím větrem.

Výhody a nevýhody:

• Je nesmírně lehká, takže ji můžete položit přímo na rostliny (třeba na saláty nebo ředkvičky) a ony ji při růstu samy nadzvedávají.
• Lze přes ní zalévat.
• Skvěle chrání i před škůdci, jako jsou dřepčíci.
• Výšším počtem vrstev můžete naladit účinnost zakrytí.
• Snadno se roztrhne o ostřejší plevel nebo větvičky a po pár sezónách častého používání se může roztrhat na kousky, pokud není UV stabilní.

Černá mulčovací textilie

Na rozdíl od bílé ji nedáváme přes rostliny, ale pod ně. Lze ale použít jako kryt semínek před vyklíčením. Její hlavní úkol je bránit prorůstání plevele, absorbovat sluneční paprsky a předávat teplo do půdy.

Výhody a nevýhody:

• Extrémně rychle prohřívá zemi, což aktivuje půdní život a kořeny. Navíc pod ní neroste plevel, takže vám šetří hodiny s motykou v ruce.
• Nepropouští světlo k půdě (což je u mulče záměr) ale lze přes ní zalévat.
• V létě se může půda přehřívat až příliš.

Igelitová folie průhledná

Průhledný igelit vytvoří silný skleníkový efekt. Je ideální pro předhřívání záhonů týden před výsevem nebo do vyklíčení rostlin.

Výhody a nevýhody:

• Prohřívá půdu i vzduch nad ní mnohem silněji než textil.
• Igelit nedýchá a bez pravidelného větrání můžete rostliny doslova udusit.
• Zalévání je nutné řešit buď otvory u rostlin, nebo kapkovou závlahou pod fólií.

Igelitová folie černá

Černý igelit je nejsilnější v kumulaci tepla v půdě. Často se používá u jahod nebo teplomilné zeleniny. Opět se dává nikoliv na rostliny ale pod ně.

Výhody a nevýhody:

• Půda pod ní je o mnoho stupňů teplejší než okolí.
• Skvěle drží vlhkost, protože se voda nemá jak odpařit.
• Zabraňuje růstu plevele.

2: Polytunel

Pokud to s urychlením myslíte vážně, ale nechcete investovat tisíce korun do skleníku, polytunely jsou vaše cesta. Je to v podstatě nízká konstrukce potažená fólií nebo síťovinou, která vytváří chráněný koridor nad celým řádkem. Polytunel narozdíl od foliovníku je nízký tunel o výšce cca 50–80 cm a nelze pod ním procházet.

Cena je stále spíše nízká. Pokud jste kutilové, vyrobíte si ho za pár stovek z ohebných elektroinstalačních trubek a kusu fólie. Hotové sety o rozměrech délka 3m a šířka 1,2m se prodávají kolem 500-700 Kč. Za 4-6m zaplatíte kolem 800-1200 Kč a delší než 6m nebo kvalitnější v ceně asi 1500 Kč.

Tyhle kupované sety mají docela často folii a nikoliv textilii a nelze si vybrat kryt zvlášť od konstrukce. Druh krytu, tedy typ textilie nebo folie, je samozřejmě zcela určující pro fungování polytunelu.

Díky konstrukci neleží kryt přímo na rostlinách a tím pádem je zde mnohem větší objem vzduchu než u fólie položené přímo na zemi. Díky tomu zde nedochází k tak prudkým výkyvům teplot a vzniká zde vlhké a teplé mikroklima, které ocení hlavně listová zelenina, raná mrkev nebo kedlubny.

Výhody a nevýhody:

• Lze přenášet ze záhonu na záhon.
• Funguje jako štít proti ledovému jarnímu dešti a kroupám, které by mladé sazeničky mohly zničit.
• Instalace je velice snadná.
• Při velmi silném větru se může polytunel poškodit nebo dokonce zničit.
• Musíte ho odkrývat při přístupu pod něj.
• Nesmí se zapomínat na větrání, v dubnu už v něm může být přes poledne i 30 stupňů.

3: Pařeniště

Pařeniště je taková babiččina klasika, která ale v moderní zahradě zažívá obrovský comeback. Je to v podstatě nízká bedna s průhledným a otvíratelným víkem. Konstrukčně a principem fungování je to v podstatě "malý skleník".

Cenová hladina je nízká až střední. Polykarbonátová pařeniště s kvalitní kovovou konstrukcí koupíte od 2700 do 6000 korun dle rozměru.

Princip pařeniště je geniálně jednoduchý a spoléhá na takzvaný skleníkový efekt. Průhledné víko a stěny vyplněné sklem nebo polykarbonátem propouští sluneční záření dovnitř, kde se mění na teplo, které ohřívá zemi i vzduch. Stěny mohou být u některých typů konstrukcí plné (například dřevěné nebo zděné), ty sice lépe izolují v noci, ale naopak brání zachycení co nejvíce jarních paprsků, které jsou ještě nízko nad obzorem.

Výhody a nevýhody:

• Je to ideální místo pro rannou jarní výsadbu nebo předpěstování vlastních sazenic. Rostliny v pařeništi rostou kompaktněji a jsou mnohem otužilejší než ty, které pěstujete doma na parapetu za oknem.
• Chrání mladou zeleninu před běžnými jarními mrazíky, které by ji jinak zničily.
• Rostliny jsou poměrně v suchu (záleží na konstrukci víka), což snižuje riziko plísní.
• Odolná konstrukce na rozdíl od polytunelu vydrží desítky let.
• Instalaci zvládnete za odpoledne a nepotřebujete žádné základy ani povolení.
• Kvůli nízké výšce v něm nemůžete pěstovat vysoké rostliny na opoře až do dospělosti.
• Je důležité a nutné hlídat větrání.

4: Skleník

Skleník je snem každého zahradníka. Z hlediska prodloužení sezony je na tom ještě o něco lépe než pařeniště, ale jeho největší výhodou je ten obrovský prostor, který nám dává.

Za ten prostor si ovšem také zaplatíme. Cena je střední až vysoká. Kvalitní skleník z polykarbonátu nebo skla začíná řádově na 15 000 korunách, ale u větších a robustnějších modelů se snadno dostanete na 50 000 a více. Plus u některých typů skleníků musíte započítat náklady na betonové základy, orientačně asi od 6-8 tis. svépomocí a od cca 20 tis. od firmy. Dále má skleník možnost různých chytrých rozšíření, nejpraktičtější jsou určitě automatické otevírače oken, takže se celkově opravdu nejedná o levnou věc.

Výhody a nevýhody:

• Můžete v něm pracovat, i když je venku ošklivě.
• Skleník je velice všestranný, slouží ke všemu od předpěstování až po přezimování.
• Rostliny jsou zcela v suchu, což dramaticky snižuje riziko plísní.
• Je to velká investice, kterou si musíte dobře promyslet.
• Skleník se základy už nepřestěhujete.
• Vyžaduj pravidelnou údržbu jako mytí skel, dezinfekci půdy a hlídání škůdců, kterým se v uzavřeném prostředí daří.

5: Zimní zahrada

Zimní zahrada je skvělý mezistupeň mezi domem a přírodou. Pokud máte tu možnost, je to ten nejluxusnější způsob, jak urychlit jaro, protože zde často těžíte z tepla vašeho domova.

Cenová hladina je velmi vysoká. Tady už se bavíme o stavební úpravě domu v řádech stovek tisíc korun. Pokud však máte prosklenou verandu, můžete ji využít podobně.

Zimní zahrady jsou obvykle napojeny na dům, což znamená, že část tepla unikajícího z obytných místností ohřívá prostor pro rostliny. Pokud je zahrada orientovaná na jih, stává se z ní obrovský solární kolektor.

Výhody a nevýhody:

• Celoroční využití. Můžete zde pěstovat po celý rok.
• Díky stabilnějším teplotám zde můžete zkusit i věci, které by v běžném skleníku nepřežily, třeba exotičtější ovoce.
• Vyžaduje projekt, povolení a kvalitní realizaci, aby nevznikaly tepelné mosty.
• V zimě je nutné přisvětlovat speciálními LED lampami, pokud byste chtěli pěstovat celý rok.
• Mikroklima uvnitř může zvyšovat vlhkost a tím se vytvářet plísně především v rozích.

Porovnání možností a kombinace

A Petr nám samozřejmě nachystal i přehlednou tabulku, která nám poslouží jako rychlý přehled, která investice se vám poskytne největší náskok oproti venkovnímu záhonu vzhledem k ceně.

Jak jsem říkala na začátku, možnosti lze i různě kombinovat a tak získat ještě pár týdnů navíc. Například lze instalovat kombinaci černé folie a textilie, nebo textilii v pařeništi použít jako "peřinu" na noc nebo mrazivý den apod.