Proč osivo kontrolovat?

Semínka často bereme jako samozřejmost. Jsou v sáčku, vypadají v pořádku, tak je prostě vysejeme. Jenže ne každé osivo, které vypadá dobře, má ještě sílu vyklíčit. A naopak – některá starší semena nás dokážou mile překvapit, pokud víme, jak s nimi pracovat. Kontrola semen před výsevem je jednoduchá prevence, která může ušetřit zklamání, zbytečné dosévání i ztrátu času v době, kdy je na zahradě práce víc než dost.

Jak semínko funguje?

Nejprve je ale dobré vědět, co je vlastně semínko zač a jak klíčí. Semínko je živý organismus ve vegetativním stavu, ve kterém probíhají pomalé, ale neustálé procesy. Semínka v sobě obsahují takzvané inhibitory klíčení, které slouží k tomu, aby nevyrostla hned po malé dešťové spršce a následně neuschla. Dýchání, postupné spotřebovávání zásobních látek i reakce na okolní prostředí způsobují, že osivo časem stárne. Právě proto má každé semínko svou přirozenou životnost a nelze počítat s tím, že bude klíčit donekonečna.

Co ovlivňuje klíčivost osiva?

Stav semínek, tedy zejména jejich klíčivost, není náhodná. Ovlivňuje ji celá řada faktorů, které působí dlouho předtím, než osivo vůbec přijde do kontaktu s půdou.

Stáří osiva

S přibývajícím stářím se u osiva postupně snižuje jejich klíčivost. Neznamená to, že by osivo po určitém datu nevzklíčilo, ale že jeho schopnost vyklíčit se zhoršuje. Proto starší semínka často klíčí pomaleji, nerovnoměrně nebo vzejde jen část z nich. Při výsevu oslabených semen se to projeví prázdnými místy v řádcích, slabými klíčky nebo nutností dosévat.

Stáří osiva a tedy jestli jsou semínka prošlá, zjistíte z obalu semínek. Výrobci osiv klíčivost semen zaručují datem expirace na sáčku. Datum expirace zkontrolujte i při nákupu, protože v obchodech mohou být semínka i několik let stará. Pokud je tedy koupíte a nespotřebujete všechny letos, tak mohou být prošlé už příští rok.

Podmínky skladování osiva

Velký vliv na životnost osiva mají podmínky, ve kterých jsou skladována. Zásadní je, zda semínka mají ochranný obal a jestli jsme ho již otevřeli. Pozor také na porušený obal. Někdy jsou semínka pouze v papírovém pytlíku, který je neochrání tak dokonale. Ochranným obalem mám na mysli vnitřní, obvykle bývá takový stříbrný, který je neprodyšně uzavřen. Ne ten potištěný. Jakmile tento ochranný obal otevřeme, tak semínka vystavíme okolním vlivům, jako je zejména vlhkost.

Semínka tedy zbytečně neotvírejte a skladujte je v suchu, chladu a temnu.

Jak správně osivo skladovat

Největším problémem je vysoká vlhkost a extrémní teploty. Vlhkost může spustit nežádoucí procesy a podpořit vznik plísní. Stejně tak vysoké teploty mají zásadní negativní vliv na schopnost klíčení Stárnutí osiva a snížení jeho vitality urychluje i výrazné kolísání teplot. U některých druhů může být nežádoucí i světlo.

Výrobci osiva doporučují skladovat semena v suchu, temnu a při stabilní teplotě. Ideální je teplota je spíše nižší 4–15 °C, kterou v létě bežně nedodržíme. Umístění do ledničky je ale rizikové kvůli možné vysoké vlhkosti. Stabilních 20-25 °C v chodbě či suchém sklepě je lepších než kolísavá teplota v kuchyni. Vyhněte se místům kam svítí slunce. (Tomuto tématu se věnujeme v samostatném videu.)

Plísně a škůdci

Velkým rizikem jsou plísně a škůdci. Výrobci osiv šlechtí nové generace osiva tak, aby bylo odolnější proti těmto hrozbám i v této fázi. Některé druhy zeleniny je nutné chemicky ošetřit tak, aby bylo osivo proti různých nemocem opravdu odolné. Obvykle se používá metoda tzv. moření, které má za cíl zničit choroboplodné zárodky, zabránit hnilobě a působení škůdců. Tato semínka poznáme podle zabarvení, nebo je tato informace uvedena u výrobku.

Řada z nás pěstitelů upřednostňuje chemicky neošetřená semena nebo dokonce "BIO osivo" nebo dokonce semínka vlastní. Chemicky neošetřená semínka jsou vhodná zejména pro pěstování tzv. "microgreens". Toto osivo může být na choroby náchylnější.

Proto vždy doporučuji nakupovat u důvěruhodných prodejců nebo přímo od výrobce osiva a již od nákupu dodržovat správné podmínky skladování, čistotu výsevních nádob, nářadí a hygienu celkově.

Doba klíčivosti

Ne všechna semena stárnou stejně rychle. Semínka mají přirozeně různou dobu, po kterou jsou schopna klíčit. Právě znalost orientační životnosti jednotlivých druhů zeleniny nám pomůže rozhodnout, u kterých sáčků je kontrola a test klíčivosti opravdu důležitý krok.

Krátkověké (1–2 roky)

Krátkověká semena, která si obvykle udrží dobrou klíčivost jen jeden až dva roky, jsou typicky cibuloviny jako pažitka, cibule nebo pór, ale také pastinák nebo černý kořen. U těchto druhů se mi dlouhodobě osvědčilo test klíčivosti provádět téměř vždy, pokud nejde o úplně čerstvá semena.

Středněvěké (3–5 let)

Středněvěká semena, s životností zhruba tři až pět let, zahrnují většinu košťálovin, mrkev, saláty nebo špenát. Zde už hodně záleží na tom, jak byla semena skladována, a kontrola před výsevem může výrazně pomoci s plánováním výsevu.

Dlouhověké (5 a více let)

Dlouhověká semena, jako jsou tykve, okurky nebo rajčata, dokážou při dobrém skladování klíčit i po mnoha letech. U rajčat se běžně setkávám s tím, že klíčí i po deseti letech. Přesto i tady platí, že test klíčivosti nám dá mnohem jistější odpověď než pouhý odhad.

Tabulku s dobou klíčivosti semen dle druhu najdete na našem webu.

Vizuální kontrola

Jak tedy osivo zkontrolovat? Semena si vezměte do ruky a důkladně se na ně podívejte. Sledujte jejich barvu, tvar a povrch. Zdravá semena bývají plná, pevná a bez nápadných změn. Varovným signálem jsou skvrny, povlaky, plíseň, prach nebo drobky na dně sáčku. Pokud semena zapáchají nebo jsou viditelně poškozená, nemá smysl je vysévat.

Plovací test

U velkých a těžkých semen s tvrdou slupkou, jako jsou fazole, hrách, boby, kukuřice nebo pecky z ovoce, můžete zkusit rychlý test vodou. Vhoďte semena do sklenice s vlažnou vodou, zamíchejte a nechte je tam asi 15 minut.

• To, co klesne ke dnu, je zdravé a plné semeno.
• To, co plave na hladině, je obvykle vyschlé, prázdné nebo poškozené. To rovnou vylovte a vyhoďte.

(Postup krok za krokem jak plovací test provést najdete brzy v samostatném videu.)

Test klíčivosti

Jsou ale situace, kdy semena vypadají naprosto v pořádku, a přesto klíčí špatně nebo vůbec. Typicky se to týká vlastních semen, starších zásob nebo semen, která jsou pro nás důležitá a nechceme riskovat neúspěch. Právě tady přichází na řadu test klíčivosti. Ten nám dá jasnou odpověď na otázku, kolik semen má skutečně smysl vysévat a jak s nimi při výsevu pracovat.

Díky testu provedenému v teple domova si nezablokujete cenné místo na záhonu mrtvým osivem a zjistíte vitalitu rostlin s dostatečným předstihem, abyste v případě neúspěchu stihli včas pořídit náhradu.

K provedení testu nepotřebujete žádné složité laboratorní vybavení. Bohatě postačí mělká nádoba (talířek, miska od potravin), savý podklad (papírová utěrka, buničina) a rozprašovač s odstátou vodou. Připravte si reprezentativní vzorek osiva, ideálně 10 až 100 kusů od každého druhu, aby byl výsledek statisticky průkazný. Pro udržení vlhkého mikroklimatu během testování budete potřebovat ještě kryt, například potravinovou fólii nebo mikrotenový sáček.

Po uplynutí doby klíčení typické pro daný druh spočítejte vyklíčená semena a výsledek převeďte na procenta. Pokud vám vyklíčí více než 80 % vzorku, je osivo ve vynikající kondici. Při úspěšnosti mezi 50 a 80 % je osivo stále použitelné, ale musíte při reálném výsevu do záhonu sít hustěji, abyste předešli mezerám. Pokud však klíčivost klesne pod 50 %, doporučuji osivo raději vyřadit a pořídit nové, ušetříte si tím zklamání ze slabých rostlin.

(Postup krok za krokem jak test klíčivosti provést najdete brzy v samostatném videu.)

Třídění a výběr osiva

Často vyvstává otázka, zda má smysl semena skutečně přebírat, nebo je jednoduše vysít všechna. Odpověď není úplně černobílá a záleží na druhu semen i na jejich původu.

Vybírejte ta největší a nejbaculatější

U většiny zeleniny platí, že plnější a vyvinutější semena mají vyšší šanci na úspěšné klíčení a silný start. Pokud tedy při vizuální kontrole vidíte výrazné rozdíly – například velmi drobná, zploštělá nebo deformovaná semena – je rozumné je rovnou vyřadit. Týká se to hlavně vlastních semen nebo starších zásob, kde je přirozená variabilita větší.

Naopak u kvalitních, čerstvých kupovaných semen většinou není nutné dělat detailní třídění kus po kusu. Zde často postačí základní vizuální kontrola a případný test klíčivosti u starších sáčků.

Moje zkušenost - vyřaďte scvrklá a deformovaná semínka

Z praxe se mi osvědčilo jednoduché pravidlo: všechno, co je viditelně poškozené, prasklé, nezvykle drobné, zdeformované nebo podezřelé, jde stranou. Ne proto, že by nemohlo vyklíčit vůbec, ale proto, že jeho šance jsou výrazně nižší a při výsevu bych s ním musela počítat jinak.

‍