Dneska si ukážeme, jak vysít pozdní zelí pro podzimní sklizeň. Konec jara je správný čas začít s předpěstováním sazenic, které budeme během léta vysazovat na záhon a na podzim z nich sklidíme krásné pevné hlávky. A právě dneska si ukážeme, jak vybrat správnou odrůdu, kdy vysévat a jak si vypěstovat silné sazenice. Tak pojďme na to.

Dneska si ukážeme, jak vysít pozdní květák pro podzimní sklizeň. Právě květen a červen jsou ideální období, kdy si můžete předpěstovat vlastní sazenice a na podzim sklízet krásné velké hlávky. Pozdní květák patří mezi nejnáročnější košťáloviny, ale zároveň mezi ty nejvděčnější. Potřebuje sice trochu péče a správné načasování, ale odměnou vám budou pevné hlávky, které často vydrží na záhoně až do podzimu. Tak se pojďme podívat, jak začít správně už od výsevu.

Dnes mám pro vás 7 důležitých tipů, jak připravit sazenice paprik před výsadbou, aby na záhoně nastartovaly růst rychle, zdravě a bez zbytečného stresu. Papriky všichni milujeme, já taky. Ale jsou to velké citlivky na chlad a výživu. A právě proto je důležitá fáze zhruba 2-3 týdny před výsadbou, která často rozhodne o tom, jestli budete sklízet nádherné plody, nebo zakrslé rostliny, které se celé léto trápí. Tak pojďme na to.

Květen je v zahradě měsíc, kdy se všechno láme. Ráno ještě řešíme chlad, odpoledne už teplo a skleník se umí během chvilky proměnit v prostor, kde rostliny doslova bojují o přežití. Právě teď se rozhoduje o tom, jak silná bude celá sezóna, co zvládne zakořenit, co se ujme a co naopak zpomalí nebo zcela odejde. Dneska se podíváme na to nejdůležitější, co v květnu v zahradě řešíme, od přípravy záhonů, přes výsevy a výsadby a to venku i ve skleníku. A mrkneme i na drobné ovoce i ovocné stromy. Tak pojďme na to.

Hnojíte sazenice paprik správně nebo jim tím vlastně škodíte? Možná je přihnojujete moc brzy, možná zbytečně, a možná právě proto nerostou tak, jak by mohly. Dneska vám ukážu přesně, kdy papriky hnojit, kdy naopak vůbec ne, čím hnojit a hlavně jak poznat, co vaše sazenice opravdu potřebují. Díky tomu si vypěstujete silné, zdravé rostliny, které vám v létě vrátí péči pořádnou úrodou. Kdo si počká, tak nakonec vše shrnu do 4 základních tipů. Tak pojďme na to.

Věděli jste, že aksamitník není jen obyčejná kytka, ale jeden z nejsilnějších přírodních repelentů, který vyčistí vaši půdu a ochrání zeleninu před mšicemi? Aby ale tuhle práci v létě zvládl, potřebujete teď na jaře vypěstovat silné a odolné sazenice. Dnes vám ukážu všechno: od výběru té nejlepší odrůdy až po samotný výsev a jak docílit silné, košaté sazenice připravené pro výsadbu. Tak pojďme na to!

Kupujete si bazalku, ale za pár dní doma vadne, stonky černají a listy ztrácí vůni? Taky se mi to stalo i když jsem se o ni normálně starala. Pojďme přestat plýtvat penězi a energií. Dnes vám ukážu, jak si vypěstovat vlastní, zcela zdravou bazalku bez jakékoliv chemie. Tahle bazalka vám vydrží celé měsíce, roste zdravě, voní intenzivně a má chuť, která se nedá s kupovanými srovnat. A nebojte se, není to tak těžké jak si možná myslíte a nezabere to ani půl hodiny. No a já vám vše ukážu pěkně krok za krokem. Tak pojďme na to!

Dnes se podíváme na 5 nejčastějších chyb při pikýrování paprik. Papriky jsou pro spoustu z nás srdcovka, kterou si předpěstováváme ze semínek doma. Od výsevu až po výsadbu na záhon to ale trvá klidně dva až dva a půl měsíce, takže každá fáze předpěstování má svůj význam – a jednou z těch důležitých je právě pikýrování. Pokud ho uděláte správně, pomůžete rostlinám vytvořit silný kořenový systém pro bohatou úrodu. Tak pojďme na to.

Pikýrování je jedním z důležitých kroků při předpěstování zeleniny, bylinek i květin, který může rozhodnout o tom, zda vaše sazenice porostou zdravě a odolně, nebo zda budou slabé a náchylné k nemocem. Dnes se podíváme na to, jak zajistit, aby vaše sazenice byly po pikýrování silné, odolné a zdravé. Pikýrování není jen přesazení, je to zásadní krok pro rozvoj silného kořenového systému a pevného stonku. Ukážu vám, na co si dát pozor, abyste minimalizovali riziko šoku a mechanického poškození a naopak jak rostlinám přilepšit. Tak pojďme na to.

Dnes se spolu podíváme na výsev poloraného zelí. Pokud jste nestihli brzký termín pro to nejranější rychlení, nebo prostě chcete mít čerstvé, křupavé hlávky plynule k dispozici i během července a srpna, je právě březen ideální čas začít. Polorané odrůdy jsou takoví „běžci na střední trať“. Jsou mnohem odolnější vůči výkyvům počasí než ty jarní a v kuchyni pro ně najdete mnohem širší využití. V tomto videu si ukážeme, jak si předpěstovat silné sazenice, které vám na záhoně nevyběhnou předčasně do květu. Tak pojďme na to.

Únor je měsíc, kdy už to většina z nás doma nevydrží. Semínka jsou nakoupená, plán záhonů hotový a ruce svrbí. A právě v tu chvíli přichází otázka: má smysl vysévat rajčata už v únoru? Běžně doporučuji hlavní výsev až v březnu. Jenže existují situace, kdy únorový výsev dává smysl – a dokonce může znamenat výrazně dřívější sklizeň. Současně je to ale termín, kdy se chyby násobí. Pokud nejsou splněny podmínky, výsledkem bývají vytáhlé, oslabené sazenice, které ve finále nepřinesou žádnou výhodu. V tomto videu si tedy neřekneme jen jak vysévat, ale především komu únor doporučuji – a komu naopak ne. Tak pojďme na to.

Dneska se společně podíváme na první a nejdůležitější krok, pokud si chcete vypěstovat vlastní sladké brambory neboli batáty. Batáty jsou fascinující plodina, která se na rozdíl od našich klasických brambor nesází jako celá hlíza přímo do země, ale vyžaduje specifickou přípravu. Celý proces začíná tím, že musíme hlízu „přemluvit“, aby začala pouštět mladé výhonky. Právě ty jsou totiž základem pro budoucí sazenice. Ukážu vám, jak vybrat tu správnou hlízu v obchodě, kdy je ten nejlepší čas začít a probereme si dva různé postupy, jak hlízy probudit k aktivitě.