Potřeba živin dle fáze vývoje

Ohledně hnojení sazenic a konkrétně paprik dostávám od vás hodně dotazů. A vlastně se tomu ani nedivím, protože to může být nejasné a záleží také na různých parametrech během předpěstování. Obecně výživa paprik během předpěstování se mění a je různá v jednotlivých fázích vývoje sazeniček. Pokud se podíváme jednoduše na potřebu živin během předpěstování, je potřeba si ji rozdělit na fázi od vyklíčení po první pravé listy a potom na fázi od pikýrování po výsadbu.

Od výsevu po první pravé listy

V období od vzejití až po plné rozvinutí děložních lístků je sazenice papriky nutričně soběstačná. Veškerou energii pro start si nese s sebou v semínku. V tuto chvíli nepotřebuje z půdy žádné minerály, stačí jí pouze teplo a čistá voda.

Proto je nejlepší volbou pro výsev speciální výsevní substrát, který záměrně neobsahuje téměř žádné živiny. Stejně dobře poslouží i zcela inertní média, jako je například perlit nebo kokosové vlákno. Cílem je nechat rostlinu v klidu vyklíčit a donutit ji, aby začala tvořit kořeny hledáním vláhy.

Pěstitelé se někdy snaží růst urychlit tím, že sazenice pohnojí příliš brzy, nebo semínka vysejí přímo do vyhnojeného zahradnického substrátu. To ale může přinést rizika v podobě zpomaleného vývoje kořenů, šoku pro kořeny a nebo klamavého vadnutí.

Zpomalení vývoje kořenů

Pokud má rostlina v substrátu okamžitý nadbytek živin, nemá žádnou motivaci budovat bohatý kořenový systém. V „chudém“ výsevním substrátu musí kořínky aktivně růst a prozkoumávat prostor. Pokud sazenici v této fázi pohnojíte, zůstane její kořenový bal malý a slabý.

Popálení kořenů

Příliš silné hnojivo nebo přehnojený substrát dokáže klíčící semínka a malé rostlinky doslova spálit. Mladé papriky mají po vyklíčení jen jemné kořínky, které jsou extrémně citlivé. Místo aby rostlina vodu přijímala, začne ji kvůli soli v hnojivu ztrácet. Kořínky zhnědnou, přestanou fungovat a pro malou sazenici je takové poškození většinou konečná.

Klamné vadnutí

Když mladé papriky přehnojíte, poškodíte jim kořeny tak silně, že rostlina nedokáže přijímat vodu a začne uvadat. Sazenice pak svěsí listy a vypadá jako zvadlá, což nás svádí k další zálivce nebo hnojení. Jenže poškozené kořeny už vodu přijmout neumí, ta v květináči jen stojí a kořínky začnou bleskově hnít. Výsledek je pak paradoxní: rostlina umírá na sucho, přestože stojí v mokrém a vyhnojeném substrátu.

Od rozesazení (pikýrování) do výsadby

Jakmile se na sazenicích objeví první pravé listy, zásoby živin ze semínka jsou u konce a rostlina už potřebuje výživu zvenčí. V tuto chvíli přichází na řadu rozesazení, neboli pikýrování. Proto se pro pikýrování již doporučuje a já vám i říkám volte univerzální nebo zahradnický substrát, který obsahuje většinou startovací dávku hnojiva. Tento substrát má za úkol pokrýt potřeby rostliny v prvních týdnech po přesazení.

Doba mezi pikýrováním a výsadbou ven (obvykle 6–8 týdnů) rozhoduje o tom, jak bohatou úrodu sklidíte v srpnu. Pokud rostlině něco chybí teď, v létě to špatně dohání.

Jaké jsou důležité prvky pro sazenice?

Fosfor

Po přesazení paprika potřebuje fosfor pro rozvoj bohatého kořenového systému. Jeho nedostatek poznáte tak, listy zespodu fialoví.

Dusík

Dusík zajišťuje tvorbu listů a růst. Při jeho nedostatku sazenice celkově bledne a spodní listy žloutnou.

Draslík a Vápník

Draslík zpevňuje stonek a listy. Vápník je stavebním prvkem buněk. Bez nich bude rostlina po výsadbě venku trpět šokem z větru a slunce a později může docházet k hnilobě špiček plodů. Nedostatek draslíku lze rozpoznat podle deformovaných nových lístků a lámavého stonku.

Zdravá a dobře vyživená sazenice je před výsadbou tmavě zelená, kompaktní se silným stonkem a kořeny vyplňují celý kelímek.

Situace kdy hnojit

Na otázku zda vůbec sazenice přihnojovat nebo kdy začít není univerzální. Důležité je pochopit souvislosti a rozhodnout se podle vaší situace a způsobu předpěstování, tedy vycházet z typu média, které jste zvolili, a z aktuálního stavu sazenice. I přesto jsem pro vás sestavila tři nejčastější modelové situace, které mohou nastat.

Rozesazení do substrátu bez živin

Pokud jste se rozhodli nechat sazenice v původním výsevním substrátu nebo v inertním médiu (kokos, perlit) i po rozvinutí pravých listů, musíte začít s přihnojováním okamžitě. Tzn. jakmile jsou první pravé listy plně rozvinuté. Jelikož máte sazenice v substrátu bez živin, je potřeba dodat komplexní výživu (dusík, fosfor, draslík + mikroprvky) v každé druhé zálivce, ale ve velmi nízké koncentraci.

Rozesazení do substrátu se startovacím hnojivem

Pokud pikýrujete do zahradního nebo univerzálního substrátu, tak většina těchto substrátu obsahuje hnojivo na prvních 4 až 6 týdnů. Během této doby není potřeba přihnojovat, sazenice čerpá živiny ze substrátu. Podle data pikýrování si můžete jednoduše orientačně spočítat, kdy výživa dojde. OD TOHOTO DATA JE TŘEBA TU VÝŽIVU ZAČÍT ŘEŠIT. Potom to lze poznat podle toho, že růst sazenice mírně zpomalí a její barva přestane být sytě zelená.

Když se rostlinám nedaří

Podle stavu sazenice je potřeba někdy zasáhnout bez ohledu na to, zda jste pikýrovali do substrátu se živinami nebo bez. Rostlina si o pomoc řekne svým vzhledem.

• Spodní listy žloutnou a celá rostlina bledne. To se stává, pokud je sazenice v příliš malém kelímku a rychle vyčerpala prostor. Sazenici můžete přesadit, ale hlavně ji dodejte dusík.
• Listy ze spodní strany fialoví. Často se to děje v chladu, kdy kořeny nedokážou fosfor přijímat, i když v půdě je. Zde nepomůže víc hnojit, ale přemístit papriku do tepla.
• Pokud se listy kroutí do bizarních tvarů, nebo mají tmavě zelenou, až modravou barvu, tak jsou sazenice přehnojené. S hnojením okamžitě přestaňte a substrát pouze prolévejte čistou vodou.

Ještě takové doporučení, nezačínejte hnojit dříve, než má rostlina vytvořený dostatečný kořenový bal.

Čím hnojit?

Výběr hnojiva pro sazenice paprik určuje, jak rychle a v jaké kvalitě rostlina poroste. V omezeném prostoru kelímku musíme volit takové formy živin, které jsou pro papriku snadno dostupné.

Minerální hnojiva

Minerální hnojiva dodávají živiny v čisté minerální formě, kterou kořeny přijímají okamžitě. Jsou ideální pro přesné řízení růstu. Najdete je jako krystalická vodorozpustná hnojiva, většinou s nápisem start. Prášek se rozpustí ve vodě a vytvoří roztok s přesným poměrem NPK, kde je posílený dusík a fosfor. Příkladem je třeba Kristalon Start. Existují i minerální hnojiva v tekuté formě.

Organická hnojiva

Volit lze i přírodní cestu v podobě organických hnojiv. Živiny se z nich uvolňují postupně a přirozeně a podporují i život v substrátu. Tady můžete volit Hnojík obsahující vyvážený poměr živin, navíc i chitin, který stimuluje imunitní systém paprik proti škůdcům. Pro sazenice se používá buď formou slabého výluhu v zálivce, nebo se v malém množství přimíchává přímo do substrátu při pikýrování.

Další možnosti

Jinak můžete využít i žížalí čaj nebo vermikompostový výluh a také zvolit kombinaci se stimulanty... dopsat z videa

Jak správně hnojit?

Při hnojení sazenic v malých nádobách je potřeba dávat pozor, aby se jí nepoškodily kořeny. Držte se obecně těchto zásad:

• Hnojivo aplikujte vždy do předem provlhčené hlíny. Pokud je kořenový bal úplně vyschlý, hnojivo jej spálí. Nejdřív zalijte čistou vodou, po 20 minutách roztokem s hnojivem.
• Používejte vodu pokojové teploty. Studená voda způsobí sazenici šok a zablokuje příjem živin.
• Pokud výrobce neuvádí dávku přímo pro sazenice, použijte vždy poloviční (50%) koncentraci oproti dospělým rostlinám. Méně je v tomto případě více.
• Papriky vyžadují stabilitu. Ideální je hnojit jednou za 10–14 dní. Nejběžnější je zálivka ke kořenům. Řiďte se ale doporučením výrobce.
• Nejdůležitější je sledovat stav sazenic. Pokud je sazenice tmavě zelená a pevná, má všeho dost. Pokud začne nekontrolovaně „bujet“ do výšky a stonek je měkký, hnojení omezte. Cílem je kompaktní sazenice se silným stonkem, nikoliv vytáhlá „nitka“.

Jak jsem hnojila já?

Rozdíl mezi menšími a většími paprikami je v čase. Větší byly vyseté 23.1. a ty menší 16.2. Vysévala jsem do výsevního substrátu s perlitem. V pravý čas byly papriky přepikýrovány do černozemního zahradnického substrátu, která obsahuje startovací hnojivo a já jsem ještě přidala mykorhizu.

Od té doby o sazenice pečuji především zálivkou do podmisky a světlo mají zajištěné v pěstebním regále. Sazenice jsem zatím nepřihnojovala.

U sazenic vysetých 23.1. teď už nastane ten čas, kdy jim dojde startovací hnojivo ze substrátu. Je potřeba tedy sledovat stav sazenic a dodat výživu.

Dříve jsem pokud bylo potřeba přihnojovala Kristalonem Start, to je taková klasika. Letos chci zkusit Hnojík v zálivce.

‍