Co je polorané zelí a proč se mu říká „letní“

Než sáhneme po semínkách, musíme si ujasnit pojmy. Polorané zelí je kategorie, kterou v zahrádkářské praxi nejčastěji označujeme jako letní zelí. Zatímco velmi rané zelí z ledna je jemné a určené k okamžité spotřebě v květnu, polorané odrůdy tvoří důležitý most směrem k podzimní sklizni. Sklizeň u těchto odrůd vrcholí během července a srpna, kdy je zahrada v největším rozpuku.

Hlávky poloraného zelí jsou už pevnější a těžší, obvykle váží mezi 1,5 až 2,5 kilogramy. Jsou to naprostí králové letních salátů, jako je známý coleslaw, ale skvěle drží tvar i při tepelné úpravě. Na klasické dušené zelí k nedělní pečeni nebo do plněných zelných listů je polorané zelí naprosto bezkonkurenční volbou. Velkou výhodou je také flexibilita těchto odrůd; pokud v březnu nebo dubnu vysejete klasické jarní odrůdy přímo ven, sklidíte je velmi brzy a v té nejvyšší kvalitě.

Význam F1 hybridů u letního pěstování

U poloraného zelí v obchodech narazíte hlavně na označení F1. U letního pěstování je tento výběr zásadní z několika důvodů. Hybridy jsou šlechtěny pro vysokou vyrovnanost, takže vám všechny hlávky dozrají přibližně ve stejnou dobu a v podobné velikosti.

Dalším faktorem je odolnost. Letní pěstování znamená boj s horkem, suchem a náhlými přívalovými dešti. F1 hybridy lépe odolávají praskání hlávek a jsou vitálnější proti typickým chorobám, jako je například fuzáriové vadnutí. Mají také robustnější kořenový systém, který rostlině pomáhá lépe překonávat letní přísušky.

Výběr odrůdy

Při výběru se dívejte na vegetační dobu (u poloraných je to cca 70–95 dní od výsadby). Tady jsou osvědčené tipy:

• Zora: I když je to primárně velmi raná odrůda (jarní), při březnovém výsevu ven dává skvělé výsledky pro první letní sklizeň.
• Sláva: Absolutní legenda. Poloraná odrůda s kulovitou, pevnou hlávkou. Je velmi spolehlivá a výnosná.
• Mars: Typické letní zelí. Vyniká vysokou odolností proti praskání hlávek, což je v červenci, kdy se střídá sucho s bouřkami, klíčové.

V tomto období se nám výrazně rozšiřují možnosti, kam semínka umístit. Můžeme využít domácí prostředí za oknem, což nám dává plnou kontrolu nad klíčením, ale musíme si dát pozor, abychom rostlinky po vzejití okamžitě přemístili do chladu kolem 15 - 16 °C. Další skvělou možností je nevytápěný skleník nebo pařeniště. Skleník poskytuje sazenicím maximum přirozeného světla ze všech stran, díky čemuž jsou rostliny podsadité a velmi silné.

Co budete potřebovat?

Příprava je jednoduchá:

1. Semínka: Zkontrolujte datum spotřeby, ať nevysejete něco, co má nulovou klíčivost.
2. Substrát: Použijte výsevní substrát. Musí být lehký a vzdušný.
3. Nádoba: Mělká miska, krabička od masa nebo sadbovač.