Nejprve mrkněte na stav sazenic paprik. Sazenice paprik vhodná k výsadbě má 6–8 pravých listů, děložní listy se nepočítají. Je vysoká 15–25 cm a má pevný, silný stonek o tloušťce přibližně 0,5–1 cm. Listy by měly být sytě zelené, bez žloutnutí nebo skvrn. Takové je třeba dohnojit nebo dodat vláhu. Sazenice papriky by ideálně neměla mít květy ani plody, protože brzké kvetení může rostlinu oslabit, ale o tom si povíme za chvíli.

Papriky dohnojte s předstihem před výsadbou, aby nešly na záhon slabé. Doba mezi pikýrováním a výsadbou ven (obvykle 6–8 týdnů) rozhoduje o tom, jak bohatou úrodu sklidíte. Pokud rostlině něco chybí teď, v létě to špatně dohání. Na otázku zda vůbec sazenice přihnojovat nebo kdy začít není univerzální. Důležité je pochopit souvislosti a rozhodnout se podle vaší situace a způsobu předpěstování, tedy vycházet z typu média, substrátu, který jste zvolili, a z aktuálního stavu sazenice.

Rostlina si o pomoc často řekne svým vzhledem:

• Spodní listy žloutnou a celá rostlina bledne. To se stává, pokud je sazenice v příliš malém kelímku a rychle vyčerpala prostor. Sazenici můžete přesadit, ale hlavně ji dodejte dusík.
• Listy ze spodní strany fialoví. Často se to děje v chladu, kdy kořeny nedokážou fosfor přijímat, i když v půdě je. Zde nepomůže víc hnojit, ale přemístit papriku do tepla.
• Pokud se listy kroutí do bizarních tvarů, nebo mají tmavě zelenou, až modravou barvu, tak jsou sazenice přehnojené. S hnojením okamžitě přestaňte a substrát pouze prolévejte čistou vodou.

Minerální hnojiva dodávají živiny v čisté minerální formě, kterou kořeny přijímají okamžitě. Jsou ideální pro přesné řízení růstu. Najdete je jako krystalická vodorozpustná hnojiva, většinou s nápisem start. Prášek se rozpustí ve vodě a vytvoří roztok s přesným poměrem NPK, kde je posílený dusík a fosfor. Příkladem je třeba Kristalon Start. Existují i minerální hnojiva v tekuté formě.

Volit lze i přírodní cestu v podobě organických hnojiv. Živiny se z nich uvolňují postupně a přirozeně a podporují i život v substrátu. Používají se buď formou slabého výluhu v zálivce, nebo se přimíchávají přímo do substrátu.

Kromě hnojiv lze rostliny podpořit i stimulanty nebo přidáním mykorhizních hub pod kořeny přímo ke kořenům při posledním přesazování nebo i při výsadbě na finální stanoviště. Mykorhiza vytvoří s rostlinou symbiózu, pomáhá jí lépe hospodařit s vodou a čerpat živiny i z hloubky.

Předpěstované sazenice paprik před výsadbou otužujte, aby zvládly venkovní podmínky. Otužování začněte týden až dva před výsadbou. První dny vyndejte sazenice ven na 2–3 hodiny za mírného počasí, ideálně do stínu nebo závětří. Postupně prodlužujte čas venku a vystavujte je více slunci. Poslední 2 dny je nechte venku i přes noc, pokud teploty neklesnou pod 14 °C.

Proč to dělat? Bez postupné přípravy sazenice utrpí teplotní a světelný šok. V lepším případě papriky na několik týdnů zastaví růst, v tom horším jim slunce popálí listy, ty zbělají, můžou uschnout nebo je zlomí i mírný vítr. Místo rychlého startu pak rostlina vyčerpá veškerou energii na pouhou regeneraci.

Nejčastější problémem při výsadbě ven je sluneční úpal. Sazenice pěstované za oknem nejsou zvyklé na přímé UV záření. Když je dáte rovnou na slunce, listy během pár hodin zbělají. To je spálení a rostlina se z toho pak dlouho vzpamatovává, někdy už se nerozjede vůbec.

Druhý, často podceňovaný problém je vítr. Květnový vítr v kombinaci se sluncem dokáže mladé sazenice doslova vysušit během pár hodin. Mají ještě měkká pletiva a slabé kořeny, takže nestíhají doplňovat vodu.

Papriky začnou velice často během předpěstování kvést, případně nasazovat již malé plody a to zejména pokud jsou v teplých podmínkách. Pokud vaše sazenice začnou kvést příliš brzy, je dobré první květy nebo poupata opatrně odstranit. Kvetení a tvorba plodů vyžadují od rostliny hodně energie.

Pokud je sazenice ještě malá nebo není vysazena do záhonu, může brzké kvetení oslabit její růst, kořeny a listy se špatně vyvinou, a to může znamenat menší úrodu později. Odstraněním prvních květů pomůžete rostlině soustředit se na zakořenění a tvorbu silného základu, což vede k zdravějším rostlinám a většímu výnosu. Zaměřte se hlavně na na první květ v prvním rozvětvení stonku říká se mu také královský květ. Jeho odstranění podpoří větvení celé rostliny.

První květy, popřípadě malé plody je dobré odstranit i první týdny po výsadbě a to v případě, že sazenice nejsou silné. Rostlině to pomůže opět věnovat energii do kořenového systému a do růstu.

Papriky patří do zeleniny první tratě, tedy mezi druhy nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin. Pokud připravujete záhon s větším předstihem, můžete do kompostu přimíchat i dobře uleželý hnůj.

Důležitým prvkem pro papriky je vápník. Jeho nedostatek se později projevuje zasycháním a černáním špiček plodů (tzv. suchá hniloba). Je dobré na to myslet už při přípravě záhonu a přidat vápník do půdy. Pokud jste to nestihli při přípravě záhonu, nebo se v průběhu léta objeví první příznaky deficitu (černé skvrny na špičkách plodů), lze vápník dodat i později a rychleji – a to ve formě listového hnojiva (postřikem na listy) nebo jako rychle rozpustnou zálivku přímo ke kořenům. Postřik na listy je v tomto případě nejefektivnější, protože rostlina vápník dostane přesně tam, kde ho nejvíc potřebuje.

Papriky milují slunce, takže vyberte místo, kde dostanou alespoň 8-10 hodin světla denně, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně zahrady. Důležité je, aby bylo místo chráněné před větrem, například blízko zdi nebo živého plotu, protože vítr může poškodit jejich listy a stonky. Půda pro papriky by měla být lehká, propustná a bohatá na humus. Těžké půdy, které špatně odvádí vodu, mohou vést k hnilobě kořenů.

Papriky patří do čeledi lilkovitých, stejně jako rajčata, brambory nebo lilek. Papriky nevysazujte na stejný záhon, kde rostly jiné lilkovité plodiny, aby se předešlo šíření společných chorob a škůdců, jako je například plíseň bramborová. Ideální předplodiny jsou luštěniny jako hrách nebo fazole, které obohacují půdu o dusík, nebo obecně okopaniny, například kořenová zelenina jako mrkev nebo petržel.

Papriky nemusí být na záhonu samy. Ve smíšených výsadbách se paprikám bude dařit z bylinek například s bazalkou, která zlepšuje chuť paprik, podporuje růst a odpuzuje mšice i molice. Potom ještě s majoránkou, oreganem, tymiánem, koriandrem, šalvějí které pomáhají odpuzovat škůdce a zároveň zlepšují mikroklima na záhonu. Ze zeleniny je to potom cibule, která působí jako přírodní repelent proti škůdcům a pomáhá chránit kořenový systém. Dále mrkev, která paprikám neškodí, protože kořeny rostou v jiné vrstvě půdy, takže si nekonkurují. Vhodný je i salát a jiná listová zelenina, který roste rychle a uvolní brzy paprikám místo. Navíc pomáhají udržet vlhkost v půdě. Vhodné jsou i keříčkové fazolky, které i když jsou v sousedství, tak neblokují přístup světla na listy. Mezi nejvhodnější květiny pro výsadbu v blízkosti paprik patří měsíčky, kosmatce, cínie a afrikány. Všechny tyto květiny přitahují opylovači, měsíček a afrikány pomáhají se škůdci a to především se mšicemi a háďátky.

👉 Všechny vhodné a nevhodné sousedy pro smíšenou výsadbu najdete na kartě papriky.

S výsadbou paprik na záhon počkejte na vhodné podmínky. Na venkovní záhon vysazujte papriky nejdříve po „zmrzlých“, tedy od 15. května. Klíčové je zohlednit lokalitu, ve které pěstujete. V chladnějších oblastech, například v podhůří hor, je bezpečnější počkat. Důležité je také sledovat teplotu půdy a vzduchu, aby rostliny nebyly vystaveny stresu z chladu.

Teplota půdy v hloubce 10 cm by měla být alespoň 15–18 °C, ideálně 20 °C, aby kořeny dobře zakořenily. Chladnější půda zpomaluje růst a zvyšuje riziko hniloby kořenů. Půdu můžete před výsadbou pokrýt černou igelitovou fólií, která ji prohřeje, pokud jsou slunečné dny.

Papriky potřebují pro růst denní teploty mezi 22–25 °C a noční nad 14 °C. Krátkodobý pokles pod 10 °C zvládnou, ale delší chlad zpomalí růst. Teploty pod 8 °C mohou rostliny vážně poškodit a mráz znamená obvykle konečnou. Ve skleníku během teplých dní větrejte a udržujte teplotu ideálně mezi 22–25 °C, aby se rostliny zbytečně nepřehřívaly a nevytahovaly v rané fázi růstu. Naopak teploty nad 30°C opět papriky mohou stresovat. To může ovlivnit výnos z paprik a v těchto případech určitě doporučuji paprikám přistiňovat a ve skleníku hlavně větrat.

‍