Které papriky dozrají?

Papriky na konci léta dozrávají různě rychle a začátkem září už máme poměrně jasnou představu, které plody ještě stihnou dorůst a vybarvit se a které už budou mít problém. Než tedy začneme zasahovat, pojďme si říct, podle čeho to poznat.

Co ovlivňuje rychlost dozrávání?

Rychlost dozrávání paprik ovlivňuje především teplota, odrůda a fáze vývoje plodu. Paprika má ráda teplo a nejlépe roste při teplotách přibližně 21 až 24 °C přes den a 16 až 21 °C v noci. Jakmile se teploty dostanou výrazně níže, růst a vývoj plodů se zpomalují.

Velmi důležitá je také fáze, ve které plod právě je. Od kvetení do plné barevné zralosti potřebuje paprika přibližně 35 až 45 dní, podle odrůdy a teploty. U některých sladkých paprik navíc po dosažení plné velikosti trvá ještě zhruba 2 až 4 týdny, než se plod plně vybarví.

A právě tady je na začátku září velký rozdíl mezi jednotlivými plody. Paprika, která už má téměř konečnou velikost, má jinou šanci dozrát než než malý plod.

Co má šanci dozrát?

Začátkem září na rostlině proto ponechávám především dobře vyvinuté plody, které už mají většinu své konečné velikosti. Ty mají největší šanci, že při pokračujícím teplém počasí stihnou dorůst a následně se vybarvit.

Naopak u velmi malých plodů a nových květů už musím počítat s tím, že do příchodu chladnějšího počasí nemusí zbývat potřebný čas. Neznamená to, že automaticky nedozrají, záleží na odrůdě, lokalitě i průběhu podzimu, ale jejich šance je výrazně menší.

Velký rozdíl je také mezi pěstováním venku a ve skleníku nebo fóliovníku. Chráněný prostor dokáže udržet příznivé teploty déle, takže tam můžeme některým pozdějším plodům dát větší šanci než na volném záhonu.

Na začátku září tedy už nechci mít na rostlině co nejvíce plodů za každou cenu. Chci především podpořit ty, které už mají reálnou šanci dozrát. A podle toho teď upravíme péči.

Zastavení růstu paprik

Pokud chcete, aby zelené papriky stihly do podzimu plně vyzrát a vybarvit se, musíte rostlině vzít možnost investovat energii do nového růstu. Zastavením růstu donutíte keř přesměrovat veškeré živiny a cukry výhradně do stávající úrody.

Kdy papriky zaštípnout?

Ideální čas je začátek září, jakmile začnou chladnější noci. Na venkovních záhonech papriky zaštípněte hned a na nic nečekejte. Ve skleníku sice máte díky teplu pár dní navíc, ale i tam udělejte zásah nejpozději do poloviny září.

Odstranění květů a plodů podle typu papriky

Základní pravidlo platí pro všechny papriky bez výjimky: všechna nerozvinutá poupata a otevřené květy musí jít pryč. V září z nich už nová úroda nevznikne a rostlinu by jen zbytečně vysilovaly.

U samotných plodů se pak řiďte tím, jaký typ zrovna pěstujete.

• U klasických velkých a tlustostěnných paprik odstraňte i všechny plůdky menší než vlašský ořech, ty už dorůst nestihnou a jen kradou energii velkým kusům.
• U tenkostěnných kozích a beraních rohů můžete ponechat i menší plody, protože se vybarvují podstatně rychleji.
• U chilli papriček velikost neřešte vůbec a nechte na rostlině všechny již vytvarované plůdky, ty zvládnou dojít bez problémů.

Zaštípnutí růstových vrcholů

Jakmile máte květy a malé plody pryč, zaštípněte růstový vrchol na každé větvi. Pravidlo je jednoduché: nad nejvýše položenou paprikou nechte 1 až 2 zdravé listy a těsně nad nimi výhon čistě odstřihněte. Ponechané listy do plodu dál pumpují cukry a keř dostane jasný povel poslat veškerou sílu už jen do vybarvení. Detailní techniku řezu si ukážeme v samostatném videu, ale tohle základní pravidlo vám teď stačí.

Kontrola listů a plodů

Na začátku září je dobré papriky pořádně prohlédnout. Nejen kvůli tomu, abychom odstranili poškozené části rostliny, ale také proto, že podle vzhledu listů a plodů můžeme včas poznat, jestli paprikám něco nechybí nebo jim naopak něco neškodí.

Co s listy?

Zdravé zelené listy na rostlině ponechávám. Paprika je stále potřebuje pro fotosyntézu a zároveň listy chrání plody před přímým sluncem. Paprikám určitě neodstraňuji zdravé listy jen proto, aby na plody více svítilo.

Odstraňuji hlavně suché, odumřelé a spodní žloutnoucí listy, které se dotýkají země, aby kolem keře lépe proudil vzduch. Pokud narazím na listy napadené nějakou chorobou, okamžitě je odstřihnu.

Co znamenají skvrny na plodech?

Při podzimním dozrávání si na plodech často všimnete různých vad, fleků a je zásadní vědět, které plody můžete nechat bezpečně dojít a které naopak ohrožují zbytek úrody. U skvrn na plodech je nejdůležitější sledovat jejich vzhled, umístění a strukturu.

• Bílá až světle hnědá, suchá a papírovitá skvrna na straně vystavené slunci je typickým projevem slunečního úžehu. Nejde o chorobu a takové poškození už nezmizí.
• Tmavý, suchý a propadlý flek na spodku papriky bývá takzvaná suchá hniloba způsobená letním suchem a zhoršeným příjmem vápníku. Ani tedy se nejedná o chorobu. Plody můžete nechat na rostlině normálně dozrát a vybarvit. Poškozené místo při sklizni jednoduše vykrojíte. Pokud chcete ochránit zbývající menší plody, nejrychlejší záchranou je postříkat rostliny vápníkem přímo na list a plod, kde se vstřebá okamžitě.
• Úplně jiná situace nastává, když je skvrna měkká, vodnatá nebo se na ní tvoří šedobílý povlak. V chladném a vlhkém zářijovém počasí jde o houbové choroby, nejčastěji plíseň šedou. Právě v září je riziko těchto hnilob vůbec nejvyšší. Tyto plody už nedozrají a musíte je okamžitě utrhnout.

Ochrana před chladem

V září nám většinou ještě nehrozí mrazy, ale chladnější noci už mohou dozrávání paprik výrazně zpomalovat. Pokud chceme, aby plody dál dorůstaly a vybarvovaly se, je potřeba teplé podmínky co nejdéle udržet.

Jak teplota ovlivňuje dozrávání?

Jakmile teploty klesají pod 14 až 15 °C, vývoj paprik se začíná výrazně zpomalovat. Zpomaluje se růst, fotosyntéza, tvorba cukrů a papriky jednoduše přestávají červenat a žloutnout.

Při nočních poklesech pod 10 až 12 °C přechází paprika do vegetačního klidu – kořeny přestanou přijímat živiny a růst i dozrávání se prakticky úplně zastaví.

Noční teploty jinak klesají v nížinách a jinak v podhůří. V teplejších nížinách mohou noční teploty stále zůstávat kolem 12–15 °C, zatímco v podhůří už není výjimkou pokles k 8–12 °C.

Proto sledujte především noční předpověď počasí přímo u vás. V chladnějších oblastech papriky zakryjte klidně už na přelomu srpna a září, v teplejších oblastech obvykle stačí v průběhu první poloviny září.

Jak fungují kryty a větrání v praxi?

Na venkovních záhonech je nejlepším řešením jednoduchý tunel. Já sama mám nad záhony oblouky postavené celoročně, takže v září přes ně jednoduše jen přehodím fólii. Pokud fólii nemáte, skvěle vám poslouží i bílá netkaná textilie. Pod takovým krytem udržíte naakumulované denní teplo z půdy a zvednete teplotu na noc o několik stupňů.

A co ve skleníku?

Ve skleníku je v září potřeba nutně na noc zavírat a to nejlépe už odpoledne, dokud je uvnitř teplo a do skleníku ještě svítí slunce, abyste v něm nahřátý vzduch uzamkli.

Naopak ráno ale nezapomeňte včas vyvětrat. Jakmile začne svítit slunce, otevřete dveře skleníku nebo zvedněte fólii na obloukách. Ranní rosa na plodech v kombinaci s nevětraným vlhkem by totiž okamžitě odstartovala plíseň. Přes den nechte vzduch volně proudit a pozdě odpoledne zase včas zavřete.

Zálivka a výživa pro dozrání

Začátkem září můžeme správnou zálivkou a výživou podpořit dozrávání paprik a zároveň zabránit tomu, aby rostliny zbytečně vytvářely další zelenou hmotu.

Úprava zálivky

Papriky ani v době dozrávání nenechávám výrazně vyschnout. Paprika potřebuje rovnoměrnou a stabilní vláhu až do konce sezóny. Na začátku září ale potřeba vody klesá zhruba na polovinu oproti letním vedrům. V praxi to znamená orientačně 1,5 až 3 litry vody na jednu dospělou rostlinu, a to zhruba jednou až dvakrát do týdne podle počasí a typu půdy.

Nejhorší jsou velké výkyvy, kdy necháte záhon vyprahnout a pak ho naráz přelijete vodou. Právě tyhle šoky způsobují praskání plodů a zhoršují příjem vápníku. Zalévejte proto raději v menších dávkách, pravidelně a zásadně ráno přímo ke kořenům, aby rostliny nešly do chladné noci v mokru.

Výživa

Paprika potřebuje živiny i během tvorby a dozrávání plodů. Pokud jsme ji během sezóny dobře vyživovali a rostlina má zdravé listy a pravidelně tvoří plody, není důvod začátkem září přidávat další dávku hnojiva jen kvůli rychlejšímu vybarvení.

Pokud ale rostlina vykazuje známky nedostatku živin nebo byla půda chudá, můžeme ji ještě přihnojit. Vhodnější je v této fázi hnojivo s nižším obsahem dusíku a dostatkem draslíku, případně kompletní hnojivo určené pro plodovou zeleninu. Draslík podporuje správné hospodaření s vodou a metabolické procesy důležité pro tvorbu a kvalitu plodů.

Vyhnula bych se ale vysokým dávkám dusíku. Ten podporuje hlavně tvorbu nové listové hmoty a bujný růst, což už na začátku září není naším hlavním cílem.