Co se při zasychání děje?

Okurka funguje jednoduše. V určité chvíli si sama „vyhodnotí“, na co jí ještě stačí síla a co už nedokáže udržet. Jednoduše rostlina přestane plod vyživovat. Tím se okurka okamžitě přestane vyvíjet, během pár dní ztratí své přirozené zelené barvivo, zežloutne a následně buď úplně zaschne na stonku, nebo sama opadne na zem. Rostlina to tedy nedělá proto, že by trpěla chorobou. Dělá to z čistě praktických důvodů, aby zachránila samu sebe.

Kdy je opad ještě normální?

Důležité je vědět, že občasné žloutnutí nebo opadání mladých plodů je naprosto normální. Pokud vám žloutnou jednotlivé, ojedinělé plody, vůbec nepanikařte. Často je to hlavně u mladých rostlin na začátku léta. Když má sazenice jen pět nebo šest listů, fyzicky nedokáže uživit obrovskou první násadu plodů. Je to její přirozená regulace. Prostě shodí to, na co nemá kapacitu, aby mohla nejdřív sama vyrůst.

Kdy už je potřeba zasáhnout

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy se opadávání plodů opakuje nebo se postupně zhoršuje. Určitě zpozorněte ve chvíli, kdy vám opadává víc okurek najednou, problém se vrací několik dní po sobě, nové plody se přestávají normálně vyvíjet, nebo když rostlina sice krásně kvete, ale plody z toho reálně nevznikají. V tu chvíli už to není běžná reakce rostliny, ale signál, že něco není v pořádku.

Jedním z problémů zasychání malých okurek je nedostatečné opylení.

Jak poznat nedostatečné opylení

U venkovních okurek se problém projevuje velmi typicky. Malý plod přestane růst krátce po odkvětu, začne žloutnout od květní části a během několika dnů zasychá nebo opadá. Na rostlině pak zůstává suchý květ bez vyvinutého plodu.

U skleníkových okurek je situace odlišná. Mnoho moderních odrůd je partenokarpických, tedy tvoří plody bez nutnosti opylení. Přesto se i u nich může stát, že malé plody přestanou růst, žloutnou a opadávají, i když květy proběhly normálně.

Proč nedostatečné opylení vzniká

Tato příčina vzniká ve chvíli, kdy rostlina nedokáže dokončit vývoj mladého plodu. U venkovních okurek je to nejčastěji kvůli nedostatečnému opylení, zatímco ve skleníku jde spíše o reakci rostliny na nevhodné podmínky a stres.

Na venkovních záhonech bývá hlavním důvodem nízká aktivita opylovačů. To se často děje při chladném nebo deštivém počasí, kdy včely a čmeláci nelétají, ale problém mohou způsobit i prudké výkyvy teplot v době kvetení. Pokud pyl není přenesen, tak se plod jednoduše nevyvine a rostlina ho následně odloží.

Ve skleníku, pokud jste vyseli odrůdy, které nejsou primárně určené pro skleník, které vyžadují opylení, tak opravdu v tom skleníku může dojít k tomu špatnému opylení, protože ten přístup těch opilovačů je tam prostě snížený.

Ve skleníku už ale nejde primárně o opylení, ale o fyziologický stres rostliny. Nejčastější příčinou bývá přehřívání a špatné mikroklima. Pokud teploty dlouhodobě stoupají nad přibližně třicet stupňů, rostlina ztrácí schopnost rovnoměrně vyživovat všechny nasazené plody. Situaci navíc zhoršuje nedostatečné větrání, vysoká vlhkost bez cirkulace vzduchu nebo velké teplotní výkyvy během dne. Rostlina se proto rozhodne část plodů nevyživit a obětovat.

Jak zlepšit opylení

U venkovních okurek je klíčové zajistit dostatek opylovačů v okolí. Velmi dobře funguje výsadba kvetoucích rostlin, které lákají včely a čmeláky, a zároveň omezení chemických zásahů v období květu. Pokud je potřeba, lze v ranních hodinách provést i ruční opylení, kdy je pyl nejkvalitnější a nejlépe přenosný.

Ve skleníkovém pěstování je naopak zásadní pracovat s mikroklimatem. Důležité je pravidelné větrání, ideálně ráno i během dne, aby se snížila teplota a zlepšila cirkulace vzduchu. Pomáhá také omezení přehřívání pomocí zastínění nebo úpravou skleníku tak, aby nedocházelo k extrémním teplotám. Jakmile se podmínky stabilizují, rostlina obvykle velmi rychle obnoví tvorbu plodů a nové okurky už se vyvíjejí normálně.

Další velmi častou příčinou žloutnutí a opadu malých okurek je nedostatek vody. Okurka je z devadesáti pěti procent tvořená vodou, takže na sucho reaguje okamžitě.

Jak poznat nedostatek vody

Poznáte to tak, že půda kolem rostliny rychle vysychá a plody najednou úplně zastaví svůj růst. Rostlina se přepne do úsporného režimu a velká část nasazených plůdků začne plošně žloutnout a opadávat.

Různé příčiny nedostatku vody

Nedostatek vody nevzniká jen v situaci, kdy se na zálivku zapomene. Velmi často je příčinou nepravidelnost v zalévání, kdy rostlina střídá období sucha a nárazového přelití. Takové kolísání ji dostává do stresu a narušuje tvorbu i udržení plodů.

Další častou chybou je povrchové zalévání. Voda zůstává pouze v horní vrstvě půdy, rychle se odpaří a ke kořenům, které jsou zodpovědné za zásobování celé rostliny, se vůbec nedostane. Rostlina tak může působit, že je zalitá, ale ve skutečnosti trpí nedostatkem vláhy v hloubce.

Jak předcházet nedostatku vody

Základem je stabilní a hluboká zálivka, která pronikne až ke kořenovému systému. Mnohem lepší je zalévat méně často, ale vydatně, aby se půda provlhčila do hloubky alespoň dvaceti centimetrů.

Důležité je také zalévat ve správnou denní dobu, ideálně ráno nebo večer, kdy se voda neodpařuje tak rychle a rostlina ji dokáže efektivně využít.

Velmi výrazně pomáhá také mulčování. Vrstva slámy, posekané trávy nebo jiného organického materiálu udržuje v půdě stabilní vlhkost, omezuje výpar a zároveň snižuje přehřívání kořenové zóny během letních veder.

Třetí příčina je zrádná tím, že na první pohled vypadá velmi podobně jako nedostatek vody, ale ve skutečnosti jde o úplný opak a to přemokření.

Jak poznat přemokření

Přemokřená půda způsobuje, že okurky přestávají růst, malé plody žloutnou a opadávají. Typicky je půda kolem rostliny dlouhodobě mokrá, těžká a bez struktury. Rostlina působí unaveně, růst se zpomalí a plody přestávají prosperovat.

Jak přemokření vzniká

Přemokření vzniká nejčastěji při příliš časté zálivce nebo při dlouhodobých deštích, zejména pokud je půda těžká a jílovitá. V takových podmínkách se voda v půdě hromadí a vytlačuje z ní vzduch.

Kořeny okurek přitom potřebují kyslík pro správné fungování. Pokud ho nemají, začnou postupně odumírat a ztrácí schopnost přijímat vodu i živiny. Rostlina se tak dostává do paradoxní situace, kdy má v půdě vody dostatek, ale není schopná ji využít.

V reakci na tento stres začne rostlina omezovat tvorbu a výživu plodů, které následně žloutnou a opadávají.

Jak zabránit přemokření

Základem je okamžitě omezit zálivku a nechat půdu postupně proschnout, aby se obnovila rovnováha mezi vodou a vzduchem v půdě.

Velmi důležité je také zlepšit strukturu půdy. Povrch půdy lze velmi opatrně a mělce narušit, aby se zvýšilo provzdušnění a ke kořenům se dostal vzduch. Je ale nutné postupovat jemně, protože kořenový systém okurek je mělce uložený a snadno se poškodí.

Do budoucna je vhodné upravit půdu tak, aby lépe odváděla přebytečnou vodu, například přidáním organické hmoty nebo pěstováním na vyvýšených záhonech, kde voda nestagnuje.

Čtvrtou příčinou opadu malých okurek je nedostatek živin.

Jak poznat nedostatek živin

V takovém případě se problém neprojeví jen na plodech, ale na celé rostlině. Růst se zpomaluje, výhony jsou slabší a listy postupně blednou. Rostlina celkově ztrácí vitalitu a nedokáže uživit všechny nasazené plody, které pak žloutnou a opadávají.

Proč vzniká nedostatek živin

Okurka je na živiny velmi náročná, zejména v době kvetení a tvorby plodů. Pokud roste v vyčerpané půdě nebo není pravidelně přihnojována, rychle jí živiny dojdou. Ve chvíli, kdy nasadí více plodů najednou, začne na ně chybět energie. Rostlina pak část plodů přirozeně odloží, aby si udržela základní růst.

Jak vyřešit nedostatek živin

Základem je pravidelné, ale mírné přihnojování během celé sezóny. Vhodná jsou organická hnojiva, které uvolňují živiny postupně. Důležité je vyhnout se jednorázovým velkým dávkám a spíše udržet dlouhodobý přísun výživy.

Pátou příčinou je přetížení rostliny.

Jak poznat přetížení plody

Jak to poznáte? Na první pohled je všechno v naprostém pořádku. Rostlina je krásně zelená, roste jako divoká, a dokonce některé plody na ní rostou úplně normálně a zdravě. Přesto hned vedle nich jiné plůdky žloutnou a odpadávají.

Proč přetížení vzniká

Okurka má omezenou kapacitu, kolik plodů dokáže v danou chvíli uživit. Pokud jich nasadí příliš mnoho, začne si energii rozdělovat. Silnější plody si udrží, zatímco ty slabší rostlina postupně shodí. Často se to děje u mladých rostlin ze začátku růstu nebo v období, kdy jsou podmínky ideální a rostlina nasadí větší množství plodů najednou.

Jak přetížení řešit

Nejdůležitější je pravidelná sklizeň. Čím častěji se plody odstraňují, tím více energie má rostlina pro další tvorbu nových okurek. Zároveň je důležité nenechávat na rostlině přerostlé plody, které zbytečně odebírají energii. Stabilní zálivka a výživa pak pomáhají rostlině udržet rovnováhu a snížit opad mladých plodů.

Co dělat hned?

Teď mám pro vás doporučení, co dělat hned teď, jak půjdete na záhon k okurkám:

‍