Výběr odrůd

Před nákupem si rozmyslete, jaké brambory chcete pěstovat – sadba se rozlišuje podle vegetační doby a varného typu.

Brambory podle vegetační doby

Podle vegetační doby existují čtyři skupiny.

• Velmi rané dozrávají do 90 dní – skvělé pro rychlou sklizeň už v červnu, ideální na čerstvé jídlo.
• Rané mají 90–110 dní, dají se jíst hned nebo uskladnit na léto – jsou vhodné pro menší zahrady, protože rychle dozrávají a šetří místo.
• Polorané potřebují 110–130 dní a hodí se i na dlouhé uskladnění – dobrá volba, pokud chcete brambory na zimu.
• Polopozdní až pozdní trvají přes 130 dní, sklízejí se na podzim a jsou taky na uskladnění, třeba do sklepa.

Brambory podle varného typu

Druhou věcí je varný typ, co znáte z obchodu.

• Typ A jsou pevné brambory – perfektní na saláty nebo vaření vcelku.
• Typ B jsou středně pevné, přílohové – klasika k obědu.
• Typ C jsou měkké, moučnaté – skvělé na kaše nebo bramboráky.
• Typ D jsou silně moučnaté, spíš na průmyslové věci, třeba škrob. Tohle si promyslete podle toho, co rádi jíte a jak dlouho chcete brambory mít, ať vyberete tu pravou sadbu.

Sadba brambor

Pojďme se podívat na sadbu. Já mám třeba připravené dvě odrůdy, už naklíčené, a plánuju je sázet příští týden. Sadba brambor se dělí na dvě hlavní kategorie: konzumní a certifikovanou.

Konzumní brambory

Konzumní brambory, co si koupíte na jídlo, nesázejte. Jsou ošetřené proti klíčení, takže by vám nemusely vyrašit, a to by byla škoda času i místa na záhonu.

Certifikovaná sadba

Potřebujete certifikovanou sadbu, co je speciálně určená k výsadbě.

Certifikovaná sadba má štítek s důležitými údaji: datum, dodavatel, hmotnost balení, rostlinolékařský pas, velikostní třídění a odrůda. To zaručuje, že je zdravá, bez virů a chorob, které by snížily úrodu.

Já mám dvě odrůdy. První je poloraná Dita – na štítku vidíte vše. Druhá je raná ESMEE, brambory s červenou slupkou, a štítek má to samé. Certifikace znamená jistotu, že brambory vyrostou, jak mají, a úroda bude stát za to.

Nákup sadby

Když víte, jaké brambory chcete pěstovat, je čas sehnat sadbu. Nejlepší je začít v lednu nebo únoru, protože tehdy je největší výběr odrůd. Specializované e-shopy jsou skvělou volbou. Nabízejí širokou škálu, můžete si vybrat podle varného typu nebo ranosti a sadba přijde až domů. Koupě v těchto měsících zajišťuje vysokou kvalitu a široký výběr.

Pokud únor nestihnete, nevadí. V březnu nebo začátkem dubna sadbu seženete v zahradnictvích nebo hobby marketech. Výběr tam bývá menší a naklíčení už nejspíš nestihnete, což může posunout sklizeň. Plánovat dopředu se vyplatí, ať máte vše pod kontrolou.

Naklíčování sadby

Naklíčování sadby je běžná praktika, která urychlí sklizeň. Vidíte to na mých bramborách. Už jsou naklíčené a připravené k výsadbě. Koncem února nebo začátkem března dejte sadbu do světlé místnosti s teplotou 10–15 °C a nechte ji naklíčit. Vytvoří se silné klíčky, ideálně 2–4 cm dlouhé, které pak rovnou sázíte.

Nedávejte je do tmy, jinak klíčky vyběhnou a budou slabé. Tady vidíte můj delší klíček – nebojte se toho, bramboru nevyhazujte, vyklíčí a vyraší normálně. Jen si dejte pozor, aby se při sázení neulomily. Před pár lety se mi termín výsadby opozdil, klíčky měly 15 cm, ale brala jsem to jako experiment. Sázela jsem opatrně a brambory vzešly bez problému.

Kdy brambory vysazovat

Obecně se brambory v našich podmínkách vysazují od konce března do poloviny května – konkrétní termín závisí na počasí a teplotě půdy. Ideální je, když v hloubce 5–10 cm, kam brambory sázíte, má půda aspoň 6–8 °C. To snadno zjistíte prstem nebo teploměrem – půda by neměla být studená ani mokrá, aby brambory neuhnily. Nejlepší podmínky jsou suchý den po odeznění jarních mrazíků, kdy se půda začíná prohřívat. V teplejších oblastech lze začít už v březnu, jinde spíš v dubnu, ale nejpozději do 15. května, jinak se sklizeň zbytečně posune.

Pokud se sází moc brzy, třeba v březnu při chladném počasí, hrozí problémy. Při teplotách pod 5 °C v půdě brambory špatně klíčí, mohou zahnívat a růst se zpomalí. Dlouhé vlhko nebo jarní mrazy mohou sadbu úplně zničit, takže je lepší počkat, až se půda ohřeje. Naopak pozdní výsadba v květnu není tak riziková, ale zkracuje vegetační dobu, což může snížit úrodu, hlavně u pozdních odrůd.

Velmi rané a rané odrůdy lze v roce sázet i vícekrát, což já sama využívám. Velmi rané můžete vysadit třeba v březnu a sklidit v červnu, pak na stejné místo sázet znovu v červenci pro druhou sklizeň v září. To funguje hlavně v teplejších oblastech a na lehkých půdách. Rané odrůdy zase můžete sázet v dubnu, sklidit v červenci a při rychlém obratu ještě jednou v srpnu pro podzimní úrodu. Potřebujete ale dost tepla a vláhy, takže to doporučuju plánovat podle počasí a připravit záhon novým kompostem.

Vhodné stanoviště

Brambory potřebují slunný záhon, kde mají aspoň 6–8 hodin přímého světla denně, to je klíčové pro růst hlíz. Půda by měla být lehká, propustná, ideálně písčitohlinitá, aby voda rychle odtékala a brambory nehnily. Těžké jílovité půdy jim moc nesvědčí, ale když je prokypříte kompostem, dají se použít taky.

Záhon by měl být chráněný před silným větrem, ale dobře větraný. Před výsadbou si ověřte, že tam předchozí rok nerostly brambory nebo jiné lilkovité, ať se vyhnete chorobám z půdy.

Rotace plodin

Aby byly brambory zdravé a úroda bohatá, je třeba střídat plodiny. Na stejné místo se brambory vrací nejdřív po 3–4 letech. Po bramborách je vhodné sázet luštěniny, například hrách nebo fazole, které obohatí půdu dusíkem. Další rok může následovat kořenová zelenina, třeba mrkev, a poté zelí nebo salát.

Po sobě se nikdy nesází lilkovité – tedy brambory, rajčata, papriky nebo lilek – protože sdílejí stejné choroby, hlavně plíseň. Rotace půdu provzdušní, sníží riziko škůdců a udrží ji v dobré kondici.

Při pěstování bez rytí s mulčem z kompostu není potřeba dodržovat rotaci plodin. Můžete na stejné místě po sobě pěstovat stejné plodiny.

Vhodní sousedé

Brambory prospívají v dobré společnosti některých rostlin. Skvělými sousedy jsou měsíček lékařský nebo aksamitník, odpuzují háďátka a mšice.

Nevhodní sousedé

Některé rostliny bramborám nevyhovují a je lepší je držet dál. Lilkovité – rajčata, papriky nebo lilek – se vedle brambor nesází, protože přitahují stejné škůdce, třeba mandelinku. Cibule a česnek také nejsou ideální, brambory je mohou brzdit v růstu a naopak.

Slunečnici nebo dýni také není vhodné sázet blízko. Mají velké kořeny a berou bramborám živiny a vodu. Při pokusu s dýní hned vedle bývají brambory menší, takže je lepší je oddělit, aby měly všechny rostliny dostatek.

Jak připravit záhon?

Já mám záhon nachystaný metodou bez rytí s vyšší vrstvou kompostu, který záhon rovnou i mulčuje. Pokud vás toto téma zajímá, tak na přípravu záhonu bez rytí máme samostatné video.

Pěstování v nádobách

Brambory si můžete snadno vypěstovat i bez velké zahrady – skvěle se jim daří i na balkoně, terase nebo dvoře. Stačí vám k tomu vhodná větší nádoba a zajistit dostatečnou drenáž, aby mohla voda odtékat. Spodní strana nádob tedy musí mít dostatečný počet odtokových otvorů. Pokud byste to neudělali, kořeny by mohly začít uhnívat. 1 brambora potřebuje přibližně 13–14 litrů půdy, takže do nádoby o objemu 26 litrů lze vysadit 2 brambory, do 50 litrové 3–4 a do 100 litrové až 5–7 nejlépe sadbových předklíčených brambor. Z nádob jsou vhodné různé plastové nebo textilní květináče, velké pytle nebo pěstební vaky na brambory s postranním otvorem pro sklizeň – ale není nutné je mít.

Nádobu naplňte nejlépe hlínou s kompostem. Pokud nemáte přístup ke kompostu či zahradní půdě, můžete nádobu naplnit běžným zahradnickým nebo univerzálním substrátem, který koupíte v hobbymarketu nebo zahradnictví. Ideální je smíchat ho s trochou perlitu nebo klidně koupeným kompostem v pytli. Doplníte tak živiny a směs bude dobře propustná. Brambory vysaďte tak, aby byly zakryté alespoň 10 cm půdou. Pokud by se stalo, jak rostliny rostou, že se hlízy dostanou nad půdu, tak do nádoby dosypte půdu nebo substrát tak, aby byly opět zakryté. Pomáhá to jednak vytvořit více hlíz a hlízy nebudou navrchu zelenat. Nádoby umístěte na slunné a závětrné místo, kde bude dostatek světla a tepla.