Sazenice

Rané květáky se obvykle pěstují z předpěstovaných sazenic, které si můžete vypěstovat sami nebo zakoupit v zahradnictvích, hobby marketech nebo na trzích od místních pěstitelů. Já mám předpěstované sazenice odrůdy Beta, které jsem vysévala v únoru. Pokud si chcete sazenice předpěstovat sami, začněte 6–8 týdnů před plánovanou výsadbou, tedy v únoru nebo začátkem března. Podrobné informace na předpěstování najdete v našem jiném videu. Sazenice připravená na výsadbu má 4–6 pravých listů (děložní listy se nepočítají), je vysoká 10–15 cm a má pevný, zdravý stonek.

Výběr odrůd raného květáku

Výběr vhodné odrůdy je základem úspěšného pěstování, protože odrůdy se liší dobou zrání, odolností vůči chladu a nároky na péči. Pro jarní výsadbu je potřeba volit velmi rané odrůdy květáku s krátkou vegetační dobou, které zvládají chladnější jarní teploty. Výběr odrůd raného květáku je užší než třeba u poloraného a pozdního. Od českých výrobců osiva najdete 3 odrůdy květáku a to Beta, Bora a Opaal.

Odrůda Beta

Odrůda Beta je velmi raná a tedy ideální pro jarní výsadbu. Je určena pro studené rychlení ve skleníku nebo fóliovníku, ale hodí se i pro nejranější venkovní pěstování. Vegetační doba od výsadby do sklizně je pouze 58–65 dní, díky čemuž můžete sklízet už v červnu.

Odrůda Bora

Odrůda Bora je další velmi raný květák. Je určen především pro rychlení ve skleníku nebo pod netkanou textilií, ale zvládne i časnou výsadbu na venkovní záhon v teplejších polohách. Růžice je menší, smetanově bílá, s průměrnou hmotností kolem 330 g. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 100–107 dní.

Odrůda Opaal

Odrůda Opaal je vytváří pevné, bílé růžice střední velikosti, které jsou vhodné pro přímý konzum i zpracování. Opaal je ceněn pro svou odolnost vůči nižším teplotám a schopnost tvořit kvalitní růžice i za méně příznivých podmínek. Vegetační doba od výsadby je přibližně 60–70 dní, což umožňuje sklizeň v červnu. Tato odrůda je skvělou volbou pro začátečníky díky své nenáročnosti a odolnosti.

Odrůdy dle lokality

Při výběru odrůdy zohledněte klimatické podmínky vaší lokality. V teplejších oblastech, například na jižní Moravě, se hodí odrůdy jako Beta nebo Bora, které zvládají časnou výsadbu. V chladnějších podhůřích volte odrůdy odolnější vůči chladu, jako je Opaal a použijte netkanou textilii pro ochranu.

Termíny výsadby

Správný termín výsadby závisí na tom, zda sazenice vysazujete do skleníku, fóliovníku nebo venkovního záhonu, a na klimatických podmínkách vaší lokality. V teplejších oblastech můžete začít dříve, zatímco v chladnějších podhůřích je třeba počkat na stabilnější teploty.

Teplota půdy

Před výsadbou zkontrolujte teplotu půdy v hloubce 5–10 cm – měla by mít alespoň 7–8 °C, aby sazenice dobře zakořenily. Při nižších teplotách rostou pomalu a jsou náchylné ke stresu.

Venkovní teplota

Rané květáky snesou krátkodobé mrazy až -5 °C, ale pro optimální růst potřebují teploty mezi 15–20 °C. Sledujte předpověď počasí a v případě chladných nocí použijte netkanou textilii.

Riziko jarovizace

Dlouhodobé teploty mezi 2–8 °C po dobu 2–4 týdnů mohou vyvolat jarovizaci, kdy květák místo růžice tvoří květní stvol. To hrozí při příliš časné výsadbě na venkovní záhon bez ochrany. Proto počkejte na stabilnější teploty nebo použijte kryt.

Vhodné stanoviště

Květák potřebuje slunné stanoviště s minimálně 6 hodinami rozptýleného světla denně. Zvládne i lehký polostín, ale přílišný stín nebo intenzivní slunce mohou růst zpomalit. Květák je plodinou tzv. 1. tratě, tedy se řadí mezi zeleninu nejnáročnější na živiny. Půda by měla tedy být hlinitá, především bohatá na humus, propustná a schopná udržet vlhkost.

Rotace plodin

Květák je košťálovina, proto ho nesázejte na záhon, kde loni rostly jiné košťáloviny, tedy zelí, kapusta, kedlubny, brokolice hlavně kvůli riziku vyčerpání živin a přenosu škůdců. Vhodné předplodiny jsou luštěniny (hrách, fazole), cibule, špenát nebo rané brambory. Po květáku sázejte mrkev, salát nebo pór. Při pěstování bez rytí můžete sázet na stejné místo a není potřeba rotaci plodin vůbec řešit.

Vhodní sousedé

Ve smíšených výsadbách pro podporu růstu můžete vedle květáku pěstovat fazole, celer, cibuli, hrášek. Pro zvýšení ochrany proti škůdcům se vedle květáku bude dařit pažitce, kopru, rozmarýnu, tymiánu. Jinak ještě se ke květáku hodí salát, ředkvičky, špenát nebo pór, které mají podobné nároky na vláhu.

Nevhodní sousedé

Vyhněte se výsadbě květáku vedle jiných košťálovin kvůli riziku škůdců, jako je bělásek zelný. Cibule a česnek preferují sušší půdu, takže je lepší je vedle květáku nedávat.

Jak připravit záhon?

Květák patří do první tratě, tedy mezi zeleniny nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Pokud připravujete záhon s předstihem (2–3 týdny před výsadbou nebo na podzim), přimíchejte do kompostu uleželý hnůj. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin.

Doplnění vápníku

Brukvovitá zelenina, kam se řadí právě zelí, ale také kapusta, květák, kedlubna, růžičková kapusta, brokolice potřebuje vápník pro zdravý vývoj a prevenci problémů, jako jsou deformované listy nebo slabé stonky. Vápník obecně zlepšuje odolnost rostlin a zajišťuje kvalitní úrodu. Při jeho nedostatku mohou rostliny špatně růst a mít nižší výnos. Proto do půdy, kde plánujete pěstovat tyto plodiny, je dobré vápník doplnit. Nejlepší je před aplikací kontrola PH půdy. Vápník lze do půdy dodat různými způsoby a prostředky. Doplnění vápníku do půdy je tématem jiného našeho videa.

Otužování sadby

Předpěstované sazenice je třeba před výsadbou otužit, aby zvládly venkovní podmínky. Otužování začněte týden před výsadbou. První dny vyndejte sazenice ven na 2–3 hodiny za mírného počasí, ideálně do stínu nebo závětří. Postupně prodlužujte čas venku a vystavujte je více slunci. Poslední 2 dny je nechte venku i přes noc, pokud teploty neklesnou pod 5 °C.

‍