Způsoby výsevu a pěstování

Hrášek se nejčastěji pěstuje přímým výsevem na venkovní záhon, protože je odolný vůči chladu a rychle klíčí. Semena se vysévají přímo do půdy na finální stanoviště, což je jednoduché a efektivní. Méně obvyklé je předpěstování v sadbovačích a následné přesazení, což se u nás používá málo. Hrášek má hluboké kořeny a přesazování může narušit jeho růst, ale předpěstování určitě urychlí sklizeň. Dneska se zaměříme na přímý výsev na záhon, který je u nás klasikou. Hrášek můžete vysévat nejen ven na záhon, ale i do skleníku nebo větších nádob.

Kdy vysévat hrášek

Hrášek je to chladnomilná plodina, která klíčí už při teplotě půdy 4–5 °C a pro růst mu vyhovuje 10–20 °C. Pro podzimní sklizeň lze vysévat rané odrůdy od půlky června a především v červenci. Pokud chcete čerstvý hrášek po delší dobu, vysévejte průběžně každé 2–3 týdny, abyste měli postupnou sklizeň od června do srpna nebo najednou vysejte hrášek různé ranosti.

Raný hrášek

Raný a velmi raný hrách má vegetační dobu 60 - 70 dní. Vzhledem ke krátké době růstu je vhodný pro jarní i letní výsev. Z odrůd mám odzkoušenou odrůdu Avola, Oskar, Zázrak z Kelvedonu, Junos.

Odrůdy podle použití

Podle použití můžete hrášek vybírat podle toho, jestli chcete dřeňový nebo cukrový typ, přičemž každý má své využití a vlastnosti.

Dřeňový hrášek se pěstuje pro zelená zrna, která se loupou z lusků. Ta jsou vhodná na čerstvou spotřebu, vaření, mražení nebo sušení. Lusky se nejí, protože jsou tuhé.

Cukrový hrášek má naopak měkké, jedlé lusky i se zrny. Celkově je sladší. Hodí se pro okamžitou konzumaci nebo rychlé zpracování, například do salátů, směsí do wok pánve. Mezi oblíbené odrůdy patří například Ambrosia.

Požadavky na stanoviště

Hrášku vyhovuje slunné místo s 6–8 hodinami světla denně, ale snese i lehký polostín. Je dobré ho chránit před větrem. Pro pěstování hrachu jsou optimální spíše středně těžké až těžké půdy.

Jak připravit záhon?

Hrášek se řadí do 2. až 3. trati. Má rád půdu bohatou na organickou hmotu, ale nesnáší čerstvý hnůj. Záhon hrášku není potřeba přihnojovat. Pro vylepšení půdy můžete přidat kompost. Já kompostem mulčuj a to ve vrstvě 5-10 cm. Můžete ho na záhon navézt kdykoliv, klidně během zimy nebo těsně před výsevem. Potom už jen před výsevem hráběmi prokypřím povrch do hloubky pár centimetrů. U hrachu bych se vyhnula přihnojování dusíkem, protože hrášek samotný obohacuje půdu o dusík a zlepšuje půdní strukturu.

Rotace plodin

V rámci rotaci plodin nevysévejte hrášek po jiných luštěninách kvůli riziku společných chorob. Po hrachu se na záhonu dobře daří košťálovinám, kořenové zelenině i plodové.

Vhodní sousedé

Hrášek fixuje dusík v půdě, což prospívá rostlinám náročným na živiny. Vhodní sousedé podporují jeho růst, odpuzují škůdce nebo využívají jeho vlastnosti.

Do smíšených záhonů s hráškem můžete zařadit mrkev. Hrášek tím, že zlepšuje strukturu půdy, tak hluboce kořenící mrkvi pomáhá v růstu. Potom určitě i ředkvičky, které rychle rostou, poskytují hrášku mulč než naroste. Dalšími vhodnými sousedy je i salát, cibule nebo košťáloviny.

Nevhodní sousedé

Naopak na společném záhonu s hráškem se vyhněte česneku, který má podobné škůdce a může brzdit růst hrášku, potom bramborám, fazolím nebo jiným luštěninám a rajčatům.

Máčení semen před výsevem

Před samotným výsev můžete semena hrášku namočit do vlažné vody na 6-12 hodin. Není to nutné, ale máčením můžete urychlit klíčení a to zejména při výsevech v březnu, kdy je ještě chladnější teplota půdy. Po máčení je dobré semena scedit a lehce osušit na utěrce asi 15–30 minut, aby se lépe vysévala.