Nebezpečná bakteriální choroba napadající rostliny z čeledi růžovitých (jabloně, hrušně, muchovníky). Projevuje se náhlým vadnutím a černáním květů, listů i letorostů, které vypadají jako spálené ohněm.

Závažná půdní choroba brukvovitých (zelí, kapusta). Kořeny se deformují a tvoří nádory, rostlina nemůže přijímat vodu, za slunce vadne a postupně hyne. V zamořené půdě přetrvává roky.

Komplex půdních hub ničící výsevy. Krček mladé rostlinky zvodnatí, zčerná a zúží se ('podlomí se'). Rostliny padají a hromadně hynou.

Sklerociová hniloba napadající cibuloviny a kořenovou zeleninu. Tvoří bílé vatovité podhoubí s černými zrny (sklerocii). Způsobuje měknutí a hnilobu na záhoně i ve skladu. Přežívá v půdě.

Nebezpečná choroba okurek a melounů přenášená brouky. Rostliny náhle vadnou navzdory dostatku vláhy, protože bakterie ucpávají cévy. Na řezu stonku vytéká bílý lepkavý sliz.

Virová choroba tykvovitých přenášená mšicemi. Listy mají žlutozelenou mozaiku, jsou deformované a menší. Plody jsou hrbolaté, skvrnité a zakrslé.

Choroba jádrovin i brambor. Na plodech a hlízách tvoří korkovité strupy, praskliny či tmavé skvrny. Snižuje vizuální kvalitu a skladovatelnost, ale dužina bývá jedlá.

Houbová choroba peckovin (višně, meruňky) a okrasných keřů. Květy a letorosty náhle vadnou, hnědnou a zasychají, jako by byly spálené mrazem či ohněm. Infekce proniká přes květy.

Houbová choroba rajčat a brambor (raná plíseň). Tvoří tmavé skvrny se soustřednými kruhy ('terč') na listech, které žloutnou a usychají. Šíří se za tepla a vlhka, oslabuje rostlinu a snižuje úrodu.

Houbové onemocnění tykvovitých, fazolu či jahod. Projevuje se vpadlými, tmavými skvrnami na plodech, listech i stoncích. Plody hnijí, jsou hořké nebo deformované. Podporuje ji vlhké počasí.

Častá choroba celeru a petržele. Na listech se tvoří drobné šedohnědé skvrny se žlutým lemem a černými tečkami (plodnicemi). Silně napadené listy usychají, což snižuje výnos.

Houbová choroba tvořící rezavé, oranžové až černé kupky výtrusů na listech (česnek, pór, máta, fazol). Omezuje fotosyntézu, listy předčasně zasychají. Přenáší se větrem.

Zhoubná 'plíseň' okurek. Na listech vznikají žluté hranaté skvrny ohraničené žilkami, zespodu šedofialový povlak. Listy hnědnou a usychají (hoří). Šíří se větrem a deštěm.

Nejznámější choroba brambor a rajčat. Na listech tvoří šedozelené vodnaté skvrny, plody a hlízy hnědnou a hnijí. Rychle se šíří a dokáže zničit porost během pár dnů vlhkého počasí.

Běžná houba tvořící bílý moučnatý povlak na listech (cukety, okurky, stromy). Vypadá jako posypané moukou. Listy šednou a usychají. Podporuje ho teplo a střídání vlhkosti.

Botrytida napadající jahody, hrozny, salát i rajčata. Tvoří šedý prášivý povlak houby na plodech a listech, pletiva měknou a hnijí. Rozvíjí se zejména ve vlhku a hustém porostu.