Plíseň rajčat

Plíseň, která vam zničí rajčata, bude s největší pravděpodobností plíseň bramborová. Patří mezi tzv. nepravé houby, které se chovají velmi agresivně a dokážou zlikvidovat úrodu během pár dní.

Podmínky pro vznik plísně bramborové

Plísni nejvíc vyhovuje, když je vlhko a zároveň relativně teplo. Nejčastěji se šíří při teplotách kolem 20 °C a při vysoké vzdušné vlhkosti nad 85 %. Pokud jsou listy rajčat vlhké delší dobu, je to pro plíseň ideální příležitost.

Způsoby šíření a přenosu plísně bramborové

Plíseň bramborová se přenáší velmi snadno – větrem, deštěm, ostřikem vody od půdy, a dokonce i našima rukama nebo nářadím. Jakmile se jednou na rostlině objeví, šíří se rychlostí blesku.

Příznaky a projevy plísně bramborové

Příznaky plísně bramborové začínají hnědými skvrnami na listech, později i na stoncích i plodech. Mají nepravidelný tvar a postupně se zvětšují. Okolo skvrn se může tvořit světlejší až žlutavý lem. Rostliny napadené plísní rychle vadnou, plody hnijí a opadávají.

Plánování a výsadba

Prevence začíná už při plánování záhonů. Pokud jste na to nemysleli a máte už vysazeno, nebojte. Já vám dám tipy, jak situaci opravit nebo zlepšit i v průběhu sezóny.

Vhodné stanoviště

Rajčata potřebují hodně slunce, ideální je nejméně 6–8 hodin denně. Stejně důležitý i dostatečný pohyb vzduchu, rajčata nejsou na průvan tak citlivé jako například papriky. Pokud je okolní výsadba moc hustá, například to jsou přerostlé keře, prořežte je. Pokud pěstujete ve skleníku, umísťujte rajčata co nejblíže ke dveřím. Pokud jsou více vzadu, dostatečně větrejte. Rostliny v nádobách můžete na lepší místo přesunout kdykoliv.

Smíšená výsadba

Pokud máte kolem rajčat nebo i pod rajčaty místo, výborným pomocníkem může být vhodná smíšená výsadba. Pokud rajčata podsadíte některými bylinkami nebo květinami, podpoříte celkovou vitalitu rostlin.

Skvěle funguje třeba bazalka, afrikán (aksamitník) a měsíček lékařský.

Rajčata není vhodné pěstovat v blízkosti brambor. Ty totiž trpí na úplně stejnou plíseň. Pokud se choroba objeví na bramborách, šíří se velmi snadno na rajčata nebo naopak. Ideálně bychom je měli mít co nejdál od sebe.

Odrůdy odolné plísni

Vysazujte odrůdy, které jsou šlechtěny pro lepší odolnost proti plísni. Já mám vyzkoušenou například odrůdu Crimson Crush F1. Sázkou na jistotu jsou určitě divoké rajčata.

Rané odrůdy dozrávají rychleji, takže je menší šance, že vám zplesniví. Z raných odrůd mám vyzkoušené například odrůdu Latah nebo Stupnické polní.

Odrůdy s menšími plody jako cherry rajčata jsou k plísni také méně náchylnější, protože malé plody opět rostou a dozrávají rychleji a navíc mezi malými plody a listy lépe proudí vzduch.

Naopak masitá a velkoplodá rajčata bývají obecně náchylnější k napadení. Plody jednak dozrávají dlouho a zadržují více vody, což může v důsledku podpořit šíření plísně na listech i stoncích. Před mnoha lety mi všechna rajčata odrůdy San Marzano úplně zničila plíseň. Byl to celkově špatný rok pro rajčata, ale jiné odrůdy jsme aspoň z části měli.

S odrůdami po výsadbě už opravdu nic nenaděláme, ale doporučuji alespoň sklízet včas a nenechávat plody na rostlině déle, než je nutné a to zejména ty velkoplodé.

Dostatečné rozestupy

Riziko vzniku plísně je menší, když mezi jednotlivými rostlinami proudí vzduch. To platí nejen ve skleníku, ale i venku. Proto určitě doporučuji dodržet dostatečné rozestupy a nesázet rostliny blízko sebe.

Ideální spon při výsadbě tyčkových odrůd je 50 až 70 cm mezi jednotlivými rostlinami. Pokud už jste rajčata vysadili blízko k sobě, stále to jde napravit. Dle stavu výsadby můžete zkusit například každou druhou rostlinu přesadit na jiný záhon nebo do nádob. Slabé kusy prostě odstraňte. Menší úroda je lepší než žádná úroda.

Vhodná půda

Vhodná půda je propustná a zdravá. Těžké půdy můžete i v sezoně vylehčit přidáním kompostu, perlitu nebo písku. Pěstování bez rytí, které spočívá v přidávání kompostu obvykle zajistí propustnou a zdravou půdu. Přidání vrchní vrstvy kompostu navíc půdu i zamulčuje.

Přísady pod kořeny

Při výsadbě rajčat lze podpořit vitalitu rostlin hned od začátku tím, že se do výsadbové jamky přidává vyzrálý kompost, uleželý klidně granulovaný hnůj nebo další "přilepšení" jako například mykorhizní houby. Pokud jste to nestihli, tak lze tyto látky doplnit i po výsadbě a to nejčastěji v zálivce nebo jiným způsobem.

Způsob pěstování rajčat po výsadbě

Velmi častý způsob pěstování rajčat je na jeden hlavní výhon u opory. Týká se pouze tyčkových rajčat, keříkové odrůdy se obvykle nechávají růst bez zásahu. Tyčkové rajče se v tomto případě vede na vertikální oporu a odstraňují se veškeré boční výhony. Jako opory můžete použít obyčejné dřevěné tyčky zatlučené do země, klasické kovové spirály nebo síť. Ve skleníku skvěle poslouží natažený provázek. Pokud rajče roste vzpřímeně a listy nejsou na zemi, lépe větrá a je odolnější. Je to také lepší pro vás, protože lépe vidíte problémy a práce na opoře je určitě příjemnější než na zemi.

Zaštipování zálistků

U toho způsobu pěstování je důležité pravidelné zaštipování zálistků, které vyrůstají v paždí mezi listem a hlavním stonkem. Pokud se neodstraňují, stane se z nich boční výhon. Rostlina tak zahušťuje svůj porost, což zhoršuje proudění vzduchu. Zároveň tím zbytečně bere energii plodům, které déle dozrávají. Jak zálistky poznat a správně je odstranit se věnuji v samostatném videu.

Odstraňování listů

Odstraňování nadbytečných listů dále pomáhá zlepšit proudění vzduchu. Obzvlášť velký pozor si dávejte na listy blízko u země. Ty jsou totiž nejvíce ohrožené při zálivce ostřikem, když se voda odrazí od země a listy navlhne, což vytváří to ideální prostředí pro šíření plísní. K odstraňování listů rajčat máme také samostatné video, tak se na něj pak můžete podívat.

Zastřešení

Jakékoliv zastřešení pomůže ochránit rostliny před deštěm. Klidně stačí i přesah střechy. Bezvadná jsou rajčata v truhlících nebo v nádobách na balkoně či terase pod zastřešenou pergolou. Skleník je samozřejmě ideální. Zastřešení by nemělo stínit a nezapomeňte na dostatečnou zálivku.

Péče v průběhu sezóny

Správná péče o rostlinu od výsadby až do sklizně je klíčová a dále snižuje riziko plísně.

Pravidelné kontroly

Pravidelné kontroly stavu rostlin zní jako otrava, ale udělejte si z prohlídky zahrady potěšení a u toho udělejte vše potřebné. Rajčata prohlížejte ideálně každý druhý den a hledejte příznaky. Čím dříve první známky plísně zjistíte, tím snadněji se vám podaří s plísní bojovat a nemusíte o rostliny přijít.

Vhodná zálivka

Rajčata zaléváme ke kořenům, nikdy ne na listy. Mokré listy jsou ideální prostředí pro šíření spor plísně. Nejlepší je zalévat brzy ráno, aby i případná vlhkost mohla přes den vyschnout. Večerní zálivka je poměrně riziková.

Rajčata nemají ráda přemokření a proto doporučuji zalévat důkladně, méně často a větším množstvím vody. Půda by měla mezi zálivkami mírně proschnout. Důležitou roli zde hraje mulčování, díky kterému nemusíte zalévat tak často a netvoří se půdní škraloup. To nám opět řeší ta vrstva těch aspoň 5 cm kompostu, což je základ zahradničení bez rytí.

Hnojení a výživa

Zdravá, silná a dobře vyživená rajčata mají mnohem větší šanci odolat plísni i dalším chorobám. Hnojení je proto důležitá součást péče, kterou není dobré podcenit. Různé způsoby hnojení rajčat jsou téma na jiné video, ale opět pokud jste dali těch 5 cm kompostu tak máte dobrý základ na celou sezónu.

Čistota a desinfekce nástrojů

Na záhonech i kolem rostlin doporučuji obecně udržovat čistotu. Vše organické ihned odstraňujte na kompost nebo do odpadu.

U všech zásahů jako vyštipování zálistků nebo odstraňování listů dbejte na čistotu nářadí, které si předem dezinfikujte. Při přechodu z jedné rostliny na druhou je dobré si vždy nůžky dezinfikovat znova.

Jako desinfekce se mi osvědčily a mám vyzkoušené desinfekce na bázi alkoholu s obsahem 60-70%, ideálně ve spreji. Ty lze běžně koupit v lékárnách nebo i online. Vydrží vám dlouho.

Včasná sklizeň

Jakmile začne rajče plodit, sklízíme včas a průběžně. Čím dřív zralé plody utrhnete, tím víc energie rostlina dá do nových. A taky tím snižujete riziko hniloby nebo praskání plodů, které mohou být vstupní branou pro infekci.

Preventivní postřiky

Jako další úroveň ochrany před plísní můžete zvolit preventivní postřiky. Je ideální je aplikovat pravidelně, zejména po dešti nebo při teplém a vlhkém počasí. Postřiky fungují nejčastěji na těchto principech:

• Na povrchu listů vytváří tenkou vrstvu, která brání průniku spor plísní do pletiv rostliny.
• Mění pH na povrchu listů, což plísním nesvědčí.
• Obsahují přípravky určené k ničení houbových chorob, kam patří i plíseň bramborová, tzv fungicidy.

Přírodní fungicidy

Fungicidy na přírodní bázi často obsahují měď nebo výtažky z rostlin (např. přeslička, kopřiva). Jsou vhodné pro ekologické pěstování a mají nižší dopad na okolní prostředí ale mohou být i méně účinné.

Chemické fungicidy

Chemické fungicidy obsahují syntetické účinné látky, které mají rychlý a silný účinek proti plísním. Používají se v případě, kdy přírodní přípravky nezaberou, nebo když je potřeba rychle zasáhnout. Postřiky na bázi chemických fungicidů lze aplikovat nejen jako prevence ale i v okamžiku napadení. Je ale nutné reagovat velmi rychle a i tak může být postřik už bohužel neúčinný.

Při aplikaci chemických postřiků si dávejte pozor a vždy postupujte podle návodu výrobce, protože mohou být velmi škodlivé pro lidské zdraví i okolní prostředí. Zejména si vždy ověřte ochrannou lhůtu pro následnou konzumaci plodů.

Domácí postřiky

Domácí postřiky jsou velmi oblíbené. Jejich výhodou je, že si je můžete připravit z věcí co máte doma po ruce.

• Mezi oblíbené patří například postřik z jedlé sody. Používá se nejčastěji v kombinaci s vodou a trochou oleje nebo mýdla pro lepší přilnavost.
• Velice oblíbený je také mléčný postřik. Ideální je nepasterované mléko v poměru 1:5 s vodou.
• Zkusit můžete i česnekový výluh, který má přírodní protiplísňové účinky.

Co dělat při napadení?

I když jste dodrželi všechna pravidla prevence, může se stát, že se plíseň přece jen objeví. Proto je důležité včas zareagovat.

Odstranění napadených částí

Pokud objevíte napadené listy, ihned je odstraňte. Opravdu nečekejte. Použijte desinfekci a dejte pozor, aby se spory plísně neroznesly po celé rostlině. Napadené části nevhazujte do kompostu. Pokud je rostlina zasažena ve větším rozsahu, odstraňte ji ihned celou. Je lepší přijít o jednu rostlinu, než vyčkávat a nakonec přijít o všechny.

Aplikace postřiku chemickým fungicidem

Jakmile jsou rostliny napadeny plísní a především ve větší míře, tak preventivní postřiky, většinou ty domácí nebo na přírodní bázi už nestačí. V tomto případě nezbude než použít chemický fungicid.