Aktuální riziko plísně

Plíseň bramborová se v dlouhotrvajících vedrech nerozvíjí tak snadno, protože jí nevyhovují vysoké teploty a sucho. To ale neznamená, že mizí. Naopak v půdě i v prostředí přežívá a čeká na chvíli, kdy se podmínky změní. A právě to je po vlně veder zásadní moment.

Stres z horka oslabuje rajčata

Co se vlastně děje s rajčaty, když teploty dlouhodobě přesahují 30 nebo dokonce 35 stupňů v průběhu dne? Na rovinu rajčata dostávají pořádně zabrat. Rostlina je v totálním stresu, přestává růst tak, jak jsme zvyklí, a veškerou energii soustředí na to, aby vůbec přežila. Jejich přirozené obranné mechanismy jsou oslabené.

Vedra plíseň nezničí

Možná si říkáte, že v takovém horku plíseň přece nemůže přežít. Jenže to není pravda. Původce plísně bramborové, houba Phytophthora infestans, v prostředí zůstává a jen čeká na vhodnější podmínky. V horku se její šíření zpomalí, ale rozhodně se nezastaví.

Ochlazení spustí rychlé šíření

Zlom přichází ve chvíli, kdy se počasí změní. Oslabená rajčata a zároveň vyšší vlhkost, déšť nebo bouřky vytvoří ideální podmínky pro rychlé šíření choroby. Stačí pár dní s chladnějšími nocemi, ranní rosou nebo trvalejším deštěm a plíseň se může rozjet velmi rychle.

7 kroků proti plísni

U plísně bramborové na rajčatech je největší chybou čekat, až se objeví. V ten moment se rychle šíří dál. Nejlepší možnost je prevence. Mám tu pro vás 7 těch nejdůležitějších kroků při péči o rajčata.

Začněte tím nejjednodušším a to správnou zálivkou.

Projděte rostliny a odstraňte spodní a přebytečné listy. Rostliny jsou od výsadby už dostatečně narostlé. Chceme, aby kolem rostlin proudil vzduch a snížilo se riziko vzniku plísně. Já osobně neodstraňuji více než 30% všech listů na rostlině, protože rostlina listy potřebuje k fotosyntéze. Listy odstřihujte ostrými nůžkami, ve vzdálenosti asi 3-5 cm od stonku. Je to z důvodu prevence zasychání, protože hrozí, že pahýl zaschne až do stonku a způsobí problémy.

Odstraňte také přebytečné listy, které vadí v růstu květů a plodů, nebo jim nadměrně stíní. Doporučuji také odstranit veškeré listy, které se kříží s listy sousedních rostlin nebo vám vadí v pohybu, v práci na rostlině. Stejně byste je asi brzy ulomili nechtěně i tak. Když mají rajčata příliš mnoho listů, drží se mezi nimi déle vlhkost. A právě ta plísni vyhovuje.

Prsty nebo nůžkami pravidelně vyštipujte zálistky, které vyrůstají v paždí mezi listem a hlavním stonkem. Ideálně je odstraňujte, když jsou malé, do 5 cm, aby se rostlina tolik nestresovala. Pokud se neodstraňují, stane se z nich boční výhon. Rostlina se tak stane hodně hustou, špatně kolem ní proudí vzduch a listy hůře osychají. To jsou přesně ty podmínky, které napomáhají vzniku nebo šíření plísně.

Jestli kolem rajčat ještě nemáte mulč, doporučuji ho doplnit. Pomůže udržet vláhu v půdě, ochrání kořeny před přehříváním a při dešti zabrání rozstřikování půdy na spodní listy. Právě z půdy se totiž mohou na rostliny dostávat spory plísně.

Pokud už vaše rajčata plodí, hlavně ve skleníku nebo fóliovníku, sklízejte zralé plody průběžně. Rostlina pak může více energie věnovat dalšímu růstu a tvorbě nových rajčat. Navíc se mezi plody a listy lépe dostává vzduch.

Po ochlazení nebo bouřkách rajčata pravidelně prohlížejte. Já v tomto období rostliny kontroluji klidně každý den. Napadené listy hned odstraňte. Čím dříve to uděláte, tím větší šanci máte zabránit dalšímu šíření plísně.

Podle toho jak jste hnojili, můžete po stresu rostlinám přidat výživu. Teď se už rostliny soustředí na násadu květů, plodů, ne už tolik na růst. Proto se vyhněte přehnojování dusíkem, které zároveň podporuje tvorbu měkkých pletiv náchylnějších k napadení. Volte nějaké hnojivo na plod a květ nebo pro zvýšení odolnosti můžete použít i přírodní biostimulanty, které jim pomohou lépe zvládnout období po vedrech i následnou změnu počasí.

Jak poznat plíseň na rajčatech?

Možná si myslíte, že plíseň poznáte až ve chvíli, kdy je rostlina výrazně napadená. Ve skutečnosti ji ale lze zachytit už podle prvních nenápadných příznaků. A právě díky nim máte šanci zasáhnout včas. Podívejme se, jak vypadají první varovné signály.

Kde plíseň nejčastěji začíná?

Plíseň se objevuje hlavně na spodních listech u země. Právě tam je nejvíce vlhkosti a horší proudění vzduchu. Často začíná tam, kde jsou rostliny husté a listy tam zůstávají dlouho mokré.

Jak vypadají první příznaky?

První signál jsou drobné šedozelené, později hnědé až tmavé skvrny. Vypadají trochu jako mastné nebo vodnaté fleky na horní straně listů. Velmi důležitým znakem je, že v okolí těchto skvrn začne list viditelně žloutnout. Rostlina se tím snaží infikovanou část izolovat. Pokud v téhle fázi otočíte list na spodní stranu, uvidíte tam za vlhkého počasí jemný, bělavý poprašek. To jsou miliony nových spor připravených k letu. Následně celý list bleskově vadne, kroutí se, černá a odumírá.

Jak rychle se plíseň šíří?

A teď to důležité, plíseň bramborová se velice rychle šíří a to především pokud je venku vlhko a teploty kolem 20 stupňů. Během několika dnů dokáže plíseň přejít na řapíky a stonek.

Proč reagovat okamžitě?

Proto je tak důležitá pravidelná kontrola rostlin a následná rychlá reakce. Ve chvíli, kdy plíseň vidíte, už je v rostlině delší dobu. Pokud při kontrole objevíte první příznaky, co nejdříve odstraňte napadené části rostlin a zároveň je vhodné provést ochranný postřik, který pomůže zpomalit další šíření choroby.

‍