Části okurky a růst

Než se pustíme do jakéhokoliv zákroku, podíváme se jak okurka roste a jaké má jednotlivé části rostliny. Díky tomu snadněji pochopíme, jak a proč okurky pěstovat určitým způsobem. A později také poznáte co je co a neodstraníte si něco, co nechcete :-) Salátové okurky i nakladačky mají stejné části i postupy.

Hlavní stonek

Hlavní stonek je část rostliny vyrůstající přímo z kořene. Roste do velké délky a to až několik desítek metrů.

Uzel a patro

Na stonku najdete místa, kterým se říká uzly. To jsou místa, kde se připojují další části rostliny a vytváří jednotlivá patra. Tyto uzly se na rostlině opakují a obsahují vždy to stejné: list, úpon, květ nebo plod a pak také zálistek nebo celý boční výhon.

Vyživovací list (sluneční list)

Vyživovací list je velký zelený list, který chytá slunce a dává rostlině sílu. Tento list je jeden na patře a je potřebný zejména pro vyživení plodu v tomto uzlu.

Úpon

Většina okurek je popínavých, takže rostlina má úpony. To jsou výhonky tenké jenom 1-2 mm se spirálkou na konci, kterými se rostlina chytá opory, aby mohla lézt vzhůru. Úpony nejsou pro zdraví rostliny vůbec důležité.

Květy

Dál na uzlu můžete vidět květy žluté barvy. Okurky mají dva druhy květů: samčí a samičí. Samčí květy jsou jen na opylení a drží na tenké stopce. Samičí květy mají za sebou malou „okurčičku“, ze které se později vyvine plod. Květy jsou opylovány zejména včelami.

Pro pěstování na místech, kde může být nedostatek opylovačů, jako zejména ve sklenících se vysazují tzv. partenokarpické odrůdy. To znamená, že okurka k plození nepotřebuje pyl od samčích květů ani opylovače, jako jsou včely.

Plod

Plody jsou samotné okurky. Ty mají obvykle válcovitý tvar a mohou dosahovat různých rozměrů, od délky několika centimetrů až po 40 cm i více. Konkrétní vzhled a chuť plodů se liší dle odrůdy.

Zálistek

Zálistek je z počátku malý zelený lístek, který vyroste v uzlu jako další lístek k již obvykle rozvinutému vyživovacímu listu. Pokud se zálistek nechá růst, vznikne z něj později celý boční výhon.

Boční výhon

Boční výhon je odbočka z hlavního stonku, která pokud se nechá růst roste stejně jako hlavní stonek a obsahujte také stejné části rostliny. Tedy má svoje uzly, listy, květy a plody a také další zálistky. Hlavní stonek se pomocí bočních výhonů větví dále a dále.

Způsoby pěstování okurek

Okurky lze pěstovat mnoha způsoby. Způsob pěstování ovlivňuje výběr správné odrůdy, vzdálenost rostlin při výsadbě a také použitou oporu. Podívejme se teď na 2 způsoby - nejjednodušší pěstování na zemi a dle mého názoru nejlepší a to pěstování na opoře.

Pěstování okurek na zemi

Nejjednodušší způsob je pěstování na zemi. Rostlina se prostě plazí po zemi bez jakékoliv opory a také se neprovádí žádné prořezávání, nebo jen minimální. Stačí odstranit poškozené listy nebo přebytečné boční výhony, aby rostlina nebyla moc hustá a nezahnívala.

Takto lze pěstovat jakékoliv okurky, ale obvykle se tak pěstují keříkové odrůdy na velkých plochách. Já jsem zkoušela keřovité odrůdy salátových okurek v nádobách na terase. Sice rostou spíš do šířky, ale i tak byly výhony bez zkrácení dlouhé a velice rychle z té nádoby přelezly a špatně se to udržovalo.

Výhodou pěstování na zemi je že nepotřebujete opory a nemusíte se o okurky v podstatě starat. Na zahradě tento způsob osobně nedoporučuji a to zejména kvůli velkým nárokům na místo, kdy výnos z plochy bude velmi malý. Navíc většina okurek je plazivých s dlouhými výhony, které se v průběhu sezóny na zemi smotají do jedné velké nepřehledné džungle náchylné na plísně.

Vertikální pěstování okurek na opoře

Druhý způsob je vertikální pěstování okurek na opoře. V tomto případě využijeme popínavých schopností okurek a rostlina se vede po opoře směrem nahoru. Vhodná opora může být cokoliv dostatečně pevného a dlouhého. Obvyklé jsou tyče, spirály, pevné sítě na rámech nebo natažená lanka.

V tomto případě se okurka pomocí jednoduchých zákroků na rostlině udržuje v požadovaném tvaru s požadovaným počtem hlavních a vedlejších výhonů. Pěstovat lze na jeden nebo více hlavních výhonů, nebo na jeden hlavní výhon s různě dlouhými bočními výhony atd. Já osobně doporučuji pěstování na jeden hlavní výhon. Tento způsob je vhodný do běžných zahrad ale i skleníků.

Pěstování okurek na jeden hlavní výhon u vertikální opory

Pěstování na jeden hlavní výhon u vertikální opory je způsob pěstování, kdy se ponechá pouze jeden hlavní výhon a veškeré boční výhony se odstraňují co nejdříve. Tím vlastně vědomě přesměrováváme energii rostliny aby se soustředila tam, kam chceme. A to je vždy to jediné - co nejrychlejší dozrání již nasazených plodů a pak ihned tvoření dalších v nových patrech.

Za mě je tento způsob nejlepší a to jak pro začátečníky, protože je jednoduchý na pochopení ale i pro pokročilejší, protože nabízí opravdu hodně výhod a velkou úrodu. Já osobně takto okurky pěstuji již skoro 10 let a míváme tak velkou úrodu, že kolikrát už nestíhám ani zavařovat a zpracovávat. Samozřejmě, že pokud jste zkušenější tak můžete dále experimentovat s různými dalšími kombinacemi jako pěstování na více výhonů nebo ponechávat boční výhony a podobně. Ale jinak je to prostě sázka na jistotu.

Tento způsob pěstování se adaptoval pravděpodobně z pěstování rajčat. Pokud se naučíte takto pěstovat okurky tak zvládnete velice snadno i rajčata, kde je to velice podobné. A samozřejmě takto můžete pěstovat i salátové okurky a nakladačky.

Výhody a nevýhody

Pěstování na jeden výhon má mnoho výhod.

Úspora místa a vyšší výnos

Rostliny na opoře zabírají mnohem méně místa než rostliny pěstovaní na zemi. Výnos z plochy bude tedy mnohem vyšší a navíc lze vypěstovat více plodů z jedné rostliny. Rostlina nasazuje sice o něco menší množství plodu, ale o to rychleji dozrávají. Rychlost dozrávání jednotlivých plodů je podle mého názoru mnohem důležitější neý velkové množství plodů, které ne a ne dozrát. Protože pokud je plod na rostlině dlouho tak může způsobit další problémy.

Větší množství rostlin a odrůd

Úspora místa nám umožní pěstovat více rostlin, takže můžeme zkusit více různých odrůd. Podle mě je pěstování více různých rostlin a odrůd základem úspěchu pěstovaní vůbec. Příroda prostě jede na množství a pokud to nevyjde s jednou, máme další.

Snadnější péče o rostlinu

Já opravdu po celé roky sklízím celé měsíce v kuse, protože mám lepší přehled co se na rostlině děje a pravidelná sklizeň, která je pro okurky zcela klíčová, je o tolik snadnější. Navíc se mi už roky nestalo, že bych přehlédla nějakou dozrálou okurku. To je opravdu velký problém, protože pokud se vám stane, že nějakou okurky přehlédnete a ta dozraje do plné zralosti, rostlina má splněno a zastaví se plození celé rostliny a to my určitě nechceme.

Odolnost proti plísním

Rostlina pěstovaná na jeden výhon je odolnější proti plísním, protože se neválí po zemi a nemá nadbytečné množství listů nebo bočních výhonů. Vzdušnější rostlina je prostě skvělá pro prevenci plísně.

Dlouhé období sklizně (nekonečná sklizeň)

Tento způsob pěstování vám umožní "nekonečnou" sklizeň. Tím že rostlinu neustále prořezáváme a sklízíme plody včas, to já dělám později v sezóně samozřejmě naráz asi tak 2-3x týdně, tak vlastně nutím ty rostlinu tvořit pořád nové květy a plody. Takže sklízím celé léto až do podzimu i mnoho měsíců.

Nevýhody

Jako každá věc má pěstování na jeden výhon svoje nevýhody. Je třeba mít oporu a pravidelné zásahy zaberou čas. Po většinu sezóny je ale tahle péče spojena s vlastní sklizní a tu je třeba u okurek také provádět pravidelně.