Moje pařeniště

Než se pustím do těch aktuálních zkušeností, tak jen pro přehlednost základní informace k pařeništi pro ty, co neviděli předchozí videa.

Výběr pařeniště a montáž

Pařeniště mám od české firmy Limes a to model SP41. Je to velké pařeniště o rozměrech 1,5 m šířka, délka 2 metry a výška 60 cm. Pařeniště je umístěné na jiho-západní straně u domu. Montovala jsem ho 14. února, ale samotnou přípravu, tedy usazení, doplnění kompostu a nachystání záhonů jsem stihla až 7. března. A kompletní výsevy a výsadbu jsem dělala 15. března.

Rozvržení prostoru v pařeništi

Vzhledem k rozměrům 1,5 na 2 metry jsem si musela hned na začátku promyslet, jak prostor efektivně využít, abych se ke všemu pohodlně dostala a zároveň nevyplýtvala místem a sladila to s konstrukcí pařeniště.

‍Nyní jen po asi měsíc a půl používání musím říct, že to rozhodnutí bylo dobré a jsem s tím spokojená. Do pařeniště můžete normálně vejít, k záhonům se snadno dostanete, no a cestičku ještě využívám jako plochu pro sazeničky.

Jak jsem osázela záhony?

Nyní konkrétně k rostlinám. Celé pařeniště bylo oseto a osázeno 15. března. Na jednom záhonku je kombinace předpěstovaného salátu k rychlení, ředkviček a kopru. Na druhém záhoně najdete předpěstovanou roketu, vodnici, špenát, cibuli a ředkvičky.

Kdo by chtěl vidět detaily, tak si můžete pustit samostatné video, které jsme na to natáčeli.

Ochrana proti chladu

Nejprve to nejdůležitější a to jak pařeniště funguje proti chladu a mrazíkům.

Jaké bylo počasí a teploty

Kdo neví, tak já pěstuji kousek od Olomouce, v nadmořské výšce 250 m.n.m. Letošní březen a duben byly asi jako vždy kolísavé. Nejdřív nastoupilo teplo a to v březnu kolikrát i k teplotám 12-15 °C před den, v noci 5-6 °C. Potom na přelomu března a dubna přišlo prudké ochlazení, studený vítr a v noci lehké mrazíky -2,-3 °C.

Jak v pařeništi funguje ochrana proti chladu?

Mrzí mě, že jsem teplotu v pařeništi zapomněla měřit teploměrem, ale rozdíl byl vidět na první pohled.

V noci i když venku lehce mrzlo a ráno byla na trávě jinovatka, uvnitř pařeniště se teplota držela určitě v plusu, můj odhad mezi 2 až 5 °C.

Největší rozdíl byl vidět určitě přes den a při slunci. Když venku bylo příjemných 10-15 °C, uvnitř se už dělalo teplo a teplota se mohla držet určitě přes 20°C.

Moje největší obava byla, jestli výsevy z 15. března ty noční mrazy přežijí. Realita mě ale uklidnila. Zatímco na volných záhonech jsem všechno zakrývala netkanou textilií, o pařeniště jsem se v noci vůbec nestarala. Zůstalo zavřené a bez práce. I když byla ráno na trávě jinovatka, uvnitř pařeniště se teplota udržela bezpečně nad nulou. Rostliny nebyly nijak poškozené ani "zabrzděné" chladem.

Obsluha pařeniště v praxi

Když jsem pařeniště 15. března osévala, měla jsem v hlavě určitou představu o tom, jak budu muset rostliny hlídat. Realita mě nakonec ale samozřejmě překvapila.

Větrání

Pařeniště mám na jihozápadní straně u domu, kde je relativně v závětří. Jakmile teplota venku šla nad 10°C, potom k těm 15 °C, tak je nutné začít větrat, protože teploty v pařeništi rychle stoupají nad 20°C i více a to pro zdravý vývoj rostlin nechceme.

Ráno jsem tedy vždy pařeniště otevřela na ventilačku a to i ve dnech, kdy bylo relativně chladněji, protože slunce už mělo sílu. Odpoledne kolem 15. až 16. hodiny jsem pařeniště zavírala, abych udržela teplo na noc.

Tady by určitě stála za zmínku zkušenost s konstrukcí oken, která jsou na pantech a při otevírání se skládají do stříšky. Na začátku jsem byla zvědavá, jak se mi bude s tímto systémem pracovat. Chce to trošku cvik, ale vidím v tom systému výhodu a to hlavně to, že ty okna můžete polohovat do více úrovní. Pootevřít jen trošku, jak říkám na ventilačku, nebo je úplně dát na kraj. To by šlo nejspíš i se zasunovacími okny, ale nevytvoříte tam lehký průvan pod stále zakrytými rostlinami. Plus pro vyšší rostliny tam bude lepší cirkulace vzduchu a budou stále pod stříškou. Toto otestuji více v létě.

Když shrnu to podstatné, tak obsluha pařeniště mě překvapila a to příjemně. Pařeniště funguje mnohem samostatněji, než jsem si myslela.

Zálivka

U zálivky v pařeništi neexistuje jedna univerzální rada, protože všechno závisí na jediném faktoru: na slunci. Moje zkušenost z letošního jara je taková, že zálivka se měnila v extrémech podle toho, co se dělo venku.

Pokud intenzivně nevětráte, tak pařeniště brání úniku vláhy. Ta se kondenzuje na výplních a každé ráno najdete na bocích i víku orosení, které v chladnějších dnech udržuje mikroklima stabilní. Když bylo zataženo nebo chladněji, pařeniště si s vlhkostí vystačilo víceméně samo, zálivku je tak možné omezit. Při chladnějším počasí stačilo zalít jednou za týden.

Situace je opravdu jiná, pokud je slunečno a tepleji. Půda na povrchu vysychala rychleji a bylo vidět, že výsevy potřebují vláhu, aby dobře nastartovaly. V tu chvíli je důležité nenechat semínka úplně vyschnout, protože by se klíčení mohlo zastavit. Tady skvěle pomůže zakrytí bílou netkanou textilií, která v půdě zadržuje vláhu. Když přišly ty teplejší a slunečné dny, tak jsem zalévala častěji, v podstatě ob den.

Jak se daří rostlinám?

A teď to nejdůležitější, pojďme se spolu podívat, jak se daří rostlinám.

Předpěstovaná sadba

Výborně se daří sadbě, kterou jsem si předpěstovala už doma.

Roketa je teď už v podstatě připravená ke sklizni. Část sklízím průběžně na přímou spotřebu do salátů, posypku. Plánuji teď z větší části udělat pesto.

Saláty na začátku vyrazily velmi rychle, pak se kvůli dubnovému ochlazení trochu zpomalily což bylo ale dobře, protože získaly ještě lepší sytou zelenou barvu. Přeci jenom, přirozeného světa bylo ještě omezené množství. Jakmile se teď začalo zase oteplovat, doslova poskočily. Už teď jde otrhávat první listy nebo brzy půjdou i celé hlávky.

Špenát narůstá trochu pomaleji, ale teď už to půjde velmi rychle a brzy ho sklidíme než by nám vyrazil do květu.

Přímé výsevy

Skvěle se daří i přímým výsevům.

Ředkvičky už začínají tvořit bulvičky a brzy začnu sklízet. Mám tu vyseté 3 odrůdy, podlouhlou bílo červenou ředkvičku Slovana, bílou Whitney a klasiku Ester.

Zvědavá jsem na vodnici, která teprve začíná nabírat na síle. Tak uvidíme, jak rychle začnou narůstat bulvy.

Moje první dojmy

Na to kolik dní náskoku můžete získat různými způsoby i včetně pařeniště jsme dělali nedávno video, tak se na to běžte podívat.

Navíc, díky pařeništi získáte prostor, kde buď můžete začít předpěstovávat nebo právě můžete umístit předpěstovanou sadbu, která má ráda chlad a doma ho kolikrát pracně hledáte. Rostliny jsou ve výsledku pevnější, kompaktnější a celkově odolnější.

My jsme letos s pařeništěm bohužel začínali trochu později. Příští jaro chci určitě začít dříve, už v únoru podle počasí a získat ještě větší náskok. Chci hlavně zkusit experimentovat a zkombinovat pařeniště se zakrytím výsevů a výsadeb textiliemi a foliemi.

Druhá věc, kterou si z letoška odnáším, je větší využití pařeniště pro předpěstování. Zatím ho máme hodně využité na přímé výsevy a výsadbu, což funguje skvěle. Ale vidím, že by byla velká škoda nevyužít ho i pro sadbu hlavně raných košťálovin nebo i jiné chladnomilné zeleniny.

‍