Co budete potřebovat

Pojďme se pustit do práce. Nejprve ale nářadí, bez kterého se neobejdete:

• Nůž na rozříznutí krabic a ořez fólií.
• Klíč č. 10 nebo aku šroubovák s nástavcem na šroub.
• Kombinačky nebo druhý klíč pro přidržení matky.
• Úhelník nebo něco pravoúhlého.
• Střední křížový šroubovák.
• Pracovní rukavice, ty nevynechejte, protože plechy mají po zinkování a stříhání ostré hrany.
• Karton na podložení, abyste si zbytečně nepoškrábali povrch plechů.

Proč jsem si vybrala toto pařeniště LIMES SP 41?

Když jsem začala uvažovat o novém pařeništi, věděla jsem, že se nechci spokojit s něčím „na jednu sezónu“. Měla jsem v hlavě seznam požadavků, které vycházejí z mé každodenní praxe, a tohle pařeniště je prostě splní.

Rozměry a výška

Důležitým parametrem pro mě byly rozměry. Toto pařeniště má přes 2 metry na délku a 1,5 metru na šířku, což už je pořádná pěstební plocha. Co je ale zásadní, je jeho výška něco přes 60 cm. Většina pařenišť je nízká, vhodná jen na ředkvičky. Já jsem ale chtěla model, ve kterém můžu na jaře rychlit vzpřímené košťáloviny a přes léto v něm zkusit pěstovat i teplomilné papriky. Ten prostor nad rostlinami je důležitý i kvůli cirkulaci vzduchu.

Odolnost a dlouhá životnost

Za prvé, pařeniště je opravdu bytelné. Konstrukce je z tlustého zinkovaného plechu. Oproti hliníkovým profilům je mnohem pevnější, těžší a tak je celkově stabilnější. Použití kvalitního polykarbonátu zajistí dlouhou životnost výplní.

Kvalitní výplň

U pařeniště řešíte samozřejmě taky výplň. Tady je použitý 4mm komůrkový polykarbonát Exolon s UV ochranou. Měl by to být kvalitní certifikovaný materiál s UV ochranou. Toto je opravdu důležité. Nekvalitní polykarbonát totiž po čase vlivem slunce zkřehne a zežloutne, čímž ztrácí své izolační schopnosti a propustnost světla.

Systém větrání

Větrání je v pařeništi opravdu důležité. U tohoto pařeniště jsou horní okna na pantech a při otevírání se skládají „do stříšky“. Navíc jde stříška zafixovat do více poloh, což se mi líbí. Jde prostě větrat jen lehce a potom úplně naplno. Jsem zvědavá ještě potom na dlouhodobou praxi, to spolu zjistíme v průběhu celého letošního roku kdy v pařeništi budu pěstovat a všechno vám natočím.

Umístění pařeniště

Výběr správného místa pro pařeniště je možná důležitější než jeho samotná montáž. Při volbě místa na vaší zahradě zvažte především tyto 3 základní faktory:

Maximum světla

Prvním pravidlem, bez kterého to nepůjde, je zajistit maximum světla a správnou orientaci. Na jaře a na podzim je slunce nízko a pro pěstování potřebujeme zachytit co nejvíce, aby se prostor uvnitř prohřál. Proto je nejlepší pařeniště natočit tou největší plochou pokud možno přímo na jih, rostliny tak dostanou nálož energie hned od rána.

Ochrana před průvanem a severním větrem

Druhým bodem, na který se často zapomíná, je ochrana před průvanem a studeným severním větrem. Víte, jak to je – studený vítr dokáže pařeniště vychladit mnohem rychleji než mráz samotný. Takže hledejte závětří. Může to být u stěny domu, za živým plotem nebo u skleníku. Ušetříte si tím spoustu drahocenného tepla, které v noci sazenice nutně potřebují.

Snadná dostupnost a blízkost vody

A do třetice myslete na snadnou dostupnost a hlavně blízkost vody. Nezdá se to, ale v sezóně k pařeništi poběžíte aspoň dvakrát denně – ráno otevřít a večer zase zavřít. Když ho dáte někam do bláta na konec zahrady, brzy vás to chození přestane bavit. Navíc se v něm půda vysušuje mnohem rychleji než venku, takže mít konev s vodou po ruce je obrovské plus.

Ukotvení

Pařeniště je dle výrobce nutné na místě ukotvit. Možností je několik, záleží na tom, kam ho umísťujete. To může být přímo na půdu, nebo na betonové dlaždice nebo třeba na dřevěný podpůrný rám nebo vyvýšený záhon.

Já chci pařeniště ukotvit tak, aby bylo snadno demontovatelné. I když je to bytelný kus, někdy můžete chtít po pár letech v rámci rotace plodin pařeniště o metr posunout. Proto preferuji buď delší zemní kotvy, které jdou v případě potřeby vytáhnout, nebo fixaci k dřevěnému rámu, který jen položíte na připravený záhon.

Důležité: Než pařeniště definitivně ukotvíte, ujistěte se pomocí vodováhy, že stojí rovně. Pokud by byla jedna strana níž, mohla by se okna křížit a špatně by těsnila.