Teploty

Rajčata jsou teplomilné rostliny. Optimální teplota pro jejich růst je mezi 22–27 °C.

Nízké teploty

Nízké teploty hrozí zejména na jaře po výsadbě rostlin a potom také na podzim před sklizní. Pokud jsou teploty pod 10 °C, dochází ke zpomalení růstu rostlin a po delší době i ke hnití kořenů.

Pokud pěstujete ve skleníku tak nezapomeňte zavřít na noc dveře a upravit větrání. Pokud hrozí teploty pod 8 °C, je potřeba rajčata chránit a přikrýt textilii. Doporučuji určitě umístit teploměr se záznamem minimální hodnoty.

Vysoké teploty

Naopak, vysoké teploty nad 30 °C přes den a noční teploty nad 24 °C rajčata také nemají moc rády. Teploty nad 35 °C jsou pro rostliny velmi stresující.

Zkroucené a žloutnoucí listy

Mezi příznaky vysokých teplot patří zkroucené listy, protože rostlina reaguje na tepelný stres a nedostatek vláhy. Tento jev, známý jako fyziologické kroucení, je obranným mechanismem. Rostlina stahuje listy, aby zmenšila plochu vystavenou slunci a omezila ztrátu vody výparem. Kroucení je častější při náhlých teplotních výkyvech nebo nedostatečném zavlažování, kdy kořeny nestíhají doplňovat vodu. Listy mohou také žloutnout, protože rostlina omezuje výpar vody, což narušuje fotosyntézu.

Opadávání květů

Dalším nepříjemným projevem vysokých teplot je opadávání květů. Tepelný stres rostliny narušuje produkci a klíčivost pylu, což brání opylení. Výsledkem je opad květů, což snižuje počet plodů.

Skvrny na plodech

Plody mohou trpět slunečním spálením, kdy se na slunci objevují bílé nebo hnědé skvrny, což snižuje jejich kvalitu.

Opatření proti horku

Rostlinám pomůže pravidelná zálivka nejlépe ráno, tedy před obdobím největšího horka. Dále je klíčové mulčování půdy. Na to se podívám hned za chvíli. Rostliny můžete během nejteplejších dní zastínění plachtou (např. 70% stínění). Ve skleníku během léta dostatečně a intenzivně větrejte.

Pozor si dejte také na balkonech a v lodžiích, kde v uzavřených prostorech nebo mezi betonovými konstrukcemi balkonu a domu mohou teploty stoupat vysoko přes 50 °C. Díky vysoké tepelné kapacitě například betonu v podlaze balkonu pak vyzařují velké množství tepla po celou noc a rostliny se tak doslova uvaří. Doporučuji určitě umístit teploměr se záznamem maximální hodnoty.

Škůdci

Rajčata mohou být napadena několika běžnými škůdci, kteří ohrožují jejich růst a úrodu.

• Mezi nejčastější patří mšice, drobný hmyz sající mízu z listů a stonků, což způsobuje kroucení listů a šíření virových chorob.
• Molice (bílé mušky) také vysávají mízu a zanechávají lepkavou medovici, podporující růst plísní.
• Svilušky tvoří jemné pavučinky na spodní straně listů a způsobují žloutnutí a opad listů, zejména v suchém a horkém počasí.

Jako opatření proti škůdcům pomáhá pravidelná kontrola, prevence, jako je například výsadba doprovodných rostlin smíšené výsadby (např. měsíčku nebo bazalky), preventivní přírodní postřiky (např. mýdlový roztok nebo kopřivový výluh).

Více se ochraně před škůdci věnuji v jiném videu.

Choroby

Z chorob je největším strašákem různé plísně. Většina plísní se šíří vzduchem, dotykem nářadí, nakaženého plodu, rukou, atd. Likvidované rostliny rostliny neumisťujte na kompost a dezinfikujte nástroje. Nejdůležitější ochranou proti plísním je prevence a v případě napadení rychlá reakce postřikem fungicidem.

• Nejčastější je asi plíseň bramborová, která způsobuje hnědé skvrny na listech a plodech, zejména ve vlhkém počasí. Tomuto tématu se věnujeme v samostatném videu, tak se na něj můžete podívat.
• Plíseň šedá projevující se šedým povlakem na stoncích a plodech.
• Padlí je další běžnou houbovou chorobou rajčat, projevující se typickými bílými skvrnami, které na pohled vypadají jako moučnaté.

Mezi další choroby rajčat patří:

• Bakteriální rakovina
• Stolbur
• Septoriová skvrnitost
• Fuzarióza
• Mozaikový virus
• a další.

Více se ochraně před chorobami věnuji v jiném videu.

Zálivka

Rajčata, která jsou zalévaná správně, mají silnější kořenový systém, pevnější stonky a plody, které nepraskají a mají plnou chuť. Rajčata patří mezi plodovou zeleninu s poměrně vysokými nároky na vodu. Zároveň ale je náchylná na plísně a proto je nežádoucí přemokření. Jedna rostlina rajčete spotřebuje přibližně 3–5 litrů vody týdně.

Jak správně zalévat

Já osobně jsem velký zastánce ručního zalévání, které je spojeno s další péčí o rostliny, kterou je stejně nutné provést. Automatická závlaha zatím nechceme ani já ani petr.

Petr: Manželka s konví, je manželka s konví... to se nerozbije :-)

Zde je několik mých doporučení, jak správně zalévat rajčata:

• Zalévejte ráno, ne na prudkém slunci a ne večer
• Zalévejte ke kořenům, ne na listy
• Zalévejte pravidelně
• Zálivku upravujte dle situace

Správná zálivka bohužel závisí na mnoha dalších faktorech a je třeba trochu zkušenosti a citu. To se ale naučíte, nebojte.

Zálivka dle způsobu zalévání

• Při manuální zálivce zalévejte asi 1–3 l na rostlinu 2–3x týdně.
• Automatické závlahy jsou vhodné, ale pouze kapkovku, ne horní ostřik.

Zálivka dle fáze růstu

• Po výsadbě je rajčata potřeba zalévat pravidelně, aby dobře zakořenila. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne promočená.
• Během růstu a tvorby plodů potřebují rostliny vody nejvíce. Zvyšte zálivku a to hlavně v horkých dnech.
• Během dozrávání plodů naopak zálivku mírně omezte, aby plody nebyly vodnaté a měly lepší chuť a kvalitu. Snížení zálivky v této fázi může způsobit praskání plodů, pokud těsně před sklizní vydatně zaprší.
• Při všech fázích růstu zohledněte zejména velikost rostliny a plodů. Obecně platí, více listů a větší plody = více vody.

Dle umístění a způsobu pěstování

• Pokud je pěstujete na venkovním záhoně, musíte v zálivce zohlednit dešťové srážky, to platní zejména pokud máte automatické závlahy.
• Pod přesahem střechy nebo ve skleníku atd zaléváte více.
• Pokud pěstujete rajčata v nádobách, vč. vyvýšených záhonů, zaléváte více (zejména černé menší nádoby rychle vysychají)

Jak poznat, že rajče potřebuje vodu?

Při pravidelné kontrole rostlin můžete vypozorovat jasné signály, že vaše rajčata potřebují vodu.

• Stočené listy směrem dolů nebo svěšené vršky v odpoledním vedru jsou normální reakce na horko – pokud se ale nevrátí do normálu ani večer nebo přes noc, je to jasný signál nedostatku vody.
• Zpomalený růst nebo malé, deformované plody mohou značit dlouhodobější sucho a potřebu zálivky.

Test vlhkosti

Samozřejmě si můžete koupit vlhkoměr. Ale podle mě je nejlepší co můžete udělat a jak mě to naučil Petr, prostě strčit prst do půdy do hloubky tak 3-5 cm. Pokud v této hloubce je půda suchá, tak můžete zalévat více.

Petr: A pokud vám prst do záhonu nejde strčit, tak to děláte blbě :-)

Praskání plodů

Praskání plodů rajčat nastane v situaci, kdy je rostlina delší dobu vystavena nedostatku vody, slupka plodu ztvrdne a ztratí pružnost. Při náhlém přísunu vody (např. silný déšť nebo přelití) plod rychle absorbuje vodu, což způsobí rychlé zvětšení jeho objemu. Slupka však nemůže dostatečně rychle expandovat, což vede k prasklinám.

Mulčování

Mulčování je praktický způsob, jak zlepšit podmínky pro růst rajčat a zároveň si usnadnit péči. Vrstva mulče chrání povrch půdy před výkyvy teplot, udržuje ji déle vlhkou a kyprou. V dostatečné vrstvě pomáhá omezit růst plevelů a snižuje riziko přenosu chorob ze zeminy na spodní listy. To je i základem pěstování bez rytí. Pokud na záhon přidáme na začátku sezony kompost ve vrstvě 5-10 cm, získáte navíc i přirozené přihnojování během sezóny.

Pokud kompost nepoužíváte, můžete na půdu položit jiný vhodný organický materiál jako například slámu, listí, štěpku nebo jiný materiál.

Způsob pěstování

Péči o rostlinu velmi výrazně zlepší vhodný způsob pěstování rajčat. Doporučuji tzv. pěstování na jeden hlavní výhon. Tento způsob zajišťuje lepší proudění vzduchu kolem listů, což snižuje vlhkost a omezuje šíření plísně. Vedení na jeden výhon navíc směřuje energii rostliny do plodů, zlepšuje přehlednost a usnadňuje kontrolu a sklizeň.

Tento způsob pěstování se skládá z několika jednoduchých zákroků. Podívejte se na naše jiné video, kde vám ukážu každý zákrok pěkně krok za krokem.

Opory

Tyčková rajčata je potřeba co nejdříve vyvázat k vhodné opoře, ideálně už při výsadbě. nebo když má rostlina na výšku kolem 30–40 cm. Vedení na opoře pomáhá udržet rostlinu vzpřímenou, chrání ji před zlomením. Mezi nejčastěji používané opory jsou kovové spirály. Další variantou jsou dřevěné tyče, šňůry natažené ve skleníku nebo rám s opěrnou sítí. V čechách jsou oblíbené stavební kari sítě nebo roxory.

Zastřešení

Jakékoliv zastřešení pomůže ochránit rostliny před deštěm. Klidně stačí i přesah střechy. Bezvadná jsou rajčata v truhlících nebo v nádobách na balkoně či terase pod zastřešenou pergolou. Skleník je samozřejmě ideální. Zastřešení by nemělo stínit a nezapomeňte na dostatečnou zálivku.

Hnojení

Rajčata patří do plodin tzv. první trati, tedy rostlin nejnáročnějších na živiny. Potřebují dostatek dusíku pro růst listů, fosforu pro silné kořeny a květy a draslíku pro kvalitní plody.

Při hnojení myslete na to, že méně je někdy více. Důležité je nepřehnojit rostliny dusíkem. Rostlina pak sice bujně roste, ale nasazuje málo plodů, nebo jsou plody vodnaté a náchylné k praskání. Navíc tyto rostliny vábí škůdce typu mšice jako magnet. Dále taky nedoporučuji kombinovat bez rozmyslu moc věcí naráz.

Hnojení při přípravě záhonu (před výsadbou)

Cílem při přípravě záhonu před výsadbou rajčat je dostatek živin v půdě a to ve vyváženém poměru N-P-K (dusík, fosfor, draslík). Optimální pH pro pěstování rajčat je 6,0–6,8. Příliš kyselá půda (pod 6,0) může omezit příjem živin a zejména vápníku.

Já doporučuji na jaře na záhon aplikovat vrstvu 5-10 cm vyzrálého kompostu a navíc doplnit preventivně vápník.

Záhon ale můžete samozřejmě připravit i jiným způsobem. Při rozhodnutí, jak hnojit v průběhu sezóny zohledněte váš způsob přípravy záhonu.

Hnojení při výsadbě

Při výsadbě můžete přidat vyvážené hnojivo, například s poměrem N-P-K 10-10-10, které podpoří kořeny i listy. Udělejte to zejména v případě, že jste záhon dopředu nepřipravili dostatečně. Naopak nepřihnojujte, pokud sázíte do substrátu, který již hnojivo obsahuje.

Já osobně při výsadbě rajčat nepřihnojuji.

Hnojení po zakořenění rostlin

Po zakořenění rostlin, orientačně 2–3 týdny po výsadbě se provádí první přihnojení pro podporu růstu listů a zvýšení celkové vitality a odolnosti rostlin. V této fázi se používá hnojivo s vyšším obsahem dusíku, například s poměrem N-P-K 15-5-5. To může být kompost, kopřivová jícha, granulovaný hnůj, slepičince až po dusíkatá komerční hnojiva.

Já osobně v této fázi ničím nepřihnojuji, protože pěstuji metodou bez rytí, tak dusíkaté hnojivo je pro mě kompost a vápník jsme preventivně přidali při přípravě záhonů.

Hnojení při kvetení a plození

Jakmile začnou rajčata kvést a tvořit plody, je třeba ubrat dusíku a přidat draslík a fosfor. To pomůže plodům krásně zrát a nebudeme tak pěstovat listy. Volte minerální nebo univerzální hnojiva s poměrem N-P-K například 5-10-10. V obchodě hledejte například hnojiva pro rajčata obsahující slova "plod a květ", nebo obecně hnojiva pro plodovou zeleninu.

Já rajčata dohnojuji ve okamžiku násady prvních květů a to minerálním hnojivem na plod a květ.

Pokud se zadaří, rajčata nám vydrží na záhonu od června do srpna, nebo i déle. Pokud máte dostatečně dlouhé opory, tak rajčata mohou plodit a plodit.

V téhle fázi doporučuji dále dohnojovat dle situace a stavu rostlin každé 2–4 týdny. Mě to obvykle vychází asi na dvě hnojení, v polovině července a polovině srpna. Moje oblíbená jsou hnojiva ve formě granulí nebo tekutá, která se přidávají spolu se zálivkou. Někdy začátkem srpna můžete také doplnit vrstvou kompostu na záhon, ale není to nutné.

Hnojení v nádobách

Při pěstování v nádobách používám zahradnický substrát, který má v sobě výživu na prvních několik týdnů. Už při výsadbě rajčat přidávám vápník. A dále přihnojuji asi 4 týdny po výsadbě a pro dohnojování volím zase minerální hnojivo nebo nějaké univerzální organické hnojivo vhodné na plodovou zeleninu.

Výživová nedostatečnost

Výživová nedostatečnost rajčat nastává, když rostlinám chybí klíčové živiny. Nejčastější příčiny a příznaky zahrnují:

• nedostatek dusíku = žloutnutí starších listů, slabý růst
• nedostatek fosforu = fialové zbarvení listů, špatné kvetení
• nedostatek draslíku = hnědé okraje listů, slabé plody
• nedostatek vápníku = hniloba špiček plodů, tzv. černání pupku rajčete.