Sazenice dýně

Dýně můžete pěstovat buď z předpěstovaných sazenic, které si vypěstujete ze semen nebo koupíte, nebo přímým výsevem semen do půdy. Dnes se zaměřím na sazenice a jejich výsadbu, protože vám dají náskok a ušetří starosti, hlavně v našem českém počasí.

Proč vysazovat dýně ze sazenic?

Přímý výsev dýní do půdy je jednoduchý a rychlý, zvlášť když je půda už teplá. Přesto si každé jaro dýně předpěstuju a sázím sazenice. Proč? Je to hlavně kvůli času – předpěstováním získáte dřívější úrodu, někdy už v srpnu. Sazenice mají doma nebo ve skleníku lepší podmínky pro start, takže jsou silnější a lépe zvládají přesazení. Velkou výhodou je, že větší rostliny už tolik neohrožují slimáci, kteří v českých zahradách na jaře milují křehké výhonky. Předpěstované dýně mají silnější listy a stonek, takže slimáci je jen tak nezničí. Navíc jsou odolnější vůči chladným květnovým nocím nebo deštivému počasí, což u nás není žádná vzácnost.

Moje sazenice

Mám tu už pěkně narostlé sazenice 2 odrůd dýní hokkaido. Odrůdu Uchiki Kuri, klasické oranžové hokkaido jsem sela jsem 19.4. Tady mám modré hokaido Blue Kuri, to jsem sela 3.5.

Jak vypadá sazenice připravená na výsadbu?

Sazenice dýně připravená k výsadbě má 2–3 pravé listy (děložní listy nepočítáme), je vysoká 10–15 cm a má silný kořenový systém. Kořeny by měly být bílé, zdravé a vyplňovat květináček, ale neměly by přerůstat nebo být suché. Listy mají být sytě zelené, bez žlutých skvrn, povadnutí nebo známek škůdců. Sazenice může mít nasazené květy, ale plody by ještě růst neměly – brzké plodenství by rostlinu při přesazování, které je pro ni stres, zbytečně oslabilo. Ideálně je sazenice stará 4–6 týdnů od výsevu. Pokud nemůžete kvůli chladnu vysazovat ven do záhonu, tak je stačí je přesadit do většího květináče a ona vám krásně naroste a vy si ji vysadíte větší.

Termín výsadby

Správný termín výsadby je klíčový pro zdravý růst a bohatou úrodu dýní. Závisí na tom, zda pěstujete ve skleníku, což u nás není běžné, nebo venku na záhonu nebo v nádobách. Nejdůležitější roli hraje také poloha, ve které pěstujete a potom aktuální teploty v dané sezóně.

Teplota půdy

Optimální teplota půdy pro výsadbu dýní je 15 °C, ideálně 18–20 °C, aby sazenice mohly rychle zakořenit a růst. Pro urychlení ohřevu půdy lze použít černou fólii nebo kompost, který zvyšuje teplotu a zlepšuje strukturu půdy. Při výsadbě do chladnější půdy (pod 15 °C) rostou dýně pomaleji a jsou náchylnější k hnilobě kořenů.

Kdy vysazuji dýně já?

Tak asi jako většina u nás dýně pěstuji venku na záhonech a popravdě vždy bojuji s místem, protože dýně toho místa potřebují hodně. Co ale určitě doporučuji, pokud bojujete s místem, tak zkusit vyhnat dýně do výšky a pěstovat je vertikálně. Opravdu to ušetří místo. Bonusem je to, že se plody neválí po zemi. Možná byste nevěřili, ale dýně se dokáží vyšplhat i po tůjích. To mluvím ze své zkušenosti. Letos vám chceme vertikální pěstování dýní natočit, tak se máte na co těšit.

Co se týče termínu, tak já s termínem vyčkávám až na konec května, začátek června a dýně vysazuji téměř jak poslední spolu s paprikami.

Vhodné stanoviště

Dýně potřebují slunné místo, ideálně s 6–8 hodinami slunce denně, aby mohly dobře růst a plodit. Vyberte místo chráněné před větrem, například u plotu nebo v blízkosti jiných rostlin, které vytvoří přirozenou bariéru.

Půda by měla být kyprá, s dostatkem humusu a dobře odvodněná. Hlinitopísčité půdy jsou ideální, ale pokud je půda těžká, můžete přidat písek nebo kompost. Dýně rostou skvěle na kompostu, klidně i na kompostéru nebo v záhonech obohacených hnojem. Pro menší odrůdy, jako Hokkaido, lze použít i velké nádoby pro pěstování. Počítejte s tím, že dýně potřebují hodně místa. Šlahouny se mohou roztáhnout až na 6 metrů čtverečních, takže mezi rostlinami nechte 1–2 metry, u velkých odrůd klidně 3 metry.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin se doporučuje, aby se tykvovité plodiny, kam patří i dýně, nepěstovaly na stejném místě po dobu 4 let. K tomu byste je neměli sázet na stejné místo, kde předtím rostly ostatní tykvovité plodiny, tedy cukety, okurky, melouny a pak ještě brambory. Nejlepší předplodiny jsou hrách, fazole, cibule nebo košťáloviny (např. kapusta, květák), protože obohacují půdu nebo ji zanechávají v dobrém stavu. Po dýních sázejte luštěniny jako hrách, fazole nebo zelené hnojení, které doplní živiny. Při pěstování metodou bez rytí tedy rotaci plodin řešit nemusíte a můžete si cukety sázet i po sobě pořád na to samé místo.

Pěstování ve smíšené výsadbě

I když dýně je v záhoně opravdu dominantí, zabírá spoustu místa, tak i zde smíšená výsadba pomáhá dýním lépe růst, chrání je před škůdci a šetří místo. Správní sousedé dýním dodají živiny, odpudí hmyz nebo přilákají včely.

Vhodní sousedé

Mezi vhodné sousedy k dýním patří:

• Kukuřice: Kukuřice a dýně jsou také dobrými společníky a dobře se doplňují. Kukuřice má hluboké kořeny, takže nekrade dýním živiny, a může být oporou pro popínavé odrůdy.
• Fazole, hrách: Vedle dýní se dobře hodí luštěniny, jako jsou fazole a hrách. Jednak se tyto rostliny v půdě dobře doplňují, dýně mají mělké kořeny, zatímco fazole a hrách mají hluboké kořeny. Kromě toho luštěniny fixují v půdě živiny, což prospívá hladovým dýním. Vzhledem k tomu, že keříčkové fazole mají sklon k bujnému růstu, je k dýním vhodnější spíše bob obecný nebo fazol obecný. Jinak může docházet k soutěži o světlo.
• Ředkvičky a daikon: Kypří půdu a brání přemokření.
• Lichořeřišnice a měsíček: Přitahují škůdce pryč od dýní a lákají včely, které pomáhají s opylením.
• Česnek: Vůní odpuzuje mšice a další hmyz.
• Byliny jako levandule, tymián, šalvěj, oregano, máta, heřmánek: Jejich květy přitahují opylovače.

Při společné výsadbě s dýněmi je velice důležité nechat dýním prostor a doprovodné rostliny sázet nebo set minimálně metr, spíše dva od nich, abyste zajistili zdravý růst všech rostlin.

Nevhodní sousedé

Mezi tzv. nevhodné sousedy, tedy plodiny, kterým byste se měli vyvarovat v sousedství dýní jsou:

• Brambory, rajčata, papriky, lilky: Konkurují o živiny a mohou přenášet plíseň.
• Cukety, okurky, melouny: Jako tykvovité sdílejí stejné škůdce a choroby a mohou se křížit, což vadí, pokud sbíráte semena.
• Košťáloviny: Vyčerpávají půdu a odebírají dýním živiny.

Smíšená výsadba 3 sester

U smíšené výsadby dýní se velice často setkáte s pojmem smíšená výsadba 3 sester - dýně, kukuřice a fazole. Tuto kombinaci vymysleli už indiáni, pomáhala jim na menším prostoru pěstovat pro ně dostatek jídla. Princip spočívá v tom, že fazole vážou v půdě dusík, že kterého čerpají dýně a kukuřice. Kukuřice poskytuje oporu pro fazole a dýně svými listy stíní půdu, šetří tedy vodu a zároveň mulčuje a zastavuje plevel. Výsledkem je bohatá úroda na malém prostoru. Chce to ale trochu plánování. Nejdříve se seje kukuřice orientačně v polovině května a to s rozestupy minimálně 40 cm. Kolem kukuřice se přidají fazole koncem května a dýně se vysadí nakonec z předpěstovaných sazenic začátkem června metr od kukuřice. Místo kukuřice můžete zkusit i slunečnici.

Křížové opylení u dýní

Možná už jste někdy řešili, že vaše vypěstované dýně nebo třeba i cukety vypadají trochu jinak než měli, mají jinou barvu, tvar. A vy si říkáte, ony se mi určitě sprášili navzájem, protože pěstujete u sebe cuketu a dýni nebo více odrůd dýní na malé ploše. Pojďme si to pěkně jednoduše vysvětlit.

Dýně jsou cizosprašné, tedy potřebují opylení od jiné rostliny nebo jiného květu na stejné rostlině, aby vznikly plody. To je typické pro tykvovité, jako jsou dýně, cukety a patisony, protože mají samčí a samičí květy oddělené, a hmyz je musí propojit. Sprašnost je problém hlavně pro ty zahrádkáře, kteří si chtějí schovat semínka na příští rok, a pěstují různé odrůdy dýní nebo jiné tykvovité blízko sebe. Pokud nesemenaříte, tedy si neschováváte vlastní semena a sejete každou sezónu semínka od prověřených výrobců osiva, tak vás křížové opylení vůbec trápit nemusí.

Dýně se mohou křížit s jinými dýněmi, cuketami nebo patizony, ale jen pokud patří do stejného druhu, třeba Cucurbita pepo. To zahrnuje většinu okrasných dýní, cukety, patisony a některé jedlé dýně a to pokud jsou blízko, asi do 800 m. Nejběžněji pěstovaná dýně Hokkaido, Cucurbita maxima nebo-li tykev velkoplodá se ale s cuketami nezkříží, protože cuketa i patizon patří do druhu cucurbita pepo nebo-li tykev obecná.

Pokud si tedy chcete zachovat semena na další rok, dejte pozor a nepěstujte tykve stejných druhů blízko sebe a ověřte si to i v sousedství.

Další možností je izolované ruční opylení, kdy přenesete pyl ze samčího květu na samičí štětcem a zakryjete květ sáčkem, nebo ho zagumičkujete aby se tam nedostal cizí pyl.

I přesto se vám ale stalo, že místo oranžové dýně vám vyrostla zelená? Proč, když to není sprašnost? Problém hledejte v semenech, která jste zaseli. Možná pocházejí z dýně, která byla loni křížena s cuketou nebo jinou odrůdou, a letos z nich vyrostly rostliny s jinými plody – třeba zelenými. Toto je dost běžné, protože v malých zahradách se dýně a cukety pěstují blízko, a včely snadno smíchají pyl. Další možností je, že semena byla špatně označená – mysleli jste, že sázíte oranžovou odrůdu, ale byla to jiná. Nebo je léto chladné a dýně neměly dost slunce, aby se vybarvily do oranžova – to se u nás stává, když je srpen deštivý. Vzácně může jít o mutaci, kdy rostlina sama změní barvu, ale to je spíš výjimka.

Jak připravit záhon?

Dýně patří do zeleniny první tratě, tedy mezi druhy nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Pokud připravujete záhon s předstihem (2–3 týdny před výsadbou nebo na podzim), přimíchejte do kompostu uleželý hnůj. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin.

Otužování sadby

Předpěstované sazenice je potřeba otužit, aby si postupně zvykly na venkovní podmínky a výsadba nebyla pro ně tolik stresující. Začněte týden před výsadbou. První dny je vyndejte ven na 2–3 hodiny do stínu. Postupně prodlužujte čas venku a pomalu je vystavujte slunci. Poslední 2 dny je nechte venku i přes noc, pokud teploty neklesnou pod 10 °C.