Jak pěstovat okurky nakladačky?

Okurky nakladačky můžete pěstovat dvěma způsoby: z předpěstovaných sazenic nebo z přímého výsevu do záhonu. Já se dnes zaměřím na přímý výsev, který je jednodušší. Semínka se vysévají rovnou na finální místo. Rostliny se tak lépe přizpůsobí venkovním podmínkám a vy ušetříte čas s přesazováním.

Jak vybrat odrůdy?

Při výběru odrůd je důležité zohlednit především polohu a podmínky, ve kterých pěstujete. Okurky jsou teplomilná plodina a teplo mají opravdu rády. Jinak se pěstuje na jižní Moravě než v podhůří hor. I při výběru odrůd, je potřeba toto zohlednit. Okurky nakladačky se liší odolností vůči chorobám, raností a typem plodů.

Podle ranosti

Ranost určuje, kdy můžete očekávat první plody a je užitečná pro rozložení sklizně v sezóně. Podle ranosti se nakladačky dělí na velmi rané, rané, středně rané a polorané, což ovlivňuje čas sklizně.

• ‍Velmi rané odrůdy dozrávají velmi brzy. Jsou ideální pro ty, kteří chtějí sklizeň co nejdříve. Vegetační doba je obvykle 50–55 dní od výsevu. Z konkrétních odrůd je to například Amelia F1, Everest F1, Othello F1, Charlotte F1, Elisabet F1.
• ‍Rané odrůdy dozrávají brzy, ale o něco později než velmi rané, s vegetační dobou kolem 55–60 dní. Z konkrétních odrůd to je například Apalosa F1, Karen F1, Hermina F1, Bára F1.
• ‍Středně rané dozrávají v polovině sezóny, s vegetační dobou 60–65 dní, vhodné pro stabilní sklizeň. Z konkrétních odrůd to je třeba Zuzana F1, Alice F1.
• ‍Polorané odrůdy dozrávají později, s vegetační dobou přes 65 dní, vhodné pro prodloužení sklizní do pozdního léta. Z odrůd je to například Valerie F1 nebo Santana F1.

Podle povrchu plodů

Nakladačky se dělí podle povrchu plodů a to konkrétně podle hustoty a velikosti bradaviček či ostnů. Máme dvě hlavní kategorie: hruboostné a hustoostné (někde nazývané taky jemnoostné) odrůdy. Pro nakládání a zavařování jsou vhodné oba typy plodů.

Hruboostné odrůdy nakladaček

Hruboostné odrůdy nakladaček mají hrubé, řídké bradavičky. To znamená, že ostny jsou větší a méně hustě rozmístěné na povrchu plodu. Tyto odrůdy mají zpravidla mohutnější kořenovou soustavou, silnější růst a vyšší vitalitu. Toto jim umožňuje lépe snášet méně příznivé klimatické podmínky, jako je chlad nebo nepravidelná zálivka. Toto využijete pro venkovní pěstování a také pro vyšší oblasti, kde je riziko chladnějšího počasí a teplotních výkyvů. Z odrůd jsou to například Hermina F1, Zuzana F1.

Hustoostné (jemnoostné) odrůdy nakladaček

Hustoostné nazývané také jemnoostné odrůdy nakladaček mají jemné, husté bradavičky, což znamená menší ostny, které jsou na povrchu plodu hustěji rozmístěné. Rostliny mívají menší vzrůst, slabší kořenový systém a jsou citlivější na chlad a nepravidelnou zálivku. Jsou ideální pro teplé, slunné lokality, typické pro okurkové oblasti. Z odrůd jsou to například Karen F1, Apalosa F1.

Odolnost vůči chorobám

Okurky jsou náchylné k několika běžným chorobám, jako je plíseň okurková, padlí okurkové, virus okurkové mosaiky, bakteriální skvrnitost okurek. Pro minimalizaci rizik můžete vybírat odrůdy více či méně odolné proti těmto chorobám. Tuto informaci najdete vždy u konkrétní odrůdy v katalogu odrůd od daného výrobce.

Nehořké odrůdy

Při výběru odrůd okurek nakladaček můžete vybrat odrůdy, které jsou nehořké. Hořkost u okurek způsobuje látka zvaná cucurbitacin, která se může objevit při stresu rostliny, například při nedostatku vody nebo teplotních výkyvech. Geneticky nehořké odrůdy jsou šlechtěny tak, aby tuto látku netvořily, a zaručují tak konzistentní, příjemnou chuť bez hořkosti. Tuto informaci hledejte zase na sáčku od semínek nebo v katalogu daného výrobce. Například Hermina F1 nebo Apalosa F1 geneticky nehořké jsou.

Odrůdy pro skleníky

Pro pěstování ve sklenících, foliovnících nebo obecně na místech, kde může být nedostatek opylovačů, jako jsou včely vybírejte tzv. partenokarpické odrůdy. Partenokarpie je vlastnost, kdy rostlina vytváří plody bez opylení, což znamená, že nepotřebuje pyl od samčích květů ani opylovače, jako jsou včely. Partenokarpické odrůdy najdete mezi hruboostnými i hustoostnými, ale častěji se vyskytují mezi hustoostnými, protože jsou často šlechtěny pro skleníkové podmínky. Já osobně bych do skleníku, fóliovníku nebo dovnitř vybírala partenokarpickou odrůdu a nejlépe hustoostnou.

Z konkrétních odrůd hruboostných partenokarpických je to například Hermina F1 nebo Zuzana F1 zatímco z hustoostných partenokarpických potom odrůda Apalosa F1 nebo Karlos F1.

Termín výsevu

Pro termín výsevu okurek je klíčové dobře vyhřátá půda o teplotě alespoň 15°C a zohledněte polohu, kde pěstujete.

Pro pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysévejte okurky od 15.4.. Sklizeň z tohoto výsevu můžete očekávat už od června, zejména u raných odrůd. Vysévat můžete až do poloviny června.

‍

„Na Marka sej oharka“ - vysít nebo ne?

U pěstování nakladaček se traduje pranostika „Na Marka sej oharka“, která doporučuje výsev okurek kolem 25. dubna, na svátek svatého Marka. Moje osobní zkušenost z posledních asi 6 let, kdy jsem to zkoušela je taková, pár krát mi to vyšlo ale když byl chladnější rok tak jsem musela třeba i 3x přesívat. A to jsem v 250 metrech na hané :-) A proto pokud chcete set na jistotu, tak vysejte až po „zmrzlých“, tedy po 15. květnu a použijte netkanou textilii jako ochranu proti chladu.

Požadavky na stanoviště

Okurky nakladačky potřebují teplé, slunné místo s minimálně 6–8 hodinami slunce denně. Půda by měla být hlinitá, bohatá na humus. Naopak by neměla být příliš těžká nebo zamokřená, protože to může vést k hnilobě kořenů. Vyhněte se místům vystaveným průvanu nebo chladným větrům, protože okurky jsou citlivé na nízké teploty, zejména v počátečních fázích růstu.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin jsou vhodné předplodiny okurek především ty plodiny, které zlepšují strukturu půdy a nezvyšují riziko chorob, jako jsou hrách, cibule, pór, fazole, řepa, košťáloviny. Naopak nejsou vhodné brambory, jahody nebo jiné tykvovité, protože mohou zvyšovat riziko plísně okurkové.

Vhodní sousedé

Okurky, především když jsou pěstované na oporách, mohou být velice dobře kombinované s ostatními rostlinami v rámci smíšené výsadby. Velice dobře se snášejí s koprem, fazolemi, celerem, řepou nebo kukuřicí, která jim poskytuje stín. Kopr navíc odpuzuje škůdce.

Nevhodní sousedé

Vedle okurek nepěstuje brambory, melouny, dýně, cukety ani rajčata. Tyto rostliny navzájem bojují o živiny a k tomu ještě mohou sdílet stejné choroby a škůdce. vedle okurek se nedoporučuje pěstovat ani fenykl, který může bránit okurkám v růstu.

Jak připravit záhon?

Před výsevem půdu odplevelte a důležité je dodat organickou hmotu a to nejlépe vrstvu kompostu. V rámci pěstování bez rytí můžete navézt vrstvu kompostu 5-10 cm na podzim, v předjaří nebo i těsně před výsevem. Pokud budete půdu připravovat alespoň 2-3 týdny dopředu, můžete přidat i granulovaný nebo jiný uleželý hnůj, ale není to nutné.

Vysévat budu tzv. "na vodu" a do jednotlivých jamek. Dříve jsem vysévala do rýhy, ale takto ušetřím osivo a je to rychlejší. Díky vodě v jamce mají semínka dostatek vlhkosti pro klíčení, je zde menší šance, že zaschnou a obecně klíčí rychleji.