Téma

🧐 Vytáhlé sazenice: nejčastější chyba při předpěstování (a jak ji napravit)

⭐Pouze členové

Tento obsah je určen pouze členům Šikulio PREMIUM

Šikulio premium nabízí:

Přístup k premiovým článkům, receptům a videím

Vše kompletně bez reklam

A navíc šikovné nástroje jako Zahradnický kalendář

⭐Vybrat plán

Více informací o Šikulio Premium.

Vaší podpory si velmi vážíme a moc pro nás znamená.
Bez ní bychom pro vás nemohli tvořit další obsah. Děkujeme❤️
Vaše Markéta a Petr

Autoři
Markéta a Petr
Poslední úprava
25.2.2026
Jak dlouho to zabere
⏰ Vyhraďte si
minut
No items found.
-
Množství
+
No items found.
No items found.
No items found.

Dnes se spolu podívám na to, proč máte doma dlouhé, tenké, bledé stonky místo krásných, podsaditých a silných sazenic. Taky se mi to už stalo. Vysela jsem rajčata, okurky nebo papriky, těšila jsem se na krásnou úrodu a místo toho jsem musela celé vyseté misky vyhodit na kompost. Pokud se vám to také stalo, možná si říkáte – tak a je po sezoně. Jenže počkejte. Vysvětlíme si, proč se to děje a hlavně co se tím dá dělat. Tak pojďme na to!

Proč se sazenice vytahují?

Nejprve musíme pochopit, proč se sazenice vytahují. Vytahování sazenic má obvykle jednu společnou příčinu a to je příliš brzký výsev bez zajištění vhodných podmínek pro růst rostlin.

Důsledkem toho jsou pak různé projevy, které v konečném důsledku způsobují dalekosáhlé problémy, které si postupně rozebereme a podíváme se, co se s nimi dá dělat.

Nedostatek světla

Asi nejznámější a nejvíce zřejmý je nedostatek světla. Pokud vysejete například na konci ledna, kdy slunce kolikrát celé dny sotva prokoukne mraky, je jasné že množství světla prostě nestačí. A to ani na parapetu okna :-)

Co to je etiolizace?

Důsledkem nedostatku světla je tzv. etiolizace, což je tvorba rostlinných orgánů bez dostatečného působení světla. Důležité je si uvědomit, že nejde o chorobu, genetickou vadu a rozhodně to není „špatné semínko“. Etiolizace je prostě přirozený jev.

Rostlinu trpící etiolizací poznáte vizuálně snadno:

Dlouhý tenký stonek

Stonek je nepřirozeně dlouhý, mezery mezi patry listů jsou nepřirozeně velké, stonek je také tenký a rostlina nedrží vzpřímeně, kymácí se nebo přímo leží na substrátu. Rostliny jsou náchylné k padání klíčních rostlin.

Bledá barva

Části rostliny, zejména stonek a listy jsou bledé, protože neobsahují chlorofyl, což je pigment který dodává rostlinám zelenou barvu - ten v rostlině nevznikne bez reakce, ve které hrají roli fotony a která bez světla není možná.

Křehkost rostliny

Rostlina a její pletiva jsou křehká, protože rostlina si myslí že je v půdě, takže se nesyntetizují podpůrná mechanická pletiva.

Proto se etiolizace v praxi využívá při pěstování některých druhů zeleniny (například u pórku), protože části bez mechanických pletiv jsou křehké a dobře poživatelné.

V případě předpěstování silných a zdravých sazenic jde ovšem o nežádoucí jev, kterým se rostlina snaží přežít v nepříznivých podmínkách. Může však dojít k trvalému poškození transportních pletiv.

Vysoká teplota

Vysoká teplota je naopak nejvíce přehlíženým problémem a přitom je to asi největší zabiják. Teplota působí jako akcelerátor metabolismu. Při vyšší teplotě se procesy v rostlině dějí rychleji.

Bohužel, naše moderní domácnosti s teplotami vysoko nad 20 °C jsou pro předpěstování sazenic zcela nevhodné. Teplo v bytě říká rostlině "zrychli růst". Pro zdravý vývoj sazenice a následné rostliny je ale lepší růst pomalý.

Nejhorší je pak kombinace nedostatku světla a vysoké teploty. Metabolismus rostliny jede na plné pecky, ale bez světla nemá z čeho stavět pevné tělo.

Nedostatek místa

Další problém je nedostatek místa. Rostliny se vnímají jako konkurence a spustí závod o to, kdo koho přeroste.

V příliš hustých porostech, kdy si rostliny navzájem brání v přístupu světla, může docházet k projevům etiolizace.

Husté porosty ale přináší i další problémy a to zejména vyčerpání živin z půdy, špatné proudění vzduchu a tím riziko vzniku plísní.

Jak zabránit vytahování sazenic?

Zabránit vytahování sazenic můžeme několika způsoby.

Umělé osvětlení

Pokud přirozené světlo za oknem nestačí, je umělé přisvětlování nejspolehlivějším způsobem, jak udržet sazenice kompaktní a silné.

Rostliny ke svému vývoji nepotřebují jen jas, ale především konkrétní barevné spektrum – zejména modrou složku, která přirozeně brzdí rychlý růst a podporuje tloušťku stonku. V domácích podmínkách nemusíte hned investovat do drahých profesionálních panelů. Skvělou službu udělají i cenově dostupné LED zdroje se „studeným bílým světlem“ (označené teplotou 6000–6500 K).

Klíčem k úspěchu je však vzdálenost: jelikož intenzita světla s každým centimetrem prudce klesá, umístěte svítidlo blízko nad vrcholky rostlin, ideálně ve vzdálenosti 10–15 cm, a sviťte jim přibližně 12 až 16 hodin denně, aby měly dostatek energie pro stavbu pevných pletiv. Nesviťte nepřetržitě 24 hodin, nechte rostlinám pocit přirozeného střídání dne a noci.

Odrazivé materiály

Umístění sazenic na parapet bohužel často nestačí. Světla je málo, sklo odráží až 30 % světla, které na něj dopadá. Situace se dá zlepšit odrazovou plochou z alobalu nebo zrcadla, aby rostlina dostala světlo i „zezadu“. Zázraky ale nečekejte.

Správné teploty

Dejte si pozor na rozdílné požadavky konkrétních rostlin a to DO vyklíčení a pak PO vyklíčení. Ty se poměrně hodně liší.

Obecně ale platí, že většina zeleniny bude po vyklíčení v pořádku při teplotě 18-20 °C, u některých druhů zeleniny jako například saláty klidně i nižší.

Pokud máte tu možnost, snižujte teplotu i na noc, tím docílíte dojmu přirozeného prostředí v přírodě a rostliny posílíte a připravíte na reálné prostředí po přesazení, zejména pokud pěstujete na venkovním záhoně.

Umělý vítr

Prozradím vám takový fígl s větrákem. Říkáme tomu posilovna pro kytky. Stačí 15 minut denně slabý průvan z větráku. Rostlina si myslí, že fouká vítr, a začne stonek zpevňovat. Pokud nemáte větrák, můžete při zalévání nad sazenicemi přejet rukou. U obojího pozor na intenzitu, nechcete žádný hurikán, který sazenice poláme.

Pozdější termín výsevu

Jedním z nejúčinnějších a zároveň nejjednodušších opatření proti vytahování je posunutí termínu výsevu na pozdější dobu, kdy už jsou dny delší a sluneční svit intenzivnější. Mnoho pěstitelů dělá tu chybu, že začíná s výsevem příliš brzy aniž by měly adekvátní podmínky pro předpěstování.

Co když už mám sazenice vytáhlé?

A co se dá dělat, když už mám sazenice vytáhlé?

Diagnóza stavu

Nejdříve proveďte revizi svých sazenic a rozhodněte se, zda sazenice zachránit, nebo vyhodit.

Obecně pokud jsou rostliny mírně vytažené, mají světle zelený stonek, rostlina stojí, tak se jedná o vratný stav. Tyto rostliny se můžete pokusit za chovat.

Pokud jde o extrémní vytažení (bílá/průsvitná báze stonku, rostlina leží), pak jsou již nevratně narušená pletiva (nekróza). Takové rostliny zlikvidujte, neporostou nebo budou velmi náchylné k padání klíčních rostlin.

Zajištění správných podmínek

Nejdříve je dobré se pokusit zajistit pro rostliny správné podmínky, nebo alespoň zlepšit co jde. Snižte teplotu, zvýšit světlo, provedení pikýrování atd.

Dřívější přesazení

Pokud je to možné, urychlete termín pikýrování (přesazení) na nové stanoviště nebo výsadby na finální stanoviště a to zejména v případě, že nové místo nabízí lepší podmínky k růstu.

Bohužel, zde často narazíme na problém, že vysadit ven ještě není možné kvůli počasí. Aniž bychom tedy riskovali, že se nám zejména teplomilné rostliny okamžitě zničí v důsledku mrazu.

A to je právě ten hlavní důvod, proč je správné určení termínu výsevu tak důležité.

Pohřbení do hloubky

U jakéhokoliv přesazení se vám naskytne možnost sazenice přesadit tak, že je na novém stanovišti doslova "pohřbíte" do větší hloubky. To se provede tak, že jim stonek zahrabete do půdy.

Některé rostliny snesou zasypání stonku až po listy. U jiných druhů zeleniny byste si ale nejspíš vyrobili problém s hnilobou a je třeba být opatrný.

Rajčata

U rajčat máte největší naději. Rajčata tvoří kořeny po celé délce stonku. Při přesazování je prostě pohřběte hluboko do země, klidně až po první pravé listy. Ze slabé nitky se pod zemí stane mohutný kořen.

Papriky

U paprik pozor, snesou přisypání jen po děložní lístky. Hlouběji je nedávejte, jejich stonek v mokré zemi snadno hnije. Na rozdíl od rajčat, které rostou jako rychlé liány, mají papriky poměrně pomalý růst, protože jejich stonky jsou dřevnaté.

Nový výsev

Pokud jsou rostliny již moc zničené, nebo je to možné s ohledem na termíny výsadby a podmínky pro předpěstování, výrazně doporučuji provést nový výsev.

U spousty druhů jako jsou například rychle rostoucí saláty, ale i rajčata, okurky a podobně vůbec o nic nepřijdete, když vysejete o měsíc i dva později než jste vyseli původně.

Sazenice budete mít možná připravené o pár týdnů později, ale věřte mi, že to do konce sezony ještě mnohokrát doženou a vy nejenom že o nic nepřijdete, ale naopak budete mít lepší úrodu než z vytahaných mrzáků.

Důležitost správného termínu výsevu

Nakonec bych ještě zopakovala důležitost určení správného termínu výsevu. Termín výsevu se plánuje nejlépe individuálně pro každého zahrádkáře a zpětně, právě od data výsadby na finální stanoviště.

Zde je důležité zohlednit prostředí, kam se bude vysazovat, datum posledního mrazu, množství slunce na vaší zahradě a další individuální podmínky. To je ale téma zase na jiné video.

Postup krok za krokem

Kterýkoliv krok si můžete kliknutím označit. To se může hodit u delšího postupu, nebo pokud musíte na chvíli přerušit práci. Snáze pak najdete, kde jste skončili.

A teď si pojďme názorně ukázat, jak na to:

No items found.

Video

Tento článek si můžete také prohlédnout v našem videu:

Video to ukáže nejlépe!

Kompletně bez reklam
Kvalita 4K
Titulky pro neslyšící
Bonusová videa

Videa jsou dostupná pouze pro předplatitele Šikulio Premium.

Cena pouze
49 Kč měsíčně

Vybrat plán

Více informací o Šikulio Premium.

Ukázky videí najdete na našich YouTube kanálech:

Související

4.6.2023

Výsadba jiřin do záhonu

Jiřiny, nebo také Dahlie, jsou považované za královny zahrad a jsou pěstované a velmi oblíbené po celém světě. Hlízy jiřin, ať už přezimující nebo nově koupené vysazujeme do zrytého záhonu od poloviny dubna do konce května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Zvolte slunné místo v závětří s lehčí a sušší půdou. Jdeme rýt! :-)
2.6.2023

Opora pro hrášek

Jak vyrobit jednoduchou oporu pro hrášek z několika bambusových tyček a provázku? Tato opora bude vhodná i pro jiné popínavé rostliny. Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 - 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit. Výšku opory volte podle odrůdy.
22.4.2025

Výsev okurek nakladaček ze semínek do záhonu

Dneska si povíme vše, co potřebujete vědět o výsevu a pěstování okurek nakladaček. Nakladaček existuje opravdu mnoho odrůd já vám ukážu, jak se v nich zorientovat a vybrat ty nejlepší odrůdy pro vás aby vám okurky nezplesnivěly a nezhořkly a vaše domácí nakládání nebo zavařování dopadlo na jedničku! Pranostika říká: „Na Marka sej oharka“. Ale je to opravdu ten nejlepší termín pro vás? I na to se podíváme a také vám ukážu postup pěkně krok za krokem jak si vyset nakladačky do záhonu. Tak pojďme na to!
25.2.2026

🥗 Celoroční pěstování salátu: Kdy co vysévat pro plynulou sklizeň

Dnes si ukážeme, jak si naplánovat výsevy salátů tak, abyste měli čerstvou úrodu k dispozici po celý rok a nemuseli se spoléhat jen na krátkou jarní sezónu. Salát je v našich zahradách často vnímán jako typicky jarní plodina. Možná to znáte i Vy, v březnu vysejete celý sáček najednou. V květnu nevíte, co s tolika hlávkami dřív najednou a v srpnu už na záhoně po salátu není ani památky. Moje zkušenost mě ale naučila, že salát může být na talíři 12 měsíců v roce. V tomto videu Vás provedu jednoduchým systémem, jak si rozvrhnout výsevy v etapách. Podíváme se na to, proč je důležité nechtít všechno hned, a jaké konkrétní druhy volit pro horké léto nebo naopak pro mrazivé měsíce. Cílem je, aby Vy jste měli vždy po ruce přesně tolik čerstvých listů, kolik právě spotřebujete. Tak pojďme na to.
25.2.2026

🌶️ Výsev paprik v únoru: Postup, tipy a moje oblíbené odrůdy

Dneska si společně ukážeme hlavní únorový výsev paprik, na který většina z vás už netrpělivě čeká. Polovina února je totiž ten nejlepší termín pro výsev většiny odrůd – ať už pěstujete ve skleníku, nebo se chystáte na venkovní záhony. Teď nastává čas pro tu pravou „paprikovou vlnu“. Dnes si detailně projdeme osvědčené zásady, doporučení pro úspěšný výsev, papriky si i vysejeme a podělím se s vámi, které konkrétní odrůdy jsem si pro letošní sezónu vybrala já. Tak pojďme na to.
25.2.2026

🧐 Vytáhlé sazenice: nejčastější chyba při předpěstování (a jak ji napravit)

Dnes se spolu podívám na to, proč máte doma dlouhé, tenké, bledé stonky místo krásných, podsaditých a silných sazenic. Taky se mi to už stalo. Vysela jsem rajčata, okurky nebo papriky, těšila jsem se na krásnou úrodu a místo toho jsem musela celé vyseté misky vyhodit na kompost. Pokud se vám to také stalo, možná si říkáte – tak a je po sezoně. Jenže počkejte. Vysvětlíme si, proč se to děje a hlavně co se tím dá dělat. Tak pojďme na to!

Jak mít plné zeleninové záhony po celý rok?

To přesně najdete v mém e-booku Jak osázet zeleninové záhony po celý rok 1 a 2, kde v každém z nich najdete 8 hotových osazovacích plánů záhonů v celkem 24 variantách - pro jaro, léto a podzim.

Šikulio PREMIUM

Prémiový obsah a funkce navíc:

- Premium články, recepty a videa
- Vše zcela bez reklam
- Zahradnický kalendář
- Katalog zeleniny a bylinek
- Poradenství a konzultace