Proč tříkomorový kompostér?

Proč vlastně na zahradě mít tříkomorový kompostér? Není to jen otázka pohodlí nebo vzhledu. Jakmile zahrada začne produkovat větší množství bioodpadu, ukáže se, že vícekomorový systém přináší několik velmi praktických výhod, které u běžného kompostéru často chybí.

Obsah se nevejde

Prvním důvodem pro více kompostérů nebo vícekomorový kompostér je to, že se vám tam váš obsah prostě už nevejde.

Znáte to... začne to nevinně jednou malou hromádkou nebo jedním menším plastovým kompostérem v rohu zahrady. Jenže jak zahrada roste, záhonů přibývá a z kuchyně neustále nosíte další a další bioodpad a najednou zjistíte, že váš stávající kompostér praská ve švech a přitom ještě není zralý.

Buď už teď zoufale bojujete s místem a posekanou trávu nebo podzimní listí nemáte kam dávat, nebo teprve plánujete větší zahradu a chcete na to jít od začátku chytře. Jeden klasický kompostér totiž pro střední a větší zahradu dřív nebo později zkrátka přestane kapacitně stačit a vy potřebujete prostor, kam se materiál bez problému vejde po celý rok.

Fáze kompostu se míchají

Tím hlavním důvodem, proč zkušení zahradníci používají tříkomorový systém, je oddělení různých fází kompostu.

Pokud máte pouze jeden kompostér, dostanete se do frustrujícího a nekonečného koloběhu míchání materiálu. Na dně sice už můžete mít téměř hotovou, kvalitní zeminu, ale navrchu leží čerstvé slupky od brambor, zvadlé květiny a odřezky zeleniny, které jste tam vyhodili včera nebo minulý týden.

Když pak chcete na jaře hotový kompost vybrat a použít ho na záhony, čeká vás za trest složité dolování. Možná máte kompostér s těmi malými dvířky dole, ze kterých se snažíte lopatou něco vyškrábnout. Jenže jakmile zespodu trochu materiálu odeberete, celý ten čerstvý, nerozložený vršek se sesype dolů. Výsledkem je, že máte v rozpracovaném odpadu neustále chaos a nikdy z jednoho kompostéru nedostanete čistý, dokonale vyzrálý kompost, aniž byste museli celou hromadu neustále ručně přehazovat a třídit.

Zapamatujte si tedy základní pravidlo pro úspěšné kompostování a to je nikdy nemíchat různé fáze kompostu.

3 fáze kompostu

Jaké jsou vlastně ty 3 fáze kompostu, které mají být obsažené v 3 komorách tříkomorového kompostéru?

Pojďme se podívat na první fázi, kde celý ten příběh začíná. Říkáme jí surová nebo čerstvá fáze. Ta patří, pro ukazku, do první komory.

Sem aktuálně nosíme veškeré zbytky z kuchyně, slupky od brambor, kávovou sedlinu a sypeme sem čerstvě posekanou trávu ze zahrady. Na první pohled to vypadá prostě jako hromada běžného odpadu, ve které jsou ještě jasně rozpoznatelné jednotlivé rostliny, listy a odřezky zeleniny. Tato komora je stále otevřená, denně se doplňuje a je to v tuhle chvíli jediné místo na celé zahradě, kam čerstvý bioodpad dáváme.

Druhá komora reprezentuje zrající neboli transformační fázi. Tuhle komoru jsme už před časem kompletně naplnili a uzavřeli, což znamená, že do ní už nepřidáváme ani jedinou novou slupku. Tady se odehrává to největší kouzlo, i když pro lidské oko zůstává skryté. Uvnitř to doslova žije, pracují tu miliardy mikroorganismů, bakterií a žížal, které materiál intenzivně rozkládají. Když do ní zaboříte vidle, už nepoznáte, co bylo listí a co tráva. Vše se mění v jednolitou, tmavnoucí hmotu, jak se uvnitř drží optimální teplota.

No a konečně třetí komora, to je naše finální fáze a cíl celého snažení – čisté černé zlato. Tady už proces rozkladu úplně skončil. Když tuhle komoru otevřeme, nečeká nás žádný zápach ani hnijící zbytky, ale nádherná, kyprá, tmavá hmota, která voní jako čerstvá lesní půda po dešti. Tento kompost je dokonale vyzrálý, stabilní a plný živin. Teď z něj stačí rovnou odebírat lopatou a sypat ho přímo na záhony, aniž bychom se museli bát, že si spálíme kořínky rostlin.

Princip tříkomorového kompostéru

Celý princip tříkomorového kompostéru je založen na tom, že se materiál v různých fázích zrání oddělí v čase. Místo toho, abyste všechno bezhlavě sypali na jednu jedinou hromadu a doufali v zázrak, máte celý proces rozdělený do tří kroků. Princip se ale výrazně liší dle toho, jestli budete kompost přehazovat z komory do komory, nebo ne.

Pro každou fázi kompostu je vyhrazena jedna komora kompostu, dle pravidla nikdy nemíchat různé fáze kompostu.

Mezi základní principy fungování toho kompostu je vlastně to, že jak ten kompost zraje, tak on i rapidně snižuje ten svůj objem, on vlastně selhává. No podle toho, co tam za materiál dáváte, může ten objem klidně klesnout až na desetinu.

Aktivní rotace - budete přehazovat

Pokud se kompost přehazuje, tak se pohybujeme 3 komorami kompostéru v čase.

Představte si to jako takovou pásovou výrobu přímo u vás na zahradě. Pokud máte dost sil a chcete proces kompostování o něco urychlit, tříkomorový systém vám dává dokonalé zázemí pro aktivní přehazování.

V takovém případě, jakmile se komora zaplní, vezmete její obsah a vidlemi ho překlopíte do druhé. Tím materiál neuvěřitelně provzdušníte, promícháte sušší okraje se středem a dodáte mikroorganismům obrovskou nálož kyslíku, což hromadu okamžitě zahřeje a podpoří rychlejší rozklad. Zároveň si uvolníte první komoru.

Z druhé komory pak po čase přehodíte polorozpadlou hmotu do třetí, kde se proces v dokončí. Je to sice pracnější, ale kompost máte hotový dříve.

Při přehazování můžete různě pracovat s místem. Například Petr dělal to, že měl 2 "plnící" komory a z nich přehazoval do jedné zrající. Až se ta zrající komora zaplnila, tak pak už přehazoval klasicky jen z té jedné do druhé.

Nebudete přehazovat (statická varianta)

Systém tříkomorového kompostéru skvěle funguje i naprosto pasivně. Můžete aplikovat takzvanou statickou variantu, což v praxi znamená, že se materiál samotný nehýbe z komory do komory - nic nepřehazujete.

Jednoduše začnete plnit první komoru, a jakmile ji po několika měsících zaplníte, necháte ji zavřenou v klidu pracovat a začnete sypat nový odpad do druhé komory. Až se naplní ta druhá, přejdete na třetí. Než se propracujete na konec, v té první komoře už na vás díky přirozenému času čeká hotový, rozložený kompost. Ten vyvezete z kompostéru na záhony a uvolníte si tím komoru pro nový materiál.

Přesně takhle s minimem práce to v posledních letech praktikuje i Petr u nás na zahradě. Dříve bylo více času a přehazovali jsme, nyní ale nespěcháme, necháváme čas běžet a materiál přesouváme v podstatě až je kompost hotový.

Jako taková mezi varianta může být, že sice nepřehazujete z komory do komory celou haldu, ale občas ji v kompostéru provzdušníte vidlemi. My to neděláme.

Jak často přehazovat?

Pokud se rozhodnete pro tu aktivnější cestu a chcete mít kompost hotový co nejrychleji, nabízí se logická otázka: jak často kompost vlastně přehazovat?

Pokud byste cílili na super rychlý horký kompost, přehazuje se klidně každé dva až tři týdny, vždycky když teplota uvnitř začne po počátečním vrcholu klesat.

Petr: Ano přátelé, možná to nevíte, ale existuje teploměr na měření teploty kompostu :-)

Ale buďme k sobě upřímní, málokdo z nás chce trávit celé léto s vidlemi v ruce a přehazovat kompost. Pro běžný, efektivní zahradní provoz úplně bohatě stačí přehodit aktivní komoru dvakrát až třikrát za celou sezónu, typicky jednou na jaře a jednou na podzim.

Petr to dřív, když ještě aktivně přehazoval, dělal jednoduše podle selského rozumu a potřeby místa. Jakmile se první komora naplnila až po okraj a už nebylo kam dávat čerstvou trávu nebo kuchyňský odpad, vzal vidle a celou haldu překlopil do dvojky. Tím se jednička okamžitě uvolnila pro novou várku a rozběhnutý materiál ve dvojce dostal obrovský impuls kyslíku k dalšímu tlení.

Nehledejte v tom tedy žádnou složitou vědu. Přehazujte tehdy, když potřebujete uvolnit prostor, nebo když vidíte, že hromada po velkém nárazovém plnění hodně sesedla a potřebuje nadechnout. Ale zároveň, pokud nemáte čas nebo sílu to dělat, tak to prostě není nutné.

Musí mít kompostér vždy 3 komory?

Možná si říkáte, jestli jsou 3 komory nějaké magické zahradnické číslo a zda by vám nestačily jenom dvě nebo jich nemůže být více. Toto číslo vychází z nějaké dlouhodobé praxe středních a větších zahrad.

👉 Takže odpověď je ne, kompostér může mít například jen 2 komory, nebo můžete mít různou sestavu mnoha kompostérů například.

Například ty dvě komory jsou samozřejmě pořád o dost lepší než jedna jediná hromada, ale v praxi s nimi dřív nebo později narazíte na logistický strop. U dvoukomorového systému totiž jednu stranu plníte a druhá mezitím zraje.

Jenže v plné sezóně, kdy se sejde hodně posekané trávy, plevele a zbytků z kuchyně, naplníte první komoru strašně rychle. A co teď, když na druhé straně máte materiál teprve napůl rozložený? Nemáte kam sypat čerstvý odpad a chtě nechtě musíte porušit základní pravidlo o nemíchání fází.

Tři komory vám dávají větší časovou rezervu a provozní svobodu. Jedna komora se plynule plní, druhá v naprostém klidu bez vyrušování zraje a ze třetí průběžně odebíráte hotový kompost rovnou na záhony. A zároveň kompostéry nestojí tolik peněz a nezabírají obrovský prostor.

Čtyři nebo více komor to už je pro běžnou rodinnou zahradu většinou zbytečný luxus, který zabírá moc drahocenného místa. Více než tři komory užijete snad jen tehdy, pokud máte velký pozemek nebo pěstujete obrovské množství thují, jehličnanů a dřevní štěpky, která potřebuje na rozklad dlouhé roky. Pro většinu zahradníků jsou tři komory zkrátka ten pověstný ideální střed.

Kolik místa zabere?

Počítejte s místem přibližně 3 metry na délku a 1 metr na šířku tak, abyste měli zcela volný přístup alespoň z jedné dlouhé strany. Ale opět záleží na konstrukci kompostéru, abyste se do něj dostali při práci, tedy plnění, přehazování a vyprazdňování.

My tady jak vidíte máme otevřené kompostéry, které potřebují přístup pouze z jedné strany. Takže je můžeme přirazit například k plotu nebo vlevo i vpravo od nich mohou být stromy, keře nebo jiné překážky a přesto lze kompostér normálně obsluhovat.

‍