Co je výsev v trsu (multi-sowing)?

Co to je vlastně ten výsev v trsu (multisowing)? Je to technika, kdy do jedné buňky sadbovače nebo na jedno místo v záhonu nesejeme pouze jedno semínko, ale cílenou skupinku semen najednou.

Tento krok má jeden prostý důvod: zajištění úspěchu. Příroda není stoprocentní a vysetím více semen si pojistíme, že na daném místě skutečně něco vyroste. Jakmile semínka vyklíčí, přichází fáze protrhání na námi požadovaný počet rostlin.

A právě zde se láme chleba a otevírají se nám dvě cesty, jak s takovým výsevem naložit:

Vyjednocení

Klasickou známou cestou u výsevu v trsu je, že sejeme více jen jako pojistku klíčení. Následně trs vyjednotíme na jedinou, nejsilnější rostlinu.

Ponechání v trsu až do sklizně

Myšlenka pěstování v trsu jde o krok dál. U vhodných druhů zeleniny totiž po výsevu neponecháme jen jednoho „vítěze“, ale záměrně v trsu necháme více rostlin společně. Ty pak jako jeden celek vysadíme na záhon a pěstujeme je tak až do samotné sklizně.

Hlavním cílem pěstování v trsu je maximální výnos z minimální plochy. Namísto jedné obrovské rostliny, která zabere hodně místa, získáte z jednoho bodu trs nebo-li více kvalitních, středně velkých plodů. Představte si to na příkladu řepy: místo jedné obrovské bulvy můžete sklidit z jednoho místa čtyři až pět krásných, šťavnatých bulev a tím využít místo na záhonu na maximum.

Tímto způsobem tedy výsev v trsu přestává být jen pojistkou a stává se základem pro pěstování celých skupin rostlin na finálním stanovišti.

Hlavní přínosy systému

Při správném postupu přináší pěstování v trsu výhody, které pocítíte vy i vaše zahrada už během první sezóny.

Vyšší výnos z jednoho místa

Největším přínosem pěstování v trsu je okamžité zvýšení úrody bez nutnosti zvětšovat zahradu. Díky tomu, že rostliny rostou pospolu a v zemi se přirozeně odtlačují směrem ven, dokážete z jednoho metru čtverečního sklidit i pětinásobek úrody oproti klasickému pěstování v řádcích.

Úspora času, práce a materiálu

Jedním z největších přínosů pěstování v trsu je obrovská úspora času a naší práce. Naplnit a osít pár buněk v sadbovači, kde pěstujeme trsy, je mnohem rychlejší než vysévání jednotlivých sazenic. Stejně snadné je to pak i při sázení ven. Do záhonu vkládáte celé, pevné kořenové baly a práce jde rychle. Kromě času ušetříte i místo v sadbovačích a substrát. To se hodí hlavně doma na parapetu nebo ve skleníku, kde na stejné ploše předpěstujete mnohem více budoucí úrody.

Postupné dozrávání a sklizeň

Při pěstování v trsu můžete sklíyet postupně, což je pro plodiny přirozené. Vždy je nějaká rostlinka dpředu nebo pozadu. Vy můžete sklízet postupně a mít úrodu pro delší dobu a vypěstovat z jednoho místa více.

Přirozený živý mulč a ochrana před plevelem

Další velkou výhodou je, že trs zeleniny dokáže přirozeně zastínit půdu a nepustit k ní plevel. Rostliny jako špenát nebo saláty se v trsu rychle rozrostou a jejich listy brzy vytvoří nad zemí v podstatě mulč. Díky tomu má potom plevel menší šanci vyklíčit. Zároveň takto zakrytá půda mnohem lépe drží vlhkost a v létě se nepřehřívá. To rostlinám pomáhá lépe zvládat sucho a horko.

Vzájemná opora a odolnost rostlin

Skupina rostlin v trsu si vytváří vlastní chráněné mikroklima a vzájemnou stabilitu. V přírodě rostliny málokdy rostou osamoceně a pěstování v trsu tento princip využívá. Rostliny si poskytují oporu, což uvidíte zejména u cibule nebo póru. Rostou rovně, nevylamují se a mnohem lépe odolávají silnému větru nebo prudkému dešti, který by osamocenou sazenici snadno poškodil.

Nenarušování půdní struktury

Sázení v trsech výrazně snižuje míru narušování půdy. Pro více rostlin vlastně hloubíte pouze jeden společný důlek. Díky tomu tolik nezasahujete do půdního života a chráníte půdní mikroorganismy. Stejná myšlenka je i základem pěstování bez rytí. Proto velice často pěstitelé, kteří neryjí tak zároveň i pěstují v trsech.

Kdy systém není vhodný

Kdy pěstování v trsu nepoužívat? I tato metoda má své hranice. Existují situace a plodiny, kde by pěstování v trsu nadělalo více škody než užitku. Tyto rostliny totiž potřebují svůj prostor, pohyb vzduchu a dostatek světla jen pro sebe. U nich sice můžete zasít dvě semínka do buňky jako pojistku klíčení, ale následně vždy ponechte jen nejsilnější rostlinku.

Týká se to především velkých košťálovin, jako je květák, zelí, hlávková kapusta, brokolice nebo pozdních kedluben a kadeřávko. Podobně jsou na tom solitéry, jako je bulvový i řapíkatý celer, kukuřice, fenykl nebo pekingské zelí a čekanka. Samostatnou kapitolou je plodová zelenina – rajčata, papriky, lilky, ale i cukety, dýně, okurky a melouny v trsu pěstovat nezkoušejte, rostliny by si konkurovaly a trpěly by plísněmi. To samé platí pro velké bylinky typu libeček, šalvěj, rozmarýn, levandule nebo máta a meduňka, které se časem hodně rozrostou.

Pak jsou tu plodiny, které metodu výsevu v sadbovači buď nevyžadují, nebo ji přímo nesnášejí. Patří sem hlavně kořenová zelenina na uskladnění, jako je mrkev, pastinák a petržel kořenová. Tyto druhy sejeme vždy přímo do země. Přesazování ze sadbovače by totiž nenávratně poškodilo jejich hlavní kořen a výsledkem by byly jen různé deformace.

Do sadbovače nedáváme ani cibuloviny ze sazečky, tedy česnek a sazečku cibule, které patří rovnou do záhonu jako jednotlivé kusy. Stejně tak pěstujeme úplně jinak hlízy a trvalky – brambory, batáty, topinambury, ale i rebarboru, chřest nebo křen.

Nutné předpoklady

Aby tento systém fungoval, stojí na dvou základních předpokladech:

Úrodnost a kvalita půdy

Pěstování v trsu je relativně intenzivní technika. Aby více rostlin plnohodnotně vyrostlo tam, kde dříve rostla jedna, potřebují kvalitní výživu. V chudé nebo vyčerpané půdě by trs strádal.

Výběr vhodných druhů

Druhým předpokladem je volba zeleniny, která pěstování v trsu přirozeně zvládá. Ne každá rostlina totiž snese souseda v těsné blízkosti. Zatímco některé druhy se v trsu vzájemně podporují a odtlačují, jiné potřebují svůj klid a prostor jako solitéry.

Moje zkušenost

Jelikož se pěstování bez rytí věnuji už mnoho let, vnímám pěstování v trsu jako jednu z největších výhod tohoto systému. Pro mě osobně to není jen o ušetření práce a času, ale hlavně o chytrém využití prostoru. Stejně jako mnozí z vás, i já na své zahradě neustále bojuji s místem na záhonech, a právě tohle pěstování v trsu mi dovoluje sklidit mnohem více zeleniny z každého metru čtverečního, což považuji za obrovský bonus.

Každým rokem na svých záhonech zkouším pěstovat v trsech víc a víc druhů. Zatím se mi skvěle osvědčil například pórek, listové saláty nebo jarní cibulka.

Pěstování v trsu se mi obecně líbí, s výsledku jsem poměrně spokojená. Takže jsem se rozhodla v tom letos pokračovat ještě intenzivněji, s jinými druhy které jsem ještě nezkoušela a hlavně vše pro vás v sezóně natočit a zdokumentovat, abyste viděli, jak se těmto trsům u mě na Šikulio Zahradě daří.

Na úplný závěr bych vás chtěla hlavně povzbudit – nebojte se experimentovat a zkoušet nové věci. Občas se stane, že něco nevyjde úplně podle představ, ale to k zahradničení patří. Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nepokazí. Právě těmito pokusy se člověk učí nejvíc a získává ty nejcennější zkušenosti, které se z žádné knížky nevyčtou. Budu moc ráda, když se do toho pustíte se mnou!

‍