Co zasadit po česneku

Česnek sklízíme většinou během července, takže před sebou máme ještě poměrně dlouhou část sezóny. Záhon po něm bývá čistý, dobře připravený a díky časné sklizni nabízí spoustu možností pro další pěstování.

Keříčkové fazolky nebo raný hrášek

Velmi dobrou volbou jsou keříčkové fazolky nebo raný hrášek. Mají krátkou vegetační dobu, takže pokud česnek sklidíte včas, stihnou do podzimu vytvořit lusky. Z odrůd fazolek mám ráda zelené Magda, Gusty, Fleuret nebo žluté Sonesta a Blanche. U hrášku se mi osvědčily odrůdy Zázrak z Kelvedonu, Avola nebo Oskar. První sklizeň můžete očekávat přibližně během září.

Mangold, špenát

Skvělou volbou je také listová zelenina. Výborně se daří mangoldu i podzimnímu špenátu, kterému zkracující se dny a chladnější noci velmi vyhovují. Pokud je vysejete během července nebo začátkem srpna, první listy můžete sklízet už od září až do prvních mrazů. U špenátu vybírejte odrůdy určené pro letní a podzimní výsevy, například Matador, Hudson nebo Winterriesen.

Červené řepa

Pokud máte rádi kořenovou zeleninu, vysévejte především rané nebo polorané odrůdy červené řepy. U červené řepy se mi osvědčila Káhira nebo Karkulka, u mrkve mám oblíbené odrůdy Marion, Tip Top nebo Katrin. Červencový výsev těmto plodinám velmi vyhovuje. Půda je dobře prohřátá, semena rychle vzcházejí a první sklizeň můžete očekávat přibližně od druhé poloviny září, většinou během října. Jen nezapomeňte na pravidelnou zálivku, hlavně v prvních týdnech po výsevu.

Zimní ředkve

Výbornou volbou jsou také zimní ředkve. Ve druhé polovině července můžete vysít černou ředkev nebo bílou japonskou ředkev daikon. Jsou přímo určené pro letní výsevy a sklízet je budete od října do listopadu.

Co po česneku nesázet?

Naopak bych se po česneku vyhnula dalším cibulovinám, například cibuli nebo pórku. Patří do stejné botanické skupiny, mají podobné nároky a mohou být náchylné ke stejným chorobám a škůdcům.

Co zasadit po cibuli

Po cibuli často záleží hlavně na termínu sklizně. Zatímco některé odrůdy sklidíte už v červenci, jiné uvolní záhon až během srpna. Podle toho vybírejte plodiny, které ještě stihnou do podzimu dorůst.

Asijská listová zelenina

Mně se po cibuli nejvíce osvědčila asijská listová zelenina, především pak choi, pekingské zelí nebo mizuna. Roste velmi rychle a podzimní chladnější počasí jí vyloženě svědčí. Na rozdíl od jarních výsevů má navíc mnohem menší sklon vybíhat do květu.

Polníček, rukola, špenát, saláty

Výbornou volbou jsou také listové zeleniny, například polníček, rukola, podzimní špenát nebo různé saláty. Pokud budete vysévat ředkvičky, nezapomeňte hlavně na pravidelnou zálivku. V letním horku mají při nedostatku vody tendenci být pálivé a dřevnaté.

Vodnice a zimní ředkve

Z kořenové zeleniny se mi osvědčila vodnice a zimní ředkve, tedy černá ředkev nebo bílá japonská ředkev daikon. Vysévají se během července až srpna a sklízet je budete většinou od září až do listopadu. Daikon navíc svým hlubokým kořenem pomáhá přirozeně zlepšovat strukturu půdy, což je velká výhoda hlavně při pěstování bez rytí.

Keříčkové fazolky

Pokud cibuli sklidíte opravdu brzy, tedy už nyní během července, můžete záhon využít také pro keříčkové fazolky, které mají krátkou vegetační dobu a do podzimu ještě stihnou vytvořit lusky.

Co po cibuli nesázet?

Naopak bych se vyhnula dalším cibulovinám, například pórku nebo nové cibuli. Mohou být náchylné ke stejným chorobám a škůdcům.

Co zasadit po raných bramborách

Po raných bramborách nám často zůstane největší volný záhon na celé zahradě. Pokud je sklidíte během června nebo července, zbývá ještě dost času na druhou úrodu. Jen je potřeba vybírat plodiny, které stihnou do podzimu dorůst a budou dobře prospívat i při postupném ochlazování.

Asijské košťáloviny

Velmi dobrou volbou jsou především asijské košťáloviny, jako je pak choi, pekingské zelí nebo mizuna. Právě červenec je ideální dobou pro jejich výsev. Na rozdíl od jara mají mnohem menší sklon vybíhat do květu a podzimní chladnější počasí jim naopak velmi vyhovuje. První sklizeň můžete očekávat přibližně od září.

Mrkev, vodnice nebo zimní ředkve

Pokud na zahradě dlouhodobě nemáte problém s drátovci, můžete po raných bramborách vysít také kořenovou zeleninu. Vhodné jsou především rané a polorané odrůdy mrkve, červené řepy, vodnice nebo zimní ředkve, například černá ředkev či bílá japonská ředkev daikon. Do podzimu mají ještě dostatek času vytvořit pěkné kořeny a sklízet je budete většinou od září do listopadu.

Listová zelenina

Pokud dáváte přednost rychlé listové sklizni, výbornou volbou jsou také saláty, mangold, podzimní špenát, rukola nebo polníček. Jestliže brambory sklízíte už během června nebo na začátku července, můžete záhon využít také pro keříčkové fazolky nebo raný hrášek, které ještě do podzimu stihnou vytvořit lusky.

5 tipů pro výběr následných plodin

Pokud chcete následnou rostlinu po sklizených bramborách, česneku a cibuli vybrat sami, je dobré se zamyslet nad několika věcmi, abyste na uvolněné záhony nevybírali plodiny jen tak náhodou podle toho, co vám zrovna zbylo v krabici se semínky.

U každého záhonu je důležité zohlednit hlavně termín sklizně, protože záhon uvolněný v červnu má úplně jiné možnosti než záhon volný až v srpnu.

Myslete ale také na to, že část růstu bude probíhat už v podzimních podmínkách. Vhodnější jsou proto plodiny, kterým nevadí chladnější noci, zkracující se dny a postupné ochlazování. Vyhněte se naopak pozdním odrůdám nebo zelenině, která potřebuje dlouhé teplé období po celou dobu růstu. Typickým příkladem jsou pozdní košťáloviny, pozdní odrůdy mrkve nebo řepy, které už nemusí mít dostatek času na plný vývoj.

Podle toho, jak se o půdu staráte a jakým způsobem pěstujete, je střídání plodin jedno ze základních doporučení při výběru následné plodiny. Pomáhá omezit jednostranné vyčerpávání půdy a snižuje riziko některých chorob a škůdců.

Při výběru následné plodiny proto zohledňujeme hlavně to, abychom po sobě pokud možno nestřídali stejné skupiny zeleniny a nedávali za sebou plodiny se stejnými nároky nebo podobnými problémy.

Každá zelenina během růstu spotřebuje jiné množství živin. V klasickém systému pěstování proto rozdělujeme zeleninu podle takzvaných tratí. Po sklizni těchto plodin proto při běžném klasickém pěstování často vybíráme následné rostliny s menšími nároky na živiny, které dokážou využít to, co v půdě ještě zůstalo.

• Česnek se obvykle řadí do druhé tratě, protože mají střední nároky na živiny.
• Cibule patří do druhé tratě stejně jako česnek.
• Brambory patří do první tratě, tedy mezi plodiny s nejvyššími nároky na živiny.

Rostliny se navzájem ovlivňují. Stejně jako lidé, i rostliny mají své oblíbené a neoblíbené sousedy. Vhodní sousedé podporují růst, zlepšují chuť plodů nebo svou vůní odpuzují škůdce. Nevhodní sousedé mohou konkurovat v boji o živiny, stínit si nebo přenášet stejné choroby.

Všechny tyto informace o rostlinách v našem Katalogu rostlin.

Ještě jedno doporučení po sklizni nenechávejte záhon zbytečně dlouho prázdný. Buď na něj přijde další zelenina, nebo alespoň zelené hnojení či vrstva kompostu. Jak půdu správně připravit pro druhou část sezóny si ukážeme v samostatném videu.

‍