Správné teploty

Okurky jsou teplomilné rostliny, které potřebují dostatek tepla a světla. Optimální teplota pro jejich růst je mezi 23–30 °C přes den a 15–20 °C v noci.

Nízké teploty

Nízké teploty hrozí hlavně na jaře po výsadbě nebo na podzim před koncem sezony. Pokud teploty klesnou pod 10 °C, růst okurek se zpomalí, listy mohou zvadnout. Při teplotách pod 5 °C hrozí poškození rostlin. Při teplotách 3–4 °C po tři dny dochází k nevratnému poškození. Listy blednou, vadnou a rostlina může úplně uhnít. Mladé sazenice jsou obzvlášť citlivé, při přízemních mrazících (-1 až 0 °C) během jedné noci mohou zcela odumřít.

Pokud pěstujete ve skleníku, nezapomeňte na noc zavírat dveře a regulovat větrání. Na venkovních záhonech chraňte okurky při teplotách pod 10 °C netkanou textilií nebo fóliovým tunelem. Doporučuji umístit teploměr se záznamem minimální hodnoty, abyste měli přehled.

Vysoké teploty

Teploty nad 33 °C přes den nebo noční teploty nad 20 °C mohou okurkám škodit. Vysoké teploty způsobují stres, který snižuje úrodu a kvalitu plodů.

Svěšené a žloutnoucí listy

Při vysokých teplotách především pokud rostliny nemají dostatek vláhy, tak listy mohou povadnout, svěsit se, kroutit se nebo dokonce žloutnout. Rostlina omezuje výpar vody, aby se chránila. To ale může narušit fotosyntézu.

Opadávání květů

Při vysokých teplotách a následkem stresu se zvyšuje podíl samčích květů. To samozřejmě snižuje počet plodů. Vysoké teploty také narušují tvorbu a klíčivost pylu. To vede k opadávání květů a zase menšímu počtu plodů.

Hořkost plodů

Při nedostatku vody a vysokých teplotách mohou okurky zhořknout, protože rostlina, když je ve stresu, produkuje cucurbitacin, látku způsobující hořkou chuť. Lze vybrat a pěstovat odrůdy, které jsou geneticky vyšlechtěny, aby tuto schopnost potlačily nebo zcela ztratily a tyto okurky vám pak nezhořknou.

Škůdci okurek

Okurky mohou ohrozit různí škůdci, kteří oslabují rostliny a snižují úrodu.

• Slimáci a plzáci jsou hrozbou pouze u mladých sazeniček, kdy požírají mladé listy, stonky. Po výsadbě je proto důležité je chránit. O tom jak účinně bojovat se slimáky, jsme natočili video.
• Mšice se vyskytují především na spodní straně mladých listů a vrcholků. Vysávají mízu, což způsobuje kroucení listů, zpomalení růstu a šíření virových chorob. O mšicích máme kompletní video.
• Svilušky, drobní roztoči žijící na spodní straně listů, kde tvoří jemné pavučinky. Sáním mízy způsobují žluté skvrny, mramorování nebo žloutnutí listů, při silném napadení listy opadávají a rostlina neplodí.
• Molice, malé bílé mušky připomínající drobné můry sáním mízy z listů oslabují rostliny a listy mohou žloutnout. Larvy škodí na spodní straně listů, což zvyšuje riziko plísní.
• Třásněnky, drobný štíhlý, žlutý až černý hmyz, často skrytý na spodní straně listů, sáním způsobují stříbřité skvrny, deformace listů a květů. Mohou přenášet viry. Častější jsou ve skleníku, kde je podporuje teplo a vysoká vlhkost.

Prevence škůdců okurek

Jako prevenci proti škůdcům doporučuji pravidelnou kontrolu rostlin, ideálně denně. Prevencí může být také výsadba doprovodných rostlin (např. měsíček, kopr, bazalka, lichořeřišnice), které odpuzují škůdce.

Venku se škůdci hodně pomáhají přirození predátoři jako slunéčka, zlatoočky. Proto je dobré myslet obecně v zahradě na podporu užitečného hmyzu. Ve skleníku můžete použít žluté lepové desky na molice a mšice nebo modré na třásněnky. Při mírném napadení odstraňte napadené listy nebo použijte přírodní postřiky. Více se ochraně před škůdci věnuji v jiných videích.

Choroby okurek

Okurky nejvíce ohrožují plísně, ale mohou se objevit i bakteriální nebo virové infekce. Tyto choroby se šíří vzduchem, vodou, nářadím, půdou nebo dotykem.

Plíseň okurková

Plíseň okurková je nejčastější houbová choroba okurek, zvlášť ve vlhkém počasí venku i ve skleníku. Projevuje se světle zelenými až žlutými skvrnami na vrchní straně listů, které hnědnou, a šedofialovým povlakem na spodní straně. Listy usychají, rostlina slábne a při silném napadení uhyne. Šíří se za deště nebo při zálivce na listy. Plísni okurkové se více věnuji v samostatném videu.

Padlí na okurkách

Padlí je houbová choroba, častá ve skleníku nebo za teplého a suchého počasí venku. Vypadá jako bílé moučnaté skvrny na listech a stoncích, které se šíří a mohou způsobit žloutnutí a opad listů. Oslabené rostliny mají menší úrodu a plody mohou být deformované. O padlí máme také kompletní video.

Mozaikový virus okurek

Mozaikový virus okurek je virová choroba. Je běžný zejména v teplých a vlhkých létech, kdy se rychle šíří především škůdci nejčastěji mšicemi, nebo si ho na rostliny můžete zanést mechanicky, nejčastěji přes nástroje. Projevují se světle zelenými nebo žlutými skvrnami na listech, jejich deformací, zkroucením nebo mozaikovitým vzorem. Plody bývají malé, deformované, s nerovným povrchem. Napadené rostliny produkují málo plodů a často uhynou.

Prevence chorob

Prevence je klíčová. Zdravé rostliny a správná péče snižují riziko. Při napadení rychle reagujte vhodným fungicidem. Pravidelně kontrolujte rostliny, odstraňujte napadené listy a zlikvidujte je mimo kompost. Zamezte zálivce na listy a zajistěte dobré proudění vzduchu kolem rostlin. Více se ochraně před chorobami věnuji v jiném videu.

Tvorba plodů

Aby vám okurky plodily, musí dojít k opylení květů. Okurky mají dva druhy květů: samčí a samičí. Samčí květy jsou zdrojem pylu, který je nutné přenést do samičího květu. Samičí květy mají za sebou malou „okurčičku“, ze které se při úspěšném opylení vyvine plod.

Jak dochází k opylení

Přenos pylu zajišťuje v přírodě hmyz. Pro pěstování na místech, kde může být nedostatek opylovačů, jako zejména ve sklenících, se vysazují tzv. partenokarpické odrůdy. To znamená, že okurka k plození nepotřebuje pyl od samčích květů ani opylovače, jako jsou včely. Další možnost je ruční opylení.

Špatné opylení

Při nedostatečném opylení dochází ke žloutnutí a opadávání malých okurek. Na toto téma chystáme video.

Zalévání okurek

Okurky jsou velmi náročné na vodu, protože obsahují 90–96 % vody, ale přemokření může vést k plísním nebo kořenové hnilobě. Jedna rostlina potřebuje přibližně 5–10 litrů vody týdně, podle počasí a fáze růstu.

Jak správně zalévat

Moje doporučení jak správně zalévat okurky:

• Zalévejte ráno vlažnou vodou (18–22 °C), ideálně dešťovou. Nezalévejte na prudkém slunci nebo večer, aby listy rychle oschly a snížilo se riziko houbových chorob.
• Zalévejte ke kořenům, ne na listy, aby se zabránilo plísni okurkové.
• Zalévejte pravidelně, méně často ale vydatně, ideálně 2–3x týdně, podle počasí a potřeby rostlin.
• Přizpůsobte zálivku podmínkám – v horku a suchu zalévejte více, po dešti méně.

Zálivka dle způsobu zalévání

• Při ručním zalévání použijte 2–5 litrů na rostlinu 2–3x týdně, podle velikosti rostliny a počasí.
• Kapková závlaha je pro okurky také ideální, protože udržuje půdu vlhkou bez zbytečného smáčení listů.

Zálivka dle fáze růstu

Po výsadbě zalévejte pravidelně, aby sazenice dobře zakořenily. Půda má být mírně vlhká, ne promočená. Přemokření může způsobit hnilobu kořenů. Jedna rostlina by měla dostat 1-2 litry 2x týdně.

Během růstu a tvorby plodů okurky potřebují nejvíce vody, zvlášť v červenci a srpnu. Zvyšte zálivku na 3–5 litrů na rostlinu 2–3x týdně, v horku i denně, aby půda neprosychala.

Během dozrávání plodů udržujte stálou vlhkost, aby plody nehořkly a nepraskaly. Snižte zálivku jen mírně (např. 2–3 litry 2x týdně), pokud je chladnější počasí, ale vyhněte se náhlým výkyvům.

Dle umístění a způsobu pěstování

Na venkovních záhonech zohledněte dešťové srážky, zvlášť u automatických závlah. Ve skleníku nebo pod přesahem střechy zalévejte více, protože se tam srážky nedostanou. V nádobách na balkoně nebo terase zalévejte častěji, ideálně 1-2x denně v horku podle velikosti nádoby, protože půda v květináčích rychle vysychá.

Jak poznat, že okurka potřebuje vodu?

To že okurka potřebuje vodu zjistíte při pravidelné kontrole podle zřetelných signálů nedostatku vody.

• Svěšené listy nebo vršky rostlin v odpoledním vedru jsou normální, ale pokud se nevrátí do normálu večer, je třeba zalít.
• Žloutnoucí malé okurky, které mohou i opadávat mohou být jedním ze signálů nedostatečně a nevyrovnané zálivky. nedostatek vody brání příjmu živin, včetně vápníku a draslíku. Při náhlém přelití po suchu plody praskají nebo zasychají.
• Zpomalený růst, nebo malé a hořké plody signalizují dlouhodobý nedostatek vody.

Test vlhkosti

Vlhkoměr je užitečný, ale nejlepší je, jak mě naučil Petr, strčit prst do půdy do hloubky 3–5 cm. Pokud je půda suchá, zalévejte více.

Moje doporučení k zálivce

Já osobně preferuji ruční zalévání, které mi umožňuje kontrolovat stav rostlin a kombinovat ho s další péčí.

Způsob pěstování okurek

Správný způsob pěstování okurek výrazně usnadňuje péči a zvyšuje úrodu.

Pěstování na jeden hlavní výhon u opory

Doporučuji pěstování na jeden hlavní výhon u vertikální opory. Tento způsob zlepšuje proudění vzduchu, snižuje riziko plísní, usnadňuje sklizeň a šetří místo. U nakládaček na záhonech můžete nechat rostliny plazit se po zemi, ale já doporučuji i nakladačky pěstovat vertikálně.

Tento způsob pěstování se skládá z několika jednoduchých zákroků, zejména zaštipování zálistků. O tom, jak okurky správně vyvazovat a zaštipovat, máme také samostatné video.

Opory pro okurky

Okurky při vertikálním pěstování potřebují oporu už při výsadbě nebo když dosáhnou 20–30 cm. Vyvázání na sítě, kovové spirály nebo provázky pomáhá udržet rostliny vzpřímené, chrání je před zlomením a usnadňuje přístup k plodům.

Zastřešení

Zastřešení, například skleník, fóliovník nebo přesah střechy, chrání okurky před deštěm a snižuje riziko plísní. Na balkonech pod pergolou nebo v truhlících je pěstování skvělé, ale dbejte na dostatek slunce a častější zálivku. Skleník je ideální pro velké odrůdy zejména "hadovky", které potřebují stabilní teplotu a vlhkost kolem 70 %.

Mulčování

Mulčování půdy pod okurkami zlepšuje podmínky pro růst a vám usnadní péči. Dostatečná vrstva mulče udržuje půdu vlhkou, chrání ji před výkyvy teplot a omezuje růst plevelů. Zároveň snižuje kontakt plodů s půdou, čímž zabraňuje hnilobě a znečištění. Mulč je ideální pro pěstování bez rytí a přirozeně obohacuje půdu. Doporučuji vrstvu kompostu asi těch 5–10 cm. Jinak jde využít i sláma, seno nebo jiný organický materiál. Použít můžete i černou netkanou textilii, která prohřívá půdu a urychluje růst.

Hnojení okurek

Okurky jsou náročné na živiny a patří mezi plodiny první trati. Potřebují dusík pro růst listů, fosfor pro kořeny a květy a draslík pro kvalitní plody. Správné hnojení zvyšuje odolnost rostlin a podporuje bohatou úrodu. Pozor na přehnojení dusíkem – rostlina pak tvoří listy na úkor plodů a láká škůdce.

Hnojení okurek při přípravě záhonu (před výsadbou)

Záhon ale můžete samozřejmě připravit i jiným způsobem. Při rozhodnutí, jak hnojit v průběhu sezóny zohledněte váš způsob přípravy záhonu.

Hnojení při výsadbě

Pokud jste záhon dobře připravili, hnojit při výsadbě není nutné. Pokud je půda chudší, přidejte vyvážené hnojivo s poměrem N-P-K 10-10-10 nebo organické hnojivo, například granulovaný hnůj. Naopak nepřihnojujte, pokud sázíte do substrátu, který již hnojivo obsahuje. Já osobně při výsadbě okurky nepřihnojuji, spoléhám na kompost z přípravy záhonu.

Hnojení po zakořenění rostlin

V této fázi já nepřihnojuji, protože pěstuji metodou bez rytí a živiny zajišťuje kompost z přípravy záhonu.

Hnojení při kvetení a plození

Okurky nám při správné péči vydrží na záhonu do srpna i déle. V téhle fázi doporučuji dále dohnojovat dle situace a stavu rostlin každé 2–3 týdny. Mě to obvykle vychází asi na dvě hnojení, v polovině června a polovině srpna. Moje oblíbená jsou hnojiva ve formě granulí nebo tekutá, která se přidávají spolu se zálivkou. Někdy začátkem srpna můžete také doplnit vrstvou kompostu na záhon, ale není to nutné.

Hnojení v nádobách

Při pěstování v nádobách používám zahradnický substrát, který má v sobě výživu na prvních několik týdnů. A dále přihnojuji asi 4 týdny po výsadbě a pro dohnojování volím zase minerální hnojivo nebo nějaké univerzální organické hnojivo vhodné na plodovou zeleninu.

Žloutnutí a zasychání malých okurek

Žloutnutí a zasychání malých okurek je častý problém, který může být způsoben různými faktory jako nedostatečnou zálivkou, špatným opylením a zejména výživovými nedostatky.

Výživová nedostatečnost

Okurkám nejčastěji chybí dusík, fosfor, draslík, vápník a hořčík, protože jsou náročné na živiny a rychle je vyčerpávají z půdy, zvlášť při intenzivním růstu a plození.

• Nedostatek dusíku se projevuje žloutnutí starších listů odspodu nahoru, protože rostlina přesouvá dusík do mladých výhonů. Listy jsou menší, bledé, růst je zpomalený, květů a plodů je málo.
• Nedostatek fosforu způsobuje, že listy mají fialový nebo namodralý odstín, zejména na spodní straně. Kořeny jsou slabé, kvetení je omezené, plodů je málo a jsou malé. Růst rostliny je celkově zpomalený.
• Nedostatek draslíku poznáte podle hnědých nebo žlutých okrajů listů. Vypadá to jako spálené okraje listů. Plody jsou malé, často hořké kvůli snížené kvalitě, a rostlina je náchylnější k plísním a suchu.
• Nedostatek hořčíku způsobuje žloutnutí listů mezi žilkami, tzv. chlorózu, zatímco žilky zůstávají zelené. Začíná na starších listech a šíří se nahoru. Růst je slabý, plody jsou menší a méně chutné.
• Nedostatek vápníku se projevuje tak, že mladé listy jsou zkroucené, stonky slabé a křehké, plody mají nepravidelný tvar nebo měkké špičky.