Příznaky hniloby konců

Abyste ho ale okamžitě odlišili od plísní nebo jiných chorob, ukážu vám, jak se projevuje a na co přesně se na plodech zaměřit.

Co je to hniloba konců?

I když má v názvu slovo „hniloba“, ve skutečnosti to není žádná choroba.

Kterou zeleninu hniloba konců postihuje?

S nedostatkem vápníku se nejčastěji setkáte u rajčat a paprik. Velmi často se ale objevuje také u další plodové zeleniny, jako jsou cukety, dýně, lilek nebo okurky.

Jak se problém projevuje na plodech

Hniloba konců se na plodech objevuje vždy na jejich spodní části, tedy na takzvaném pupku nebo špičce plodu, přesně na opačné straně, než je stopka.

Na rajčatech začíná jako malá, měkká, světle hnědá skvrna. Ta se postupně zvětšuje, propadá se dovnitř a časem úplně zčerná. Na dotek je ten flek tvrdý a suchý, jako by to byla stará kůže.

U paprik se černý flek objevuje také na špičce, ale u dlouhých odrůd, jako jsou kapie nebo beraní rohy, se může kvůli tvaru plodu ukázat i kousek výše na boku špičky. Postup je ale stejný – tkáň nejdříve změkne, propadne se a následně zčerná.

U cuket, dýní a okurek se hniloba konců projevuje trochu jinak. Kvůli odlišné struktuře pletiv a vysoké náchylnosti k sekundárním infekcím plod od špičky nejčastěji žloutne, měkne, deformuje se a vyloženě vodnatě zahnívá ještě předtím, než stihne vůbec vyrůst. Velmi často pak celý tento poškozený konec plodu upadne.

Rozdíl mezi hnilobou konců a plísní bramborovou

Hniloba konců se velmi často plete s plísní bramborovou. Zatímco hniloba konců postihuje pouze spodky plodů a rostlina kolem nich zůstává zelená, plíseň bramborová je agresivní houbová choroba, která bleskově likviduje celou rostlinu. Plíseň poznáte podle toho, že se šedohnědé skvrny objevují nejprve na listech a řapících, stonky černají a plody zahnívají kdekoli, často už u stopky.

Příčiny hniloby konců

Hniloba konců plodů má v zásadě dva hlavní důvody. Buď vápník v půdě skutečně chybí a rostlina nemá z čeho brát, nebo ho v zemi sice máte dostatek, ale rostlina ho kvůli horkému letnímu počasí nedokáže správně přijmout a dopravit do plodů. Pojďme si ukázat hlavní příčiny, proč k tomuto problému dochází.

Nepravidelná zálivka

Když zaléváte nárazově a děláte v zálivce velké výkyvy, rostlinám to vyloženě škodí. Rajčata a papriky potřebují k plynulému rozvádění vápníku stabilní vlhkost. Pokud půda prudce střídá stádium, kdy je suchá na prach, a pak ji naráz utopíte, rostlina dostane šok, její vnitřní oběh přestane fungovat a plody začnou zespodu černat.

Dlouhodobé vysychání půdy

Když necháte půdu kolem kořenů úplně vyschnout, rostlina přestane vápník okamžitě přijímat. Funguje to totiž tak, že rajčata a papriky dokážou vápník ze země čerpat jedině tehdy, když je rozpuštěný ve vodě. Jakmile mají u kořenů sucho, příjem vápníku prostě skončí. A nepomůže ani to, když pak zvadlé rostliny zalijete obrovským množstvím vody. Buňky na špičkách plodů už mezitím kvůli tomu chvilkovému suchu stihly nevratně odumřít.

Mechanické poškození kořenů

Příliš hluboké okopávání záhonů nebo nešetrné vytrhávání velkého plevele těsně u stonků dokáže rostlinám v létě hodně uškodit. Rajčata a papriky mají těsně pod povrchem jemné kořínky, kterými přijímají vodu a v ní rozpuštěný vápník. Pokud jim tyto kořeny motykou nebo vytržením plevele potrháte, rostlina ztratí schopnost živiny efektivně nasávat, i kdyby byla půda dokonale vlhká a plná vápníku.

Vysoká vlhkost a špatné větrání ve skleníku

Uzavřený skleník, kde je v létě dusno jako v sauně, je pro příjem vápníku hotová pohroma. Aby rostlina mohla vápník pumpovat od kořenů nahoru do plodů, musí z listů přirozeně odpařovat vodu. Pokud je ale vzduch ve skleníku úplně nasycený vlhkostí a nehýbe se, listy už žádnou další vodu neodpaří. Celý vnitřní oběh se v tu chvíli zastaví a vápník do plodů nedorazí, i kdybyste zalévali naprosto ukázkově.

Vysoké letní teploty a vlny veder

Extrémní horka nad třicet stupňů způsobují rostlinám obrovský šok. Jakmile začne v létě pálit slunce, rajčata a papriky se začnou chránit před tím, aby nepřišly o vlastní vodu, a úplně zavřou průduchy na svých listech. Tím se ale v celé rostlině úplně zastaví pohyb vody a živin, takže vápník nedorazí do konců plodů, i když mají vody dostatek.

První pomoc a opatření

Když na zelenině objevíte hnilobu konců plodů, musíte jednat rychle. Naštěstí existuje pár okamžitých kroků, kterými rozjetý problém zastavíte.

Postřik vápníkem na list

Můžete využít apliakco dvousložkového hnojiva jako je například Kristalon pro rajčata a papriky, které obsahuje dva sačky, hnojivo na květ a plod a potom vápník. Více jsme to rozebírali v samostatném videu.

Odstranění napadených plodů

Všechna rajčata a papriky s černým spodkem hned utrhněte. Už se neuzdraví a rostlina do nich zbytečně posílá energii, kterou teď potřebují nové, zdravé plody.

Zamulčování záhonů

Pokud ještě nemáte záhony zakryté, určitě kolem rostlin přidejte vrstvu mulče, ideálně do výšky 5 až 10 centimetrů. Mulč udrží v půdě stabilní vlhkost, ochladí kořeny před sluncem a zastaví teplotní šoky, které blokují příjem vápníku. Já osobně na záhony navážím jako mulč silnou vrstvu vyzrálého kompostu, který skvěle funguje. Použít ale můžete i jiné materiály, které máte zrovna po ruce – skvělá je sláma, posekaná tráva ze sekačky nebo třeba listí.

Správná zálivka

Zalévejte raději vydatně a méně často, ideálně brzy ráno přímo ke kořenům. Voda musí prosáknout hluboko do země, ale půda pak nesmí na dlouhé dny vyschnout na prach. S tím vám skvěle pomůže mulč, který vlhkost v zemi udrží.

Jak na to v létě? V běžných dnech stačí rostliny pořádně prolít jednou za dva až tři dny. Když ale přijdou letní tropy a vlny veder, musíte zálivku zintenzivnit – v takovém horku už záhony potřebují vydatnou dávku vody každý den, vždy ráno, než začne pálit slunce.

Prevence na příští sezónu

Doplnění vápníku do půdy s předstihem sice hnilobě konců plodů nezabrání stoprocentně, protože rostlina ho v horku stejně nemusí dokázat přijmout, ale je to základní předpoklad. Bez vápníku v zemi to zkrátka nepůjde. Pojďme se podívat, jak záhony správně nachystat.

Dlouhodobá úprava půdy

Základem je dostat vápník hluboko do země. Vápník se totiž v půdě pohybuje strašně pomalu. Na rozdíl od jiných hnojiv ho déšť spláchnutím neposune dolů. Když ho jen tak pohodíte na záhon v létě, zůstane na povrchu a ke kořenům dolů se dostane klidně až za několik měsíců. Ideální čas je proto podzim. Vápník zapravíte do země, kde má přes zimu dost času se s hlínou propojit, aby byl na jaře přesně tam, kde ho kořeny budou potřebovat.

‍