Dneska se spolu podíváme na výsev řapíkatého celeru ze semínek a na to, jak si správně předpěstovat sazenice. Řapíkatý celer patří mezi zeleninu s delší vegetační dobou a bez předpěstování by se vám na záhonu jen velmi těžko povedl. Semínka celeru klíčí velmi pomalu, běžně i 3–4 týdny, a i po vyklíčení rostlinky dlouho rostou velmi zvolna. Právě proto je potřeba začít včas a dát sazenicím dobré podmínky už od samotného začátku. Já vám teď všechno vysvětlím krok za krokem a hned na začátku se podíváme i na výběr vhodných odrůd. Tak pojďme na to.

Vytahují se vám sazenice a padají i když mají dostatek světla a vláhy? Skutečným viníkem může být velmi často něco jiného a to je teplota. Správná teplota je totiž při předpěstování stejně důležitá jako světlo, jen se o ní méně mluví. Dneska si vysvětlíme, jak správně nastavit teploty pro klíčení a růst, abyste letos měli ty nejsilnější sazenice. Zůstaňte až do konce, kde vám dám své tipy, jak to doma jednoduše uhlídat. Tak pojďme na to.

Jedním z důležitých úkolů pro nás zahradníky před výsevem je kontrola osiva - tedy semínek. V tomto videu se zaměřím na to, proč je kontrola semínek tak důležitá, proč ji nepodcenit a jak ji udělat. Ukážeme si, co to je plovací test a jak správně udělat test klíčivosti. Tak pojďme na to.

Dneska se spolu podíváme na výsev té úplně nejrychlejší zeleniny z rodiny košťálovin – velmi raného a raného zelí. Pokud chcete sklízet vlastní, křehké a šťavnaté hlávky už v květnu nebo červnu, musíme s výsevem začít už v lednu. Mnoho lidí zelí nepěstuje, protože si představí ty obrovské hlávky na krouhání, které zabírají záhon až do podzimu. Ale rané zelí je jiné. Je to „sprintér“. Rychle vyroste, brzy se sní a uvolní místo pro další plodiny. Pojďme se podívat, jak si předpěstovat silné sazenice, které zvládnou i jarní výkyvy počasí.

I když venku pořádně mrzne a sněží, může se zdát, že zahrada hluboce spí. Pro nás zahradníky ale nová sezóna začíná už právě teď. Dnes se detailně zaměříme na první výsevy a výsadby už teď v lednu. Řekneme si, co patří na záhon, co do skleníku a co naopak předpěstovat v teple domova. Ale nezůstaneme jen u semínek. Čeká nás také důležitá péče o stromy, nezbytná údržba vybavení a především plánování, které je základem budoucí bohaté úrody. Tak pojďme na to a podívejme se společně, co všechno je potřeba v lednu na zahradě udělat.

Výsev je úplný začátek pěstování a právě tady se rozhoduje o tom, jak silné sazenice budeme mít dál. Spousta problémů, které se později objeví, vytahování rostlin, slabé stonky nebo plísně má původ už ve výsevu. Dnes se podíváme na jednotlivé metody výsevu. Vysvětlím, jak se v nich zorientovat, vypíchnu vše důležité a taky na co si dát pozor, aby rostliny dostaly dobrý start a vám vše vyklíčilo. Tak pojďme na to.

Dneska se spolu podíváme na výsev pórku, a to konkrétně na předpěstování sazenic pórku pro letní a podzimní sklizeň. Tento pórek je specifický tím, že roste rychleji a je jemnější, ale musíme u něj počítat s tím, že nevydrží na záhoně celou zimu. Proto, abychom stihli úrodu sklidit včas a v plné síle, musíme s výsevem začít už teď v zimě. Proč se do toho pustit, jaký je rozdíl mezi letním a podzimním pórkem a jaké odrůdy vybrat? Pojďte to se mnou zjistit.

Na ovocných stromech, keřích, jahodách i na révě se často objevují kroucené listy, puchýřky, zesvětlené skvrny nebo celé výhony, které rostou nepravidelně. Právě tyhle příznaky často ukazují na přítomnost některého ze škodlivých roztočů nebo jiných škůdců. Zima je ideální období, kdy můžeme tyto škůdce řešit ještě dřív, než se opravdu rozjedou a to bez použití chemie. Dnes si ukážeme, jak poměrně velkou část z nich dostat pod kontrolu pomocí jejich přirozeného predátora – dravého roztoče Typhlodromus pyri, jak a kdy ho aplikovat a čemu se vyhnout, aby byla ochrana dlouhodobá a spolehlivá. Tak pojďme na to!

Když chystám zahradu na zimu, tak se snažím myslet i na to, že s příchodem mrazu a sněhu je dobré nezapomenout i na ptáky, které si na zahradě hýčkáme. Nejsou totiž jen milým zpestřením, ale důležitou součástí zahrady. Nám zahradníkům jejich přítomnost pomáhá, nejen že nám na jaře i v létě pomáhají s likvidací škůdců, ale zároveň zajišťují opylování a udržují přirozenou rovnováhu na zahradě. Proto má smysl je v zimě podpořit a vytvořit jim bezpečné a čisté místo, kam se mohou spolehlivě vracet. Pozorovat je patří k nejkrásnějším zimním radostem. Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou jsme pro vás shrnuli, co vlastně ptáci v téhle době opravdu potřebují a jak jim můžeme nejlépe pomoci, aniž bychom jim spíš uškodili. Tak pojďme na to!

Péče a hnojení půdy na podzim je pro zahrádkáře velké a důležité téma. Není se čemu divit. Příprava půdy a dodání živin teď na podzim výrazně ovlivňuje úrodu v následujícím roce a to hlavně podle toho, jakou volbu péče zvolíte. Dneska uvidíte, jak o půdu na podzim pečuji já na mé zahradě. Pokud vydržíte, ukážu vám krok po kroku, jak si záhony pohnojit. Tak pojďme na to.

Dneska se spolu podíváme na jeden ze způsobů výsevu cibule a to výsev ve vnitřních prostorách pro předpěstování sazenic. I když u nás není tolik používaný, může mít hned několik výhod oproti přímému výsevu do půdy. Jakou cibuli a proč ji tedy předpěstovat? Pojďte to se mnou zjistit a když vydržíte, ukážu vám i trochu jiný přístup k předpěstování, který vám ušetří čas a práci.

Dneska se spolu podíváme na výsev salátu uvnitř pro předpěstování vlastních sazenic. Salát je skvělá plodina. Existuje mnoho druhů, sklízet se dají po hlávkách i postupně po listech. Vysít ho můžete přímo nebo předpěstovat doma a pěstovat lze i na malém prostoru. Když se podíváte na obal sáčku, tak zjistíte, že vysévat lze prakticky nepřetržitě od ledna do srpna. Salát vyséváme 6 - 12 týdnů před výsadbou. Dle období volíme vhodnou odrůdu. Na jaře je vhodné využít kryté stanoviště jako skleník, pařeniště, tunely nebo krytí textilií.