Výhody podzimního výsevu

Podzimní výsev mrkve a petržele využívá období, kdy půda pracuje sama pro nás. Chlad, zimní vláha i přirozené střídání teplot připravují semena na rychlý jarní start a často přinášejí výsledky, kterých u jarních výsevů dosáhneme jen těžko. Díky tomu má podzimní výsev hned několik jasných výhod.

1. Rychlejší a jistější start na jaře

Semena mrkve i petržele obsahují kumariny, tedy látky, které přirozeně brání klíčení v teplém období. Během zimy se tyto inhibitory postupně vyplavují a semena zároveň procházejí chladovou stratifikací, vystavením chladu. Na jaře pak reagují velmi rychle. Jakmile teplota půdy stoupne nad 5–7 °C, klíčení probíhá téměř současně. Podzimní výsev tak často zajišťuje rychlejší start na jaře. Díky tomuto „přirozenému náskoku“ rostliny vzcházejí o 2–3 týdny dříve než z jarního výsevy aniž by bylo nutné čekat na vhodné počasí nebo hlídat rychlé vysychání půdy. Vy si ušetříte časté přesívaní na jaře.

2. Dřívější a lepší úroda

Rostliny, které přezimují přímo v záhonu, jsou odolnější vůči chladným dnům a výkyvům jarního počasí. Zimní chlazení přirozeně podporuje tvorbu pevného, rovnoměrně tvarovaného kořene a zdravý růst celé rostliny.

Podzimní výsev se proto vyplatí. Rostliny často:

• méně vybíhají do květu,
• snášejí chladné jarní noci lépe než jarní výsevy,
• mají rovnoměrnější velikost kořenů,
• přinášejí sklizeň o několik týdnů dříve.

3. Méně škůdců a plevelu

Podzimní výsev přirozeně snižuje riziko napadení škůdci, kteří jsou aktivují hlavně v teplejším období. Mladé rostliny vyrůstají v době, kdy je aktivita třeba mšic, molic nebo pochmurnatky mrkvové stále nízká. Zároveň startují, když plevel teprve začíná rašit. Díky tomu mají mrkev i petržel konkurenční výhodu a záhon bývá obvykle čistší, méně zaplevelený než u jarních výsevů.

4. Úspora času na jaře

Podzimní výsev výrazně odlehčí jarní pracovní zátěži, kdy je toho hodně. Záhon je připravený už z podzimu a není potřeba čekat na vhodné počasí, aby bylo možné vůbec začít sít.

Co lze na podzim vysévat

Podzimní výsev se nejčastěji využívá u druhů, které dobře snášejí nízké teploty, potřebují delší dobu ke klíčení nebo profitují ze zimního vystavení chladu. Do této skupiny patří zejména kořenová zelenina, která na jaře často obtížně klíčí kvůli rychlému vysychání půdy nebo kolísání teplot. Pojďme se podívat, co na podzim vysévat?

Mrkev

Mrkev patří mezi nejčastější plodiny pro podzimní výsev. Semena klíčí pomalu a v jarních podmínkách často nepravidelně, zejména pokud je povrch půdy suchý nebo se teploty střídají. Podzimní výsev využívá zimní vláhu a přirozené ochlazení, což vede k rychlému a překvapivě pravidelnému jarnímu vzcházení.

Pro podzimní výsev se hodí hlavně rané a polorané karotky. Rychle reagují na jarní oteplení a výborně snášejí přezimování v semeni. Doporučuje se set mrkve typu Nantes a Flakee. Já z konkrétních odrůd mám a sela jsem na podzim odrůdu Marion F1. To je raná karotka, kořen má délku tak 15-17 cm a pak ještě Nantes 3 s názvem Tip-Top.

U podzimního výsevu si hlídejte čerstvost semen. Semena starší více než 2 roky klíčí hůře a u podzimního výsevu je to ještě více důležité, protože semena leží v půdě dlouhé měsíce a teplotní výkyvy mohou ovlivnit jejich životaschopnost. Na podzimní výsev je ideální osivo maximálně 1 rok staré.

Proč nevysévat pozdní odrůdy mrkve?

Pozdní mrkve jsou primárně uzpůsobeny pro dlouhodobé skladování. Jsou tedy šlechtěny tak, že mají vyšší obsah inhibitorů klíčení. Ty se odbourávají pomaleji a často potřebují delší dobu tepla a vlhka, než se úplně vyplaví. Ta zima v půdě jim nestačí. Na jaře tam stále zůstávají a ve výsledku na jaře klíčí pomalu, nepravidelně nebo vůbec, i když prošla zimou. Plus k tomu mají delší vegetační dobu a potřebují hodně tepla k tomu, aby kořen dorostl do požadované velikosti a kvality. Když se vysejí na podzim a stratifikují přes zimu, sice vyklíčí o pár dní dříve, ale pořád jim chybí týdny teplého počasí na podzim příštího roku, aby stihly plně dozrát před mrazy.  Potom ty kořeny mohou být menší, dřevnatější nebo praskají. Takže se ztrácí hlavní výhoda a to skladování přes zimu. Když to shrnu na podzim sejeme, abychom dříve sklízeli příští jaro/léto a to jsou právě karotky (rané, polorané odrůdy), které se sklízí a konzumují. Pozdní mrkve se sejí později i v sezóně právě, aby se sklízely na podzim pro uskladění na zimu.

Petržel kořenová

Semena petržele potřebují ke klíčení dlouhou dobu a velmi dobře reagují na zimní přechodné ochlazení. Podzimní výsev výrazně usnadňuje vzejití, které bývá při jarním termínu nevyrovnané a zdlouhavé. Včas vzešlé rostliny jsou na jaře dobře zakořeněné a oproti jarnímu výsevu často méně vybíhají do květu.

Vybírejte odrůdy, které jsou vhodné k dlouhodobému skladování. Z konkrétních odrůd například Hanácká, Olomoucká dlouhá, Alba.

Petržel listová

Podzimní výsev je možný i u listové petržele. Rané jarní rostliny poskytují první sklizeň výrazně dříve než výsevy jarní. Rostliny jsou navíc odolnější vůči chladnému a vlhkému počasí, které na jaře často zpomaluje růst z jarních výsevů. Vybírat můžete petržel kadeřavou Kudrnku nebo i listovou například odrůdu Fest.

Další vhodné druhy

U podzimních výsevů se často zaměřujeme na kořenovou zeleninu, ale z podzimních výsevů mohou těžit i další druhy:

• Pastinák – reaguje podobně jako petržel, zimní období mu výrazně usnadňuje klíčení.
• Špenát – výborně snáší chlad, na jaře rychle obnovuje růst a poskytuje velmi ranou sklizeň. Vybírejte odrůdy pro přezimování například Matador, Winterriesen, Hudson.
• Kopr – možná některé překvapí, ale kopr lze vysévat i na podzim a na jaře dobře klíčí a rychle roste.

Kdy přesně vysévat

Správné načasování podzimního výsevu je klíčové pro úspěšné klíčení na jaře. Cílem je zasít v době, kdy je půda ještě dobře zpracovatelná, ale semena už nezačnou klíčit. Výsev proto nesmí proběhnout příliš brzy ani příliš pozdě.

Kalendářní termín

Jak poznat správný termín?

Tady jsou 3 doporučení, podle čeho načasovat prakticky výsev na přelomu podzimu a zimy:

1. Teplota půdy: Ideální doba nastává, když teplota dlouhodobě klesne k 5 °C a méně. Při vyšší teplotě může mrkev i petržel začít klíčit už na podzim a takové mladé rostlinky zimu nepřežijí.
2. Stabilní chladné období: Sleduji předpověď počasí a nástup dlouhodobějších mrazů. První lehké mrazíky nevadí. Jakmile jsou teploty stabilne kolem těch 0-5 stupňů, tak vysévám. U nás na Moravě to bývá orientačně konec listopadu, začátek prosince.
3. Půda je ještě zpracovatelná: Důležité je, aby půda nebyla úplně promrzlá, šlo ji lehce prokypřit a vysít semena.

Rizika příliš brzkého výsevu

Pokud se semena vysejí příliš brzy, přináší to určitá rizika:

• Semena mohou začít klíčit ještě na podzim.
• Vzešlé klíčky nebo narostlé semenáčky při prvních mrazech uhynou.

Rizika příliš pozdního výsevu

Příliš pozdní výsev je podle mě lepší varianta než příliš brzký. Přináší určité nevýhody, ale rizika jsou nižší.

• Pokud je půda moc zmrzlá, výsev se provádí hůře.
• Semena mohou špatně přilnout k půdě a během zimy mohou být vyplavena.

Jak vysévat

Způsob podzimního výsevu se neliší. Konkrétní postup výsevu mrkve, petržele, pastiňáku, kopru i špenátu najdete v samostatných videích na našem webu www.sikulio.cz. Každopádně tady jsou pro opakování důležité informace:

Příprava záhonu

Vysévejte do povrchově prokypřeného záhonu, kde je již navezena vrstva uleželého kompostu. Dejte s si pozor, aby kompost nebyl čerstvý, určitě nepoužívejte čerstvý hnůj. Kořenová zelenina patří do zeleniny tzv. 2 trati, středně náročné na živiny a nemá ráda čerstvě vyhnojenou půdu. Kořeny pak rostou nerovnoměrně, nerostou do hloubky, rozdvojují se a praskají i klíčení je horší.

Ohledně podzimního hnojení jsme pro vás připravili samostatný článek s videem, tak se na něho můžete mrknout tady.

Spon

Pomocí prkna nebo vytyčovacích kolíků si vytvořte mělké, rovné rýhy. Důležitá je správná vzdálenost řádků. Pokud plánujete na jaře dosazovat nebo vysévat sousední plodiny, vždy raději nechte větší vzdálenost. Jednak se vám to bude na jaře lépe dělat a hlavně kořenová zelenina potřebuje mít prostor a aby kolem řádků proudil vzduch.

• mrkev: 25–40 cm mezi řádky,
• petržel: 30–40 cm mezi řádky.

Hloubka setí

Do chladné půdy se vysévá trochu mělčeji než na jaře. Semena vysejte přibližně 1–1,5 cm pod povrch. Po výsevu rýhu pouze lehce zasypte jemnou vrstvou půdy a lehče udusejte.

Hustota výsevu

Podzimní výsevy často klíčí postupně a přirozeně řidčeji. Nevysévejte moc hustě, rostliny si budou na jaře konkurovat. Pomoct si můžete smíchání semen s pískem v poměru v poměru 1 díl semen na 2 díly písku.

Můžete se mrknout na samostatné články o výsevu petržele a mrkve.

👉 k mrkvi tudy

👉 k petrželi tudy

👉 k pastináku tudy

👉 k špenátu tudy

👉 ke kopru tudy

‍

Následná péče

Po výsevu není většinou potřeba s výsevem a záhonem už dále nic dělat. Důležité je občas pohlídat vlhkost a chránit záhon v případě velkých mrazů.

Zálivka

Po podzimním výsevu je hlavním úkolem udržet mírnou vlhkost půdy. Zálivka není vlastně potřeba, protože půda je přirozené vlhká díky zimnímu počasí. Pokud by byl prosinec opravdu teplý a suchý, můžete záhon zalít.

S udržením vlhkosti určitě pomůže mulč. U metody bez rytí, kdy je záhon zamulčován kompostem, ten chrání semena před vysycháním a nerovnoměrným prohříváním půdy. Můžete přidat i dodatečný mulč například z listí nebo bílou netkanou textilii.

Ochrana před mrazy

Nízké teploty semínkům nevadí a přirozeně podporují rovnoměrné klíčení na jaře. Přikrýt bílou netkanou textilii můžete záhon při extrémně mrazivých dnech. Já záhony nepřikrývám, ale pěstuji na Moravě.

‍