Výsevy a výsadby zeleniny

I v listopadu se na záhonech dá vysévat nebo vysazovat určitá zelenina. Jedná se o specifické výsevy a výsadby, které nám zaručí lepší sklizeň v příštím roce.

Ozimý česnek

Nejvíce pozornosti si zaslouží ozimý česnek. Listopad je ideálním obdobím pro jeho výsadbu, protože chladné počasí umožňuje stroužkům vytvořit silný kořenový systém, aniž by vyrašily. Sázejte, jakmile teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, obvykle od druhé poloviny října do začátku prosince. Počkejte raději na chladnější dny, aby stroužky zakořenily, ale nevyklíčily. Ozimý česnek dobře snáší zimní období a zpravidla poskytuje vyšší výnos než jarní odrůdy. Teď to nejdůležitější pokud ještě nemáte sadbu, tak opravdu už je nejvyšší čas ji zakoupit. Počítejte s tím, že výběr už bude omezený. Podrobné informace k výběru sadby, moření česneku a výsadby najdete v samostatných videích nebo v článcích na našem webu.

👉 Sadba a moření česneku

👉 Výsadba česneku na podzim

‍

Ozimá cibule

Ještě do půlky listopadu můžete pokračovat s výsadbou ozimé cibule ze sazečky a to hlavně v teplejších oblastech. Rostliny ještě stihnout zakořenit před mrazem.

👉 Výsadba ozimé cibule na podzim

Mrkev, petržel a kopr

Stejně tak můžete v listopadu vysévat kořenovou zeleninu, konkrétně mrkev a petržel a potom ještě kopr pro ranou jarní sklizeň. Vysévejte těsně před trvalým zmrznutím půdy, ideálně v druhé polovině listopadu nebo začátkem prosince. Semena přes zimu nabobtnají a díky jarní vlhkosti vyklíčí o několik týdnů dříve než při jarním výsevu. U mrkve volte rané odrůdy typu Nantes nebo Flakkee. Z odrůd jsem já loni například sela Marion a sklízela jsem brzy krásnou mrkev. Petržel můžete vysévat jak kořenovou, tak naťovou.

Postupy a informace k výsevu mrkve a petržele najdete v samostatných článcích a videích.

👉 Výsev mrkve do záhonu

👉 Výsev petržele do záhonu

👉 Výsev kopru

Ochrana zimní zeleniny

Přibližně od poloviny listopadu je potřeba myslet na ochranu zeleniny, která zůstává na záhonech přes zimu. Mírné mrazy do -5 až -8 °C většina zimních plodin snáší, ale při holomrazech bez sněhu nebo při teplotách pod -10 °C může hrozit poškození nebo úplný úhyn. Rostliny chraňte především mulčem, překrytím bílou netkanou textilií s vyšší gramáží nebo dvojmo. Pro choulostivější zeleninu můžete využít i fóliové tunely. Díky nim můžete mít při příznivém počasí třeba roketu, špenát nebo i polníček v prosinci.

👉 Ochrana zeleniny a záhonů 🛡️

👉 ❄️ Ochrana před mrazy

Příprava půdy před zimou

Listopad může být poslední vhodnou příležitostí k důkladné přípravě půdy před zimním klidem. Pro nás je nejdůležitější se postarat o záhony, které zůstaly prázdné po sklizních.

Po posledních sklizních odstraňte všechny rostlinné zbytky ze záhonů. Zbytky rostlin, které byly napadeny chorobami nebo škůdci a mohou je přenášet vyhoďte do bioodpadu. Předejdete tak možnému šíření houbových chorob a plísní do příští sezóny. Zdravé zbytky přidejte do kompostu.

Půda by neměla zůstat ležet jen tak holá a pokud chcete mít bohatou úrodu v příštím roce doporučuji dodat organickou hmotu, živiny a záhony zamulčovat. Nebudu zde zmiňovat tradiční rytí, protože já záhony neryji. Zkuste letos záhony nerýt. Naopak je ukliďte, povrchově prokypřete a zamulčujte vrstvou kompostu. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v samostatném videu, které doporučuji shlédnout.

Pokud váháte, jak letos záhony obohatíte o živiny, můžete se podívat na speciální video věnované právě podzimnímu hnojení.

👉 Podzimní hnojení

👉 Jak hnojím záhony já

Budování nových záhonů

I listopad je stále měsícem budování nových záhonů. Díky vlhkosti, která s podzimem přichází a nižším teplotám je půda kyprá a dobře se s ní pracuje. Práce vám mohou ztížit akorát silnější mrazy, ty ale v listopadu nebývají ještě tak silné, aby půda promrzla. Pokud jste tedy nestihly nebo chcete ještě zbudovat nové záhony, klidně se dejte do toho. K užitku vám v tomto období bude k dispozici spoustu organického materiálu v podobě opadaného listí, posekaných větví, zbytků rostlin, který využijete jako náplň do vyvýšených, hloubených záhonů nebo jako přídavek organické hmoty pro zlepšení kvality půdy. Díky uležení přes zimu budete mít na jaře perfektně připravené záhony pro start nové sezóny.

👉 Výhody a nevýhody vyvýšených záhonů

👉 Jak založit záhon bez rytí

Ovocné stromy a keře

Kromě výsadby a výsevu zeleniny je listopad také měsícem pokračujících výsadeb nových ovocných stromků a keřů. Zakládat stále také můžete i živé ploty a to například v podobě jedlých keřů jako je dřín, arónie, muchovník.

Výhody podzimní výsadby stromů a keřů

Podzimní výsadba je skvělá, protože mladé rostliny mají dostatek času na zakořenění ještě před zimou. Takže pokud máte místo nebo potřebujete, vysazujte rybíz, angrešt, maliníky, ostružiníky a tak dále. Informace s detailními postupy pro podzimní výsadbu stromu, maliníku a ostružiníku najdete v samostatných videích a také článcích na našem webu.

👉 Výsadba malin do záhonu na podzim 🍂

👉 Výsadba ostružin do záhonu ⛏️👩🌾 na podzim 🍂

👉 Výsadba ovocného stromu na podzim

Hnojení stromů a keřů

Listopad je vhodným obdobím pro základní podzimní hnojení ovocných stromů a keřů, které doplní živiny vyčerpané během sezóny. Doporučuji dát vrstvu 3-5 cm uleželého kompostu kolem kořenů stromů a keřů. Kompost se přes zimu rozloží a na jaře podpoří silný růst i úrodu.

Prořez stromů a keřů

Správný podzimní řez ovlivňuje zdraví, růst i kvalitu úrody. U jádrovin jako jabloně a hrušně proveďte pouze korekturní řez po opadu listů. Odstraňte pouze poškozené, křížící se nebo příliš husté větve. Peckoviny jako třešně, meruňky a švestky na podzim neřežte, riziko houbových chorob je příliš vysoké. Počkejte na jarní termín v březnu.

Nově vysazené stromky nestříhejte, počkejte až na jaro. V listopadu můžete také začít s prořezem jedlých keřů, jako jsou ostružiny a maliny. Když opadnou všechny listy, můžete přistoupit i k prořezání vinné révy. Někteří zahradníci od podzimního termínu odrazují a nechávají ho až na brzké jaro. Oba termíny však mají jedno společné – spadají do období vegetačního klidu.

Ochrana před mrazem a škůdci

Nejlepší ochrana stromů a keřů před chorobami a škůdci v listopadu je úklid. Sbírejte a odstraňte opadané listy a mumifikované plody. Mohou zde přezimovat houbové choroby a škůdci. Keře i stromy zamulčujte v dostatečné vrstvě. Kmeny ovocných stromů můžete bílit vápenným mlékem. Tento nátěr odráží sluneční paprsky, zabraňuje mrazovým trhlinám a zároveň omezuje úkryty pro škůdce jako mšice, svilušky, štítenky nebo puklice. Na kmen stromu můžete dát také vlnitou lepenku, která brání lezoucím škůdcům v přístupu k koruně. Pokud máte zahradu v blízkosti polí, lesů nebo obecně se k vám dostanou zajíci a zvěř, chraňte hlavně mladé stromky před okusem. Využít můžete přímo chráničky na kmen.

👉 Proč a jak natírat stromy vápenným mlékem 🌳🖌️

Využití organického materiálu

Listopad v zahradě je především ve znamení úklidu, se kterým souvisí sběr organického materiálu, jako je spadané listí, posklizňové zbytky, zbytky z ořezů keřů a stromů. Pojďme se podívat, jak tento cenný materiál efektivně zužitkovat.

Spadané listí

Jedním z velkých témat na podzim je jak užitečně využít hromady spadaného listí. Podzimní spadané listí totiž obsahuje látky cenné pro vaši zahradu i rostliny a může vám tak ušetřit velké peníze, protože nahradí kupované produkty. Listy jsou plné stopových prvků a jsou skvělým zdrojem dusíku. Spadané listí tak obohatí půdu o humus a živiny. Určitě tedy listí shrabat a vyhodit do hnědých popelnic je tím posledním řešením.

Takový malý praktický tip pro vás, listí je nejlepší z trávy sebrat sekačkou na trávu. Ušetříte si tak práci a listí se rovnou naseká na menší kousky a promíchá s trávou, což je naprosto ideální pro další použití.

Někteří zahrádkáři berou spadané listí dost nelibě. Já si naopak myslím, že se jedná doslova o dar z nebes, který lze na zahradě zužitkovat na mnoho způsobů.

👉  Tady pár tipů ode mě, co s listím můžete udělat:

• Rozdrcené listí přimíchejte přímo do půdy v záhonech a půdu tak vylepšete.
• Listí přidejte do kompostu. Pokud ještě nekompostujete, je nyní vhodná doba začít. Na toto téma chystáme samostatné video.
• Listy jsou také vynikajícím ochranným mulčem pro chladnomilnou kořenovou zeleninu, bobuloviny a okrasné keře. K mulčování NEpoužívejte celé listy, ty mohou vytvořit tvrdou rohož, kterou nepronikne voda. Listy tedy můžete nadrtit například sekačkou a pak jimi zamulčovat.
• Hromadu listí můžete také nechat někde v rohu zahrady pro volně žijící živočichy jako úkryt na zimu. V odumřelém rostlinném materiálu přezimují v včely, můry, motýli, plži, pavouci a spousta dalších užitečných tvorů. Například čmeláci se na zimu zahrabávají do země jen velmi mělce, a aby přezimovali, spoléhají na přirozenou izolaci z listí, která je chrání před chladem a predátory.

Kompostování na podzim

Listopad je ideální dobou pro rozšíření nebo založení kompostu. Do kompostu přidávejte posekanou trávu, drcené listí, rostlinné zbytky ze záhonů, kuchyňský bioodpad a větvičky z prořezu. Vyhněte se masu, mléčným výrobkům, nemocným rostlinám, citrusovým slupkám ve velkém množství a plevelům s dozrávajícími semeny. Střídejte vrstvy zeleného a hnědého materiálu pro vyvážený rozklad.

Aby kompost nepřestal pracovat ani v zimě a my ho mohli na jaře už využít, je potřeba zabránit jeho promrznutí a udržet aktivitu mikroorganismů. Velice záleží na umístění kompostérů. U kompostérů, které jsou na chráněném místě, kde je méně větru, dost slunce, tak je potřeba zakrýt pouze vrchní část nějakým izolačním materiálem, to může být tlustší vrstva slámy, kartony, dřevěná deska například. Tato vrstva chrání před chladem, ale zároveň umožňuje přístup vzduchu. Pokud jsou na větrném místě nechráněné, je lepší izolovat i boční stěny třeba paletami. Pro podporu rozkladu můžete na zimu přidat urychlovač kompostu a občas v teplých dnech kompost promíchat. Díky těmto krokům kompost zůstane aktivní i při teplotách kolem nuly a na jaře bude připraven k použití.

👉 Vše základní o kompostování

Drtička větví

Nejen na podzim na zahradě využijete a doporučuji pořídit drtičku větví. Po pěti letech používání a nedokážeme si bez ní představit oběh materiálu. Drtička eliminuje potřebu kontejnerů na větve a vytvoří vlastní dřevní štěpku na mulč nebo cestičky. Pořizovací cena 6–10 tisíc korun se rychle vrátí v úspoře za odvoz a nákup štěpky. Drtičku opravdu využijete celoročně podle potřeby.

Podzimní ničení plevele

Listopad je také ideální čas jak zničit plevel na podzim a zabránit jeho návratu na zahradu v příštím roce.

Ruční odstraňování plevele je sice časově náročné, ale je to asi nejúčinnější způsob, jak z pozemku odstranit nežádoucí rostliny. Mnoho zahrádkářů na tento přístup k hubení plevele nedá dopustit a považují ho za ohleduplné zahradničení. Já jsem jedna z nich. Pokud tedy chcete během podzimu získat trochu čerstvého vzduchu a co nejvíce vitaminu D, můžete strávit 15 minut denně pletím plevele na zahradě.

Vhodné nářadí může být zahradní motyčka. Ta je účinná pro jednoleté plevele, jako je například řeřišnice srstnatá, ptačinec žabinec nebo hluchavka či svízel, které mají většinou mělký kořenový systém.

Pokud jde o vytrvalé plevele, jako je například pcháč oset, pelyněk černobýl, přeslička, pýr plazivý nebo svlačec, je třeba trochu více práce. Vytrvalé plevele mají totiž kořeny hluboké, spletité a větvené. Pokud chcete tyto plevele ze zahrady zcela vymýtit, je třeba odstranit celé. Z mojí zkušenosti je nejlepší to dělat za vlhkých dnů, jako jsou právě teď na podzim, protože vlhká půda může práci s vytahováním celých kořenů značně usnadnit.